Hana se sprchovala a při tom si spokojeně prozpěvovala. Všiml jsem si, že se občas podívala k nám do vany, ale viditelně jí nevadilo, jak se s Annou vzájemně dráždíme. Když jsme odcházeli z koupelny, ocas mi stál ještě víc, než když jsme sem přišel. Všichni tři jsme nazí ulehli do postele a ženy si mne pochopitelně vzaly mezi sebe.
„Tak miláčkové, vy si dělejte co chcete, já jsem si své užila a budu spát. Zítra mne čeká těžký den.“ Tímhle mne Hana dost udivila a že to myslí vážně dotvrdila tím, že se k nám obrátila zády a pečlivě se přikryla lehkou přikrývkou v růžovém povlečení.
Bylo jasné, že to byl pro nás signál a Anna se okamžitě ke mně přitulila a já na prsou ucítil její krásná tvrdá vemena. Objal jsem jí a moje ruce opět začaly bloudit po jejím mladém těle. Široce roztáhla nohy a nastavila mým prstům jak sou mokrou kundu, tak prdelku. Okamžitě jsem ji začal rychle střídavě prstit oba otvory a ona mi trhaně honila péro. Oba jsme hlasitě vzdychali a já cítil jak mne tohle děvče dráždí. Chvíli to trvalo a pak se mne Eva pološeptem zeptala.
„Pane, nechcete svou děvku šoustat mezi kozy? Všimla jsem si, že se vám líbí. Jsou zde pro vás s můžete si s nimi dělat co chcete.“ To si už lehla na bok, její vemena ležela na prostěradle a byla krásně položená na sobě. Stačilo se jen posunout a děvče si jedno prso nadzvedlo, abych mohl ocas mezi ně zasunout. Pak je rukou k sobě zmáčkla a já měl ocas v tom nádherně horkém, tuhém hnízdě z jemné kůže. Začal jsem přirážet a po chvilce to již krásně mezi prsy klouzalo, jak mi z čuráka ukapávala šťáva vzrušení. Žalud jí nahoře při každém přiražení vykoukl a ona sklonila hlavu a vždy jeho špičku jazykem olízla. Chvíli jsem se takhle dráždil, ale chtěl jsem ochutnat i její kundu. Stačil jednoslovný příkaz a Anna si lehla na záda a vysoko zvedla nohy. Její mokrá a lesknoucí se píča byla připravená a já jí do ní bez dalšího otálení začal šukat. Chvíli jsem v ní jezdil a cítil jak čím dál tím hlasitěji vzdychá a zrychluje přirážení. Nyní již prudce házela zadkem a z úst se jí draly prosby, zda se smí udělat a zda jí, poslušné kurvě, povolím se ukojit. Tvrdě jsem do ní vrážel svůj ocas a cítil, jak i mně to přichází. Anna najednou hlasitě zakřičela a pak mne nohama i rukama tvrdě sevřela. Cítil jsem jak se její kunda stahuje a okamžitě jsem do ní začal stříkat. Hluboko v ní, jsem ze sebe pumpoval horké semeno do její rozvášněné, mrdáním vydrážděné kundy a asi jsem také občas rozkoší vykřikl. Když jsme byli oba hotovi, sesul jsem se na děvče, celou vahou ležel na jejím těle a odpočíval. Můj ocas byl stále v ní, ale cítil jsem, jak ho již měknoucího naše smíchané šťávy vytlačují ven. Z tohoto příjemného prožitku mne vyrušilo lehké plácnutí po zadku a uslyšel jsem hlas.
„Ty jsi opravdu kanec, Petříku. A jinak, vzbudili jste mne, jak jste tady divočili. Máš štěstí, že zítra jedeme a že musím odpočívat, jinak si nemysli, že bys nyní měl konec a mohl spát.“
Podíval jsem se na Hanu, která ležela na boku a asi nás při tom divokém mrdání pozorovala. Pak ještě houkla na Annu. „No čubino, to věřím, že se ti to líbilo, tady s Panem Petrem takhle šoustat a bez omezování se udělat. No dnes to máš povolené, ale nemysli si, že Pán tu je kvůli tvé nadržené kundě a že si takhle budeš užívat pořád. A nyní mazej do pokoje, kde normálně spíte a vstáváš ráno v šest. V sedm nám sem přineseš snídani a začneš s balením našich věcí. Co a jak se bude balit, to ti řeknu ráno. Tak vypadni z mé ložnice a koukej jít spát, zítra budeme mít všichni perný den.“
Anna se okamžitě zvedla, posbírala své věci a po úkloně u dveří, nahá odešla z místnosti. Hana se na mne usmála, pohladila mne po zpoceném čele a políbila mne na rameno. „Spi miláčku, tyhle dny budeš potřebovat sílu a já tě chci mít pořád čerstvého a krásně divokého.“ Pak mne ještě jednou pohladila a přitáhla mi druhou pokrývku tak, aby mi zakrývala nyní již vyčerpaně ležící péro. Sama se ke mně otočila zády a sama se lehce zakryla. Než jsme usnuli, ještě již do tmy ztichlé ložnice zašeptala. Jestli se vzbudíš dřív než já a budeš mít chuť, mám ráda, když mne probudí krásně tvrdé péro, které se tlačí do mindy.“ Na to se krátce zasmála a oba jsme se věnovali usínání.
Pro mne to nebyl problém a po chvilce jsem se ztratil v říši snů. Byly podivné a většinou se v nich míhala nahá těla žen, slyšel jsem rány bičem, nářek bičovaných a občasné něčí výkřiky. V temném zákoutí mých zmatených snů někdo krutě Kraťasovi mučil a natahoval jeho malé přirození a já věděl, že tohle nepřestane, dokud mu bude držet u těla. Tomu se nelidsky smál chór ženských i mužských hlasů, kterému vévodil chraplavý hlas paní Hukinové. V popředí toho všeho se přede mnou vynořovala mohutná postava Paní Vlasty, která na mne něco křičela a nabízela mi svá obří vemena, která místo bradavek měla špičaté kovové bodce. Já před ní stále utíkal a měl panickou hrůzu, že mne na ty svoje nalejváky přivine a že mne bodce projedou. Při tom jsem ale cítil stálé vzrušení a jakýsi cizí, neznámý hlas mi říkal, že tu její sádlem zalitou kundu musím protáhnout, jinak se stane něco hrozného. Jaké to mělo být neštěstí jsem nevěděl, ale měl jsem stálý a nepřekonatelný pocit strachu. Na tohle vše se odkudsi dívaly chtivé velké oči Paní Olgy, ze kterých se občas stávala plačící kukadla její dcery Mirky.
Násilím jsem se vzbudil a ještě více zpocený, než jsem usínal, jsem se z postele zvedl a odpotácel do koupelny. Tam jsem hlavu ponořil pod proud ledové vody a vychutnával si, jak všechny tyhle nesmyslné sny a vidiny opouštějí moji mysl. Neváhal jsem ani vteřinu a rychle proběhl chladnou sprchou. Osvěžený a již s úsměvem na rtech, jsem si znovu lehl a konečně klidně usnul.
Ráno mne vzbudil nějaký autobus, který projížděl ještě ztichlou vilovou čtvrtí. Bylo již světlo a já na okně roztáhl husté závěsy a do ložnice vpustil denní světlo. Hana ležela stále na boku a byla ke mně otočená zády. Její zadek se mi v denním světle zdál dost hubený, ale i tak mne pohled na její skoro rozevřené přirození, které mezi stehny bylo vidět, vybudil. Pamatoval jsem co mi včera před usnutím řekla a vzhledem k tomu, že bylo ráno, stačilo pár tahů mé ruky po ocase a ten se mi postavil. Zalehl jsem zpět do postele a přisunul se k Haně. Můj stojící ocas jsem jí nasměroval mezi stehna a pomalu jí ho začal tlačit na kundu. Jinak jsem s jí nijak nedotýkal a jen jsem se snažil, jí ho do kundy zasunout. Jak jsem se dotkl jejích pysků, zavrtěla se a po zesílení mého tlaku na její pysky zavzdychala. Pak se ale asi probudila a rychlostí blesku jednou rukou sáhla dozadu a chytila mne za ztopořené péro. Dravě mne za něj k sobě začala přitahovat a já až bolestí zaskučel. Přirazil jsem a cítil, jak se do ní můj ocas boří. Pak až ke mně pootočila hlavu a usmála se na mne.
„Dobré jitro, lásko. Ano, přesně takhle jsem si buzení představovala,“ zašeptala, ale to již přirážela a já ji rychle do její vlhké kundy šoustal. Chvíli jsem v ní jezdil, ale vyrušilo nás zaklepání na dveře. Hlavou mi prolétla myšlenka, že nám Anna nese snídani, ale nepřestával jsem v píchání Hany.
Ta vzrušeným hlasem jen houkla ke dveřím, že nyní ne, ať holka se snídaní čeká venku. I přes zákaz se ale dveře otevřely a na prahu jsem spatřil mohutnou postavu Paní Vlasty, která hned spustila.
„No Oli, ty si tady vyšukáváš s tím svým píchačem a já už od čtyř hodin lítám jak utržená a starám se. Ale klidně pokračujte, aspoň se podívám, jak to tomu tvému novému hřebci jde. Budu koukat, závidět a také si ho trochu prohlédnu.“ To se už velká žena smála, popošla k nám k posteli a neomaleně se nad nás sklonila, aby lépe viděla jak si to rozdáváme. Bylo mi to krajně nepříjemné a připadal jsem si jako kluk chycený na švestkách. Hana z věci také nebyla nadšená a vztekle se k návštěvnici otočila. Jak sebou škubla, vyjel mi z ni tvrdý mokrý ocas a dost směšně trčel do prostoru.
Hana ani nestačila nic říct a obryně mne s hlasitým smíchem za něj chytila a já na žaludu ucítil její měkkou masitou ruku. Krátce mi ho pohonila a pak mi zajela až dolu na kule. „No umíš si holka vybrat, má ho jak ze žurnálu,“ smíchy hekala Vlasta a já jen koukal, co bude dál. Pak si sedla k nám na pelest a bez rozpaků mi dál mačkala a honila péro. Při tom začala nezávazně s Hanou konverzovat o tom, jak se ráno rozjela do fabriky a že ještě před půl pátou tvrdě sejmula Kolmana, aby pohnul s tím vozíkem. Zůstala tam, dokud vše nebylo připravené a první várka neodjela na letiště na Ruzyň. Hana se na posteli posadila a ani jsem na ní již nepozoroval, že by jí tenhle vpád vadil. Vyptávala se Vlasty na některé věci, ta jí odpovídala a při tom mi opravdu zručně honila ptáka. Dělala to opravdu dráždivě a střídala jak rychlost, tak intenzitu honění, že jsem po krátké chvilce cítil, jak se to ve mně vaří a že budu. Jak jsem nyní ležel na zádech, začal jsem se šponovat a obě ženy to viděly. Vlasta trochu zpomalila a tázavě se na Hanu podívala. „Hani, můžu? Mám chuť a dlouho jsem si s takovouhle oháňkou nehrála. Vím že to je tvůj milenec, ale jsem návštěva a tyk bys možná mohla...“ Když ji Hana slyšela hlasitě se začala smát. „Ty jsi návštěva? Takovéhle návštěvy bych chtěla mít denně. No, co s tebou mám dělat?“
„Jasně, jsi zlato,“ zamumlala mohutná žena již s plnými ústy. Byl to blesk jak se sehnula k mému péru a jak si ho nasála do pusy. Její ruka mi ho při tom stále u kořene honila a druhá mi rytmicky začala mačkat kule. Nezůstalo mi nic jiného, než se podvolit té rozkoši a začít stříkat. Při každém výstřiku, Vlasta mocně nasála mého ptáka až někam do krku a tak mi ho v rytmu cákání vycucávala. Já cítil, že po tomhle jejím prudkém kouření, ve mně nezůstane ani kapička. Nezmohl jsem se na nic a jen se soustředil, aby ze mne vyšla i ta poslední kapka semene. Když bylo dostříkáno a dokouřeno, Vlasta si ho vytáhla z pusy, otřela mi ho o čistou deku a popleskala mne pochvalně po zpoceném břiše.
„No jsi opravdový chlap a fajn jsi mi chutnal. Toho tvého šulína do té své kundy dostanu, i kdyby tě tady Olinka za něj držela celé dny i noci. Ale teď bych si dala kafe a trochu piva, co tomu říkáte?“
Olga i já jsme viděli, že je po klidu a tak jsme vstali. Vlasta nás ani při oblékání nenechala v klidu a já viděl, jak si prohlíží mou postavu a jak mi neustále kouká mezi nohy. Jen tak mi myslí proletělo, že něco na těch včerejších snech asi bude.
Oblečení jsme sešli dolů a Olga změnila příkaz a snídani nechala servírovat v pokoji. Bylo jasné, že Vlasta bude snídat s námi. U snídaně jsme seděli všichni včetně Anny a Vlasta se ládovala uzeným a zapíjela vše doušky piva. Já polkl jen housku se sýrem a hned u kávy jsem si zapálil.
U jídla se probíraly ještě nějaké věci ohledně odjezdu a Olga si u stolu dělala poznámky do svého notýsku potaženého rudou kůží.
Po jídle, když Anna sklidila, ji Olga nahnala sbalit moje věci a mně doporučila, aby svou soukromou garderobu sebou vůbec nebral. Pak s Vlastou šly do patra a tam se obě věnovaly balení jejího šatníku. Já seděl dole v pokoji, kouřil a nudil se. Zkoušel jsem se prohrabat několika časopisy, které se válely na pracovní stole Paní Olgy, ale vše byly jen katalogy nabízející nástroje, pomůcky a oděvy pro hrátky, kterých jsem v poslední době viděl tolik, že mne již ani nijak nezajímaly. Pozastavil jsem se také nad velkým pracovním kalendářem a zamýšlel se nad nesrozumitelnými zkratkami a znaky, které měla Olga různými barvami v kalendáři poznačené. Listoval jsem v kalendáři a upoutal mne znak velkého P, nad kterým vždy byla načmáraná hvězda. Vrátil jsem se tedy o několik týdnů zpět a ten samý znak jsem našel u datumu, kdy jsem se s ní setkal prvně. Pak jsem nalistoval další datum, kdy byla u mne v kasárnách a ve spleti jiných znaků, jsem našil i onu značku. Ve spojitosti s ní byla poznámka – musím mít. Na včerejším dni jsem opět figuroval a táhl se kalendářem po celé dny našeho pracovního zájezdu. Dychtivě jsem otáčel dopředu a sám jsem nevěřil tomu, co jsem tam viděl. Mezi ostatními mně nesrozumitelnými znaky jsem se v určitých spojitostech opakovaně vyskytoval. Někde u mého znaku bylo písmeno O s kosočtvercem nad sebou nebo někde i velké M, které bylo vždy křížem přeškrtnuto. Většinou u všech znaků byly nesrozumitelné glosy o několika písmenech, které pro mne byly nepochopitelné. Byl jsem tak zaujatý, že jsem si nevšiml, že Anna vstoupila do místnosti. Tiše popošla ke mně a ukázala na kalendář.
„Také Vás tam už má, tak jako nás. Má nás tam všechny, celé své panoptikum figurek, které slouží jejím zájmům a vykonává to, co ona chce.“ Pak děvče ztichlo a najednou se na mne vystrašeně podívalo. Věděl jsem co ten strach znamená a tak jsem jen zavrtěl hlavou a tím jí dal najevo, že budu mlčet. Bylo mi jasné, že na tom něco je, ale nebyl jsem si jistý, zda se s ní o věci dá mluvit. Usmyslel jsem si, že si ji pohlídám a zjistím, jak na tom u Paní Hany opravdu je. Ona však najednou pokračovala.
„Když tu jsem náhodou sama, tak se jí do toho kalendáře dívám. Zjistila jsem, že tam jsem pod znakem písmenem omega. Asi podle toho, že mám větší prsa. Některé věci jsem rozluštila, ale některým nerozumím. Tyhle znaky také používá při…“ Dál se ale nedostala a od dveří ji zmrazil rozhněvaný hlas paní Hany.
„Ty děvko, jak si můžeš dovolit se hrabat v mém kalendáři? Kdo ti to dovolil ty malá kurvo? Okamžitě pojď sem.“ Než jsem stačil zareagovat, Eva poslušně a se sklopenou hlavou došla k Haně, která jí svou štíhlou rukou uštědřila tak silnou facku, že děvče upadlo na zem.
Snažil jsem se věc urovnat. „Ale Hani, přece není tak zle. Já se jí na to ptal a ona mi jen odpovídala.“
„Ne Petříku, je to zlé, děvka nemá nárok sledovat a špiclovat věci, které její Paní dělá a připravuje. Tahle kurva bude potrestaná a ty, příště, až budeš chtít něco vědět, se ptej přímo mne.“
Ještě jsem se ji snažil uchlácholit, ale najednou byla jako ze žuly a nechtěla nic slyšet. Když jsem k ní došel a vzal ji kolem pasu, jen zavrtěla hlavou a jemně mi ruku dala pryč. Pak se podívala na Vlastu, která s úšklebkem vše sledovala a jen se ji zeptala. „Máš sebou své pověstné šitíčko? Seřezat tu děvku nesmíme, aby neměla pruhy, ale v tvém neseseru se určitě něco najde.“
„No to víš, že se něco najde a vím už i jak tu děvku potrestám, když mi ji na chvilku půjčíš,“ hrubě se zasmála Vlasta.
Hana jen pokývala souhlasně hlavou a tak Vlasta hned převzala iniciativu.
„Tak, ty čubko, blůzku a podprsenku dolů a vyval ty svoje vemena.“
Děvče se nijak nebránilo a jen si vzpřímeně kleklo a svléklo se do půl těla. Opět jsem viděl ta krásná prsa, co mne tak dráždila. Vlasta jí ale nenechala moc času a hned ji surově chytila za obě bradavky, které jí kroutila a tahala ji za ně. Bylo vidět, jak se děvčeti bradavky napřimují a zvětšují. Když se to zdálo Vlastě dostatečné, sáhla do kapsy a z ní vyndala malou taštičku, ze které vytáhla dva menší zavírací špendlíky. Zařval jsem na ni, ať to nedělá, ale jen se výsměšně na mne podívala. Hana mne chytila za ruku a tichým hlasem mi začala vysvětlovat, že to je nutné a že až v tomhle budu žít déle, určitě pochopím, proč to musí být. To už Vlasta děvče držela za levý prs a já viděl, jak se zavírací špendlík boří do růžové bradavky. Děvče hlasitě naříkalo, ale Vlasta nepovolila, dokud nebyl špendlík protažený a zapnutý. Pak následovalo to samé na druhém prsu. Děvče při tom klečelo, ruce mělo za zády a jen se strachem a bolestí třáslo. Když byla procedura hotová, Vlasta si ji zálibně prohlédla a ještě jí za oba špendlíky zatahala. Děvče opět bolestí vykřiklo ale bez odporu drželo.
„No tak vidíš, ty kundo,“ pochechtávala se Vlasta. „Bylo ti to zapotřebí? Ty sichrheicky ti vytáhneme až v Antverpách. Pěkně si natáhni šprndu. Doufám, že ji máš dost těsnou, aby ti to vemena hodně mačkalo a cítilas to při každém pohybu. Jinak si buď jistá, že ti kozy občas v letadle prohmátnu, aby sis železa v bradavkách užila.“
Díval jsem se na děvče, jak se poslušně obléká a měl jsem vztek. Zle jsem se na Hanu podíval, ale ta jen zamítavě zavrtěla hlavou a letmo mne políbila na krk. Pak se se svou brutální tlustou kamarádkou zase odebraly nahoru. Eva se dooblékla, uklonila se mi a z pokoje odešla. Chtěl jsem jít za ní a mluvit s ní, ale pak jsem to vzdal. Měl jsem i trochu strach, abych jí ještě nepřitížil.
Sedl jsem si do křesla a jen tak koukal. Čas se vlekl, ale po nějaké té chvíli obě ženy přišly dolů, že je vše připravené a že se bude odjíždět. Netrvalo dlouho a před domem zastavila dvě auta a jeden taxík. Z jednoho z nich vystoupil upocený muž, který měl na pleši podivný červený pruh. Když Paní Vlastě zahlásil, že je vše na Ruzyni a že se může jet, pochopil jsem, že to je již několikrát zmiňovaný Kolman a to co má na hlavě, je následek Vlastiny ranní návštěvy ve fabrice.
Kolman bez řečí odtahal velké množství kufrů do aut a my jen s malými příručními taškami nasedli do taxíku. Celá naše kolona se vydala k letišti.
Tam nás před hlavním vchodem čekali ostatní, tedy Inge, Eva a Kraťas. O kousek dál stála dvojice, která si něco šuškala. Byli to dva mladší muži v dost nápadném oblečení, s prsteny na rukou a jeden z nich měl kolo krku dámský jemný šátek. Bylo mi hned jasné, že se jedná o naši dvojičku buzíků. Uctivě pozdravili obě Paní a mne si dost nepříjemně prohlíželi. Cítil jsem, jak si mne jejich oči projíždějí, jak se mi dívají na zadek, nohy a také do rozkroku a jak mne hodnotí. Bylo to nepříjemné, šel jsem od nich kus dál a jen jsem se s nimi letmo pozdravil, když mne Hana představila.
S diplomatickými pasy v rukou nebyl žádný problém projít kontrolou. Nikdo nám nevěnoval pozornost a při razítkování nám celníci slušně salutovali. Po chvíli jsme již seděli v letadle a čekali, až se s námi vznese a vydá se směrem k Belgii a k obřímu přístavu Antverpám.
„Tak miláčkové, vy si dělejte co chcete, já jsem si své užila a budu spát. Zítra mne čeká těžký den.“ Tímhle mne Hana dost udivila a že to myslí vážně dotvrdila tím, že se k nám obrátila zády a pečlivě se přikryla lehkou přikrývkou v růžovém povlečení.
Bylo jasné, že to byl pro nás signál a Anna se okamžitě ke mně přitulila a já na prsou ucítil její krásná tvrdá vemena. Objal jsem jí a moje ruce opět začaly bloudit po jejím mladém těle. Široce roztáhla nohy a nastavila mým prstům jak sou mokrou kundu, tak prdelku. Okamžitě jsem ji začal rychle střídavě prstit oba otvory a ona mi trhaně honila péro. Oba jsme hlasitě vzdychali a já cítil jak mne tohle děvče dráždí. Chvíli to trvalo a pak se mne Eva pološeptem zeptala.
„Pane, nechcete svou děvku šoustat mezi kozy? Všimla jsem si, že se vám líbí. Jsou zde pro vás s můžete si s nimi dělat co chcete.“ To si už lehla na bok, její vemena ležela na prostěradle a byla krásně položená na sobě. Stačilo se jen posunout a děvče si jedno prso nadzvedlo, abych mohl ocas mezi ně zasunout. Pak je rukou k sobě zmáčkla a já měl ocas v tom nádherně horkém, tuhém hnízdě z jemné kůže. Začal jsem přirážet a po chvilce to již krásně mezi prsy klouzalo, jak mi z čuráka ukapávala šťáva vzrušení. Žalud jí nahoře při každém přiražení vykoukl a ona sklonila hlavu a vždy jeho špičku jazykem olízla. Chvíli jsem se takhle dráždil, ale chtěl jsem ochutnat i její kundu. Stačil jednoslovný příkaz a Anna si lehla na záda a vysoko zvedla nohy. Její mokrá a lesknoucí se píča byla připravená a já jí do ní bez dalšího otálení začal šukat. Chvíli jsem v ní jezdil a cítil jak čím dál tím hlasitěji vzdychá a zrychluje přirážení. Nyní již prudce házela zadkem a z úst se jí draly prosby, zda se smí udělat a zda jí, poslušné kurvě, povolím se ukojit. Tvrdě jsem do ní vrážel svůj ocas a cítil, jak i mně to přichází. Anna najednou hlasitě zakřičela a pak mne nohama i rukama tvrdě sevřela. Cítil jsem jak se její kunda stahuje a okamžitě jsem do ní začal stříkat. Hluboko v ní, jsem ze sebe pumpoval horké semeno do její rozvášněné, mrdáním vydrážděné kundy a asi jsem také občas rozkoší vykřikl. Když jsme byli oba hotovi, sesul jsem se na děvče, celou vahou ležel na jejím těle a odpočíval. Můj ocas byl stále v ní, ale cítil jsem, jak ho již měknoucího naše smíchané šťávy vytlačují ven. Z tohoto příjemného prožitku mne vyrušilo lehké plácnutí po zadku a uslyšel jsem hlas.
„Ty jsi opravdu kanec, Petříku. A jinak, vzbudili jste mne, jak jste tady divočili. Máš štěstí, že zítra jedeme a že musím odpočívat, jinak si nemysli, že bys nyní měl konec a mohl spát.“
Podíval jsem se na Hanu, která ležela na boku a asi nás při tom divokém mrdání pozorovala. Pak ještě houkla na Annu. „No čubino, to věřím, že se ti to líbilo, tady s Panem Petrem takhle šoustat a bez omezování se udělat. No dnes to máš povolené, ale nemysli si, že Pán tu je kvůli tvé nadržené kundě a že si takhle budeš užívat pořád. A nyní mazej do pokoje, kde normálně spíte a vstáváš ráno v šest. V sedm nám sem přineseš snídani a začneš s balením našich věcí. Co a jak se bude balit, to ti řeknu ráno. Tak vypadni z mé ložnice a koukej jít spát, zítra budeme mít všichni perný den.“
Anna se okamžitě zvedla, posbírala své věci a po úkloně u dveří, nahá odešla z místnosti. Hana se na mne usmála, pohladila mne po zpoceném čele a políbila mne na rameno. „Spi miláčku, tyhle dny budeš potřebovat sílu a já tě chci mít pořád čerstvého a krásně divokého.“ Pak mne ještě jednou pohladila a přitáhla mi druhou pokrývku tak, aby mi zakrývala nyní již vyčerpaně ležící péro. Sama se ke mně otočila zády a sama se lehce zakryla. Než jsme usnuli, ještě již do tmy ztichlé ložnice zašeptala. Jestli se vzbudíš dřív než já a budeš mít chuť, mám ráda, když mne probudí krásně tvrdé péro, které se tlačí do mindy.“ Na to se krátce zasmála a oba jsme se věnovali usínání.
Pro mne to nebyl problém a po chvilce jsem se ztratil v říši snů. Byly podivné a většinou se v nich míhala nahá těla žen, slyšel jsem rány bičem, nářek bičovaných a občasné něčí výkřiky. V temném zákoutí mých zmatených snů někdo krutě Kraťasovi mučil a natahoval jeho malé přirození a já věděl, že tohle nepřestane, dokud mu bude držet u těla. Tomu se nelidsky smál chór ženských i mužských hlasů, kterému vévodil chraplavý hlas paní Hukinové. V popředí toho všeho se přede mnou vynořovala mohutná postava Paní Vlasty, která na mne něco křičela a nabízela mi svá obří vemena, která místo bradavek měla špičaté kovové bodce. Já před ní stále utíkal a měl panickou hrůzu, že mne na ty svoje nalejváky přivine a že mne bodce projedou. Při tom jsem ale cítil stálé vzrušení a jakýsi cizí, neznámý hlas mi říkal, že tu její sádlem zalitou kundu musím protáhnout, jinak se stane něco hrozného. Jaké to mělo být neštěstí jsem nevěděl, ale měl jsem stálý a nepřekonatelný pocit strachu. Na tohle vše se odkudsi dívaly chtivé velké oči Paní Olgy, ze kterých se občas stávala plačící kukadla její dcery Mirky.
Násilím jsem se vzbudil a ještě více zpocený, než jsem usínal, jsem se z postele zvedl a odpotácel do koupelny. Tam jsem hlavu ponořil pod proud ledové vody a vychutnával si, jak všechny tyhle nesmyslné sny a vidiny opouštějí moji mysl. Neváhal jsem ani vteřinu a rychle proběhl chladnou sprchou. Osvěžený a již s úsměvem na rtech, jsem si znovu lehl a konečně klidně usnul.
Ráno mne vzbudil nějaký autobus, který projížděl ještě ztichlou vilovou čtvrtí. Bylo již světlo a já na okně roztáhl husté závěsy a do ložnice vpustil denní světlo. Hana ležela stále na boku a byla ke mně otočená zády. Její zadek se mi v denním světle zdál dost hubený, ale i tak mne pohled na její skoro rozevřené přirození, které mezi stehny bylo vidět, vybudil. Pamatoval jsem co mi včera před usnutím řekla a vzhledem k tomu, že bylo ráno, stačilo pár tahů mé ruky po ocase a ten se mi postavil. Zalehl jsem zpět do postele a přisunul se k Haně. Můj stojící ocas jsem jí nasměroval mezi stehna a pomalu jí ho začal tlačit na kundu. Jinak jsem s jí nijak nedotýkal a jen jsem se snažil, jí ho do kundy zasunout. Jak jsem se dotkl jejích pysků, zavrtěla se a po zesílení mého tlaku na její pysky zavzdychala. Pak se ale asi probudila a rychlostí blesku jednou rukou sáhla dozadu a chytila mne za ztopořené péro. Dravě mne za něj k sobě začala přitahovat a já až bolestí zaskučel. Přirazil jsem a cítil, jak se do ní můj ocas boří. Pak až ke mně pootočila hlavu a usmála se na mne.
„Dobré jitro, lásko. Ano, přesně takhle jsem si buzení představovala,“ zašeptala, ale to již přirážela a já ji rychle do její vlhké kundy šoustal. Chvíli jsem v ní jezdil, ale vyrušilo nás zaklepání na dveře. Hlavou mi prolétla myšlenka, že nám Anna nese snídani, ale nepřestával jsem v píchání Hany.
Ta vzrušeným hlasem jen houkla ke dveřím, že nyní ne, ať holka se snídaní čeká venku. I přes zákaz se ale dveře otevřely a na prahu jsem spatřil mohutnou postavu Paní Vlasty, která hned spustila.
„No Oli, ty si tady vyšukáváš s tím svým píchačem a já už od čtyř hodin lítám jak utržená a starám se. Ale klidně pokračujte, aspoň se podívám, jak to tomu tvému novému hřebci jde. Budu koukat, závidět a také si ho trochu prohlédnu.“ To se už velká žena smála, popošla k nám k posteli a neomaleně se nad nás sklonila, aby lépe viděla jak si to rozdáváme. Bylo mi to krajně nepříjemné a připadal jsem si jako kluk chycený na švestkách. Hana z věci také nebyla nadšená a vztekle se k návštěvnici otočila. Jak sebou škubla, vyjel mi z ni tvrdý mokrý ocas a dost směšně trčel do prostoru.
Hana ani nestačila nic říct a obryně mne s hlasitým smíchem za něj chytila a já na žaludu ucítil její měkkou masitou ruku. Krátce mi ho pohonila a pak mi zajela až dolu na kule. „No umíš si holka vybrat, má ho jak ze žurnálu,“ smíchy hekala Vlasta a já jen koukal, co bude dál. Pak si sedla k nám na pelest a bez rozpaků mi dál mačkala a honila péro. Při tom začala nezávazně s Hanou konverzovat o tom, jak se ráno rozjela do fabriky a že ještě před půl pátou tvrdě sejmula Kolmana, aby pohnul s tím vozíkem. Zůstala tam, dokud vše nebylo připravené a první várka neodjela na letiště na Ruzyň. Hana se na posteli posadila a ani jsem na ní již nepozoroval, že by jí tenhle vpád vadil. Vyptávala se Vlasty na některé věci, ta jí odpovídala a při tom mi opravdu zručně honila ptáka. Dělala to opravdu dráždivě a střídala jak rychlost, tak intenzitu honění, že jsem po krátké chvilce cítil, jak se to ve mně vaří a že budu. Jak jsem nyní ležel na zádech, začal jsem se šponovat a obě ženy to viděly. Vlasta trochu zpomalila a tázavě se na Hanu podívala. „Hani, můžu? Mám chuť a dlouho jsem si s takovouhle oháňkou nehrála. Vím že to je tvůj milenec, ale jsem návštěva a tyk bys možná mohla...“ Když ji Hana slyšela hlasitě se začala smát. „Ty jsi návštěva? Takovéhle návštěvy bych chtěla mít denně. No, co s tebou mám dělat?“
„Jasně, jsi zlato,“ zamumlala mohutná žena již s plnými ústy. Byl to blesk jak se sehnula k mému péru a jak si ho nasála do pusy. Její ruka mi ho při tom stále u kořene honila a druhá mi rytmicky začala mačkat kule. Nezůstalo mi nic jiného, než se podvolit té rozkoši a začít stříkat. Při každém výstřiku, Vlasta mocně nasála mého ptáka až někam do krku a tak mi ho v rytmu cákání vycucávala. Já cítil, že po tomhle jejím prudkém kouření, ve mně nezůstane ani kapička. Nezmohl jsem se na nic a jen se soustředil, aby ze mne vyšla i ta poslední kapka semene. Když bylo dostříkáno a dokouřeno, Vlasta si ho vytáhla z pusy, otřela mi ho o čistou deku a popleskala mne pochvalně po zpoceném břiše.
„No jsi opravdový chlap a fajn jsi mi chutnal. Toho tvého šulína do té své kundy dostanu, i kdyby tě tady Olinka za něj držela celé dny i noci. Ale teď bych si dala kafe a trochu piva, co tomu říkáte?“
Olga i já jsme viděli, že je po klidu a tak jsme vstali. Vlasta nás ani při oblékání nenechala v klidu a já viděl, jak si prohlíží mou postavu a jak mi neustále kouká mezi nohy. Jen tak mi myslí proletělo, že něco na těch včerejších snech asi bude.
Oblečení jsme sešli dolů a Olga změnila příkaz a snídani nechala servírovat v pokoji. Bylo jasné, že Vlasta bude snídat s námi. U snídaně jsme seděli všichni včetně Anny a Vlasta se ládovala uzeným a zapíjela vše doušky piva. Já polkl jen housku se sýrem a hned u kávy jsem si zapálil.
U jídla se probíraly ještě nějaké věci ohledně odjezdu a Olga si u stolu dělala poznámky do svého notýsku potaženého rudou kůží.
Po jídle, když Anna sklidila, ji Olga nahnala sbalit moje věci a mně doporučila, aby svou soukromou garderobu sebou vůbec nebral. Pak s Vlastou šly do patra a tam se obě věnovaly balení jejího šatníku. Já seděl dole v pokoji, kouřil a nudil se. Zkoušel jsem se prohrabat několika časopisy, které se válely na pracovní stole Paní Olgy, ale vše byly jen katalogy nabízející nástroje, pomůcky a oděvy pro hrátky, kterých jsem v poslední době viděl tolik, že mne již ani nijak nezajímaly. Pozastavil jsem se také nad velkým pracovním kalendářem a zamýšlel se nad nesrozumitelnými zkratkami a znaky, které měla Olga různými barvami v kalendáři poznačené. Listoval jsem v kalendáři a upoutal mne znak velkého P, nad kterým vždy byla načmáraná hvězda. Vrátil jsem se tedy o několik týdnů zpět a ten samý znak jsem našel u datumu, kdy jsem se s ní setkal prvně. Pak jsem nalistoval další datum, kdy byla u mne v kasárnách a ve spleti jiných znaků, jsem našil i onu značku. Ve spojitosti s ní byla poznámka – musím mít. Na včerejším dni jsem opět figuroval a táhl se kalendářem po celé dny našeho pracovního zájezdu. Dychtivě jsem otáčel dopředu a sám jsem nevěřil tomu, co jsem tam viděl. Mezi ostatními mně nesrozumitelnými znaky jsem se v určitých spojitostech opakovaně vyskytoval. Někde u mého znaku bylo písmeno O s kosočtvercem nad sebou nebo někde i velké M, které bylo vždy křížem přeškrtnuto. Většinou u všech znaků byly nesrozumitelné glosy o několika písmenech, které pro mne byly nepochopitelné. Byl jsem tak zaujatý, že jsem si nevšiml, že Anna vstoupila do místnosti. Tiše popošla ke mně a ukázala na kalendář.
„Také Vás tam už má, tak jako nás. Má nás tam všechny, celé své panoptikum figurek, které slouží jejím zájmům a vykonává to, co ona chce.“ Pak děvče ztichlo a najednou se na mne vystrašeně podívalo. Věděl jsem co ten strach znamená a tak jsem jen zavrtěl hlavou a tím jí dal najevo, že budu mlčet. Bylo mi jasné, že na tom něco je, ale nebyl jsem si jistý, zda se s ní o věci dá mluvit. Usmyslel jsem si, že si ji pohlídám a zjistím, jak na tom u Paní Hany opravdu je. Ona však najednou pokračovala.
„Když tu jsem náhodou sama, tak se jí do toho kalendáře dívám. Zjistila jsem, že tam jsem pod znakem písmenem omega. Asi podle toho, že mám větší prsa. Některé věci jsem rozluštila, ale některým nerozumím. Tyhle znaky také používá při…“ Dál se ale nedostala a od dveří ji zmrazil rozhněvaný hlas paní Hany.
„Ty děvko, jak si můžeš dovolit se hrabat v mém kalendáři? Kdo ti to dovolil ty malá kurvo? Okamžitě pojď sem.“ Než jsem stačil zareagovat, Eva poslušně a se sklopenou hlavou došla k Haně, která jí svou štíhlou rukou uštědřila tak silnou facku, že děvče upadlo na zem.
Snažil jsem se věc urovnat. „Ale Hani, přece není tak zle. Já se jí na to ptal a ona mi jen odpovídala.“
„Ne Petříku, je to zlé, děvka nemá nárok sledovat a špiclovat věci, které její Paní dělá a připravuje. Tahle kurva bude potrestaná a ty, příště, až budeš chtít něco vědět, se ptej přímo mne.“
Ještě jsem se ji snažil uchlácholit, ale najednou byla jako ze žuly a nechtěla nic slyšet. Když jsem k ní došel a vzal ji kolem pasu, jen zavrtěla hlavou a jemně mi ruku dala pryč. Pak se podívala na Vlastu, která s úšklebkem vše sledovala a jen se ji zeptala. „Máš sebou své pověstné šitíčko? Seřezat tu děvku nesmíme, aby neměla pruhy, ale v tvém neseseru se určitě něco najde.“
„No to víš, že se něco najde a vím už i jak tu děvku potrestám, když mi ji na chvilku půjčíš,“ hrubě se zasmála Vlasta.
Hana jen pokývala souhlasně hlavou a tak Vlasta hned převzala iniciativu.
„Tak, ty čubko, blůzku a podprsenku dolů a vyval ty svoje vemena.“
Děvče se nijak nebránilo a jen si vzpřímeně kleklo a svléklo se do půl těla. Opět jsem viděl ta krásná prsa, co mne tak dráždila. Vlasta jí ale nenechala moc času a hned ji surově chytila za obě bradavky, které jí kroutila a tahala ji za ně. Bylo vidět, jak se děvčeti bradavky napřimují a zvětšují. Když se to zdálo Vlastě dostatečné, sáhla do kapsy a z ní vyndala malou taštičku, ze které vytáhla dva menší zavírací špendlíky. Zařval jsem na ni, ať to nedělá, ale jen se výsměšně na mne podívala. Hana mne chytila za ruku a tichým hlasem mi začala vysvětlovat, že to je nutné a že až v tomhle budu žít déle, určitě pochopím, proč to musí být. To už Vlasta děvče držela za levý prs a já viděl, jak se zavírací špendlík boří do růžové bradavky. Děvče hlasitě naříkalo, ale Vlasta nepovolila, dokud nebyl špendlík protažený a zapnutý. Pak následovalo to samé na druhém prsu. Děvče při tom klečelo, ruce mělo za zády a jen se strachem a bolestí třáslo. Když byla procedura hotová, Vlasta si ji zálibně prohlédla a ještě jí za oba špendlíky zatahala. Děvče opět bolestí vykřiklo ale bez odporu drželo.
„No tak vidíš, ty kundo,“ pochechtávala se Vlasta. „Bylo ti to zapotřebí? Ty sichrheicky ti vytáhneme až v Antverpách. Pěkně si natáhni šprndu. Doufám, že ji máš dost těsnou, aby ti to vemena hodně mačkalo a cítilas to při každém pohybu. Jinak si buď jistá, že ti kozy občas v letadle prohmátnu, aby sis železa v bradavkách užila.“
Díval jsem se na děvče, jak se poslušně obléká a měl jsem vztek. Zle jsem se na Hanu podíval, ale ta jen zamítavě zavrtěla hlavou a letmo mne políbila na krk. Pak se se svou brutální tlustou kamarádkou zase odebraly nahoru. Eva se dooblékla, uklonila se mi a z pokoje odešla. Chtěl jsem jít za ní a mluvit s ní, ale pak jsem to vzdal. Měl jsem i trochu strach, abych jí ještě nepřitížil.
Sedl jsem si do křesla a jen tak koukal. Čas se vlekl, ale po nějaké té chvíli obě ženy přišly dolů, že je vše připravené a že se bude odjíždět. Netrvalo dlouho a před domem zastavila dvě auta a jeden taxík. Z jednoho z nich vystoupil upocený muž, který měl na pleši podivný červený pruh. Když Paní Vlastě zahlásil, že je vše na Ruzyni a že se může jet, pochopil jsem, že to je již několikrát zmiňovaný Kolman a to co má na hlavě, je následek Vlastiny ranní návštěvy ve fabrice.
Kolman bez řečí odtahal velké množství kufrů do aut a my jen s malými příručními taškami nasedli do taxíku. Celá naše kolona se vydala k letišti.
Tam nás před hlavním vchodem čekali ostatní, tedy Inge, Eva a Kraťas. O kousek dál stála dvojice, která si něco šuškala. Byli to dva mladší muži v dost nápadném oblečení, s prsteny na rukou a jeden z nich měl kolo krku dámský jemný šátek. Bylo mi hned jasné, že se jedná o naši dvojičku buzíků. Uctivě pozdravili obě Paní a mne si dost nepříjemně prohlíželi. Cítil jsem, jak si mne jejich oči projíždějí, jak se mi dívají na zadek, nohy a také do rozkroku a jak mne hodnotí. Bylo to nepříjemné, šel jsem od nich kus dál a jen jsem se s nimi letmo pozdravil, když mne Hana představila.
S diplomatickými pasy v rukou nebyl žádný problém projít kontrolou. Nikdo nám nevěnoval pozornost a při razítkování nám celníci slušně salutovali. Po chvíli jsme již seděli v letadle a čekali, až se s námi vznese a vydá se směrem k Belgii a k obřímu přístavu Antverpám.
