Přísná matka I.
K mému praporu nastoupili nováčci. Jaký je život holuba v zeleném, to snad nemusím nikomu říkat. Řvaní, rozkazy, šikana a ponižování od vojáků druhého ročníku, to je jejich každodenní chleba.
Mezi nimi snad nejvíc týraným byl Karel. Byl to menší blonďák s vodovýma očima, který se už při prvním zařvání rozklepal.
Ten od mazáků dostával nejvíc zabrat. Jako velitel jsem si toho ale nevšímal a nechával jsem mazáky, aby holuby sjížděli. Bylo to běžné, dělo se to každý rok a patřilo to k folklóru ČSLA. První rok jsi pták, dostáváš sodu a druhý jsi mazák a můžeš to těm, co nastoupí, všechno zase krásně vrátit. Prostě koloběh života.
Jednou po večerce jsem ještě zašel na jednu z rot abych si udělal namátkovou kontrolu. Na ložnicích byl klid, ale ze skladu se ozývaly podivné zvuky. Chvilku jsem poslouchal a bylo slyšet, jako by někdo někoho mlátil a k tomu ještě se ozývalo podivné funění. Viděl jsem, že je zamčeno, ale zámek byl chatrný a jedno opnutí kanadou, dveře otevřelo. Na prahu jsem zůstal jako opařený, když jsem uviděl jak v kroužku čtyř mazáků na všech čtyřech klečí bažant Karel a orálně uspokojuje jednoho z nich. Další z nich měl bezostyšně v Karlově zadku zastrčený svůj úd a podle toho, jak byl námahou zarudlý ho tvrdě do análu souložil. Zbývající dva měli v rukou opasky a podle rudých šlinců na zádech bažanta, bylo vidět, že ho při tom řemeny vyplácejí.
Hlavou mi prolétlo, že jestli tohle pustím ven, tak z toho bude pro kluky prokurátor a mimořádka pro celý prapor. O to jsem zájem neměl a nechtěl jsem si pokazit kádrový profil. Toho z mazáků co šoustal kluka do zadku jsem tvrdě kanadou nakopl do žeber, až spadl na zem a klukovi jsem poručil, aby šel na chodbu. Ve skladu bylo ticho a já jim jen suše sdělil, že po odsezení si jednadvaceti ostrých jim zajistím přeložení k jiným útvarům. Pak jsem jim zavelel, aby šli k dozorčímu roty a čekali na velitele stráže.
Když jsem vyšel ze skladu. Karel tam stál a brečel. Za mého dozoru si posbíral své věci a roztřeseně se oblékl. Dovedl jsem ho k jeho ložnici a dal mu příkaz zalehnout a spát. Mezi tím si eskorta odvedla čtveřici výtečníků přímo do basy. Díky známostem se mi podařilo je po odpykání trestu rozstrkat po jiných útvarech a ni jeden nezůstal u mého praporu, ba ani v místní posádce. Na rotě se o věci vědělo, ale veřejně se o tom nemluvilo.
Karla jsme si za pár dní pozval k sobě do kanceláře na pohovor. Snažil jsem se tématu dost vyhýbat, ale i tak jsem se toho musel dotknout. Pokoušel jsem se mu vpravit do hlavy, že nesmí být taková měkkota a zbabělec. Jako jeden z argumentů jsem uváděl i to, jak by se na něj dívala rodina a co by tomu řekli, kdyby tohle vyšlo najevo.
Na to mi Karel řekl. „Soudruhu kapitáne, já mám velice přísnou matku a jsem zvyklý poslouchat na slovo. Když doma neposlechnu, nebo se matce něco nezdá, jsem hodně bit. Už jsem na to zvyklý a když mi někdo dá příkaz, tak prostě poslechnu.“ Pak mi ještě děkoval, že jsem se ho zastal. Koukal jsem na něj jak blázen a řekl mu. „Ty jsi doma bit? Vždyť ti je skoro dvacet let? Ještě mi řekni že tě doma máma řeže přes holou,“ zasmál jsem se.
Kluk sklopil hlavu a já viděl, jak se červená. Víc jsem ho netrápil a nechal ho být.
Uplynuly několik dalších měsíců a Karel se mi hlásil s žádostí o dovolenou. Dost mne to udivilo, že ji chce již po půl roce na vojně, ale vzhledem k tomu, jaký byl, jsem mu ji přidělil. Aby neodčerpal dovolenou, které vojáci měli ročně pouhých deset dní, jsem mu udělil opušťák na tři dny. Odjet měl příští týden v pátek. Byl šťastný a velmi děkoval, až mi to bylo protivné. Uběhlo několik dní a on se mi znovu hlásil k odpolednímu raportu. Vyřídil jsem několik udělení trestů za přestupky a Karla jsem si nechal jako posledního. Předpisově nakráčel do mé kanceláře, nahlásil se a pak mi předal dopis s vyjádřením, že ho psala jeho matka. Vzal jsem si ho od něj a začal číst.
„Vážený pane, děkuji Vám, jak jste se zastal mého syna při situaci, která pro něj asi byla dosti nepříjemná. Jako poděkování za vši starost o něj, přijměte mé pozvání k nám a to v době, kdy syn přijede na vámi udělený opušťák. Jinak vás prosím, abyste na Karla byl hodně přísný a tvrdý, je k tomu veden od mládí a je potřeba, aby si během vojenské služby od poslušnosti neodvykl. S úctou ….“
Koukal jsem na dopis jako blázen a nevěřil svým očím. Pak jsem se Karla zeptal. „Proč jsi to domů psal? To jsi jim v dopise vylíčil, co s tebou tady dělali?“
„Ano, napsal jsem to všechno matce. Mám přikázáno jí nelhat a všechno jí musí otevřeně říkat a sdělovat. Jinak tady je fotografie naší rodiny, abyste věděl, ke komu pojedete.“
Koukl jsem na fotku a tam byl Karel, nějaké děvče tak šestnáct let staré a za nimi stála žena s vyčesaným drdolem světlých vlasů. Na očích měla brýle a již od prvního pohledu působila přísným dojmem. Na obrázku bylo vidět, že je střední postavy s větším poprsím, které bylo schováno pod volnější blůzkou. „No a kde je táta?“ zeptal jsem se dost blbě, ale otázku jsem již řekl a tak s tím nešlo nic dělat.
„Matka je již patnáct let sama. Jinak sestra je Mirka a bude jí sedmnáct let. Matce bude letos čtyřicet a je učitelka.“
V duchu jsem se smál, že takhle přesně si přísnou učitelku představuji, ale také jsem přemýšlel, jak mám na pozvání reagovat. Když je člověku pětatřicet, žije na svobodárně a většinu času tráví v kasárnách, tak ho potěší, že ho někdo někam pozve. Také mne dost udivil obsah dopisu, který jsem od jeho matky dostal. Hlavně to o té přísnosti bylo zarážející a byl jsem na setkání s Karlovou rodinou čím dál tím víc zvědavý. O víkendu jsem žádné služby neměl a tak jsem se rozhodl, že s Karlem pojedu. Bylo na něm vidět, že si oddechl že s ním jedu a tak jsme se domluvili, že v pátek po rozkaze ho naložím do své škodovky a že vyrazíme do Děčína.
Páteční odpoledne tu bylo hned a my jsme vyjeli. V autě jsem kouřil a nabídl i Karlovi, ten však poděkoval a řekl mi, že to má zakázané. Už jsem si na jeho chování zvykl a tak jsem to ani nekomentoval. V Děčíně mne navigoval do čtvrti rodinných vilek. Před jednou z nich jsme zastavili a po otevření masivní vysoké brány jsem vjel dovnitř. Koukl jsem po ne příliš velké zahradě a na jejím konci jsem uviděl dosti velkou garáž. Jinak okolo vysokého plotu byly po celé jeho délce vysázeny túje, které tvořili husté keře a tak na pozemek nebylo z vedlejší parcely vidět. Když jsem se podíval na okna, tak všechna měla žaluzie nebo závěsy. Tak nějak jsem si uvědomil, že ti, co zde žijí, nemají zájem být od svého okolí okukováni.
Otevřít nám přišla Karlova sestra. Byla oblečena v delších šatech a vlasy měla spletené do dvou copánků. Když jsem se na ni díval, tak jsem si říkal, že takhle se mladé holky běžně neoblékají. Velice slušně mne pozdravila a hned se hnala mi odnést mou tašku s věcmi. To jsme jí však nedovolil a se smíchem jsem ji od zavazadla odehnal. Hned za dveřmi jsme se přezuli a pak mne Karel vedl do obývacího pokoje. Bylo na něm vidět jakési napětí, když jsme vstoupili. U psacího stolu seděla žena z fotografie, ale dnes na sobě měla modrou sukni a bílou blůzu. Hned jsem si všiml jejího velkého poprsí a když se postavila a šla k nám, tak jsem se zájmem sledoval její pevný velký zadek, který byl v přiléhavé modré sukni krásně vidět. Ruku mi nepodala, ale přivítala mne celkem slušně. Po krátkém představování si zavolala Mirku a dost ostrým tónem jí poručila mi ukázat můj pokoj v patře. Když jsme odcházeli přes halu ke schodišti, viděl jsem skrz otevřené pokojové dveře, jak Karel matce líbá ruku. Jen jsem vrtěl hlavou a za Mirkou stoupal do patra. Pokoj byl malý, nábytek byl jaksi neosobní a bylo vidět, že je vyhrazen pro hosty. Na přespání ale byl dostatečný a dobré bylo, že měl i dveře na balkon, který se táhl po celé straně domu až za roh. Uložil jsem si věci a Mirka mi řekla, že večeře je přesně v sedm hodin. Sedl jsem si na postel a uvažoval o zdejším prostředí a obyvatelích tohoto domu a celé se mi to zdálo jako vystřižené z dávných časů, nebo z jakéhosi podivného románu.
Natáhl jsem se na postel a chvíli odpočíval. Vyrušily mne však dva dívčí výkřiky z přízemí a tak jsem z postele vstal a jak jsem si chtěl vzít přezůvky, které byly pod postelí, nahmatal jsem cosi kovového. Když jsem to vytáhl, na dlani mi ležela policejní pouta. Dost udiveně jsem na ně koukal a pak jsme je položil na noční stolek a s vrtěním hlavy jsem se chystal sejít dolů na večeři.
V jídelně bylo vzorně prostřeno a paní domu již seděla u stolu. Sedl jsem si také a pak si sedl i Karel, který stál u své židle. Jak jsme si sedli, Mirka přinesla na stůl, a naservírovala nám na talíře jídlo. Ani mne nijak neudivilo, že jako první dává matce, pak mně, sobě a nakonec Karlovi. Při večeři bylo ticho a když jsme dojedli, matka jen ukázala na stůl a Karel se sestrou hned začali sklízet se stolu a Mirka pro mne a matku přinesla kávu. Jsem zvyklý kouřit a tak jsem náznakově vytáhl cigarety a tím se jaksi dožadoval povolení si zapálit. Matka se na mne dívala a pak stručně řekla. „Zde se jinak nekouří, ale jako host si zapálit můžete. Já si výjimečně zapálím s vámi a budu ráda, když si pohovoříme.“
Nabídl jsme jí a oba jsme si zapálili. Mlčel jsem a čekal, s čím na mne vyrukuje.
„Pane, to, že jste Karla vytáhl od těch čtyřech tam, tak to považuji za nesprávné. Karel se stále musí učit pokoře a poslušnosti a to, co se tam dělo, pro něj byla správná lekce a zkouška.“
Díval jsem se na ni jako blázen a nevěřil svým uším. „Ale vždyť oni ho tam…“začal jsem koktat. „Oni tam s ním dělali to, co se normálně nedělá.“ Bylo mi trapné to dál rozvíjet a tak jsem zmlkl.
„Ale dělá se to a je to cesta k pokoře! Karel má v sobě pořád silné samčí pudy, které je třeba v něm zlomit a jeho sestra, o té ani raději nebudu mluvit!“ Vykřikla na mne. „Jinak mi říkejte paní Olgo,“ to už říkala klidněji a velmi lehce se při tom usmála.
Odešli jsme od tohoto divného tématu a Olga se mne vyptávala na mé vojenskou povolání a také na můj soukromý život. Viděl jsem, že se zajímá, zda jsem sám, nebo mám nějakou přítelkyni nebo družku. Mé odpovědi přijímala, ale když jsem na její soukromí v hovoru narazil já, buď otázky přešla, nebo na ně odpovídala velice mlhavě. Z její řeči jsem pochopil, že mimo své nevlastní matky již nemá žádnou rodinu, nebo se s ní nestýká.
Karel ani Mirka se našeho hovoru neúčastnili. Když jsem se jí zeptal, proč tady s námi nejsou, tak jen sevřela rty a ucedila něco v tom smyslu, že nemají nárok, se podobných hovorů účastnit. V závěru našeho povídání mi sdělala, že zítra přijede i její nevlastní matka, která se zdrží do neděle a že přijela hlavně kvůli tomu, aby viděla Karla a také mne, jeho nadřízeného.
Bylo tak okolo půl desáté, když jsem z jejího chování vycítil, že bych se měl poroučet a jít si lehnout do svého pokoje a tak jsem se omluvil a měl se k odchodu do prvního patra.
Při přání dobré noci mi paní Olga nabídla ruku, ale ne tak, jak se lidé běžně loučí. Bylo to gesto které vyjadřovalo, abych jí ruku políbil. Vzhledem k tomu, že mne to silně překvapilo a zarazilo, provedl jsem jen náznak úklony k její natažené ruce a z pokoje vypadl.
Byl jsem docela rád, že jsem ve svém pokoji a otevřel si balkónové dveře. Chvíli jsem se převaloval a skoro jsem již spal, když mne probudil jakýsi hluk v domě. Zvedl jsem se z postele, sáhl po cigaretách a vyšel ven na balkon si zakouřit. Kouřil jsem, ale stále jsem slyšel divný šramot, který vycházel z některého z pokojů tady v patře. Dával jsem pozor, aby prkna balkonu nevrzala, pomalu se posouval okolo zdi domu a opatrně nakukoval do jednotlivých oken. Cítil jsem se jako šmírák, ale tahle podivná rodinka mne nutila k tomu, dozvědět se víc. Až teprve za rohem jsem uviděl okno, ve kterém se svítilo. Okno bylo zakryté hustým závěsem, ale u okenního rámu byla skulina a tak bylo možné se dívat dovnitř. Přikrčil jsem se k oknu a pak jsem již slyšel i viděl, co se v pokoji děje.
Byla to asi Karlova ložnice. Postel, skříň a lavice, to bylo snad všechno, co tam bylo. Na stěně byly tělocvikářské žebřiny a v protilehlém rohu u dveří jsem si všiml jakýchsi kruhů, které byly zapuštěné do zdi. Ve prostřed místnosti na zemi klečel Karel a jeho matka, paní Olga, stála na dva kroky od něj. Byla v krajkovém župánku, který byl rozepnutý a její mohutná prsa byla pevně sevřena v černé podprsence. Kalhotky měla také černé a k tomu ještě černé síťované punčochy do půlky stehen a lodičky na vysokém podpatku. Zíral jsme na ni a jen nasucho polykal. V ruce držela rákosku a rukou ukazovala na zem, kde ležela modrá sametová podprsenka.
„Cos to dělal s mým prádlem, ty prase? Okamžitě se přiznej!“ Křičela Olga na kluka, který byl celý rudý v obličeji a měl ruce křížem před svým přirozením, které mu viditelně v trenkách stálo.
Pak ho Olga tvrdě šlehla rákoskou šikmo přes prsa a já slyšel, jak kluk zanaříkal. Matka se posupně zasmála a rákoska dopadl ještě jednou na klukovu holou kůži. Nevěděl jsme co dělat, zda tam na ně vletět, nebo se jen dívat. Pak jsem si uvědomil, že to je jejich soukromí a jejich věc co dělají a potichu je dál pozoroval.
„No tak? Dovím se co jsi dělal ty dobytku?“ Olga začala vztekle podupávat nohou v lodičce.
„Matko, tedy Paní, já jsem onanoval.“ Lezlo to z kluka jako z chlupaté deky.
„No a kdo ti to dovolil? Víš, že tohle smíš dělat, jen když ti to povolím!“ zuřila žena.
Podíval jsme se pořádně na modrou podprsenku a viděl, že je pocákaná a uvnitř košíčků celá mokrá.
„Jdi vzbudit Mirku a přiveď ji sem. Řekni jí, že poroučím, aby přišla oblečená, jako když provádíme výslechy a tresty!“
„Ale Paní, je tu můj velitel, co když uslyší co se tady děje?“
Snad to ani nestačil doříct a už dostal další ránu, tentokrát přes záda.
„Ten nadržený chlap, ze kterého je cítit semeno na pět metrů? Viděla jsem, jak si nestydatě prohlížel moje prsa a můj zadek, když jsme spolu mluvili. Jsem zvědavá až zítra přijede matka, co mu řekne a opravdu se těším až si ho společně podáme a vychutnáme. To bude něco jiného, než když si vezmeme do parády tebe.“ Při tom, když to říkala jsem viděl, jak její ruka zajela k jejímu rozkroku a jak si ho pohladila. Pak kluka lehce lodičkou kopla do slabiny a poručila. „Mazej pro Mirku a varuji tě, mu jen naznačit, co s ním chceme zítra udělat!“
Kluk jen v trenkách a se stojícím přirozením vyběhl na chodbu a já měl čas si paní domu pořádně prohlédnout. Měla dost bíle tělo a její vyčesané vlasy ukazovaly pěknou šíji. Byla sice silnější postavy, ale to co měla v podprsence dávalo tušit, že se jí to ještě po břiše neválí. Měla statná stehna, ale nohy v černých punčochách působily dráždivě a přitažlivě. Přemýšlel jsem o jejích slovech a cítil, jak mne věc podivně láká a vzrušuje. Dál jsem si ji prohlížel skrz okno a cítil, jak mi kamarád v kalhotách tuhne a byl jsem zvědav, co bude dál.
Paní Olga se zatím zádumčivě jednou rukou lechtala v rozkroku a já viděl, jak jí u lemu kalhotek vylézají řídké světlé chloupky. Netrvalo to dlouho a Karle tu byl zpět. Poslušně otevřel dveře a sestru nechal do místnosti vejít jako první. Děvče bylo jen v podprsence a kalhotkách bílé barvy a byla bosa. Díval jsem se na ni a viděl, že podprsenka byla upravena tak, že její košíčky byly pryč a okolo prsou měla jen popruhy, který jí prsa stahovaly. Podle odhadu měla slušné dvojky. Růžové stojící bradavky byly orámované na její věk dost velkými dvorci. Jinak byla štíhlá a její pěkný zadeček byl natěsnán v kalhotkách, které byly v rozkroku opatřené otvorem a tak jí při chůzi vykukovaly pysky její dírky.
Karel byl silně vzrušený, postavil se před matku a pokorně ohlásil, že Mirku přivedl.
Matka jen pokynula rukou a Karel si okamžitě stáhl tretky a položil je na postel. Bylo vidět, že jeho dost dlouhý, ale ne příliš silný úd tvrdě trčí vzhůru a po dním se houpe řídce ochlupený šourek.
Matka rákoskou několikrát pošťouchla jeho přirození a klukovi v ocase začalo škubat. Na to okamžitě dostal šlehanec přes stehno a Olga poručila. „Oba kleknou a těsně vedle sebe!“ Když si klekli, sedla si před ně na židli a děvče prsty chytila za bradavku.
„Tak povídej ty děvko! Zatím co jsem byla dole v obývacím pokoji, kolikrát jsi mu ho vyhonila? No? Neříkej mi, že jsi mu na něj ani nesáhla, když jsi ho skoro půl roku neviděla.“ Děvče bylo zticha a to asi matku rozzlobilo, protože jí bradavku silně zmačkla, skroutila a pak natáhla. Kluk se na to díval a zdálo se mi, že snad rozkoší slintá. Olga bradavku pustila, přes prs dala děvčeti hlučnou facku a pak se obrátila na Karla. „Když nechce mluvit ona, tak mi to povíš ty a možná za to bude odměna.“
„Ano Paní. Hned v chodbě, když jsme s velitelem přijeli a vcházeli do domu, tak se mi rukou otřela o …“ Tady se kluk zastavil a já zbystřil. Paní Olga se panovačně usmála a řekla. „Můžeš mluvit sprostě. Tak o co se ti otřela, snad ne o toho tvého čuráka, nebo ano?“
„Ano Paní, o mého čuráka a pak když jste byli s velitelem dole, za mnou sem přišla a přinesla vaši podprsenku.“ Holka byla ticho, ale viděl jsem, jak zrychleně dýchá a tře si nenápadně stehna o sebe.
Matka si jí nevšímala a dál se věnovala synovi. „No a co bylo dál? Mluv, nebo tě sešlehám, že si týden na zadek nesedneš. Vzpomeň si, jaký byl výprask než jsi narukoval. To jsi tři dny mohl ležet jen na břiše.“
Karel zavzdychal a hned pokračoval v udávání své sestry. „Mirka mi do podprsenky honila čuráka a dráždila mne s ní.“
„Neříkej mi, že bys takhle tu podprdu zaprasil za jedno stříkání.“ Při tom mu matka mazlivě špičkou lodičky začal přejíždět po koulích. Kluk měl slastí přivřené oči a začal to ze sebe sypat.
„Paní, honila mi ho třikrát a při tom mne vaší podprsenkou přes něj šlehala, protože ví, jak to miluju. Před třetím stříkáním mi ho vzala do pusy a kouřila mi ho, abych se rychleji udělal. Pokaždé když jsem stříkal, musel jsem jí prsty strkal do kundy a do prdele a pak mi sama čuráka do vaší podprsenky utírala.“
„Je to pravda, ty děvko?“ chytila Paní Olga děvče za vlasy a zvrátila ji hlavu dozadu.
„Ano Paní,“ zavzdychla Mirka.
Matka se zvedla postavila se. „Tak nejdřív si to vyřídíme s tebou, ty čubko jedna nadržená. Budeš přivázaná na kruzích a než se půjde spát, tak bude bičování.“ Pak se obrátila na Karla. „Co se tebe týče, ty stříkající prase, tak jsem ti slíbila odměnu, když to na ni řekneš a také to splním. Jdi pro důtky ke mně do pokoje a smíš se dívat, až tu malou kurvu budu bičovat. Ale abys to neměl tak jednoduché, tak pokorně očistíš mou podprsenku jazykem a také ti podvážu tvého neukojeného čuráka a pořád plné koule. Pochopitelně máš zákaz si ho honit. Víš, že zítra přijede babička a ty musíš být v plné formě. Znáš babičku, jak je náročná. Dala jsem vám jasný zákaz jakéhokoli dráždění a ukájení se než přijede a vy jste tady prováděli tyhle prasárny. Jsem zvědavá, jak zítra budete stíhat. Ale nebojte se, my vás už k poslušnosti a oddanosti s babičkou donutíme.“
Pak rákoskou ukázala ke kruhům a holka k nim poslušně cupitala. Když došla ke stěně, bez říkání si sundala kalhotky a zvedla ruce nad hlavu. Matka jí ruce kruhy protáhla viděl jsem, jak jí je rozpažené řemínky v kruzích uvazuje. To samé udělal s jejíma nohama a děvče stálo v kruzích roztažené a rozkročené a celé její tělo bylo krásně vidět. Prohlížel jsem si její mladou kundičku, která byla viditelně vlhká. Její růžové pysky byly rozevřené jako u dospělé ženy a také bylo vidět dost velký poštěváček který jí mezi nimi vykukoval. Už jsem se neudržel, rukou zalovil v kalhotách a dlouhými tahy si začal po své péru přejíždět. Při tom jsem sledoval, co se dál v pokoji odehrává.
Karel nahý vyběhl ven z pokoje a matka si k uvázané dceři stoupla a já viděl, jak její ruka zajela na dívčino přirození.
„Kolikrát jsem ti říkala, že jsi budoucí Paní a že se nesmíš chovat jako obyčejná nadržená šlapka,“ začal Paní Olga tichým hlasem. „Už bys měla vědět, že muži jsou tady od toho, aby nám ženám sloužili, poslouchali nás a uspokojovali naše choutky. To nestačí, že vidíš, jak k odevzdanosti a otrocké poslušnosti cvičím tvého bratra?“ Při tom její prsty hladily a laskaly dívčinu kundičku a děvče začalo hlasitě vzdychat. Pak matka pokračovala. „Zítra přijede babička a ty nám budeš asistovat, až si ty dva chlípné kozly podáme. Uvidíš jak se takoví kanci krotí a budeš se toho dost moci naučit. Na toho Karlova velitele si ale budeme muset dát pozor. Jsem zvědavá, jakou formou ho babička seznámí s tím, že se může k nám přidat a jak ho přesvědčí, aby byl po vůli našim choutkám. Ale to bude až zítra. Dnes tě pochopitelně za tvé chování potrestám, abys věděla, že jsou jen dvě možné formy. Buď jsi Paní nebo otrok, nic jiného mezi tím není a je na tobě, kam se přikloníš.“ Při těch slovech již měla tři prsty v dívčině kundě a silně v ní s nimi jezdila. Mirka se rozkoší svíjela a hlasitě naříkala. Když byli v nejlepším, tak se do místnosti vrátil Karel a nesl matčiny důtky, které jí v kleče podal. Matka si je od něj vzala a jen tak zkusmo ho s nimi šlehla. Pak s mlasknutím vytáhla prsty z dívčiny dírky, podívala se na ně jak jsou mokré a zasmála se. „Chtěl bys je olízat?“ při tom je nastavila Karlovi před obličej a já viděl, jak Karel bezděčně vyplázl jazyk. Matka mu je ale do úst nestrčila a dívčinu šťávu mu ze svých prstů rozmazala po obličeji.
Tak nejdřív tě podvážeme, abys nám při trestán tvé sestry tady neudělal další svinčík. Podej si vodítko. Karel okamžitě přiskočil ke skříni a pak z ní přinesl úzký, tak dva metry dlouhý řemen se stahovací smyčkou na konci.
Pak matka zavelela, aby si vodítko nasadil. Bylo vidět, že kluk v tom má praxi a během okamžiku měl ocas i koule stažené řemenem a v kleče matce podával konec vodítka. Ta s ním dost nemilosrdně škubla a Karel vykřikl bolestí, ale bylo vidět, že mu podvázaný čurák stále tvrdě stojí.
Matka si ho dál nevšímala a začala se opět věnovat Mirce. Viděl jsem, jak důtkami houpe a pak přišla první rána, kterou děvče šlehla přes prsa. Karel začal okamžitě nahlas počítat a matka pokračovala v bičování své dcery. Rány sázela s rozmyslem a střídala její prsa břicho a stehna. Viděl jsem, že se děvčeti na těle tvoří rudé stopy od kožených praménků důtek, ale odhadoval jsme, že rány nejsou nijak moc tvrdé. Když došli k číslu sedmnáct, matka zastavila pomalé šlehání a znovu cukla Karlovým vodítkem. „Tak honile, kam dostane ty poslední tři rány, máš povoleno vybrat místo.“ Kluk nezaváhal ani vteřinu a hned jí odpověděl. „Přes kundu prosím. Ať je dostanu přes tu její krásnou píču.“
Paní Olga jen zavrtěla hlavou. „Jako bych to nevěděla, že tohle řekneš.“ Pak jsem se díval, jak poslední tři švihnutí šly zespoda na dívčin rozkrok. Děvče po každé ráně hlasitě vykřiklo a po třetím šlehnutí její ruce v kruzích povolily a bylo vidět, jak jí z kundy na stehna vytekl dost silný pramének šťávy. Bylo jasné, že se při bičování udělala a nyní si vychutnávala svůj orgasmus.
Karel ji v kleče zespoda pozoroval a jeho pohled byl upřený na dívčin mokrý klín. Já jsem od té dráždivé scény také nemohl odtrhnout pohled a moje pravá ruka se tužila. Po několika tazích jsem cítil svůj vrchol a bezostyšně jsem se vystříkal na omítku domu, těsně vedle okna. Paní Olga bez řečí děvče odvázala z kruhů a ta se jako omámená začala motat po pokoji. Matka ji nechala, aby se vzpamatovala a obrátila se opět k synovi.
„No tak to by bylo. Nyní ještě očistíš mou podprsenku, pak vám přidělím úkoly na zítřek a půjde se spát. Ty Karle, budeš spát u mne v pokoji na zemi na koberci. Je třeba tě mít pod kontrolou, abys celou noc nebyl vzhůru a nehrál si s tou svou žížalou. Tak a nyní šup,mazej lízat.“ Při tom potáhla za vodítko, ale už to nebylo takové drsné škubnutí, jako před chvílí.
Kluk po čtyřech dolezl k podprsence, která byla stále uprostřed pokoje na zemi a zabořil do ní svůj obličej. Viděl jsme, jak jeho jazyk jezdí po vnitřku jejích košíčků a jak ji poctivě a pečlivě olizuje. Při tom ho matka několikrát lehce šlehla důtkami přes vyšpulený zadek a pak mu ne příliš silnou rukojeť důtek namířila na anál. Bylo vidět, jak mu kousek rukojeti do něj zasunula, chvilku mu s ní v něm lehce otáčela a pak kluka lodičkou ne příliš tvrdě kopla do levé půlky zadku. „Konec, přestaň a postav se.“ Kluk se zvedl, ale bylo na něm vidět, že by u své činnosti nejraději ještě zůstal.
„Tak program na zítra dopoledne“, hlasitě a už klidně začala hovořit matka. „Karel vstane ráno v pět a první co udělá, tak půjde a připraví naši mučírnu. Bude to jako běžně, ale připravíš víc provazů a také pověsíš tu druhou rozporku, kterou jsme nepoužívali. Musíme pro našeho hosta připravit důstojné uvítání. Pak uklidíš halu a můj pokoj a připravíš si svoje oblečení. Pochopitelně to, které má babička ráda. V deset půjdeš na nádraží babičce naproti a postaráš se o její zavazadlo. Upozorňuji tě na to, že přivítání s babičkou bude takové, jak ho vyžaduje.“ Pak se obrátila k děvčeti a hned ji začala komandovat. „Už se vzpamatuj, užila sis a teď mne poslouchej a dávej pozor. Ráno vstaneš v šest a hned se dáš do úklidu ostatního, co nebude uklízet Karel. Uvaříš, oběd bude bez jediné chybičky a jíst budeme přesně v poledne. Ráno udělej jen něco lehkého ke snídani a také vzbudíš našeho hosta, ale klidně ho nech vyspat až do osmi rána. Pak také připravíš nám dvěma oblečení na den a na večer. Pro mne na tu dlouhou zelenou sukni s rozparkem a na večer chci krajkoví černý komplet, ten nový, co jsem ho ještě na sobě neměla. Ty budeš přes den v černé krátké sukni bez kalhotek a blůzku si vezmeš nějakou světlou s rozepínáním. Večer tě chci vidět v tom růžovém, jak jsme to koupily minulý týden. Nezapomeňte, že si vás budu během dne kontrolovat a je jasné, že když nebude vše dobře, budou večer tresty. Také se oba zítra před obědem vykoupete a ty Karle, jak jsem řekla, žádné honění! Zítra musíš být ve formě, jinak si nás babička podá všechny a nyní, hybaj spát.“
Pak všichni tři opustili Karlův pokoj. Já si po jejich odchodu ještě zapálil a sedl si u balkónových dveří na prkennou podlahu a nemohl uvěřit tomu, co jsem viděl a kam jsme se to dostal.
Usilovně jsem přemýšlel, zda se z domu vypařit a odjet, nebo jestli mám zůstat a po příjezdu jejich babičky se účastnit tohohle šílenství. Cukání v ocase, které jsem znovu pocítil při vzpomínce na scény, které se v pokoji odehrály mne přesvědčilo o tom, že zůstanu a zítřku se postavím čelem jako správný chlap a voják.
S tímhle rozhodnutím jsem dokouřil a konečně si lehl a po krátké chvíli usnul.
K mému praporu nastoupili nováčci. Jaký je život holuba v zeleném, to snad nemusím nikomu říkat. Řvaní, rozkazy, šikana a ponižování od vojáků druhého ročníku, to je jejich každodenní chleba.
Mezi nimi snad nejvíc týraným byl Karel. Byl to menší blonďák s vodovýma očima, který se už při prvním zařvání rozklepal.
Ten od mazáků dostával nejvíc zabrat. Jako velitel jsem si toho ale nevšímal a nechával jsem mazáky, aby holuby sjížděli. Bylo to běžné, dělo se to každý rok a patřilo to k folklóru ČSLA. První rok jsi pták, dostáváš sodu a druhý jsi mazák a můžeš to těm, co nastoupí, všechno zase krásně vrátit. Prostě koloběh života.
Jednou po večerce jsem ještě zašel na jednu z rot abych si udělal namátkovou kontrolu. Na ložnicích byl klid, ale ze skladu se ozývaly podivné zvuky. Chvilku jsem poslouchal a bylo slyšet, jako by někdo někoho mlátil a k tomu ještě se ozývalo podivné funění. Viděl jsem, že je zamčeno, ale zámek byl chatrný a jedno opnutí kanadou, dveře otevřelo. Na prahu jsem zůstal jako opařený, když jsem uviděl jak v kroužku čtyř mazáků na všech čtyřech klečí bažant Karel a orálně uspokojuje jednoho z nich. Další z nich měl bezostyšně v Karlově zadku zastrčený svůj úd a podle toho, jak byl námahou zarudlý ho tvrdě do análu souložil. Zbývající dva měli v rukou opasky a podle rudých šlinců na zádech bažanta, bylo vidět, že ho při tom řemeny vyplácejí.
Hlavou mi prolétlo, že jestli tohle pustím ven, tak z toho bude pro kluky prokurátor a mimořádka pro celý prapor. O to jsem zájem neměl a nechtěl jsem si pokazit kádrový profil. Toho z mazáků co šoustal kluka do zadku jsem tvrdě kanadou nakopl do žeber, až spadl na zem a klukovi jsem poručil, aby šel na chodbu. Ve skladu bylo ticho a já jim jen suše sdělil, že po odsezení si jednadvaceti ostrých jim zajistím přeložení k jiným útvarům. Pak jsem jim zavelel, aby šli k dozorčímu roty a čekali na velitele stráže.
Když jsem vyšel ze skladu. Karel tam stál a brečel. Za mého dozoru si posbíral své věci a roztřeseně se oblékl. Dovedl jsem ho k jeho ložnici a dal mu příkaz zalehnout a spát. Mezi tím si eskorta odvedla čtveřici výtečníků přímo do basy. Díky známostem se mi podařilo je po odpykání trestu rozstrkat po jiných útvarech a ni jeden nezůstal u mého praporu, ba ani v místní posádce. Na rotě se o věci vědělo, ale veřejně se o tom nemluvilo.
Karla jsme si za pár dní pozval k sobě do kanceláře na pohovor. Snažil jsem se tématu dost vyhýbat, ale i tak jsem se toho musel dotknout. Pokoušel jsem se mu vpravit do hlavy, že nesmí být taková měkkota a zbabělec. Jako jeden z argumentů jsem uváděl i to, jak by se na něj dívala rodina a co by tomu řekli, kdyby tohle vyšlo najevo.
Na to mi Karel řekl. „Soudruhu kapitáne, já mám velice přísnou matku a jsem zvyklý poslouchat na slovo. Když doma neposlechnu, nebo se matce něco nezdá, jsem hodně bit. Už jsem na to zvyklý a když mi někdo dá příkaz, tak prostě poslechnu.“ Pak mi ještě děkoval, že jsem se ho zastal. Koukal jsem na něj jak blázen a řekl mu. „Ty jsi doma bit? Vždyť ti je skoro dvacet let? Ještě mi řekni že tě doma máma řeže přes holou,“ zasmál jsem se.
Kluk sklopil hlavu a já viděl, jak se červená. Víc jsem ho netrápil a nechal ho být.
Uplynuly několik dalších měsíců a Karel se mi hlásil s žádostí o dovolenou. Dost mne to udivilo, že ji chce již po půl roce na vojně, ale vzhledem k tomu, jaký byl, jsem mu ji přidělil. Aby neodčerpal dovolenou, které vojáci měli ročně pouhých deset dní, jsem mu udělil opušťák na tři dny. Odjet měl příští týden v pátek. Byl šťastný a velmi děkoval, až mi to bylo protivné. Uběhlo několik dní a on se mi znovu hlásil k odpolednímu raportu. Vyřídil jsem několik udělení trestů za přestupky a Karla jsem si nechal jako posledního. Předpisově nakráčel do mé kanceláře, nahlásil se a pak mi předal dopis s vyjádřením, že ho psala jeho matka. Vzal jsem si ho od něj a začal číst.
„Vážený pane, děkuji Vám, jak jste se zastal mého syna při situaci, která pro něj asi byla dosti nepříjemná. Jako poděkování za vši starost o něj, přijměte mé pozvání k nám a to v době, kdy syn přijede na vámi udělený opušťák. Jinak vás prosím, abyste na Karla byl hodně přísný a tvrdý, je k tomu veden od mládí a je potřeba, aby si během vojenské služby od poslušnosti neodvykl. S úctou ….“
Koukal jsem na dopis jako blázen a nevěřil svým očím. Pak jsem se Karla zeptal. „Proč jsi to domů psal? To jsi jim v dopise vylíčil, co s tebou tady dělali?“
„Ano, napsal jsem to všechno matce. Mám přikázáno jí nelhat a všechno jí musí otevřeně říkat a sdělovat. Jinak tady je fotografie naší rodiny, abyste věděl, ke komu pojedete.“
Koukl jsem na fotku a tam byl Karel, nějaké děvče tak šestnáct let staré a za nimi stála žena s vyčesaným drdolem světlých vlasů. Na očích měla brýle a již od prvního pohledu působila přísným dojmem. Na obrázku bylo vidět, že je střední postavy s větším poprsím, které bylo schováno pod volnější blůzkou. „No a kde je táta?“ zeptal jsem se dost blbě, ale otázku jsem již řekl a tak s tím nešlo nic dělat.
„Matka je již patnáct let sama. Jinak sestra je Mirka a bude jí sedmnáct let. Matce bude letos čtyřicet a je učitelka.“
V duchu jsem se smál, že takhle přesně si přísnou učitelku představuji, ale také jsem přemýšlel, jak mám na pozvání reagovat. Když je člověku pětatřicet, žije na svobodárně a většinu času tráví v kasárnách, tak ho potěší, že ho někdo někam pozve. Také mne dost udivil obsah dopisu, který jsem od jeho matky dostal. Hlavně to o té přísnosti bylo zarážející a byl jsem na setkání s Karlovou rodinou čím dál tím víc zvědavý. O víkendu jsem žádné služby neměl a tak jsem se rozhodl, že s Karlem pojedu. Bylo na něm vidět, že si oddechl že s ním jedu a tak jsme se domluvili, že v pátek po rozkaze ho naložím do své škodovky a že vyrazíme do Děčína.
Páteční odpoledne tu bylo hned a my jsme vyjeli. V autě jsem kouřil a nabídl i Karlovi, ten však poděkoval a řekl mi, že to má zakázané. Už jsem si na jeho chování zvykl a tak jsem to ani nekomentoval. V Děčíně mne navigoval do čtvrti rodinných vilek. Před jednou z nich jsme zastavili a po otevření masivní vysoké brány jsem vjel dovnitř. Koukl jsem po ne příliš velké zahradě a na jejím konci jsem uviděl dosti velkou garáž. Jinak okolo vysokého plotu byly po celé jeho délce vysázeny túje, které tvořili husté keře a tak na pozemek nebylo z vedlejší parcely vidět. Když jsem se podíval na okna, tak všechna měla žaluzie nebo závěsy. Tak nějak jsem si uvědomil, že ti, co zde žijí, nemají zájem být od svého okolí okukováni.
Otevřít nám přišla Karlova sestra. Byla oblečena v delších šatech a vlasy měla spletené do dvou copánků. Když jsem se na ni díval, tak jsem si říkal, že takhle se mladé holky běžně neoblékají. Velice slušně mne pozdravila a hned se hnala mi odnést mou tašku s věcmi. To jsme jí však nedovolil a se smíchem jsem ji od zavazadla odehnal. Hned za dveřmi jsme se přezuli a pak mne Karel vedl do obývacího pokoje. Bylo na něm vidět jakési napětí, když jsme vstoupili. U psacího stolu seděla žena z fotografie, ale dnes na sobě měla modrou sukni a bílou blůzu. Hned jsem si všiml jejího velkého poprsí a když se postavila a šla k nám, tak jsem se zájmem sledoval její pevný velký zadek, který byl v přiléhavé modré sukni krásně vidět. Ruku mi nepodala, ale přivítala mne celkem slušně. Po krátkém představování si zavolala Mirku a dost ostrým tónem jí poručila mi ukázat můj pokoj v patře. Když jsme odcházeli přes halu ke schodišti, viděl jsem skrz otevřené pokojové dveře, jak Karel matce líbá ruku. Jen jsem vrtěl hlavou a za Mirkou stoupal do patra. Pokoj byl malý, nábytek byl jaksi neosobní a bylo vidět, že je vyhrazen pro hosty. Na přespání ale byl dostatečný a dobré bylo, že měl i dveře na balkon, který se táhl po celé straně domu až za roh. Uložil jsem si věci a Mirka mi řekla, že večeře je přesně v sedm hodin. Sedl jsem si na postel a uvažoval o zdejším prostředí a obyvatelích tohoto domu a celé se mi to zdálo jako vystřižené z dávných časů, nebo z jakéhosi podivného románu.
Natáhl jsem se na postel a chvíli odpočíval. Vyrušily mne však dva dívčí výkřiky z přízemí a tak jsem z postele vstal a jak jsem si chtěl vzít přezůvky, které byly pod postelí, nahmatal jsem cosi kovového. Když jsem to vytáhl, na dlani mi ležela policejní pouta. Dost udiveně jsem na ně koukal a pak jsme je položil na noční stolek a s vrtěním hlavy jsem se chystal sejít dolů na večeři.
V jídelně bylo vzorně prostřeno a paní domu již seděla u stolu. Sedl jsem si také a pak si sedl i Karel, který stál u své židle. Jak jsme si sedli, Mirka přinesla na stůl, a naservírovala nám na talíře jídlo. Ani mne nijak neudivilo, že jako první dává matce, pak mně, sobě a nakonec Karlovi. Při večeři bylo ticho a když jsme dojedli, matka jen ukázala na stůl a Karel se sestrou hned začali sklízet se stolu a Mirka pro mne a matku přinesla kávu. Jsem zvyklý kouřit a tak jsem náznakově vytáhl cigarety a tím se jaksi dožadoval povolení si zapálit. Matka se na mne dívala a pak stručně řekla. „Zde se jinak nekouří, ale jako host si zapálit můžete. Já si výjimečně zapálím s vámi a budu ráda, když si pohovoříme.“
Nabídl jsme jí a oba jsme si zapálili. Mlčel jsem a čekal, s čím na mne vyrukuje.
„Pane, to, že jste Karla vytáhl od těch čtyřech tam, tak to považuji za nesprávné. Karel se stále musí učit pokoře a poslušnosti a to, co se tam dělo, pro něj byla správná lekce a zkouška.“
Díval jsem se na ni jako blázen a nevěřil svým uším. „Ale vždyť oni ho tam…“začal jsem koktat. „Oni tam s ním dělali to, co se normálně nedělá.“ Bylo mi trapné to dál rozvíjet a tak jsem zmlkl.
„Ale dělá se to a je to cesta k pokoře! Karel má v sobě pořád silné samčí pudy, které je třeba v něm zlomit a jeho sestra, o té ani raději nebudu mluvit!“ Vykřikla na mne. „Jinak mi říkejte paní Olgo,“ to už říkala klidněji a velmi lehce se při tom usmála.
Odešli jsme od tohoto divného tématu a Olga se mne vyptávala na mé vojenskou povolání a také na můj soukromý život. Viděl jsem, že se zajímá, zda jsem sám, nebo mám nějakou přítelkyni nebo družku. Mé odpovědi přijímala, ale když jsem na její soukromí v hovoru narazil já, buď otázky přešla, nebo na ně odpovídala velice mlhavě. Z její řeči jsem pochopil, že mimo své nevlastní matky již nemá žádnou rodinu, nebo se s ní nestýká.
Karel ani Mirka se našeho hovoru neúčastnili. Když jsem se jí zeptal, proč tady s námi nejsou, tak jen sevřela rty a ucedila něco v tom smyslu, že nemají nárok, se podobných hovorů účastnit. V závěru našeho povídání mi sdělala, že zítra přijede i její nevlastní matka, která se zdrží do neděle a že přijela hlavně kvůli tomu, aby viděla Karla a také mne, jeho nadřízeného.
Bylo tak okolo půl desáté, když jsem z jejího chování vycítil, že bych se měl poroučet a jít si lehnout do svého pokoje a tak jsem se omluvil a měl se k odchodu do prvního patra.
Při přání dobré noci mi paní Olga nabídla ruku, ale ne tak, jak se lidé běžně loučí. Bylo to gesto které vyjadřovalo, abych jí ruku políbil. Vzhledem k tomu, že mne to silně překvapilo a zarazilo, provedl jsem jen náznak úklony k její natažené ruce a z pokoje vypadl.
Byl jsem docela rád, že jsem ve svém pokoji a otevřel si balkónové dveře. Chvíli jsem se převaloval a skoro jsem již spal, když mne probudil jakýsi hluk v domě. Zvedl jsem se z postele, sáhl po cigaretách a vyšel ven na balkon si zakouřit. Kouřil jsem, ale stále jsem slyšel divný šramot, který vycházel z některého z pokojů tady v patře. Dával jsem pozor, aby prkna balkonu nevrzala, pomalu se posouval okolo zdi domu a opatrně nakukoval do jednotlivých oken. Cítil jsem se jako šmírák, ale tahle podivná rodinka mne nutila k tomu, dozvědět se víc. Až teprve za rohem jsem uviděl okno, ve kterém se svítilo. Okno bylo zakryté hustým závěsem, ale u okenního rámu byla skulina a tak bylo možné se dívat dovnitř. Přikrčil jsem se k oknu a pak jsem již slyšel i viděl, co se v pokoji děje.
Byla to asi Karlova ložnice. Postel, skříň a lavice, to bylo snad všechno, co tam bylo. Na stěně byly tělocvikářské žebřiny a v protilehlém rohu u dveří jsem si všiml jakýchsi kruhů, které byly zapuštěné do zdi. Ve prostřed místnosti na zemi klečel Karel a jeho matka, paní Olga, stála na dva kroky od něj. Byla v krajkovém župánku, který byl rozepnutý a její mohutná prsa byla pevně sevřena v černé podprsence. Kalhotky měla také černé a k tomu ještě černé síťované punčochy do půlky stehen a lodičky na vysokém podpatku. Zíral jsme na ni a jen nasucho polykal. V ruce držela rákosku a rukou ukazovala na zem, kde ležela modrá sametová podprsenka.
„Cos to dělal s mým prádlem, ty prase? Okamžitě se přiznej!“ Křičela Olga na kluka, který byl celý rudý v obličeji a měl ruce křížem před svým přirozením, které mu viditelně v trenkách stálo.
Pak ho Olga tvrdě šlehla rákoskou šikmo přes prsa a já slyšel, jak kluk zanaříkal. Matka se posupně zasmála a rákoska dopadl ještě jednou na klukovu holou kůži. Nevěděl jsme co dělat, zda tam na ně vletět, nebo se jen dívat. Pak jsem si uvědomil, že to je jejich soukromí a jejich věc co dělají a potichu je dál pozoroval.
„No tak? Dovím se co jsi dělal ty dobytku?“ Olga začala vztekle podupávat nohou v lodičce.
„Matko, tedy Paní, já jsem onanoval.“ Lezlo to z kluka jako z chlupaté deky.
„No a kdo ti to dovolil? Víš, že tohle smíš dělat, jen když ti to povolím!“ zuřila žena.
Podíval jsme se pořádně na modrou podprsenku a viděl, že je pocákaná a uvnitř košíčků celá mokrá.
„Jdi vzbudit Mirku a přiveď ji sem. Řekni jí, že poroučím, aby přišla oblečená, jako když provádíme výslechy a tresty!“
„Ale Paní, je tu můj velitel, co když uslyší co se tady děje?“
Snad to ani nestačil doříct a už dostal další ránu, tentokrát přes záda.
„Ten nadržený chlap, ze kterého je cítit semeno na pět metrů? Viděla jsem, jak si nestydatě prohlížel moje prsa a můj zadek, když jsme spolu mluvili. Jsem zvědavá až zítra přijede matka, co mu řekne a opravdu se těším až si ho společně podáme a vychutnáme. To bude něco jiného, než když si vezmeme do parády tebe.“ Při tom, když to říkala jsem viděl, jak její ruka zajela k jejímu rozkroku a jak si ho pohladila. Pak kluka lehce lodičkou kopla do slabiny a poručila. „Mazej pro Mirku a varuji tě, mu jen naznačit, co s ním chceme zítra udělat!“
Kluk jen v trenkách a se stojícím přirozením vyběhl na chodbu a já měl čas si paní domu pořádně prohlédnout. Měla dost bíle tělo a její vyčesané vlasy ukazovaly pěknou šíji. Byla sice silnější postavy, ale to co měla v podprsence dávalo tušit, že se jí to ještě po břiše neválí. Měla statná stehna, ale nohy v černých punčochách působily dráždivě a přitažlivě. Přemýšlel jsem o jejích slovech a cítil, jak mne věc podivně láká a vzrušuje. Dál jsem si ji prohlížel skrz okno a cítil, jak mi kamarád v kalhotách tuhne a byl jsem zvědav, co bude dál.
Paní Olga se zatím zádumčivě jednou rukou lechtala v rozkroku a já viděl, jak jí u lemu kalhotek vylézají řídké světlé chloupky. Netrvalo to dlouho a Karle tu byl zpět. Poslušně otevřel dveře a sestru nechal do místnosti vejít jako první. Děvče bylo jen v podprsence a kalhotkách bílé barvy a byla bosa. Díval jsem se na ni a viděl, že podprsenka byla upravena tak, že její košíčky byly pryč a okolo prsou měla jen popruhy, který jí prsa stahovaly. Podle odhadu měla slušné dvojky. Růžové stojící bradavky byly orámované na její věk dost velkými dvorci. Jinak byla štíhlá a její pěkný zadeček byl natěsnán v kalhotkách, které byly v rozkroku opatřené otvorem a tak jí při chůzi vykukovaly pysky její dírky.
Karel byl silně vzrušený, postavil se před matku a pokorně ohlásil, že Mirku přivedl.
Matka jen pokynula rukou a Karel si okamžitě stáhl tretky a položil je na postel. Bylo vidět, že jeho dost dlouhý, ale ne příliš silný úd tvrdě trčí vzhůru a po dním se houpe řídce ochlupený šourek.
Matka rákoskou několikrát pošťouchla jeho přirození a klukovi v ocase začalo škubat. Na to okamžitě dostal šlehanec přes stehno a Olga poručila. „Oba kleknou a těsně vedle sebe!“ Když si klekli, sedla si před ně na židli a děvče prsty chytila za bradavku.
„Tak povídej ty děvko! Zatím co jsem byla dole v obývacím pokoji, kolikrát jsi mu ho vyhonila? No? Neříkej mi, že jsi mu na něj ani nesáhla, když jsi ho skoro půl roku neviděla.“ Děvče bylo zticha a to asi matku rozzlobilo, protože jí bradavku silně zmačkla, skroutila a pak natáhla. Kluk se na to díval a zdálo se mi, že snad rozkoší slintá. Olga bradavku pustila, přes prs dala děvčeti hlučnou facku a pak se obrátila na Karla. „Když nechce mluvit ona, tak mi to povíš ty a možná za to bude odměna.“
„Ano Paní. Hned v chodbě, když jsme s velitelem přijeli a vcházeli do domu, tak se mi rukou otřela o …“ Tady se kluk zastavil a já zbystřil. Paní Olga se panovačně usmála a řekla. „Můžeš mluvit sprostě. Tak o co se ti otřela, snad ne o toho tvého čuráka, nebo ano?“
„Ano Paní, o mého čuráka a pak když jste byli s velitelem dole, za mnou sem přišla a přinesla vaši podprsenku.“ Holka byla ticho, ale viděl jsem, jak zrychleně dýchá a tře si nenápadně stehna o sebe.
Matka si jí nevšímala a dál se věnovala synovi. „No a co bylo dál? Mluv, nebo tě sešlehám, že si týden na zadek nesedneš. Vzpomeň si, jaký byl výprask než jsi narukoval. To jsi tři dny mohl ležet jen na břiše.“
Karel zavzdychal a hned pokračoval v udávání své sestry. „Mirka mi do podprsenky honila čuráka a dráždila mne s ní.“
„Neříkej mi, že bys takhle tu podprdu zaprasil za jedno stříkání.“ Při tom mu matka mazlivě špičkou lodičky začal přejíždět po koulích. Kluk měl slastí přivřené oči a začal to ze sebe sypat.
„Paní, honila mi ho třikrát a při tom mne vaší podprsenkou přes něj šlehala, protože ví, jak to miluju. Před třetím stříkáním mi ho vzala do pusy a kouřila mi ho, abych se rychleji udělal. Pokaždé když jsem stříkal, musel jsem jí prsty strkal do kundy a do prdele a pak mi sama čuráka do vaší podprsenky utírala.“
„Je to pravda, ty děvko?“ chytila Paní Olga děvče za vlasy a zvrátila ji hlavu dozadu.
„Ano Paní,“ zavzdychla Mirka.
Matka se zvedla postavila se. „Tak nejdřív si to vyřídíme s tebou, ty čubko jedna nadržená. Budeš přivázaná na kruzích a než se půjde spát, tak bude bičování.“ Pak se obrátila na Karla. „Co se tebe týče, ty stříkající prase, tak jsem ti slíbila odměnu, když to na ni řekneš a také to splním. Jdi pro důtky ke mně do pokoje a smíš se dívat, až tu malou kurvu budu bičovat. Ale abys to neměl tak jednoduché, tak pokorně očistíš mou podprsenku jazykem a také ti podvážu tvého neukojeného čuráka a pořád plné koule. Pochopitelně máš zákaz si ho honit. Víš, že zítra přijede babička a ty musíš být v plné formě. Znáš babičku, jak je náročná. Dala jsem vám jasný zákaz jakéhokoli dráždění a ukájení se než přijede a vy jste tady prováděli tyhle prasárny. Jsem zvědavá, jak zítra budete stíhat. Ale nebojte se, my vás už k poslušnosti a oddanosti s babičkou donutíme.“
Pak rákoskou ukázala ke kruhům a holka k nim poslušně cupitala. Když došla ke stěně, bez říkání si sundala kalhotky a zvedla ruce nad hlavu. Matka jí ruce kruhy protáhla viděl jsem, jak jí je rozpažené řemínky v kruzích uvazuje. To samé udělal s jejíma nohama a děvče stálo v kruzích roztažené a rozkročené a celé její tělo bylo krásně vidět. Prohlížel jsem si její mladou kundičku, která byla viditelně vlhká. Její růžové pysky byly rozevřené jako u dospělé ženy a také bylo vidět dost velký poštěváček který jí mezi nimi vykukoval. Už jsem se neudržel, rukou zalovil v kalhotách a dlouhými tahy si začal po své péru přejíždět. Při tom jsem sledoval, co se dál v pokoji odehrává.
Karel nahý vyběhl ven z pokoje a matka si k uvázané dceři stoupla a já viděl, jak její ruka zajela na dívčino přirození.
„Kolikrát jsem ti říkala, že jsi budoucí Paní a že se nesmíš chovat jako obyčejná nadržená šlapka,“ začal Paní Olga tichým hlasem. „Už bys měla vědět, že muži jsou tady od toho, aby nám ženám sloužili, poslouchali nás a uspokojovali naše choutky. To nestačí, že vidíš, jak k odevzdanosti a otrocké poslušnosti cvičím tvého bratra?“ Při tom její prsty hladily a laskaly dívčinu kundičku a děvče začalo hlasitě vzdychat. Pak matka pokračovala. „Zítra přijede babička a ty nám budeš asistovat, až si ty dva chlípné kozly podáme. Uvidíš jak se takoví kanci krotí a budeš se toho dost moci naučit. Na toho Karlova velitele si ale budeme muset dát pozor. Jsem zvědavá, jakou formou ho babička seznámí s tím, že se může k nám přidat a jak ho přesvědčí, aby byl po vůli našim choutkám. Ale to bude až zítra. Dnes tě pochopitelně za tvé chování potrestám, abys věděla, že jsou jen dvě možné formy. Buď jsi Paní nebo otrok, nic jiného mezi tím není a je na tobě, kam se přikloníš.“ Při těch slovech již měla tři prsty v dívčině kundě a silně v ní s nimi jezdila. Mirka se rozkoší svíjela a hlasitě naříkala. Když byli v nejlepším, tak se do místnosti vrátil Karel a nesl matčiny důtky, které jí v kleče podal. Matka si je od něj vzala a jen tak zkusmo ho s nimi šlehla. Pak s mlasknutím vytáhla prsty z dívčiny dírky, podívala se na ně jak jsou mokré a zasmála se. „Chtěl bys je olízat?“ při tom je nastavila Karlovi před obličej a já viděl, jak Karel bezděčně vyplázl jazyk. Matka mu je ale do úst nestrčila a dívčinu šťávu mu ze svých prstů rozmazala po obličeji.
Tak nejdřív tě podvážeme, abys nám při trestán tvé sestry tady neudělal další svinčík. Podej si vodítko. Karel okamžitě přiskočil ke skříni a pak z ní přinesl úzký, tak dva metry dlouhý řemen se stahovací smyčkou na konci.
Pak matka zavelela, aby si vodítko nasadil. Bylo vidět, že kluk v tom má praxi a během okamžiku měl ocas i koule stažené řemenem a v kleče matce podával konec vodítka. Ta s ním dost nemilosrdně škubla a Karel vykřikl bolestí, ale bylo vidět, že mu podvázaný čurák stále tvrdě stojí.
Matka si ho dál nevšímala a začala se opět věnovat Mirce. Viděl jsem, jak důtkami houpe a pak přišla první rána, kterou děvče šlehla přes prsa. Karel začal okamžitě nahlas počítat a matka pokračovala v bičování své dcery. Rány sázela s rozmyslem a střídala její prsa břicho a stehna. Viděl jsem, že se děvčeti na těle tvoří rudé stopy od kožených praménků důtek, ale odhadoval jsme, že rány nejsou nijak moc tvrdé. Když došli k číslu sedmnáct, matka zastavila pomalé šlehání a znovu cukla Karlovým vodítkem. „Tak honile, kam dostane ty poslední tři rány, máš povoleno vybrat místo.“ Kluk nezaváhal ani vteřinu a hned jí odpověděl. „Přes kundu prosím. Ať je dostanu přes tu její krásnou píču.“
Paní Olga jen zavrtěla hlavou. „Jako bych to nevěděla, že tohle řekneš.“ Pak jsem se díval, jak poslední tři švihnutí šly zespoda na dívčin rozkrok. Děvče po každé ráně hlasitě vykřiklo a po třetím šlehnutí její ruce v kruzích povolily a bylo vidět, jak jí z kundy na stehna vytekl dost silný pramének šťávy. Bylo jasné, že se při bičování udělala a nyní si vychutnávala svůj orgasmus.
Karel ji v kleče zespoda pozoroval a jeho pohled byl upřený na dívčin mokrý klín. Já jsem od té dráždivé scény také nemohl odtrhnout pohled a moje pravá ruka se tužila. Po několika tazích jsem cítil svůj vrchol a bezostyšně jsem se vystříkal na omítku domu, těsně vedle okna. Paní Olga bez řečí děvče odvázala z kruhů a ta se jako omámená začala motat po pokoji. Matka ji nechala, aby se vzpamatovala a obrátila se opět k synovi.
„No tak to by bylo. Nyní ještě očistíš mou podprsenku, pak vám přidělím úkoly na zítřek a půjde se spát. Ty Karle, budeš spát u mne v pokoji na zemi na koberci. Je třeba tě mít pod kontrolou, abys celou noc nebyl vzhůru a nehrál si s tou svou žížalou. Tak a nyní šup,mazej lízat.“ Při tom potáhla za vodítko, ale už to nebylo takové drsné škubnutí, jako před chvílí.
Kluk po čtyřech dolezl k podprsence, která byla stále uprostřed pokoje na zemi a zabořil do ní svůj obličej. Viděl jsme, jak jeho jazyk jezdí po vnitřku jejích košíčků a jak ji poctivě a pečlivě olizuje. Při tom ho matka několikrát lehce šlehla důtkami přes vyšpulený zadek a pak mu ne příliš silnou rukojeť důtek namířila na anál. Bylo vidět, jak mu kousek rukojeti do něj zasunula, chvilku mu s ní v něm lehce otáčela a pak kluka lodičkou ne příliš tvrdě kopla do levé půlky zadku. „Konec, přestaň a postav se.“ Kluk se zvedl, ale bylo na něm vidět, že by u své činnosti nejraději ještě zůstal.
„Tak program na zítra dopoledne“, hlasitě a už klidně začala hovořit matka. „Karel vstane ráno v pět a první co udělá, tak půjde a připraví naši mučírnu. Bude to jako běžně, ale připravíš víc provazů a také pověsíš tu druhou rozporku, kterou jsme nepoužívali. Musíme pro našeho hosta připravit důstojné uvítání. Pak uklidíš halu a můj pokoj a připravíš si svoje oblečení. Pochopitelně to, které má babička ráda. V deset půjdeš na nádraží babičce naproti a postaráš se o její zavazadlo. Upozorňuji tě na to, že přivítání s babičkou bude takové, jak ho vyžaduje.“ Pak se obrátila k děvčeti a hned ji začala komandovat. „Už se vzpamatuj, užila sis a teď mne poslouchej a dávej pozor. Ráno vstaneš v šest a hned se dáš do úklidu ostatního, co nebude uklízet Karel. Uvaříš, oběd bude bez jediné chybičky a jíst budeme přesně v poledne. Ráno udělej jen něco lehkého ke snídani a také vzbudíš našeho hosta, ale klidně ho nech vyspat až do osmi rána. Pak také připravíš nám dvěma oblečení na den a na večer. Pro mne na tu dlouhou zelenou sukni s rozparkem a na večer chci krajkoví černý komplet, ten nový, co jsem ho ještě na sobě neměla. Ty budeš přes den v černé krátké sukni bez kalhotek a blůzku si vezmeš nějakou světlou s rozepínáním. Večer tě chci vidět v tom růžovém, jak jsme to koupily minulý týden. Nezapomeňte, že si vás budu během dne kontrolovat a je jasné, že když nebude vše dobře, budou večer tresty. Také se oba zítra před obědem vykoupete a ty Karle, jak jsem řekla, žádné honění! Zítra musíš být ve formě, jinak si nás babička podá všechny a nyní, hybaj spát.“
Pak všichni tři opustili Karlův pokoj. Já si po jejich odchodu ještě zapálil a sedl si u balkónových dveří na prkennou podlahu a nemohl uvěřit tomu, co jsem viděl a kam jsme se to dostal.
Usilovně jsem přemýšlel, zda se z domu vypařit a odjet, nebo jestli mám zůstat a po příjezdu jejich babičky se účastnit tohohle šílenství. Cukání v ocase, které jsem znovu pocítil při vzpomínce na scény, které se v pokoji odehrály mne přesvědčilo o tom, že zůstanu a zítřku se postavím čelem jako správný chlap a voják.
S tímhle rozhodnutím jsem dokouřil a konečně si lehl a po krátké chvíli usnul.
