Někteří lidi jsou vám sympatičtí už od pohledu a začnete se s nimi téměř okamžitě bavit trošku jiným tónem, i když je mezi vámi bariéra vztahová. Tak tomu bylo i se mnou a jednou sestřičkou. Já jako pacient a ona jako ta, která o mě pečuje. Několikrát jsme nakousli téma oblečků sestřiček a pak se to stalo.
Sama od sebe řekla o gumě, laku a kůži. Už jsem chtěl rozvádět řeč, když zazvonil urgentní zvonek a ona odběhla pryč. Blížil se můj poslední večer v nemocnici a najednou se mi zatočila hlava. Pak už si jen matně pamatuju, jak mi někdo pomáhá na postel. Ještě jsem cítil jak mě někam vezou, pak už nic. Když jsem se probral, viděl jsem rozmazaně. Snažím se pohnout rukama a hlavou ale nejde to.. . Slyším jak nějaké hlasy říkají, že přicházím k sobě. Vidím jak se ke mě sklání sestra a něco mi říká "abych byl klidnej, že mě musí vyšetřit". Celý je to nějaký divný.. nemohu mluvit protože v ústech mám roubík a do něj vede hadička s tekutinou, přes obličej mám latexovou masku s otvory pro oči, které jsou překryty tónovanými skly. Na těle mám kombinézu z průsvitného latexu. Ruce a nohy kromě toho, že jsou připoutány k lůžku tak jsou navlečeny do návleků. Ani sestry nevypadají jako v běžné nemocnici. Mají na sobě slušivé latexové šaty a jejich spodní okraj tak tak zakrývá zadeček a mušličku. Jedna je laděna do fialové a druhá do světle modré barvy.Samy sestry potom chodí na nádherných botkách s podpatky. S tím léčením to myslí vážně a tak mi rozepínají kombinézu v rozkroku a jemně zavádí katetr. Láhev tekutiny která je nade mnou už je téměř prázdná a tak netrvá dlouho a pytlík na boku lůžka se začíná plnit močí. Když mi začínají rozevírat půlky a vidím hadičku, kterou do mě chtějí vsunout snažím se uhnout, ale jsem přivázán i v pase. Zatím co mě tekutiny střídavě proplachují, berou mi sestřičky ruce a speciálními rukavicemi nechávají trčet jen prostředníček (znáte to gesto FUCK?) tak přesně tak mi ční prst. Pak se moje ruce upoutané ke stolu propadají dolů. Tak, aby se sestřičky mohly pohodlně přiblížit k prstům. I přes gumovou masku slyším jak to mokře mlasklo, když jím moje prsty v rukavicích zajely do mušlček. Pak se ruce lehce pohly směrem nahoru a já i přes gumu cítil jak si obě sestřičky užívají mé bezmoci na úkor svého uspokojení. Snažím se jím špičkou prstu pomoci k jejich uspokojení, ale de to špatně guma příliš svírá dlaň s prsty. Pak ruce opět sjíždí níž, aby se osvobodily jejich mokré mušličky a z úst mi odstraňují roubík, snažím se rychle dýchat, ale fialka, jak jsem si je pojmenoval mi nedává šanci. Usedá mi obkročmo na ústa a lehce přizvedává podhlavník. Není kam uniknout a tak se snažím ji co nejdříve osušit. Místo toho se ale spouští zlatý vodopád. Najednou jako když utne a mě se daří vše osušit. V pravý čas, protože z penisu mi zatím modřinka odstraňuje katetr. Hlavou mi prolítlo, že jestli si myslí, že v tomhle stavu budu schopnej se udělat… ale to už cítím její horké rty.. Ty si s potrápeným penisem hrají a staví ho do pozoru. Ten i přes prožité utrpení jeví známky posilování hmoty a dotyky rtů mu dodávají i zdravou barvu. Samotný výstřik je pak už jen otázkou několika chvil. Stejně tak tajemně jako jsem se na sále objevil jsem se z něj dostal pryč. Najednou se mi zatmělo a já se probudil na pokoji. Asi si myslíte, že jsem si to vymyslel, nebo to byl jen sen, ale to jsem si myslel i já. Hned jak jsem se mohl hýbat jsem se prohlížel a "očichával" , hledal jsem pachové stopy po latexovém oblečení, které má nezaměnitelnou vůni. NIC, prostě asi mě musely omýt. Asi jsem se fakt scvoknul. Když jsem se pak ráno loučil se zdravotnickým personálem a žádal kontakt na setru, dostalo se mi ujištění, že žádná taková tu nikdy nepracovala.... Asi jsem se fakt scvoknul. další Storky na www.volny.cz/subdom
Sama od sebe řekla o gumě, laku a kůži. Už jsem chtěl rozvádět řeč, když zazvonil urgentní zvonek a ona odběhla pryč. Blížil se můj poslední večer v nemocnici a najednou se mi zatočila hlava. Pak už si jen matně pamatuju, jak mi někdo pomáhá na postel. Ještě jsem cítil jak mě někam vezou, pak už nic. Když jsem se probral, viděl jsem rozmazaně. Snažím se pohnout rukama a hlavou ale nejde to.. . Slyším jak nějaké hlasy říkají, že přicházím k sobě. Vidím jak se ke mě sklání sestra a něco mi říká "abych byl klidnej, že mě musí vyšetřit". Celý je to nějaký divný.. nemohu mluvit protože v ústech mám roubík a do něj vede hadička s tekutinou, přes obličej mám latexovou masku s otvory pro oči, které jsou překryty tónovanými skly. Na těle mám kombinézu z průsvitného latexu. Ruce a nohy kromě toho, že jsou připoutány k lůžku tak jsou navlečeny do návleků. Ani sestry nevypadají jako v běžné nemocnici. Mají na sobě slušivé latexové šaty a jejich spodní okraj tak tak zakrývá zadeček a mušličku. Jedna je laděna do fialové a druhá do světle modré barvy.Samy sestry potom chodí na nádherných botkách s podpatky. S tím léčením to myslí vážně a tak mi rozepínají kombinézu v rozkroku a jemně zavádí katetr. Láhev tekutiny která je nade mnou už je téměř prázdná a tak netrvá dlouho a pytlík na boku lůžka se začíná plnit močí. Když mi začínají rozevírat půlky a vidím hadičku, kterou do mě chtějí vsunout snažím se uhnout, ale jsem přivázán i v pase. Zatím co mě tekutiny střídavě proplachují, berou mi sestřičky ruce a speciálními rukavicemi nechávají trčet jen prostředníček (znáte to gesto FUCK?) tak přesně tak mi ční prst. Pak se moje ruce upoutané ke stolu propadají dolů. Tak, aby se sestřičky mohly pohodlně přiblížit k prstům. I přes gumovou masku slyším jak to mokře mlasklo, když jím moje prsty v rukavicích zajely do mušlček. Pak se ruce lehce pohly směrem nahoru a já i přes gumu cítil jak si obě sestřičky užívají mé bezmoci na úkor svého uspokojení. Snažím se jím špičkou prstu pomoci k jejich uspokojení, ale de to špatně guma příliš svírá dlaň s prsty. Pak ruce opět sjíždí níž, aby se osvobodily jejich mokré mušličky a z úst mi odstraňují roubík, snažím se rychle dýchat, ale fialka, jak jsem si je pojmenoval mi nedává šanci. Usedá mi obkročmo na ústa a lehce přizvedává podhlavník. Není kam uniknout a tak se snažím ji co nejdříve osušit. Místo toho se ale spouští zlatý vodopád. Najednou jako když utne a mě se daří vše osušit. V pravý čas, protože z penisu mi zatím modřinka odstraňuje katetr. Hlavou mi prolítlo, že jestli si myslí, že v tomhle stavu budu schopnej se udělat… ale to už cítím její horké rty.. Ty si s potrápeným penisem hrají a staví ho do pozoru. Ten i přes prožité utrpení jeví známky posilování hmoty a dotyky rtů mu dodávají i zdravou barvu. Samotný výstřik je pak už jen otázkou několika chvil. Stejně tak tajemně jako jsem se na sále objevil jsem se z něj dostal pryč. Najednou se mi zatmělo a já se probudil na pokoji. Asi si myslíte, že jsem si to vymyslel, nebo to byl jen sen, ale to jsem si myslel i já. Hned jak jsem se mohl hýbat jsem se prohlížel a "očichával" , hledal jsem pachové stopy po latexovém oblečení, které má nezaměnitelnou vůni. NIC, prostě asi mě musely omýt. Asi jsem se fakt scvoknul. Když jsem se pak ráno loučil se zdravotnickým personálem a žádal kontakt na setru, dostalo se mi ujištění, že žádná taková tu nikdy nepracovala.... Asi jsem se fakt scvoknul. další Storky na www.volny.cz/subdom
