Posted 2.11.2013 by Kevlar13
Byl velice chladný večer a venku foukal vítr a v něm poletovali listy všech různých barev, byl velice studený listopad a zima už se kvapem blížila. Petr seděl doma u počítače a psal si na chatu se záhadnou slečnou, se kterou se poznal nedávno v baru. Byl tam on, mladý dvacetipětiletý kluk, čerstvě v nové práci s počítačovou školou. Byl to dobrý IT technik, ale ještě lepší sportovec, udržoval svoje tělo v kondici a často chodil do posilovny a běhat. Ta dívka se jmenovala Aneta, blondýna, která byla vysoká asi 170cm, velice hubená a měla pronikavě šedé oči. Vyhlížela strašně inteligentním vzhledem. S ní byli v baru i Klára. Vyšší ale nebezpečně vyhlížející zrzka, s modrýma očima a byla taková normální holka. Třetí holka co se tam s ní Petr bavil, byla Míša. Docela malá, měla tak 160 cm a byla to také blondýna, vypadala velice drobně a nenápadně, ale i přesto v ní bylo něco ukryto, nějaký druh nadřazenosti. Petr si pořád dokola psal s Anetou a dohodli se, že spolu pojedou na tři týdny někam k Anetě na chatu a že Klára i Bára pojedou s nimi.
Čas rychle utíkal a přiblížil se datum odjezdu k Anetě na chatu. Petr šel spát a těšil se na další den, kdy Anetu znovu uvidí. Ráno se probudil a šel se osprchovat, umýt a oholit, předpokládal totiž, že to nebude jenom výlet za známou na chatu. Když byl upravený, nageloval si vlasy a oblékl se, vydal se dolu do auta. Ještě před odjezdem zavolal matce, že jede na čtrnáct dní mimo město, ale že se možná zdrží déle. Bez větších problémů nastartoval a vydal se směrem k Šumavě. Když po třech hodinách dojel na místo, viděl před sebou velkou budovu obehnanou vysokou zdí. Petr nejdřív nevěděl, jestli je zde správně, ale myslel si, že ano, proto zavolal Anetě, ať mu otevřou vrata. Vrata se automaticky otevřela a Petr vjel dovnitř. Když byl uvnitř, jel asi deset metrů dál do areálu a tady zastavil. Vypadalo to tu jako starý statek, ale opravený a přebudovaný na moderní stavbu. Aneta vyšla a přivítali se. Petr si vzal svoje věci a šel si je dát nahoru do svého pokoje a pak šel za Anetou, aby si s ní konečně promluvil. Statek byl doopravdy skvostný, v této části byl ve vnitř celý dřevěný a všude se povalovali trofeje exotických zvířat. Podlaha byla mramorová a stěny dřevěné, velký obývací pokoj, koupelna, kuchyň a jídelna tvořili přízemí. Do prvního patra musel jít člověk po točitých dřevěných schodech a pak se dostal do chodby, ze které vedli dveře do šesti pokojů, jeden byl Míši, druhý Kláry a třetí Anety. Jeden měl na tu dobu, co tu bude přidělený on a zbytek nevěděl, nevěnoval tomu ani sebemenší pozornost. S Anetou si sedli v obýváku na sedačku a začali si povídat. Všechno šlo skvěle, holky prý jeli nakoupit ještě nějaké věci a tak tam mohou být teď sami. Petr chtěl využít situace a tak se na Anetu vrhnul, začal jí svlíkat a líbali se, najednou však jako by se mu udělalo špatně a upadl na zem.
Probudil se, až v nějaké místnosti asi o velikosti asi tak 3x3 metry, která byla kamenná a vyhlížela jako sklepení. Když se probral, zjistil také, že je celý nahý a je k posteli připoutaný. Kouknul po místnosti a nic tam nebylo, jenom stará postel, v rohu něco připomínající záchod, ale byla to spíš díra do země a na ní stará záchodová mísa a dřevěné dveře, na kterých se nacházeli železné mříže. Dveře se zavíraly z venku, protože petlice uvnitř nebyla. Petr začínal přemýšlet co se to děje, nevěděl ani, jak se sem mohl dostat a nemohl přijít na to, proč leží nahý někde ve sklepě a svázaný na posteli. Z přemýšlení ho vytrhl až z venku se nesoucí zvuk klapajících podpatků. Otevřely se dveře a rozsvítila se žárovka, co byla na stropě. Do dveří vešla první Klára v upnutém červeno-černém latexovém korzetu a k tomu měla červené kalhotky. Na nohou měla vysoké červené boty nad kolena na hodně vysokém podpatku. Druhá vešla Aneta, která měla svoje krásné blond vlasy vlasy stažené do culíku, na sobě měla koženou budnu, koženou minisukni a k tomu černé nadkolenky, k nim měla elegantní nízké boty s jehlovým podpatkem.
Poslední vstoupila Míša, která byla oblečená celá v bílém. Měla nízké boty bílé barvy s jehlovým podpatkem, bílé nadkolenky, podvazkový pás a latexový úbor zdravotní sestry. Strašně jí to slušelo. Petr byl však v šoku, protože nechápal co se to děje. První začla mluvit Aneta „Ahoj Petře, jelikož sme četli tvůj inzerát, jak zoufale hledáš svojí Paní a nemůžeš jí najít, rozhodli sme se ti trošku pomoct. Nebylo tam sice jméno, ale velice dobře víš, jak jednoduché je hledat podle IP adresy kdo to napsal.“
Petr se na ní jenom tázavě podíval a chtěl začít protestovat, ale v tom k němu přešla Klára, chytla ho za vlasy a řekla „Otrok nesmí odporovat svojí paní, za to tě musíme potrestat..!“
Petr je začal přemlouvat ať ho pustí, že to bylo jenom tak ze srandy, ale Aneta mu silnou ránou do rozkroku dala najevo, že teď už je pozdě a že odporovat nemá smysl. Petrovi se chtělo brečet, nevěděl kde je ani jak se odtud dostat. Klára k němu přišla a začala ho rozvazovat. Petr vycítil poslední naději, a když mu rozvázali ruce a obě nohy, zvedl se z postele a vyběhl, jak nejrychleji uměl dopředu a vyběhl z cely ven, běžel asi deset metrů po chodbě, když se najednou zhroutil a válel se na zemi v křečích. Ta strašlivá bolest přicházela z jeho rozkroku, když se tam podíval, viděl tam elektrický miniobojek, připojený na jeho penis a varlata, než stihl omdlít, slyšel Anety hluboký smích. Probral se, až v nějaké jemu neznámé místnosti kde ležel na vydlaždičkované zemi a ruce měl dané do klády společně s hlavou. Když se rozhlédl, viděl, jak u stolu sedí Míša a míchá si kafe. Najednou se zvedla ze židle, šla k němu a s plivnutím do obličeje mu řekla „Tak co, stálo ti to proběhnutí za to? Vy chlapy jste hrozně legrační tvorové, tak najivní, až je to směšné. Pro příště si ale pamatuj, že tohle už nezkoušej. Odtud se nedostaneš, pokud my nebudeme chtít. Snad si to pochopil..“ Petr jenom pokýval hlavou a při pohledu do svého rozkroku se skoro rozbrečel. Viděl totiž, že tam má pořád ten ďábelský přístroj. Míša k němu přišla a rozpoutala ho a sundala mu kládu. On se zvedl a s úsměvem jí říká „Míšo a kde je Aneta..?“ Najednou Míša vzala do ruky ovladač a Petr se zase válel v křečích na zemi a svíjel se bolestí. Míša k němu přišla a do ucha mu pošeptala „Otrok nemá právo mě nazývat křestním jménem, pro tebe jsem Madam Michaela.“ Když to dořekla, elektrošok skončil a Petr se přestal svíjet. Míša ho bez váhání popadla a odvedla do rohu místnosti, kde mu ruce i nohy přivázala na kladku a vytáhla ho směrem ke stropu. Nyní vzala hadici a ledovou vodou ho začla omývat. Petr křičel, protože voda byla doopravdy studená. Míša ho však netrápila dlouho a za chvíli hadici odložila a uzavřela kohout. Nyní šla k Petrovi a jako by nic ho rozvázala a vedla ke gynekologickému křeslu. Petr nejdřív vypadal, že se mu tam nechce, ale nedalo se nic dělat, s Madam se nedalo smlouvat. Když si tam vlezl, Míša mu přivázala stehna a pouty mu sepnula ruce. Nyní si nasadila bílé latexové rukavice a začla mu prohledávat hlavu, potom mu koukala do uší, pak mu strkala prsty do pusy a prohledávala mu jí, až se nakonec přesunula k jeho rozkroku. Vzala mu jeho varlata do rukou a začla promačkávat. Petr však začal naříkat a tak mu do pusy dala roubík. On jenom chvilku něco huhlal do roubíku, bylo mu to však k ničemu. Míša si nabrala dostatečné množství nějakého gelu a začala mu ho nanášet na jeho penis. Petr si myslel, že mu ho chce Madam vyhonit, ale to se hluboce pletl. Najednou začala ta mátová mast strašně chladit a pálit a Petr sebou začal škubat a svíjet se. Bohužel pro něj popruhy byli silné a svojí práci svedli výborně. Nyní si Madam vzala na prsty lubrikant a jedním prstem začala kroužit Petrovi kolem jeho análku a se slovy „Podíváme se, jak se o sebe staráš“ mu strčila jeden prst dovnitř.
Petrovi to bylo kupodivu docela příjemné ale najednou Madam prst vyndala a řekla „Koukám, že o vnitřní hygieně moc nevíš, no já ti ukážu co to je…!“ Vzala do ruky velkou injekční stříkačku, která se používá na výplachy a nabrala do ní horkou vodu, namazala špičku injekce lubrikantem a zasunula jí Petrovi do zadnice a všechnu vodu do něj vystříkla, Petr zasténal bolestí a vodu hned vytlačil ven. Madam takto výplach opakovala ještě třikrát a potom vzala do rukou gynekologické kleště a namazala je lubrikačním gelem. Poté je vsunula Petrovy do zadku a začala mu ho roztahovat. Petr skučel bolestí, ale přes roubík to bylo marné, Madam byla nesmlouvavá. Když měl Petr roztažený anál kleštěmi, vzala hadici a začala Petrovi vyplachovat vnitřek ještě hadicí. Teď už byl Petr zevnitř čistý.
Nyní mělo přijít na řadu vypuštění Petrova močového měchýře. Vzala do ruky sterilní tenkou hadičku a pomazala lubrikantem. Petr s roubíkem v puse se začal kroutit a máváním hlavou ze strany na stranu dával jasně najevo, že nechce zažít cévkování. Míša však byla nesmlouvavá, hadičku mu zasunula do močového měchýře přes celý penis a pak začala jeho vnitřek vypouštět do přiložené vaničky. Petra to docela pálilo, ale nebylo to tak strašné jako roztahování jeho zadku. Když bylo všechno venku, Klára Petra odepnula z gynekologického křesla, vyndala mu roubík a chytla ho za vlasy a poslala ho k zemi.
On sám od sebe najednou klečel na čtyřech a začal Madam olizovat boty jako důkaz díků. Madam ho po chvilce odkopla. Poté vzala ze stolu obojek s jeho jménem a nasadila mu ho. Připnula k němu vodítko a vedla si ho do jiné místnosti. Petr za ní šel a nepokoušel se o nějaký odpor. Když tam přišli a otevřeli dveře, byla to další místnost v podzemí. Žádné velké prostory, pouze malá a chladná místnost s něčím co připomínalo trestnou kozu. Petr asi věděl, co bude následovat. Když viděl, jak okolo na stěnách visí spousta bičů a na zemi je váza s vodou a v ní několik ratanových rákosek.
Madam ho zde odepnula z vodítka a zavřela dveře. Petr se celý klepal strachy a ona si toho všimla, přišla k němu a do ucha mu začala šeptat „Nebudu tě bít, pokud budeš šikovný. Odteď nemáš povolenou erekci, když ti jí nedovolím a tobě se postaví to málo, co ti visí mezi nohama, dostaneš za to trest, v tuto chvíli je to deset ran…“
Dořekla a strčila ho na trestnou kozu. Petr se na ní vystrašeně podíval a na svojí ochranu ze sebe jenom vysoukal „ Ale tohle přeci nejde, nemohu ovládat svojí erekci, to nezvládnu…“
Madam se začala smát a povídá „Jestli se to rychle nenaučíš, naučíš se alespoň co to je tvrdý výprask! A ty si ho za svoje chování k ženám zasloužíš..!“
Protože už nechtěla poslouchat plané řeči vystrašeného otroka, nacpala mu do pusy svoje mokré kalhotky a zalepila izolepou. Teď mu přivázala ruce i nohy k popruhům na trestné koze a penis mu protáhla v díře na koze.
Nyní přišla do místnosti Klára oblečená v nízkých botách na jehlovém podpatku oblečená do černé sukně a bílé košile. Na hlavě měla svoje krásné zrzavé vlasy v culíku. Vystřídala Míšu a vypadala dost vesele. Madam se na Petra podívala, pousmála se a beze slova odešla. Klára k Petrovi přišla zepředu, nahnula se k jeho hlavě a zkoumavým pohledem se mu podívala do očí. V tu chvíli povídá „Dneska tě naučím, jaký to je, když tvůj pohlavní orgán není ve tvojí moci. Tvoje péro nepatří tobě, ale mně! Tak se s tím smiř, nehodlám to opakovat..!“ Řekla a šla mu rukou mezi nohy, velice zkušeně si s ním hrála a po asi dvou minutách se Petrovi jeho úd postavil v plné velikosti. Ona se rozesmála a šla si pro rákosku, která byla do té doby ponořená ve slané vodě. Klára se rozpřáhla a trefila Petrovi silně část zadnice.
On vykřikl bolestí, ale přes Míšiny kalhotky v puse se z jeho pusy nevyloudil jediný zvuk, kromě zahuhlání. Takhle mu Klára dala 10 ran přesně pod sebe, potom odnesla rákosku zpět do vázy. Znovu se naklonila k Petrovi a řekla „Nemáš povolenou erekci, snad si t budeš pro příště pamatovat.“
Petrovi se chtělo brečet, nevěděl co má dělat. Myslel na cokoliv jiného, hlavně aby se mu nedostavila erekce. Bohužel i přes jeho veškerou snahu se mu za chvíli znovu penis ztopořil a dostal další silný výprask. Zadek měl červený jako rajče a sůl z rákosky se mu dostávala do drobných ranek způsobených bitím. Hrozně ho to pálilo. Takhle Klára pokračovala několik hodin, až uznala, že už Petra nechá na pokoji. Rozvázala ho a on se snažil stát, ale po vteřině stání se zhroutil na zem. Klára mu plivla na tvář se slovy „Jsi jenom ubohá nula čubko!“ a nastavila mu svojí pravou nohu, kterou Petr zcela vyčerpaný začal pomalu olízávat na znamení díků za výprask. Klára ho dovedla do jeho neútulné cely a zamkla dveře.
Petr ležel na břiše na posteli a nechápal, co se to s ním stalo. Ze sebevědomého chlapa, co měl životní úspěchy a cíle, spoustu věcí dokázal a teď když se viděl, že je čubka tří holek, to nechápal. Hlavně se mu hlavou točila myšlenka kolem jedné slečny, Aneta se mu hrozně líbila a on si nemohl pomoci. Strašně moc chtěl bejt s ní, ale pak si uvědomil, co s ním provedla a docházelo mu to, po chvilce přemýšlení se odebral do říše snů.
Čas rychle utíkal a přiblížil se datum odjezdu k Anetě na chatu. Petr šel spát a těšil se na další den, kdy Anetu znovu uvidí. Ráno se probudil a šel se osprchovat, umýt a oholit, předpokládal totiž, že to nebude jenom výlet za známou na chatu. Když byl upravený, nageloval si vlasy a oblékl se, vydal se dolu do auta. Ještě před odjezdem zavolal matce, že jede na čtrnáct dní mimo město, ale že se možná zdrží déle. Bez větších problémů nastartoval a vydal se směrem k Šumavě. Když po třech hodinách dojel na místo, viděl před sebou velkou budovu obehnanou vysokou zdí. Petr nejdřív nevěděl, jestli je zde správně, ale myslel si, že ano, proto zavolal Anetě, ať mu otevřou vrata. Vrata se automaticky otevřela a Petr vjel dovnitř. Když byl uvnitř, jel asi deset metrů dál do areálu a tady zastavil. Vypadalo to tu jako starý statek, ale opravený a přebudovaný na moderní stavbu. Aneta vyšla a přivítali se. Petr si vzal svoje věci a šel si je dát nahoru do svého pokoje a pak šel za Anetou, aby si s ní konečně promluvil. Statek byl doopravdy skvostný, v této části byl ve vnitř celý dřevěný a všude se povalovali trofeje exotických zvířat. Podlaha byla mramorová a stěny dřevěné, velký obývací pokoj, koupelna, kuchyň a jídelna tvořili přízemí. Do prvního patra musel jít člověk po točitých dřevěných schodech a pak se dostal do chodby, ze které vedli dveře do šesti pokojů, jeden byl Míši, druhý Kláry a třetí Anety. Jeden měl na tu dobu, co tu bude přidělený on a zbytek nevěděl, nevěnoval tomu ani sebemenší pozornost. S Anetou si sedli v obýváku na sedačku a začali si povídat. Všechno šlo skvěle, holky prý jeli nakoupit ještě nějaké věci a tak tam mohou být teď sami. Petr chtěl využít situace a tak se na Anetu vrhnul, začal jí svlíkat a líbali se, najednou však jako by se mu udělalo špatně a upadl na zem.
Probudil se, až v nějaké místnosti asi o velikosti asi tak 3x3 metry, která byla kamenná a vyhlížela jako sklepení. Když se probral, zjistil také, že je celý nahý a je k posteli připoutaný. Kouknul po místnosti a nic tam nebylo, jenom stará postel, v rohu něco připomínající záchod, ale byla to spíš díra do země a na ní stará záchodová mísa a dřevěné dveře, na kterých se nacházeli železné mříže. Dveře se zavíraly z venku, protože petlice uvnitř nebyla. Petr začínal přemýšlet co se to děje, nevěděl ani, jak se sem mohl dostat a nemohl přijít na to, proč leží nahý někde ve sklepě a svázaný na posteli. Z přemýšlení ho vytrhl až z venku se nesoucí zvuk klapajících podpatků. Otevřely se dveře a rozsvítila se žárovka, co byla na stropě. Do dveří vešla první Klára v upnutém červeno-černém latexovém korzetu a k tomu měla červené kalhotky. Na nohou měla vysoké červené boty nad kolena na hodně vysokém podpatku. Druhá vešla Aneta, která měla svoje krásné blond vlasy vlasy stažené do culíku, na sobě měla koženou budnu, koženou minisukni a k tomu černé nadkolenky, k nim měla elegantní nízké boty s jehlovým podpatkem.
Poslední vstoupila Míša, která byla oblečená celá v bílém. Měla nízké boty bílé barvy s jehlovým podpatkem, bílé nadkolenky, podvazkový pás a latexový úbor zdravotní sestry. Strašně jí to slušelo. Petr byl však v šoku, protože nechápal co se to děje. První začla mluvit Aneta „Ahoj Petře, jelikož sme četli tvůj inzerát, jak zoufale hledáš svojí Paní a nemůžeš jí najít, rozhodli sme se ti trošku pomoct. Nebylo tam sice jméno, ale velice dobře víš, jak jednoduché je hledat podle IP adresy kdo to napsal.“
Petr se na ní jenom tázavě podíval a chtěl začít protestovat, ale v tom k němu přešla Klára, chytla ho za vlasy a řekla „Otrok nesmí odporovat svojí paní, za to tě musíme potrestat..!“
Petr je začal přemlouvat ať ho pustí, že to bylo jenom tak ze srandy, ale Aneta mu silnou ránou do rozkroku dala najevo, že teď už je pozdě a že odporovat nemá smysl. Petrovi se chtělo brečet, nevěděl kde je ani jak se odtud dostat. Klára k němu přišla a začala ho rozvazovat. Petr vycítil poslední naději, a když mu rozvázali ruce a obě nohy, zvedl se z postele a vyběhl, jak nejrychleji uměl dopředu a vyběhl z cely ven, běžel asi deset metrů po chodbě, když se najednou zhroutil a válel se na zemi v křečích. Ta strašlivá bolest přicházela z jeho rozkroku, když se tam podíval, viděl tam elektrický miniobojek, připojený na jeho penis a varlata, než stihl omdlít, slyšel Anety hluboký smích. Probral se, až v nějaké jemu neznámé místnosti kde ležel na vydlaždičkované zemi a ruce měl dané do klády společně s hlavou. Když se rozhlédl, viděl, jak u stolu sedí Míša a míchá si kafe. Najednou se zvedla ze židle, šla k němu a s plivnutím do obličeje mu řekla „Tak co, stálo ti to proběhnutí za to? Vy chlapy jste hrozně legrační tvorové, tak najivní, až je to směšné. Pro příště si ale pamatuj, že tohle už nezkoušej. Odtud se nedostaneš, pokud my nebudeme chtít. Snad si to pochopil..“ Petr jenom pokýval hlavou a při pohledu do svého rozkroku se skoro rozbrečel. Viděl totiž, že tam má pořád ten ďábelský přístroj. Míša k němu přišla a rozpoutala ho a sundala mu kládu. On se zvedl a s úsměvem jí říká „Míšo a kde je Aneta..?“ Najednou Míša vzala do ruky ovladač a Petr se zase válel v křečích na zemi a svíjel se bolestí. Míša k němu přišla a do ucha mu pošeptala „Otrok nemá právo mě nazývat křestním jménem, pro tebe jsem Madam Michaela.“ Když to dořekla, elektrošok skončil a Petr se přestal svíjet. Míša ho bez váhání popadla a odvedla do rohu místnosti, kde mu ruce i nohy přivázala na kladku a vytáhla ho směrem ke stropu. Nyní vzala hadici a ledovou vodou ho začla omývat. Petr křičel, protože voda byla doopravdy studená. Míša ho však netrápila dlouho a za chvíli hadici odložila a uzavřela kohout. Nyní šla k Petrovi a jako by nic ho rozvázala a vedla ke gynekologickému křeslu. Petr nejdřív vypadal, že se mu tam nechce, ale nedalo se nic dělat, s Madam se nedalo smlouvat. Když si tam vlezl, Míša mu přivázala stehna a pouty mu sepnula ruce. Nyní si nasadila bílé latexové rukavice a začla mu prohledávat hlavu, potom mu koukala do uší, pak mu strkala prsty do pusy a prohledávala mu jí, až se nakonec přesunula k jeho rozkroku. Vzala mu jeho varlata do rukou a začla promačkávat. Petr však začal naříkat a tak mu do pusy dala roubík. On jenom chvilku něco huhlal do roubíku, bylo mu to však k ničemu. Míša si nabrala dostatečné množství nějakého gelu a začala mu ho nanášet na jeho penis. Petr si myslel, že mu ho chce Madam vyhonit, ale to se hluboce pletl. Najednou začala ta mátová mast strašně chladit a pálit a Petr sebou začal škubat a svíjet se. Bohužel pro něj popruhy byli silné a svojí práci svedli výborně. Nyní si Madam vzala na prsty lubrikant a jedním prstem začala kroužit Petrovi kolem jeho análku a se slovy „Podíváme se, jak se o sebe staráš“ mu strčila jeden prst dovnitř.
Petrovi to bylo kupodivu docela příjemné ale najednou Madam prst vyndala a řekla „Koukám, že o vnitřní hygieně moc nevíš, no já ti ukážu co to je…!“ Vzala do ruky velkou injekční stříkačku, která se používá na výplachy a nabrala do ní horkou vodu, namazala špičku injekce lubrikantem a zasunula jí Petrovi do zadnice a všechnu vodu do něj vystříkla, Petr zasténal bolestí a vodu hned vytlačil ven. Madam takto výplach opakovala ještě třikrát a potom vzala do rukou gynekologické kleště a namazala je lubrikačním gelem. Poté je vsunula Petrovy do zadku a začala mu ho roztahovat. Petr skučel bolestí, ale přes roubík to bylo marné, Madam byla nesmlouvavá. Když měl Petr roztažený anál kleštěmi, vzala hadici a začala Petrovi vyplachovat vnitřek ještě hadicí. Teď už byl Petr zevnitř čistý.
Nyní mělo přijít na řadu vypuštění Petrova močového měchýře. Vzala do ruky sterilní tenkou hadičku a pomazala lubrikantem. Petr s roubíkem v puse se začal kroutit a máváním hlavou ze strany na stranu dával jasně najevo, že nechce zažít cévkování. Míša však byla nesmlouvavá, hadičku mu zasunula do močového měchýře přes celý penis a pak začala jeho vnitřek vypouštět do přiložené vaničky. Petra to docela pálilo, ale nebylo to tak strašné jako roztahování jeho zadku. Když bylo všechno venku, Klára Petra odepnula z gynekologického křesla, vyndala mu roubík a chytla ho za vlasy a poslala ho k zemi.
On sám od sebe najednou klečel na čtyřech a začal Madam olizovat boty jako důkaz díků. Madam ho po chvilce odkopla. Poté vzala ze stolu obojek s jeho jménem a nasadila mu ho. Připnula k němu vodítko a vedla si ho do jiné místnosti. Petr za ní šel a nepokoušel se o nějaký odpor. Když tam přišli a otevřeli dveře, byla to další místnost v podzemí. Žádné velké prostory, pouze malá a chladná místnost s něčím co připomínalo trestnou kozu. Petr asi věděl, co bude následovat. Když viděl, jak okolo na stěnách visí spousta bičů a na zemi je váza s vodou a v ní několik ratanových rákosek.
Madam ho zde odepnula z vodítka a zavřela dveře. Petr se celý klepal strachy a ona si toho všimla, přišla k němu a do ucha mu začala šeptat „Nebudu tě bít, pokud budeš šikovný. Odteď nemáš povolenou erekci, když ti jí nedovolím a tobě se postaví to málo, co ti visí mezi nohama, dostaneš za to trest, v tuto chvíli je to deset ran…“
Dořekla a strčila ho na trestnou kozu. Petr se na ní vystrašeně podíval a na svojí ochranu ze sebe jenom vysoukal „ Ale tohle přeci nejde, nemohu ovládat svojí erekci, to nezvládnu…“
Madam se začala smát a povídá „Jestli se to rychle nenaučíš, naučíš se alespoň co to je tvrdý výprask! A ty si ho za svoje chování k ženám zasloužíš..!“
Protože už nechtěla poslouchat plané řeči vystrašeného otroka, nacpala mu do pusy svoje mokré kalhotky a zalepila izolepou. Teď mu přivázala ruce i nohy k popruhům na trestné koze a penis mu protáhla v díře na koze.
Nyní přišla do místnosti Klára oblečená v nízkých botách na jehlovém podpatku oblečená do černé sukně a bílé košile. Na hlavě měla svoje krásné zrzavé vlasy v culíku. Vystřídala Míšu a vypadala dost vesele. Madam se na Petra podívala, pousmála se a beze slova odešla. Klára k Petrovi přišla zepředu, nahnula se k jeho hlavě a zkoumavým pohledem se mu podívala do očí. V tu chvíli povídá „Dneska tě naučím, jaký to je, když tvůj pohlavní orgán není ve tvojí moci. Tvoje péro nepatří tobě, ale mně! Tak se s tím smiř, nehodlám to opakovat..!“ Řekla a šla mu rukou mezi nohy, velice zkušeně si s ním hrála a po asi dvou minutách se Petrovi jeho úd postavil v plné velikosti. Ona se rozesmála a šla si pro rákosku, která byla do té doby ponořená ve slané vodě. Klára se rozpřáhla a trefila Petrovi silně část zadnice.
On vykřikl bolestí, ale přes Míšiny kalhotky v puse se z jeho pusy nevyloudil jediný zvuk, kromě zahuhlání. Takhle mu Klára dala 10 ran přesně pod sebe, potom odnesla rákosku zpět do vázy. Znovu se naklonila k Petrovi a řekla „Nemáš povolenou erekci, snad si t budeš pro příště pamatovat.“
Petrovi se chtělo brečet, nevěděl co má dělat. Myslel na cokoliv jiného, hlavně aby se mu nedostavila erekce. Bohužel i přes jeho veškerou snahu se mu za chvíli znovu penis ztopořil a dostal další silný výprask. Zadek měl červený jako rajče a sůl z rákosky se mu dostávala do drobných ranek způsobených bitím. Hrozně ho to pálilo. Takhle Klára pokračovala několik hodin, až uznala, že už Petra nechá na pokoji. Rozvázala ho a on se snažil stát, ale po vteřině stání se zhroutil na zem. Klára mu plivla na tvář se slovy „Jsi jenom ubohá nula čubko!“ a nastavila mu svojí pravou nohu, kterou Petr zcela vyčerpaný začal pomalu olízávat na znamení díků za výprask. Klára ho dovedla do jeho neútulné cely a zamkla dveře.
Petr ležel na břiše na posteli a nechápal, co se to s ním stalo. Ze sebevědomého chlapa, co měl životní úspěchy a cíle, spoustu věcí dokázal a teď když se viděl, že je čubka tří holek, to nechápal. Hlavně se mu hlavou točila myšlenka kolem jedné slečny, Aneta se mu hrozně líbila a on si nemohl pomoci. Strašně moc chtěl bejt s ní, ale pak si uvědomil, co s ním provedla a docházelo mu to, po chvilce přemýšlení se odebral do říše snů.
