Výprask po telefonu

Je to už pár let, co se mi stala tahle příhoda, ale zůstává v mé mysli stále živá a rád na ni vzpomínám. Ten
večer jsem si chtěl jen tak popovídat, tak jsem se přihlásil na xchat. Jsem subík tak mě samozřejmě zajímala
místnost bdsm. Pozdravil jsem a zeptal se, zdali zde není dominantní dívka na večerní povídání. Nikdo ale
neodpověděl. Zkusil jsem oslovit několik přítomných žen, ale nějak neměly zájem. Tak dnes z toho asi nic
nebude, pomyslel jsem si a jen tak z legrace jsem napsal, že jsem zlobil a teď poslušně klečím a před sebou
mám připravený bičík. A pak to přišlo... , zpráva ve které bylo jen telefonní číslo a příkaz "zavolej!!! A
připrav si pomůcky!!!"
Rozbušilo se mi srdce, tohle jsem nikdy nezažil. Co se týče pomůcek, v tom problém nebyl. Zajímám se o
selfbondage a selfspanking, takže bičík, důtka, anální kolík, provazy, pouta a další věcičky byly k dispozici.
Zkusím zavolat a se silným bušením srdce jsem vytočil číslo. Ani jsem nestačil pozdravit a ze sluchátka se
ozvalo "měl jsi zavolat ihned, už tu na tebe tři minuty čekám"! "Promiňte madam, chystal jsem si pomůcky"
vykoktal jsem ze sebe. "To už jsi měl mít dávno připravené, jsi svlečený?". "Ne madam, nejsem", řekl jsem
vystrašeným hlasem. "Tak svlékat a dělej, mam chuť si to dnes užít a nechci na nic čekat!". Poslušně jsem se
svlékl, mohl jsem sice všechno jen předstírat, ale ten její hlas mě nějak záhadně donutil poslouchat. "Jsem
svlečený madam" vykoktal jsem ze sebe a při tom jsem cítil, že ji ten můj vyplašeny hlas docela vzrušuje a že
jí to začíná docela bavit. "Klekni si a podvaž si koule. A pořádně, chci se bavit tím, že tě budu poslouchat
jak trpíš a jak se svíjíš bolestí!" Podvázal jsem si koule a řekl madam, že jsem hotov. "Znovu!" ozvalo se ze
sluchatka "řekla jsem pořádně, nebudeš nic jen tak předstírat!" utáhl jsem tedy provaz až jsem syknul bolesti.
"Tak je to správně" řekla a bylo znát, že ji to mé sténání do mikrofonu docela vzrušuje.
"Teď dostaneš výprask, postav se a vezmi si bičík! Předkloň se a dej si ránu přes prdel!" Zaujmul jsem tedy
pozici a plácnul se bičem přes zadek. "Co to mělo znamenat? To byla rána bičem? Znovu a pořádně! Chci to
slyšet!" Plácnul jsem tedy pořádně, až bič udělal pěknou ránu a já jsem zasténal bolestí. "Tak je to správně!
Chci se dnes hezky udělat a to tvé sténání bolestí, mrskání bičem a pocit, že tě můžu ovládat mi k tomu hezky
dopomůže, tak se snaž! A přitlač na ten bič!" Nezbývalo než poslechnout a bičovat si zadek. Madam si to
evidentně užívala a já už pomalu začínal vykřikovat bolestí. " No hezky si to uživám, můj robertek a tvoje
bolestné vzdechy mě přivádějí k šílenství, možná ti dnes dovolím se taky udělat. Rozvaž si ty koule a klekni
si na čtyři! Dneska si ho budeš honit v poloze pejska. Tak dělej, máš na to dvacet sekund! A hezky nahlas
vzdychej! ... tři, dva, jedna, stop! Tak co stihl jsi to?
"Já to nestihl madam" špitl jsem. "Vidím že potřebuješ popohnat! Dej lokty na zem a vystrč prdel! Vem si bič a
dej si přes ní dvacet ran! Ať to slyším!" Po tom výprasku jsem dostal dalších dvacet sekund a jelikož jsem to
opět nestihl, následoval další výprask. Myslím že tohle si madam užívala nejvíc, bavila se protože cítila, že už
bych se chtěl udělat, ale v tom nejlepším mě stopla a záleželo jen na ní co mi dovolí dál. Bavilo ji ovládat
mě a poslouchat jak doopravdy trpím. Na třetí pokus už se mi podařilo vyvrcholit a madam mě propustila.
Myslím, že si to dokonale užila a zasloužila si to, protože i na tu dálku mě dokonale ovládla a přestože to
bylo jen po telefonu, nedokázal jsem odporovat, ani nic předstírat. Od té doby mi ješte párkrát zavolala,
abych ji zpříjemnil večer, ale pak si našla reálného otroka a vše skončilo. Její číslo taky zmizelo, zřejmě to
měla číslo, které používala jen pro pobaveni a své skutečné číslo mi nesdělila. Vzpomínky však zůstávají.