Nadcházející dny byly klidné a já se věnoval svým vojenským povinnostem. Plukovní PZH potřebovalo jednoho nového ošetřovatele k prasatům a tak jsem to zařídil tak, že se na tohle parádní místo dostal Karel. Prasečák byl až na úplném konci kasáren. Ošetřovatelé, kteří spadali pod týlové zabezpečení a nebyli u běžných jednotek, spali přímo v domku vedle vepřína, aby v případě potřeby byli v blízkosti svých svěřenců. . Bylo to opravdu klidné místo a nádherná flákárna, která s opravdovou vojnou u bojových jednotek průzkumu neměla nic společného. Tímhle jsem chtěl Karla uchránit od další šikany na rotě.
Když jsem se po dvou týdnech na něj šel do prasečáku podívat, našel jsem ho, jak sedí v jednom kotci a povídá si s bachratou sviní. Ptal jsem se ho jak se mu nové zařazení líbí a bylo vidět, že je spokojený. Byl jsem rád, že to s ním takhle dopadlo a že aspoň tady má trochu klidu.
V tomhle období mi také přišly dva dopisy. Jeden byl od Olgy, která jen tak všeobecně psala, jak se s Mirkou mají a ptala se na Karla. V posledním řádku textu byla skrytá narážka na to, že by mne zase ráda uvítala v Děčíně. Pochopil jsem z toho, že by si ráda zopakovala naši společnou noc. Přemýšlel jsem o tom a rozhodl se ji navštívit, ale váhal jsem, zda Karla vzít sebou. Bylo mi jasné, že když ho sebou vezmu, tak se nevyhnu tomu, být přítomen při hrátkách v garáži a bylo zřejmé, že se dostaví i Paní Hana z Prahy. Věc jsem zatím nechal být a odkládal ji. Druhý byl také z Děčína a napsala ho Mirka. Byl sice krátký, ale bylo z něj cítit smutek a touhu po tom, co jsme tam v garáži před jejím matkou a babičkou dělali.
Jednoho dne odpoledne, mne dozorčí roty vyrušil v mé kanceláři a nervózně mi předal vzkaz z kanceláře velitele pluku, že se mám k němu okamžitě dostavit. Takovéhle vzkazy nikoho nepotěší a zavání průšvihem. Zvedl jsem se, trochu si vyladil uniformu a pádil na štáb. V předkanceláři mi písař pošeptal, že u starého je nějaká šajba z Prahy. V duchu jsem se křižoval, co se na mne zase valí za průser a po zaklepání vstoupil do kanceláře velitele pluku.
Když jsem se předpisově zahlásil, viděl jsem, že u konferenčního stolku sedí menší obtloustlý starší chlap v generálské uniformě, má před sebou kávu a sklenici něčeho ostrého. Když jsem ale uviděl, kdo sedí ve druhém křesle, tak mi to vzalo dech. Byla to Paní Hana, která se na mne zářivě usmívala. Hned po mém vstupním projevu se zvedla a svým energickým krokem šla ke mně, vzala mne za ramena a náznakově mne z obou stran políbila na tváře.
„Petře, to jsi nečekal, že se setkáme tady u tebe v Liberci, co? No něco od tebe potřebuji. Tady Pavel byl tak hodný, ujal se věci a vyřeší to se tvým nadřízeným.“ To se už zase lišácky smála a pomrkávala na mne.
Malý generál se zvedl, podal mi ruku a zabrblal něco v tom smyslu, že je rád, že mne poznává. Pak už zase kormidlo převzala Hana a hned našeho plukovníka požádala, aby nechal přinést něco na sezení a další kávu. Když jsme si sedli, generál se ujal slova. „Tady soudružka je vedoucí tajemnicí jednoho celého resortu na ministerstvu zahraničního obchodu. Má na starosti skoro celou západní Evropu, co se týče exportu a importu a to jak víte, je velmi citlivá problematika. Vzhledem k tomu, že ministerstva mají provázanost a dobré vztahy, požádala mne, abych tady vyřešil jednu věc ohledně soudruha kapitána.“
Náš plukovník úslužně doléval vodku a bylo na něm znát, že jeho nadřazenost a tvrdost, kterou tak rád dával ostatním důstojníkům znát, je pryč.
Pak se ujala slova opět Hana. „Naše republika, díky tomu, že je kvalitním a špičkovým výrobcem určitých speciálních výrobků, se účastní neveřejných prodejních veletrhů v zahraničí. Ty jsou určeny jen pro zainteresované zájemce a jsou jaksi soukromé a ryze specifické. Takový veletrh se bude konat za týden v Antverpách a jsem pověřena na něm naši republiku reprezentovat a vést malou delegaci, která se toho bude účastnit a bude prezentovat naše kolekce. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobky, které nejsou určeny pro východní Evropu, má na věci zájem i vnitro. Osoba z vnitra, která se běžně těchto akcí účastní, je momentálně zaneprázdněna a tak díky vztahům, které s nimi mám, jsem se domluvila, že si sama mohu vybrat doprovodný tým a bude mi schválen. Jmenovala jsem mimo jiné do svého týmu i zde přítomného soudruha kapitána a byl mi schválen.“
Pak se opět slova ujal generál. „Po papírové stránce je věc mezi obranou, vnitrem a zahraničním obchodem vyřízena. Vzhledem k tomu, že se jedná o západ, provedli jsme i rychlou prověrku soudruha kapitána a splňuje podmínky pro přidělení odpovídajícího stupně utajení, který je potřebný, aby důstojník ČSLA mohl vycestovat na západ. Jsou zde ale dvě věci, proč jsme přijeli. Pro tenhle stupeň je třeba aby osoba byla v hodnosti minimálně major a také se s vámi chci domluvit na řešení nepřítomnosti soudruha kapitána tady u pluku. Pochopitelně se nebude nikde uvádět jeho zahraniční cesta a bude na nezbytnou dobu odvelen k nám na ministerstvo do Prahy. Vy jste jediný, kdo o celé věci ví a je logické, že máte přísný zákaz o věci mluvit.“
Náš plukovník jen koukal z generála na Paní Hanu a bylo vidět, že je ze všeho řádně vedle. Na poslední generálovu větu reagoval ryze vojensky a zahlásil strohé „Provedu!“.
„Tak tedy, během tří dnů povýšení do hodnosti major,“ pokračoval generál. „Pošlete mi to do Prahy, kdyby s tím měla divize problém a od příštího týdne je tady budoucí soudruh major na služební cestě u nás v Praze.“ Pak se oba naši hosté začali zvedat a ani nedopili, co měli před sebou na stole.
„Děkuji vám soudruhu plukovníku,“ medově se usmívala Hana a mně vyzvala, abych je šel doprovodit k jejich autu, že po cestě ještě domluvíme co a jak. Generál se stroze rozloučil s plukovníkem, který mne výjimečně slušně požádal, že až doprovodím vzácné hosty, abych za ním ještě přišel.
Opustili jsme kancelář a šli k limuzíně, která před štábem i s řidičem čekala. Hana byla viditelně spokojená a jak jsme šli mne chytila za paži. „Říkala jsem ti, že si tě nenechám ujít, pamatuješ? Tak nyní to máš rozkazem a v neděli tě čekám na téhle adrese. Přijeď dopoledne, budu tě čekat.“ S těmi slovy mi do dlaně strčila zlatem orámovanou malou vizitku.
U auta jsem předpisově generálovi odzdravil a ten se na mne jen ušklíbl, podal mi ruku a řekl. „Paní Hana mi o tobě vyprávěla. No uvidíme se v neděli a tu tvou novou majorskou hvězdu zapijeme.“ Víc neřekl, oba nasedli, řidič nastartoval a papaláš-fáro se vydalo směrem k bráně.
Vrátil jsem se do kanceláře velitele pluku a písař mi náznakem sděloval, že si starý nechal donést moje složky. Když jsem vstoupil, plukovník přerušil moje zahlašování se a ukázal na židli, abych si sedl.
„Ten generál, co tu byl, ty se s ním znáš?“
„Ne, neznám ho a viděl jsem ho poprvé,“ odpověděl jsem mu popravdě.
„Tak abys věděl v čem jsi namočený. To je chlap, kterého se jedna půlka obrany bojí a ta druhá s ním je raději zadobře. Má prsty v kontrarozvědce a je rozumné se od něj držet dál. Nechci vědět, jak se k tobě dostal. Nechci vědět, kdo je ta ženská, co s ním tady byla a nezajímá mne, do čeho jsi se namotal. Ve čtvrtek ti v rozkaze vyjde povýšení a od pátku do soboty máš přípravu na služební cestu. V neděli ji nastupuješ a v rozkaze vyjde tvoje krátkodobé převelení do Prahy. Až se vrátíš, tak začnu pracovat na tom, jak se tě slušně od pluku zbavit. Neber to osobně, mám už totiž jakousi představu o tom, kam tě šoupnu a budeš spokojený. Prostě tě vykopnu směrem nahoru.“
„No ale soudruhu plukovníku, proč? Co jsem udělal, že mne od jednotky chcete přeřadit? Výsledky mám dobré a nemám průsery. Prověrky a vše ostatní je také v pořádku. Rotu mám bojeschopnou a výcvik mi klape podle směrnic a řádů.“ I když chabě, ale přece jsem se mu snažil oponovat.
„Podívej se, tak tedy jinak.“ Začal plukovník a nabídl mi cigaretu. „Já jsem ve službě už dost let a poznám, když je někde něco divného a když to smrdí. Tebou, obyčejným kapitánem od průzkumáků, se najednou začne zaobírat ministerstvo a ne jedno, ale hned tři najednou. Generál, o kterém se ví, že je tvrdá svině, si tu hraje na hodného strýčka a vojákovi z povolání zajistí cestu na západ. Ženská, která má kontakty s vnitrem a sama je na zahraničním obchodu, si s tebou tyká a v mé kanceláři tě skoro olizuje. Tak kurva, co si o tom všem mám myslet? Mně chybí několik let do penze a chci mít u pluku klid, rozumíš? Tebe šoupneme na dobré místo, budeš mít samostatné velení, vyšší plat, ale budeš od mého pluku pryč. Nic jiného si nepřeji.“
Pokrčil jsem rameny a viděl, že k tomuhle není co dodat. Kouřili jsme a plukovník se najednou začal pochechtávat. „Jinak ale musím uznat, že ta ženská vypadá moc dobře, řekl bych jí tak něco po pětačtyřicítce. Jestli jí to děláš, jakože určitě jo, tak jsi si vybral dobře. Fajn ženská a zajímavé kontakty, ale nezapomeň na to, že jak člověk moc rychle vyletí nahoru, tak také může rychle padnou dolů a pořádně si nabít držku.“
„To máte pravdu soudruhu plukovníku, ale s tímhle, s čím za vámi přišli, tak s tím opravdu nemám nic společného a ani jsem o tom nevěděl.“
Plukovník jen nad věcí mávl rukou a já se poroučel z jeho kanceláře.
Šel jsem do army a tam si od kantýnské nechal nalít velký rum a polkl ho najednou na uklidnění myšlenek, které se mi honily hlavou.
Překulily se dva dny, byl tu čtvrtek a v rozkaze vyšlo mé povýšení. Kolegové, co byli služebně stejně staří, byli hodně udiveni a byla z nich cítit závist. Také se rozneslo, že od příštího týdne jsem odvelen do Prahy na ministerstvo a to věci také nepřidalo. Jindy by se určitě konala oslava s řádným zapíjením hodnosti, ale nyní nikdo na mé návrhy, že půjdeme posedět, nereagoval. Byl jsem z věci otrávený a v pátek odpoledne se rozhodl, že se klidně i sám opijí, tak jak je při důstojnickém povýšení zvykem. Pak mne ale trklo, že bych mohl sebou vzít i Karla a trochu z něj vytahat nějaké rozumy. Zašel jsem do kasáren a u staršiny týlařů jsem si vyzvedl Karlovu vycházkovou knížku a oznámil mu, že vojín bude mít z naléhavých rodinných důvodů průběžku do zítřka rána. Vycházku jsem Karlovi napsal a knížku vzal k sobě. Pak jsem se vydal k prasečáku vyzvednout Karla. Byl udivený, proč jsem za ním přišel a jak jsem viděl, tak právě smolil dopis matce. Počkal jsem, až se vykoupe a převleče do vycházkového a pak jsme oba v uniformách vyrazili do města. Neměl jsem zájem o lepší podniky a tak jsme zapadli do jedné knajpy čtvrté cenové skupiny, o které jsme věděl, že do ní vojáci nechodí a že tam v pátek hraje jeden štamgast na harmoniku.
Sedli jsme si a poručil jsem nám oběma pivo. Karel se koukal na moje ramena a snažil se mi nějak taktně poblahopřát k povýšení. Řekl jsem mu o co jde a že za to může jeho milovaná babička, ale o své nadcházející cestě jsme mu neřekl nic. On to bral jako celkem jasnou věc a po chvilce a po dalších dvou pivech se také rozhovořil.
„Babička má asi velký vliv na dost věcí. Jednou jsme měli jakési problémy se sousedy a stačil jeden telefonát do Prahy a za dva dny u nás byl tajemník městského výboru s omluvou a sousedé byli od té doby jako pěna a už jsme měli klid. Když potom přijela babička, tak jsem slyšel, jak s matkou o věci mluví a jak se smála, že jestli ještě jednou sousedé něco zkusí, tak že s nimi tak zamete, že na to nezapomenou.“
„Babička má v Praze asi hodně známých, co?“ ptal jsem se ho. „To když jsi byl u ní na tom výcviku, tak jsi určitě některé poznal.“ Vyzvídal jsem na něm.
„Ano často k nám chodily návštěvy, jak ženy, tak muži a občas jsem slyšel, že se baví o některých lidech, kterých jména jsou dost známá. Ale většinou u babičky probíhaly večírky. No však víte jaké.“ To už kluk zase koukal do stolu a bylo mi jasné, že se jednalo o podobné zábavy, jakou jsem zažil u nich v garáži.
„No a babička někoho má? S někým žije, a co vlastně dědeček, kde ten je?“
„Dědu pamatuju, když jsem byl úplně malý. Umřel, když mi bylo pět let. Jinak nevím, že by babička s někým žila. Ano, schází se u ní často společnost, ale nikdo s ní z mužů trvale nebydlí.“
Pak jsme si dali místní guláš a zalili ho vodkou a dalším pivem. Byl už večer a cítil jsem, že mám trochu opici, ale měl jsem chuť se pořádně opít a tak jsme v pití pokračovali. Karel také pil a kouřil a již nemyslel na zákaz, který měl od matky. Do hospody přišla cikánka, tak dvacet let, ještě s bílou holkou, která se zdála být o dost mladší a nebyla ta rómka. Chvíli somrovaly u okolních stolů a snažily se z místních dědků vyrazit pivo nebo kořalku. Když přišly k nám, strčil jsem jim dvě vodky, co nám hospodský přinesl a holky si k nám hned přisedly.
Ta starší, která byla dost tlustá a zmalovaná, si bez ptaní hned brala cigarety a ta mladá, si pořád prohlížela Karla. Jak jsem byl přiopilý, dostal jsem bláznivý nápad, že by si Karel s jednou z nich mohl zapíchat. Holkám jsem objednal každé pivo a nám všem velké vodky. Holky se nedaly pobízet a začaly s námi popíjet. Když jsme šli s Karlem na záchod, tak jsem mu řekl. „Hele ty dvě děvky si dají říct, vezmeme je ke mně a pořádně jim to uděláme. Od teď mi přestaneš vykat a budeš mi říkat Petře, jasné? Ale musíme si dávat bacha, aby mi nevyčorovaly kvartýr,“ smál jsem se. Karel z toho byl nervózní, ale viděl jsem na něm, že má chutě.
„No ale co by tomu řekla matka, kdyby se to dověděla?“
„Co bys jí to říkal! Já jí to neřeknu a jak se to jinak dozví,“ smál jsem se. „Ty děvky opícháme, ty si konečně zašukáš jako pořádný chlap a ráno je vykopneme. Tak je ti to jasné?“
„Jo jasné.“ Pak zaváhal a nesměle dodal, Petře. Poplácal jsem ho po zádech a ještě ho napomínal. „My už kořalku pít nebudeme, ale těm dvěma ji koupím. My už jen pivo a dáme si také kafe.“ Kluk to odkývala, já si zobl jednu tabletku od Paní Hany a šli jsme si sednout.
Harmonikář začal hrát a ta tlustá se u stolu začala vrtět a v rytmu hudby pohupovat. Objednal jsem jim ještě vodky a my pili už jen pivo. Bylo vidět, že jsou holky už pod parou a to bylo přesně to, co jsem chtěl.
„Tak co? Ještě pochlastáme a pak půjdeme ke mně a tam to rozjedeme?“ Smál jsem se, když si tlustá začala rozepínat blůzku a nastavovala nám kozy ke koukání.
„Jo když dáte každej kilo, tak nás můžete klidně i opíchat,“ nabízela se tlustá, která se představila jako Magda. Když to říkala začala na nás vrtět kozama, které jí z blůzky lezly.
„Za kilo? To ale budete šukat celou noc, jinak ani hovno, rozumíš? A prachy až ráno po píchačce.“ Vyjel jsem na ni.
Karel jen kouřil a přiopile koukal na tu mladší, která si k němu posunula židli.
„Hele, ale přijde ještě Eržika, ta umí dobře kouřit a ta půjde s námi. Jinak nejdeme, jasný?“
„No jestli bude tak kozatá jako jsi ty, tak ji bereme, co Karle?“ Smál jsem se a pleskl tlustou cikánku přes zadek, který jí ze židle přetékal.
„Jo Erža to je kočka, uvidíš až přijde. Jo a má veliký kozy a má mlíko. Před čtvrt rokem se jí narodila holka.“
„No tak to ji podojíme,“ smál jsem se a holky se hlučně přidaly. Karel byl ticho, ale viděl jsem, že má v očích zase to, jako měl, když mu doma stál a byl nadržený. Holky do sebe lámaly vodku a my si dali kafe. Netrvalo dlouho a do hospody přišla Eržika. Byla vyšší než ty dvě a mohlo jí být tak okolo pětadvaceti. Byla štíhlejší, ale prsa měla pod svetrem obrovská a asi bez podprsenky, protože se jí táhly dolů. Obličej měla dost nevkusně namalovaný a sukni tak krátkou, že jí z ní skoro vylézal zadek.
Holky ji zavolaly ke stolu, ona bez zábran sedla a hned se ptala, jestli jí něco koupíme. Bylo vidět, že už v sobě něco má a tak jsem jí objednal vodku do decky a ona ji do sebe obrátila jako pravý santusák.
Tlustá jí řekla, že jsme se domluvili, že půjdeme ke mně, a ona s tím souhlasila. „Jestli gadžové zaplatí, tak budeme píchat.“ Pak jsem si všiml, jak sleduje Karla, který si stále prohlížel mladou holčinu, která už seděla těsně vedle něj a měla ruku na jeho stehně. „Hele vojcle, Božena eště v sobě čuráka neměla,“ spustila na vyjeveného Karla. „Ještě ji není šestnáct a nikdo ji nepíchal. Jestli ti dá, tak budeš prví, kdo ji pojebe.“ Smála se a všiml jsem si, že mladá holčina se trochu začala červenat.
„Ať ukáže občanku, jestli jí je opravdu patnáct!“ Houkl jsem na holky. „Nejsem zvědavej na to, aby mne její fotr honilo se sekerou, že jsme prcali píču pod zákonem.“
„No ukaž mu tu občanku, však už ji máš a do píči ti ho už strkat můžou,“ pobízela ji tlustá Magda.
Holka si sáhla do výstřihu a ukázala občanku, kterou jsem si od ní vzal a důležitě v ní začal listovat.
Jméno i fotka seděly a holce bylo opravdu patnáct a půl. Občanku jsem jí vrátil a dál si dělal z holek srandu. „Hele nelži, že Boža s nikým nepíchala a jestli opravdu v sobě ocas neměla, tak určitě jich už hodně vykouřila.“
Eržika, která z nich byla nejprůbojnější se hned ozvala. „No fakt nebyl v ní, však ji u tebe ukáže a podíváš se. Ale s čurákem to umí a už ho kouřila. I mýmu starýmu ho vyhulila, když jsem byla v porodnici. To jsem ji naučila já, jak se to má pořádně dělat.“
Dědci v hospodě se po nás otáčeli a tak jsem koupil dvě lahve vodky, zaplatil celou útratu a vydali se ke mně do garsonky. Karel se držel u Boženy a ta se ho po chvilce chytla za ruku. Ty dvě starší šly se mnou o kus vepředu, povídali jsme si samé prasárny a hlasitě se chechtali.
Když jsem přišel k věžáku, kde jsem bydlel, zavelel ticho a pak jsme vyjeli výtahem ke mně do patra. Odemkl jsem byt a poručil jim, že musí počkat venku. Vešel jsem a za sebou dveře zavřel. Bleskově jsem svoje doklady a peníze uložil do malého trezorku, co jsem měl pevně přidělaný ve stoupačce a zakrytý cihlami. Pak jsem je pustil do kvartýru a hned jim přikázal se zout. Karlovi jsme řekl, že pořád jeden z nás musí být s nimi a nesmíme je nechat začít v bytě kramařit. Ty dvě starší se ne jen zuly, ale také si svlékly svetry a trička. Ta tlustá byla v podprsence a Eržika na nás vyvalovala nalitá vemena se skoro černými bradavkami. Hned se usadily na gauč a já jim otevřel láhev vodky a pustil magneťák. Karel s mladou holčinou si spolu sedli do křesla a Karel ji majetnicky objal okolo ramen.
Všichni jsme se napili a Eržika hned navrhla, že bychom mohli hrát flašku.
„No a jak ji budeme hrát, ty už máš kozy holé a Magda je ve šprndě. To moc kol nezahrajeme a budete nahaté.“
„No ten co bude nahej a už nebude mít co sundat, tak udělá to, co mu ti druzí poručí, ne? Tak se to přece hraje.“ Navrhovala Eržika. Zdálo se mi to dobré a tak jsem podal prázdnou láhev od vína začali jsme točit.
Eržika byla nahá jako první a když si stáhla kalhotky, vystrčila na nás zadek a kundu si ještě prsty roztáhla, abychom ji dobře viděli. Měla ji celou zarostlou černými chlupy a hodně velkou. Magda byla dole již také nahá, ale nahoře měla stále podprsenku. Já byl v trenkách a Karel úplně nahý. Malá Božena byla nahoře bez a dole měla jen růžové, skoro dívčí kalhotky. Karlovi už ocas stál a měl přes něj ruku a trochu si ho zakrýval. Otočili jsme ještě kolo a na řadě se svlékáním byla Magda. Bylo na ni vidět, že se jí moc do sundání podprsenky nechce, ale Eržika na ni hned začala pokřikovat. „Ty píčo, sundej si to. Hele chlapi, ona má kerky na kozách a udělal jí to jeden chlap, když jsme u něj byly na prcačce.“ Pak se zvedla a z Magdy, která se nijak moc nebránila, podprsenku servala. Ven se vyvalila snědá prsa a na každé z nich byla kresba. Začal jsem se jako blázen smát, protože na jedné měla vytetovaný dost velký kosočtverec, jak ho děti všude malují a pod ním bylo kostrbatým písmem napsáno: „Sem piča“. Na druhé byl vytetovaný čurák a nápis hlásal: „Chci mrdat“.
„No ty máš hezké obrázky na těch tvých vemenech. To byl umělec, co ti to dělal, co?“
Magda vzala kozy do ruky a střídavě se na ně dívala. „No nechám si to oddělat. Prý to za prachy jde u doktorů dát pryč.“
„Hovno si dáš pryč,“ pokřikovala na ni Eržika. „Když jsem byla v krimu v Pardubicích, tak tam seděla jedna doktorka, která říkala, že to je hrozně drahý a ty píčo nemáš na to prachy, aby sis to nechala udělat. To bys musela mít prachatýho mrdáka, kterej by ti to zaplatil.“
„Hele, o tom mi vyprávěj. Jak to bylo, když ji tetoval a taky co ta doktorka?“ Zapojil jsem se hned do hovoru. „A ty Magdo pojď sem, ať si na tu pokerovanou nádheru sáhnu.“ Holka se zvedla a naklonila se ke mně. Já ji za kozy chytil a trochu jsem jí je ve dlaních prohmatal a natáhl je. Vytetovaný čurák se jí na levé koze protáhl a svým žaludem ukazoval na malou bradavku. Pleskl jsem ji přes ně a znovu se začal smát.
Eržika se nenechala pobízet a hned spustila. „Byly jsme spolu na tahu v Jablonci a tam jsme sbalily nějakýho staršího chlapa. Slíbil nám love, když s ním půjdeme k němu na prcačku. Když jsme byly u něj, tak nám říkal že nám vytetuje co budeme chtít. Já nechtěla a Magda si z něj dělala prdel, že umí hovno a ne kerovat. Ukazoval nám nějaký kresby, který byly docela fajn a Magda si řekla, že na jednu kozu chce draka a na druhou srdce probodnutý šípem. Ten kokot ji řek, že když mu dá pořádně zaprcat, tak jí to vytetuje. Já chtěla prachy za šukání a on se cukal. Pohádali jsme se a on mne z kvartýru vyrazil. Magda, ta píča, u něj zůstala a on ji celou noc píchal a musela mu ho kouřit a polykat. Ještě prej taky chlastali a asi jí do pití dal nějaký prášky, protože usnula a když spala, tak ji to tam vykeroval. Ráno jí dal přes držku a vyhodil ji ven z bytu.“
„No Magdo ty jsi opravdu píča, smál jsem se. Tohle máš na celý život a ještě jako stará bába, budeš mít na scvrklých kozách tuhle nádheru. No a co ta doktorka v Pardubkách? Ta tam byla jako mukl?“
Co jsme si povídali, Božena vzala Karlovo péro do ruky, ale jen mu ho držela a Karel jí začal mačkat její malé, skoro ještě dětské kozičky.
„Jo Meluzína. Tak jsme té doktorce v krimu říkaly. Ta seděla za potraty a taky něco měla za drogy. Byla už starší a měla už odsezeno dvaadvacet metrů, když jsem tam přišla. Holky ji dost žraly, protože byla chytrá a i bachařky si za ní chodily pro rady ohledně kundy a píchání. Skoro každá holka se s ní vychrápala a bylo moc fajn, jak uměla krásně vylízat kundu. Já s ní dost kamarádila a spolu jsme si to hodně často dělaly.“
„Jo tak to byla nóbl společnost, co? Ale pojedeme dál.“ Napil jsem se přímo z lahve a dal ji kolovat. Holky se napily a Magda zatočila lahví. Padlo to na Boženu a ta bez říkaní vstala a sundala si kalhotky. Měla skoro holou kundičku a její bílá pleť svítila mezi snědým těly jejích kamarádek.
„Boženo ukaž chlapům, že jsi ještě panna. Oni tomu nevěřej, tak jim ukaž píču.“ Viděl jsem že je Karel nervózní, ale mrkl jsem na něj, ať se nebojí, že si holky všímat nebudu a že mu ji nechám.
„Tak lehni si na druhý gauč a ukaž nám ji. Jasně, že ji chceme to vidět a tady Karel, tu tvou díru prozkoumá.“ Ukazoval jsem na druhý gauč u stěny a holka k němu šla. Tam si lehla a trochu nesměle roztáhla nohy. Holky radostně ječely a já Karlovi začal velet. „Vojíne, směr kunda, poklusem v klus a prozkoumat teren.“ Karel se zvedl a když došel k ležící Boženě, sklonil se k ní a jedním prstem ji začal vrtat v dírce. Holkám se to divadlo moc zamlouvalo a najednou začaly skandovat.
„Omrdat, omrdat, omrdat.“
Také jsem se bavil a když jsem viděl, jak Karlovi ocas tvrdě stojí a že má určitě chuť ho do holky zasunout, zvedl jsem se a ze sekretáře jsem mu podal balíček prezervativů. Jedeno balení jsme si také vzal a položil ho k sobě na stolek. Než jsem si sedl, stáhl jsem si trenky a holkám ukázal své, již tvrdé péro. Eržika po něm hned chňapla a začala si s ním hrát. „Máš pořádného kokota. Takového jsem už v sobě dlouho neměla. Pořádně nás vymrdáš, to bude paráda.“
Pak mi ho začala honit a Magda se také k němu natáhla zespodu mi hladil kule.
„Jasně že vám ho půjčím, ale nejdřív se podíváme, jak jí Karel odpaní. Jo Karle zaběhni si do koupelny pro ručník a vraz jí ho pod zadek, nechci mít zasraný gauč.“
Karel došel pro ručník a Když ho přinesl, Božena se poslušně nadzvedl a nechala ho pod sebe zasunout.
Magda se zvedla, šla k nim a sedla si vedle Boženy, která stále ležela s roztaženými stehny. Vzala balíček prezervativů, zručně ho otevřela a vytáhla jeden. Pak chytila Karla za péro a přitáhla si ho za něj k sobě. Než stačil Karel mrknout, měla ho v puse a rychle mu ho kouřila. Po pár tazích ho vytáhla z pusy a na uslintaného čuráka mu narolovala gumu. „Tak šprcku máš a můžeš Boženu oprcat.“
S Eržikou jsme seděli na druhém gauči a ona si hrála s mým ocasem, ale spíš jsme oba sledovali, co se děje na druhé straně pokoje.
„Zvedni nohy, kundo,“ radila Magda. „Dej je vysoko a hodně od sebe, ať ti tam může čuráka pořádně vrazit a neboj se, moc to nebolí. Uvidíš, jak se ti to bude líbit a ž v tobě bude jezdit.“
Karel na Boženu nalehl a ona mu dala nohy na ramena. Magda ho chytila za čuráka a nasadila mu ho na dívčinu dírku. Jak Karel ucítil dotyk s pod sebou ležícím tělem, hned začal dravě přirážet.
„Ty vole, ten ji chce mrdat, ten je divokej,“ vyhekla vedle mne Eržika. „Magdo chytni ho za čuráka a nastrč ho do ní. Nemůže se do ní trefit, jak ji má ještě zavřenou.“
Magda se sklonila, aby viděla mezi obě, na sobě ležící těla a chytila Karla za ptáka a namířila mu ho na dívčinu dírku. Jak Karel prudce přirazil, vjel mu do ní žalud. Bylo vidět, jak se snaží, ale holka pod ním začala naříkat a křičet, že ji to bolí a snažila se nohy dát k sobě.
„Boženo drž! Jinak ti tu kundu nepropíchne! Musí čurákem pořádně dovnitř a protrhnout ti blánu,“ pořvávala na děvče Eržika a při tom mi začala honit ocas.
Magda se nadzvedla a jak byl Karel žaludem v děvčeti, prudce mu oběma rukama přimáčkla zadek dolů. Bylo vidět, jak Karlův pták do děvčete zajel a ta hlasitě zařvala. Pak už Karel začal pravidelně přirážet a holku šukal. Děvče po chvilce začalo vzdychat a bylo vidět, že se jí to líbí. Magda se přesunula k nám, ale nesedla si a zůstala před gaučem klečet a já cítil, jak mi ptáka bere do pusy a začíná mne kouřit. S Eržikou jsme se dívali na šukající dvojici a Magda mne při tom dobře vykuřovala. Karel zrychloval přirážení a nyní již Boženu tvrdě mrdal. Při tom mačkal její malé kozičky, holka silně hekala a snažila se mu zadkem proti ocasu jít vstříc, aby ho do ní dostal co nejhlouběji. Jak z ní Karlův ocas vyjížděl, viděl jsem, že je šprcka celá od krve. Holky měly pravdu a Karel Boženu právě odpanil. Ještě chvilku do ní takhle bušil, ale pak do ní ocas na celou délku zabořil a bylo vidět, jak se celý jeho zadek třese a Karel začal hlasitě sténat. Bylo jasné, že stříká a mně blesklo hlavou, jak je dobře, že jsem mu dal preservativ.
„Už se do ní vycákal, to musel bejt hodně nadrženej, co?“ Smála se Eržika. „Hele Karle vytáhni ho z ní a ať ti ho dokouří.“ Pak se sama zvedla a šla ke druhému gauči, na kterém se Karel z Boženy odvalil. Péro mu už ochabovalo a Eržika mu z něj obratně šprcku stáhla a hodila ji na zem. Pak se ke klukovi sklonila a vadnoucího mokrého ptáka si vzala do pusy. Božena zůstala ležet s široce roztaženýma nohama a z kundy jí vytékal pramének krve smíchaný s její šťávou.
„Jdi si ji umýt a utři se do toho zeleného ručníku, řekl jsem ji a odtáhl od svého ptáka hlavu kouřící Magdy. „Ty pojď, natáhni mi gumu a pak si klekneš, udělám ti to zezadu.“ Magda byla hned pro a během okamžiku již přede mnou vrtěla svým velkým tlustým zadkem a nabízela mi svou chlupatou tmavou kundu. Zajel jsem do ní jak po másle a bylo cítit, že je již dost mokrá. Začali jsme okamžitě rychle šukat. Držel jsem ji za velké boky, ocas mi v ní hladce klouzala a Magda u toho hlasitě hekala. Při šukání, jsem se díval, jak Eržika kouří Karla a jak se mu ocas v její puse znovu staví. Když mu ztvrdl, bez ptaní na něj natáhla čistou gumu a jak Karel ležel, hned na něj nasedla a začala na něm jezdit. Jak se nadzvedávala a dosedala, tak se její veliká povislá vemena silně házela a s pleskáním ji tloukla o břicho. Karel ji za levou kozu chytil a když ji zmáčkl, tak mu na obličej vystříkly kapky mléka. To ho asi pořádně vydráždilo, protože začal divoce do Eržiky zespoda bodat a při tom její bradavku nasál do pusy a lačně ji vycucával.
„Sakra nech taky nějaký to její mlíko pro nás, chceme tu kundu vydojit,“ křikl jsem na něj a dál píchal Magdu, která se pod mými přírazy už kroutila. Karel kozu z pusy vyplivl a prsa mu pokropil další cákanec z nateklé bradavky.
Mezi tím se z koupelny vrátila Božena a sedla si k nám na gauč. Chytil jsem ji jednou rukou okolo krku, přitáhl ji k sobě a začal lízat a cucat její malé kozičky. Držela a z blízka se dívala jak píchám Magdu. Ještě jsem ho do ní několikrát zarazil a cítil, jak se její roztažená a mokrá kunda začala okolo mého ocasu stahovat. Začala ještě víc hekat a pak jí kolena a ruce, o které byla opřená, povolily a ona se na gauči rozplácla a jen funěla. Bylo jasné, že se udělala a já, z ní vytáhl ještě stále tvrdého čuráka. Věděl jsem, že po porci pití, co jsem měl v sobě, mi bude dost dlouho trvat než se udělám. To celé ještě podporoval prášek od Hany, který jsem v hospodě spolkl. Stáhl jsem si ulepenou šprcku z ocasu a ptáka nabídl Boženě. Ta se jen podívala na gauč, kde Karel píchal Eržiku a pak ho vzala do pusy. Hned jsem poznal, že to moc dobře umí, pohodlně jsem se opřel o ležící Magdu a vychutnával si kouření od holky, které nebylo ani šestnáct let. Uměla to lépe než některé dospělé ženské a bylo na ní znát, že to dělá ráda. Chvíli měla jen žaluda v puse a divoce po něm jezdila jazykem, pak si ptáka pustila hluboko do krku a celou pusou mi ho honila. Také ho brala ze strany a třela si ho o zuby a tím mi ho dráždila. Prostě byla v tomhle moc dobrá a bylo jasné, že už musela hodně čuráků vykouřit, než se to takhle krásně naučila.
Vedle na gauči Karel sténal pod Eržikou, která na něm vztyčená seděla a jen se na jeho péru vrtěl a do stran. Karel ji držel za obě kozy a bylo vidět, jak má prsa pocákaná od jejího mléka. Pak pod ní začal hrabat a kopat nohama a Eržika zase začal tvrdě dosedat. Když Karel vykřikl, cikánka sáhla za sebe a chytila jeho kule, které mu začala rytmicky mačkat. Kluk přímo kvičel a bylo jasné, že je šprcka plná jeho semene.
Eržika z něj sesedla a šla k nám. Chvíli se koukala, jak mi Božena krásně čadí násadu a při tom pocucávala z lahve vodku.
„Ty kundo, ty kouříš líp než já,“ řekla jí a naklonila se až k nám. Vzal sem si od ní láhev a také si lokl.
„Podej cigára a zapal mi!“ Houkl jsem na Eržiku. Ta nám oběma zapálila,sedla si ke mně a stále sledovala děvče, jak mi to dělá.
„Já poprvé ptáka hulila Ferovi a to mně bylo tak čtrnáct. On se vrátil z vojny a ta kunda, co s ní před vojnou chodil, byla naprcaná od jednoho gadža a už strejdu Fera nechtěla. Byl to brácha mého fotra, kterej byl zrovna v lochu a tak strejda bydlel nějakou dobu u nás. Hodně chlastal, aby na lásku zapomněl, ale uměl sehnat lováče a byl na nás děcka hodnej. Fotr byl zacvaklej za bulačení a za čorky a vyfasoval osmadvacet metrů. Máma byla sama a neměla chlapa. Strejda Fero ji šukal a já se občas chodila koukat, jak jí to dělá. Máma mu pořád říkala, že musí dávat pozor, aby ji nenaprcal, že by je fotr oba zabil, kdyby se to stalo. Jednou přišel Fero nalitej a chtěl to mámě udělat, ale ona měla krámy a neměla na něj chuť. Fero ji nafackovala, pak se mnou šel na půdu a tam jsem mu to prvně dělala. Máma o tom asi věděla, ale nechtěla v rodině dělat rozbroje a tak o tom mlčela. Od tý doby jsem ho občas, když měl chuť, čadila a on mi za to dával někdy prachy a taky někdy nějaký věci, co měl z čórek. Když ho zašili, tak mi bylo patnáct pryč a už jsem to uměla tak, že by mi kdekterá šplapina mohla závidět.“
Božena přestala kouřit a ptáka mi jen držela v puse a také poslouchala, co Eržika vypráví. Karel se mátožně zvedl z vedlejšího gauče a na zvadlém ocasu mu smutně visela napůl plná šprcka, která se leskla mazem z Eržičiny kundy. S touhle ozdobou na žerdi se odpotácel do koupelny a já slyšel, jak si pouští vodu.
„Tak co podojíme ty tvoje vemena? Podíváme se jestli ti je úplně nevycucal.“ Eržika se hned ke mně otočila a kozy mi nastavila. „Jestli chceš, tak si to z nich stříkej na čuráka, mně se líbí, když vidím, jak to po něm teče.“ To nemusela říkat dvakrát a já ji za obě chytil. Měla velké, ale jak jí visely dolů, tak jejich střed byl dost měkký a teprve dole u velkých dvorců a bradavek je měla tvrdé a nalité. Měl jsem je ve dlaních a sjížděl po nich dolů. Když jsem je dole zmáčkl, z bradavek jí vystříklo řídké, lehce zakalené mléko a cákalo mi na čuráka, který jsem proti kozám nastavil. Tahal jsem ji za a ně a takhle ji dojil. Za chvilku jsem měl břicho, podbřišek a ptáka celé mokré a zacákané od jejího mléka. Teklo mi to do chlupů a měl jsem to až na koulích. Eržika držela a kozy mi nastavovala. Dívala se, jak na mne mléko cáká a bylo vidět, jak ji to vzrušuje a dráždí. Božena se také dívala a jak měla obličej těsně u mého ocasu měla na tvářích a rtech několik kapek.
„ Jo tohle jsem potřebovala, pořádně vydojit a vystříkat to ze sebe,“ vzdychala Eržika. Kozy mne bolely, jak jsem je měla plné a při mrdačce s tím mladým, jsem se vzrušila a bylo to ještě horší.“ Když to říkala, cítil jsem, jak mi Božena jazykem olizuje břicho i čuráka. Nekouřila mne, ale všechno mléko ze mne slízávala a to co měla v puse, polykala.
„Božka, ty kundo, tos mohla hned říct, že máš na to chuť, dala bych ti je vycucat,“ usmívala se Eržika. Tak a teď bych chtěla vymrdat od toho tvého velikého kokota. S tím klukem to bylo fajn, ale potřebuju do sebe pořádného čuráka a hodně hluboko vyšoustat.“ Jak to řekla, brala už se stolu prcgumy a jednu mi na stojícího ptáka narolovala. Karel se vrátil z koupelny a Božena se k němu přesunula na gauč. Dost tvrdě jsem Magdu, která po šukání usnula pleskl přes zadek. „Vypadni, potřebujeme místo,“ houkl jsem na ni. Neochotně se zvedla a přesunula se ke Karlovi a Boženě na druhý gauč. To už si Eržika lehala na záda široce roztáhla stehna a vyvalila na mne svou kundu. Měla ji opravdu velkou a hodně rozevřenou. „Tak vraž mi ho tam a pořádně mi to udělej. Potřebuju oprcat od pořádného chlapa s velikým ptákem,“ šeptala mi když jsem si jí lehal mezi stehna. Zajel jsem do ní, ona mne rukama chytila okolo krku a nohy, které zvedla vzhůru mi nad zády zkřížila. Cítil jsem, jak mi její veliká píča ptáka polkla a začal jsem jí to dělat. Byla mokrá o ocas mi v ní hladce klouzal a ona okamžitě začala zespoda přirážet. Nevím jak dlouho jsme to dělali, ale asi hodně dlouho. Byl jsem od ní celý ulepený a při mrdání jsem poslouchal, jak mi neustále sprostě nadává a povzbuzuje mne ještě k tvrdšímu šukání. Bylo to krásně divoké a její oplzlost a vulgarita, kterou hlasitě projevovala, mne silně dráždily. Nedalo mi to a tak jsem na ni při tom začal mluvit stejným způsobem a podle toho, jak zrychlila přirážení, ji to asi hodně vzrušovalo.
Ještě jsme takhle chvíli pokračovali a pak mne silně nohama sevřela a já si mysle, že mi poláme žebra. Při tom nesrozumitelně ječela a zmítala se tak, že mi z ní ocas dvakrát vyklouzl. Stačil jsem ho do ní ale znovu zasunout a ona se dlouze dělala. Bylo to krásně vzrušující a i já jsem konečně začal stříkat. Když jsme se zklidnily, tak mne pustila, sundala mi plnou gumu a ptáka mi olízala. Když se zvedla, zapila moje semeno vodkou a dosti nechutně si krkla. „Jo jsi dobrej mrdák. Takovýho bych potřebovala mít denně, aby mi kundu protahoval.“
Byl jsem uspokojený, v leže jsem kouřil a díval se na vedlejší gauč. Božena byla otočená ke stěně a spala. Magda ležela vedle a měla zadek vystrčená na Karla, který ležel na kraji a podle toho, jak sebou házel, Magdu zezadu šukal. Doufám, že máš gumu, prolétlo mi hlavou.
Nechal jsem ho to dodělat a když jsem viděl, že se zklidnil. Zvedl jsem se z postele a šel do koupelny. Bleskově jsem se osprchoval a ze skrýše vytáhl tři kila, která jsem holkám slíbil. Vzal jsem si župan a vrátil se do pokoje.
„Tak kundičky, je po mejdanu, tady máte každá kilo a budeme se zvedat. Nejsem hotel a chrápat se tu nebude.“
Bylo vidět, že se jim moc nechce, ale Eržika s Magdou se zvedly a hledali své věci.
„Kurva, mohl jsi nás tu nechat vyspat a ráno jste si mohli oba s námi ještě zadáču píchnout. Krásně jsi mne vymrdal, ale teď bych spala, až bych brečela,“ nadávala Eržika.
„Hele, mejdan skončil a pakujte se. Domluva byla jasná, prachy jste dostaly a tak mne neserte.“ To jsem už na ně spustil dost zostra a holky pochopily, že není šance u mne zůstat až do rána.
Božena se také zvedala a bylo vidět, jak je rozespalá. Karel mi na ni hlavou ukazovala měl takové psí oči, že jsem se nad ním smiloval. „Hele Boženo, ty si lehni. Ty můžeš s Karlem zůstat, ale vy dvě se pakujte!“
Naštvaně se ustrojily a já je šel doprovodit ke dveřím. Tam se ke mně naklonila Eržika a šeptala mi. „Hele! Sere mne, že nás vyhazuješ, ale zase musím říct, že jsem si už dlouho takhle dobře nezapíchala a že to byl fajn večer. Jestli budeš mít někdy chuť, tak si to můžeme zase zopakovat.“
Plácl jsem ji po zadku a obě vystrčil na chodbu a pečlivě za nimi zamkl. Klíč jsem si vzal sebou, aby jim náhodou, až usneme, Božena neotevřela.
Na uslintanou deku na gauči jsem si hodil čisté prostěradlo a zalehl pod deku. Z vedlejšího gauče bylo slyšet dvoje pochrupování a než jsem zhasl, tak jsem viděl, že Karel mladé děvče ve spaní objímá. Jen tak mi hlavou prolétla myšlenka, co by na to asi řekla přísná Paní Olga.
Když jsem se po dvou týdnech na něj šel do prasečáku podívat, našel jsem ho, jak sedí v jednom kotci a povídá si s bachratou sviní. Ptal jsem se ho jak se mu nové zařazení líbí a bylo vidět, že je spokojený. Byl jsem rád, že to s ním takhle dopadlo a že aspoň tady má trochu klidu.
V tomhle období mi také přišly dva dopisy. Jeden byl od Olgy, která jen tak všeobecně psala, jak se s Mirkou mají a ptala se na Karla. V posledním řádku textu byla skrytá narážka na to, že by mne zase ráda uvítala v Děčíně. Pochopil jsem z toho, že by si ráda zopakovala naši společnou noc. Přemýšlel jsem o tom a rozhodl se ji navštívit, ale váhal jsem, zda Karla vzít sebou. Bylo mi jasné, že když ho sebou vezmu, tak se nevyhnu tomu, být přítomen při hrátkách v garáži a bylo zřejmé, že se dostaví i Paní Hana z Prahy. Věc jsem zatím nechal být a odkládal ji. Druhý byl také z Děčína a napsala ho Mirka. Byl sice krátký, ale bylo z něj cítit smutek a touhu po tom, co jsme tam v garáži před jejím matkou a babičkou dělali.
Jednoho dne odpoledne, mne dozorčí roty vyrušil v mé kanceláři a nervózně mi předal vzkaz z kanceláře velitele pluku, že se mám k němu okamžitě dostavit. Takovéhle vzkazy nikoho nepotěší a zavání průšvihem. Zvedl jsem se, trochu si vyladil uniformu a pádil na štáb. V předkanceláři mi písař pošeptal, že u starého je nějaká šajba z Prahy. V duchu jsem se křižoval, co se na mne zase valí za průser a po zaklepání vstoupil do kanceláře velitele pluku.
Když jsem se předpisově zahlásil, viděl jsem, že u konferenčního stolku sedí menší obtloustlý starší chlap v generálské uniformě, má před sebou kávu a sklenici něčeho ostrého. Když jsem ale uviděl, kdo sedí ve druhém křesle, tak mi to vzalo dech. Byla to Paní Hana, která se na mne zářivě usmívala. Hned po mém vstupním projevu se zvedla a svým energickým krokem šla ke mně, vzala mne za ramena a náznakově mne z obou stran políbila na tváře.
„Petře, to jsi nečekal, že se setkáme tady u tebe v Liberci, co? No něco od tebe potřebuji. Tady Pavel byl tak hodný, ujal se věci a vyřeší to se tvým nadřízeným.“ To se už zase lišácky smála a pomrkávala na mne.
Malý generál se zvedl, podal mi ruku a zabrblal něco v tom smyslu, že je rád, že mne poznává. Pak už zase kormidlo převzala Hana a hned našeho plukovníka požádala, aby nechal přinést něco na sezení a další kávu. Když jsme si sedli, generál se ujal slova. „Tady soudružka je vedoucí tajemnicí jednoho celého resortu na ministerstvu zahraničního obchodu. Má na starosti skoro celou západní Evropu, co se týče exportu a importu a to jak víte, je velmi citlivá problematika. Vzhledem k tomu, že ministerstva mají provázanost a dobré vztahy, požádala mne, abych tady vyřešil jednu věc ohledně soudruha kapitána.“
Náš plukovník úslužně doléval vodku a bylo na něm znát, že jeho nadřazenost a tvrdost, kterou tak rád dával ostatním důstojníkům znát, je pryč.
Pak se ujala slova opět Hana. „Naše republika, díky tomu, že je kvalitním a špičkovým výrobcem určitých speciálních výrobků, se účastní neveřejných prodejních veletrhů v zahraničí. Ty jsou určeny jen pro zainteresované zájemce a jsou jaksi soukromé a ryze specifické. Takový veletrh se bude konat za týden v Antverpách a jsem pověřena na něm naši republiku reprezentovat a vést malou delegaci, která se toho bude účastnit a bude prezentovat naše kolekce. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobky, které nejsou určeny pro východní Evropu, má na věci zájem i vnitro. Osoba z vnitra, která se běžně těchto akcí účastní, je momentálně zaneprázdněna a tak díky vztahům, které s nimi mám, jsem se domluvila, že si sama mohu vybrat doprovodný tým a bude mi schválen. Jmenovala jsem mimo jiné do svého týmu i zde přítomného soudruha kapitána a byl mi schválen.“
Pak se opět slova ujal generál. „Po papírové stránce je věc mezi obranou, vnitrem a zahraničním obchodem vyřízena. Vzhledem k tomu, že se jedná o západ, provedli jsme i rychlou prověrku soudruha kapitána a splňuje podmínky pro přidělení odpovídajícího stupně utajení, který je potřebný, aby důstojník ČSLA mohl vycestovat na západ. Jsou zde ale dvě věci, proč jsme přijeli. Pro tenhle stupeň je třeba aby osoba byla v hodnosti minimálně major a také se s vámi chci domluvit na řešení nepřítomnosti soudruha kapitána tady u pluku. Pochopitelně se nebude nikde uvádět jeho zahraniční cesta a bude na nezbytnou dobu odvelen k nám na ministerstvo do Prahy. Vy jste jediný, kdo o celé věci ví a je logické, že máte přísný zákaz o věci mluvit.“
Náš plukovník jen koukal z generála na Paní Hanu a bylo vidět, že je ze všeho řádně vedle. Na poslední generálovu větu reagoval ryze vojensky a zahlásil strohé „Provedu!“.
„Tak tedy, během tří dnů povýšení do hodnosti major,“ pokračoval generál. „Pošlete mi to do Prahy, kdyby s tím měla divize problém a od příštího týdne je tady budoucí soudruh major na služební cestě u nás v Praze.“ Pak se oba naši hosté začali zvedat a ani nedopili, co měli před sebou na stole.
„Děkuji vám soudruhu plukovníku,“ medově se usmívala Hana a mně vyzvala, abych je šel doprovodit k jejich autu, že po cestě ještě domluvíme co a jak. Generál se stroze rozloučil s plukovníkem, který mne výjimečně slušně požádal, že až doprovodím vzácné hosty, abych za ním ještě přišel.
Opustili jsme kancelář a šli k limuzíně, která před štábem i s řidičem čekala. Hana byla viditelně spokojená a jak jsme šli mne chytila za paži. „Říkala jsem ti, že si tě nenechám ujít, pamatuješ? Tak nyní to máš rozkazem a v neděli tě čekám na téhle adrese. Přijeď dopoledne, budu tě čekat.“ S těmi slovy mi do dlaně strčila zlatem orámovanou malou vizitku.
U auta jsem předpisově generálovi odzdravil a ten se na mne jen ušklíbl, podal mi ruku a řekl. „Paní Hana mi o tobě vyprávěla. No uvidíme se v neděli a tu tvou novou majorskou hvězdu zapijeme.“ Víc neřekl, oba nasedli, řidič nastartoval a papaláš-fáro se vydalo směrem k bráně.
Vrátil jsem se do kanceláře velitele pluku a písař mi náznakem sděloval, že si starý nechal donést moje složky. Když jsem vstoupil, plukovník přerušil moje zahlašování se a ukázal na židli, abych si sedl.
„Ten generál, co tu byl, ty se s ním znáš?“
„Ne, neznám ho a viděl jsem ho poprvé,“ odpověděl jsem mu popravdě.
„Tak abys věděl v čem jsi namočený. To je chlap, kterého se jedna půlka obrany bojí a ta druhá s ním je raději zadobře. Má prsty v kontrarozvědce a je rozumné se od něj držet dál. Nechci vědět, jak se k tobě dostal. Nechci vědět, kdo je ta ženská, co s ním tady byla a nezajímá mne, do čeho jsi se namotal. Ve čtvrtek ti v rozkaze vyjde povýšení a od pátku do soboty máš přípravu na služební cestu. V neděli ji nastupuješ a v rozkaze vyjde tvoje krátkodobé převelení do Prahy. Až se vrátíš, tak začnu pracovat na tom, jak se tě slušně od pluku zbavit. Neber to osobně, mám už totiž jakousi představu o tom, kam tě šoupnu a budeš spokojený. Prostě tě vykopnu směrem nahoru.“
„No ale soudruhu plukovníku, proč? Co jsem udělal, že mne od jednotky chcete přeřadit? Výsledky mám dobré a nemám průsery. Prověrky a vše ostatní je také v pořádku. Rotu mám bojeschopnou a výcvik mi klape podle směrnic a řádů.“ I když chabě, ale přece jsem se mu snažil oponovat.
„Podívej se, tak tedy jinak.“ Začal plukovník a nabídl mi cigaretu. „Já jsem ve službě už dost let a poznám, když je někde něco divného a když to smrdí. Tebou, obyčejným kapitánem od průzkumáků, se najednou začne zaobírat ministerstvo a ne jedno, ale hned tři najednou. Generál, o kterém se ví, že je tvrdá svině, si tu hraje na hodného strýčka a vojákovi z povolání zajistí cestu na západ. Ženská, která má kontakty s vnitrem a sama je na zahraničním obchodu, si s tebou tyká a v mé kanceláři tě skoro olizuje. Tak kurva, co si o tom všem mám myslet? Mně chybí několik let do penze a chci mít u pluku klid, rozumíš? Tebe šoupneme na dobré místo, budeš mít samostatné velení, vyšší plat, ale budeš od mého pluku pryč. Nic jiného si nepřeji.“
Pokrčil jsem rameny a viděl, že k tomuhle není co dodat. Kouřili jsme a plukovník se najednou začal pochechtávat. „Jinak ale musím uznat, že ta ženská vypadá moc dobře, řekl bych jí tak něco po pětačtyřicítce. Jestli jí to děláš, jakože určitě jo, tak jsi si vybral dobře. Fajn ženská a zajímavé kontakty, ale nezapomeň na to, že jak člověk moc rychle vyletí nahoru, tak také může rychle padnou dolů a pořádně si nabít držku.“
„To máte pravdu soudruhu plukovníku, ale s tímhle, s čím za vámi přišli, tak s tím opravdu nemám nic společného a ani jsem o tom nevěděl.“
Plukovník jen nad věcí mávl rukou a já se poroučel z jeho kanceláře.
Šel jsem do army a tam si od kantýnské nechal nalít velký rum a polkl ho najednou na uklidnění myšlenek, které se mi honily hlavou.
Překulily se dva dny, byl tu čtvrtek a v rozkaze vyšlo mé povýšení. Kolegové, co byli služebně stejně staří, byli hodně udiveni a byla z nich cítit závist. Také se rozneslo, že od příštího týdne jsem odvelen do Prahy na ministerstvo a to věci také nepřidalo. Jindy by se určitě konala oslava s řádným zapíjením hodnosti, ale nyní nikdo na mé návrhy, že půjdeme posedět, nereagoval. Byl jsem z věci otrávený a v pátek odpoledne se rozhodl, že se klidně i sám opijí, tak jak je při důstojnickém povýšení zvykem. Pak mne ale trklo, že bych mohl sebou vzít i Karla a trochu z něj vytahat nějaké rozumy. Zašel jsem do kasáren a u staršiny týlařů jsem si vyzvedl Karlovu vycházkovou knížku a oznámil mu, že vojín bude mít z naléhavých rodinných důvodů průběžku do zítřka rána. Vycházku jsem Karlovi napsal a knížku vzal k sobě. Pak jsem se vydal k prasečáku vyzvednout Karla. Byl udivený, proč jsem za ním přišel a jak jsem viděl, tak právě smolil dopis matce. Počkal jsem, až se vykoupe a převleče do vycházkového a pak jsme oba v uniformách vyrazili do města. Neměl jsem zájem o lepší podniky a tak jsme zapadli do jedné knajpy čtvrté cenové skupiny, o které jsme věděl, že do ní vojáci nechodí a že tam v pátek hraje jeden štamgast na harmoniku.
Sedli jsme si a poručil jsem nám oběma pivo. Karel se koukal na moje ramena a snažil se mi nějak taktně poblahopřát k povýšení. Řekl jsem mu o co jde a že za to může jeho milovaná babička, ale o své nadcházející cestě jsme mu neřekl nic. On to bral jako celkem jasnou věc a po chvilce a po dalších dvou pivech se také rozhovořil.
„Babička má asi velký vliv na dost věcí. Jednou jsme měli jakési problémy se sousedy a stačil jeden telefonát do Prahy a za dva dny u nás byl tajemník městského výboru s omluvou a sousedé byli od té doby jako pěna a už jsme měli klid. Když potom přijela babička, tak jsem slyšel, jak s matkou o věci mluví a jak se smála, že jestli ještě jednou sousedé něco zkusí, tak že s nimi tak zamete, že na to nezapomenou.“
„Babička má v Praze asi hodně známých, co?“ ptal jsem se ho. „To když jsi byl u ní na tom výcviku, tak jsi určitě některé poznal.“ Vyzvídal jsem na něm.
„Ano často k nám chodily návštěvy, jak ženy, tak muži a občas jsem slyšel, že se baví o některých lidech, kterých jména jsou dost známá. Ale většinou u babičky probíhaly večírky. No však víte jaké.“ To už kluk zase koukal do stolu a bylo mi jasné, že se jednalo o podobné zábavy, jakou jsem zažil u nich v garáži.
„No a babička někoho má? S někým žije, a co vlastně dědeček, kde ten je?“
„Dědu pamatuju, když jsem byl úplně malý. Umřel, když mi bylo pět let. Jinak nevím, že by babička s někým žila. Ano, schází se u ní často společnost, ale nikdo s ní z mužů trvale nebydlí.“
Pak jsme si dali místní guláš a zalili ho vodkou a dalším pivem. Byl už večer a cítil jsem, že mám trochu opici, ale měl jsem chuť se pořádně opít a tak jsme v pití pokračovali. Karel také pil a kouřil a již nemyslel na zákaz, který měl od matky. Do hospody přišla cikánka, tak dvacet let, ještě s bílou holkou, která se zdála být o dost mladší a nebyla ta rómka. Chvíli somrovaly u okolních stolů a snažily se z místních dědků vyrazit pivo nebo kořalku. Když přišly k nám, strčil jsem jim dvě vodky, co nám hospodský přinesl a holky si k nám hned přisedly.
Ta starší, která byla dost tlustá a zmalovaná, si bez ptaní hned brala cigarety a ta mladá, si pořád prohlížela Karla. Jak jsem byl přiopilý, dostal jsem bláznivý nápad, že by si Karel s jednou z nich mohl zapíchat. Holkám jsem objednal každé pivo a nám všem velké vodky. Holky se nedaly pobízet a začaly s námi popíjet. Když jsme šli s Karlem na záchod, tak jsem mu řekl. „Hele ty dvě děvky si dají říct, vezmeme je ke mně a pořádně jim to uděláme. Od teď mi přestaneš vykat a budeš mi říkat Petře, jasné? Ale musíme si dávat bacha, aby mi nevyčorovaly kvartýr,“ smál jsem se. Karel z toho byl nervózní, ale viděl jsem na něm, že má chutě.
„No ale co by tomu řekla matka, kdyby se to dověděla?“
„Co bys jí to říkal! Já jí to neřeknu a jak se to jinak dozví,“ smál jsem se. „Ty děvky opícháme, ty si konečně zašukáš jako pořádný chlap a ráno je vykopneme. Tak je ti to jasné?“
„Jo jasné.“ Pak zaváhal a nesměle dodal, Petře. Poplácal jsem ho po zádech a ještě ho napomínal. „My už kořalku pít nebudeme, ale těm dvěma ji koupím. My už jen pivo a dáme si také kafe.“ Kluk to odkývala, já si zobl jednu tabletku od Paní Hany a šli jsme si sednout.
Harmonikář začal hrát a ta tlustá se u stolu začala vrtět a v rytmu hudby pohupovat. Objednal jsem jim ještě vodky a my pili už jen pivo. Bylo vidět, že jsou holky už pod parou a to bylo přesně to, co jsem chtěl.
„Tak co? Ještě pochlastáme a pak půjdeme ke mně a tam to rozjedeme?“ Smál jsem se, když si tlustá začala rozepínat blůzku a nastavovala nám kozy ke koukání.
„Jo když dáte každej kilo, tak nás můžete klidně i opíchat,“ nabízela se tlustá, která se představila jako Magda. Když to říkala začala na nás vrtět kozama, které jí z blůzky lezly.
„Za kilo? To ale budete šukat celou noc, jinak ani hovno, rozumíš? A prachy až ráno po píchačce.“ Vyjel jsem na ni.
Karel jen kouřil a přiopile koukal na tu mladší, která si k němu posunula židli.
„Hele, ale přijde ještě Eržika, ta umí dobře kouřit a ta půjde s námi. Jinak nejdeme, jasný?“
„No jestli bude tak kozatá jako jsi ty, tak ji bereme, co Karle?“ Smál jsem se a pleskl tlustou cikánku přes zadek, který jí ze židle přetékal.
„Jo Erža to je kočka, uvidíš až přijde. Jo a má veliký kozy a má mlíko. Před čtvrt rokem se jí narodila holka.“
„No tak to ji podojíme,“ smál jsem se a holky se hlučně přidaly. Karel byl ticho, ale viděl jsem, že má v očích zase to, jako měl, když mu doma stál a byl nadržený. Holky do sebe lámaly vodku a my si dali kafe. Netrvalo dlouho a do hospody přišla Eržika. Byla vyšší než ty dvě a mohlo jí být tak okolo pětadvaceti. Byla štíhlejší, ale prsa měla pod svetrem obrovská a asi bez podprsenky, protože se jí táhly dolů. Obličej měla dost nevkusně namalovaný a sukni tak krátkou, že jí z ní skoro vylézal zadek.
Holky ji zavolaly ke stolu, ona bez zábran sedla a hned se ptala, jestli jí něco koupíme. Bylo vidět, že už v sobě něco má a tak jsem jí objednal vodku do decky a ona ji do sebe obrátila jako pravý santusák.
Tlustá jí řekla, že jsme se domluvili, že půjdeme ke mně, a ona s tím souhlasila. „Jestli gadžové zaplatí, tak budeme píchat.“ Pak jsem si všiml, jak sleduje Karla, který si stále prohlížel mladou holčinu, která už seděla těsně vedle něj a měla ruku na jeho stehně. „Hele vojcle, Božena eště v sobě čuráka neměla,“ spustila na vyjeveného Karla. „Ještě ji není šestnáct a nikdo ji nepíchal. Jestli ti dá, tak budeš prví, kdo ji pojebe.“ Smála se a všiml jsem si, že mladá holčina se trochu začala červenat.
„Ať ukáže občanku, jestli jí je opravdu patnáct!“ Houkl jsem na holky. „Nejsem zvědavej na to, aby mne její fotr honilo se sekerou, že jsme prcali píču pod zákonem.“
„No ukaž mu tu občanku, však už ji máš a do píči ti ho už strkat můžou,“ pobízela ji tlustá Magda.
Holka si sáhla do výstřihu a ukázala občanku, kterou jsem si od ní vzal a důležitě v ní začal listovat.
Jméno i fotka seděly a holce bylo opravdu patnáct a půl. Občanku jsem jí vrátil a dál si dělal z holek srandu. „Hele nelži, že Boža s nikým nepíchala a jestli opravdu v sobě ocas neměla, tak určitě jich už hodně vykouřila.“
Eržika, která z nich byla nejprůbojnější se hned ozvala. „No fakt nebyl v ní, však ji u tebe ukáže a podíváš se. Ale s čurákem to umí a už ho kouřila. I mýmu starýmu ho vyhulila, když jsem byla v porodnici. To jsem ji naučila já, jak se to má pořádně dělat.“
Dědci v hospodě se po nás otáčeli a tak jsem koupil dvě lahve vodky, zaplatil celou útratu a vydali se ke mně do garsonky. Karel se držel u Boženy a ta se ho po chvilce chytla za ruku. Ty dvě starší šly se mnou o kus vepředu, povídali jsme si samé prasárny a hlasitě se chechtali.
Když jsem přišel k věžáku, kde jsem bydlel, zavelel ticho a pak jsme vyjeli výtahem ke mně do patra. Odemkl jsem byt a poručil jim, že musí počkat venku. Vešel jsem a za sebou dveře zavřel. Bleskově jsem svoje doklady a peníze uložil do malého trezorku, co jsem měl pevně přidělaný ve stoupačce a zakrytý cihlami. Pak jsem je pustil do kvartýru a hned jim přikázal se zout. Karlovi jsme řekl, že pořád jeden z nás musí být s nimi a nesmíme je nechat začít v bytě kramařit. Ty dvě starší se ne jen zuly, ale také si svlékly svetry a trička. Ta tlustá byla v podprsence a Eržika na nás vyvalovala nalitá vemena se skoro černými bradavkami. Hned se usadily na gauč a já jim otevřel láhev vodky a pustil magneťák. Karel s mladou holčinou si spolu sedli do křesla a Karel ji majetnicky objal okolo ramen.
Všichni jsme se napili a Eržika hned navrhla, že bychom mohli hrát flašku.
„No a jak ji budeme hrát, ty už máš kozy holé a Magda je ve šprndě. To moc kol nezahrajeme a budete nahaté.“
„No ten co bude nahej a už nebude mít co sundat, tak udělá to, co mu ti druzí poručí, ne? Tak se to přece hraje.“ Navrhovala Eržika. Zdálo se mi to dobré a tak jsem podal prázdnou láhev od vína začali jsme točit.
Eržika byla nahá jako první a když si stáhla kalhotky, vystrčila na nás zadek a kundu si ještě prsty roztáhla, abychom ji dobře viděli. Měla ji celou zarostlou černými chlupy a hodně velkou. Magda byla dole již také nahá, ale nahoře měla stále podprsenku. Já byl v trenkách a Karel úplně nahý. Malá Božena byla nahoře bez a dole měla jen růžové, skoro dívčí kalhotky. Karlovi už ocas stál a měl přes něj ruku a trochu si ho zakrýval. Otočili jsme ještě kolo a na řadě se svlékáním byla Magda. Bylo na ni vidět, že se jí moc do sundání podprsenky nechce, ale Eržika na ni hned začala pokřikovat. „Ty píčo, sundej si to. Hele chlapi, ona má kerky na kozách a udělal jí to jeden chlap, když jsme u něj byly na prcačce.“ Pak se zvedla a z Magdy, která se nijak moc nebránila, podprsenku servala. Ven se vyvalila snědá prsa a na každé z nich byla kresba. Začal jsem se jako blázen smát, protože na jedné měla vytetovaný dost velký kosočtverec, jak ho děti všude malují a pod ním bylo kostrbatým písmem napsáno: „Sem piča“. Na druhé byl vytetovaný čurák a nápis hlásal: „Chci mrdat“.
„No ty máš hezké obrázky na těch tvých vemenech. To byl umělec, co ti to dělal, co?“
Magda vzala kozy do ruky a střídavě se na ně dívala. „No nechám si to oddělat. Prý to za prachy jde u doktorů dát pryč.“
„Hovno si dáš pryč,“ pokřikovala na ni Eržika. „Když jsem byla v krimu v Pardubicích, tak tam seděla jedna doktorka, která říkala, že to je hrozně drahý a ty píčo nemáš na to prachy, aby sis to nechala udělat. To bys musela mít prachatýho mrdáka, kterej by ti to zaplatil.“
„Hele, o tom mi vyprávěj. Jak to bylo, když ji tetoval a taky co ta doktorka?“ Zapojil jsem se hned do hovoru. „A ty Magdo pojď sem, ať si na tu pokerovanou nádheru sáhnu.“ Holka se zvedla a naklonila se ke mně. Já ji za kozy chytil a trochu jsem jí je ve dlaních prohmatal a natáhl je. Vytetovaný čurák se jí na levé koze protáhl a svým žaludem ukazoval na malou bradavku. Pleskl jsem ji přes ně a znovu se začal smát.
Eržika se nenechala pobízet a hned spustila. „Byly jsme spolu na tahu v Jablonci a tam jsme sbalily nějakýho staršího chlapa. Slíbil nám love, když s ním půjdeme k němu na prcačku. Když jsme byly u něj, tak nám říkal že nám vytetuje co budeme chtít. Já nechtěla a Magda si z něj dělala prdel, že umí hovno a ne kerovat. Ukazoval nám nějaký kresby, který byly docela fajn a Magda si řekla, že na jednu kozu chce draka a na druhou srdce probodnutý šípem. Ten kokot ji řek, že když mu dá pořádně zaprcat, tak jí to vytetuje. Já chtěla prachy za šukání a on se cukal. Pohádali jsme se a on mne z kvartýru vyrazil. Magda, ta píča, u něj zůstala a on ji celou noc píchal a musela mu ho kouřit a polykat. Ještě prej taky chlastali a asi jí do pití dal nějaký prášky, protože usnula a když spala, tak ji to tam vykeroval. Ráno jí dal přes držku a vyhodil ji ven z bytu.“
„No Magdo ty jsi opravdu píča, smál jsem se. Tohle máš na celý život a ještě jako stará bába, budeš mít na scvrklých kozách tuhle nádheru. No a co ta doktorka v Pardubkách? Ta tam byla jako mukl?“
Co jsme si povídali, Božena vzala Karlovo péro do ruky, ale jen mu ho držela a Karel jí začal mačkat její malé, skoro ještě dětské kozičky.
„Jo Meluzína. Tak jsme té doktorce v krimu říkaly. Ta seděla za potraty a taky něco měla za drogy. Byla už starší a měla už odsezeno dvaadvacet metrů, když jsem tam přišla. Holky ji dost žraly, protože byla chytrá a i bachařky si za ní chodily pro rady ohledně kundy a píchání. Skoro každá holka se s ní vychrápala a bylo moc fajn, jak uměla krásně vylízat kundu. Já s ní dost kamarádila a spolu jsme si to hodně často dělaly.“
„Jo tak to byla nóbl společnost, co? Ale pojedeme dál.“ Napil jsem se přímo z lahve a dal ji kolovat. Holky se napily a Magda zatočila lahví. Padlo to na Boženu a ta bez říkaní vstala a sundala si kalhotky. Měla skoro holou kundičku a její bílá pleť svítila mezi snědým těly jejích kamarádek.
„Boženo ukaž chlapům, že jsi ještě panna. Oni tomu nevěřej, tak jim ukaž píču.“ Viděl jsem že je Karel nervózní, ale mrkl jsem na něj, ať se nebojí, že si holky všímat nebudu a že mu ji nechám.
„Tak lehni si na druhý gauč a ukaž nám ji. Jasně, že ji chceme to vidět a tady Karel, tu tvou díru prozkoumá.“ Ukazoval jsem na druhý gauč u stěny a holka k němu šla. Tam si lehla a trochu nesměle roztáhla nohy. Holky radostně ječely a já Karlovi začal velet. „Vojíne, směr kunda, poklusem v klus a prozkoumat teren.“ Karel se zvedl a když došel k ležící Boženě, sklonil se k ní a jedním prstem ji začal vrtat v dírce. Holkám se to divadlo moc zamlouvalo a najednou začaly skandovat.
„Omrdat, omrdat, omrdat.“
Také jsem se bavil a když jsem viděl, jak Karlovi ocas tvrdě stojí a že má určitě chuť ho do holky zasunout, zvedl jsem se a ze sekretáře jsem mu podal balíček prezervativů. Jedeno balení jsme si také vzal a položil ho k sobě na stolek. Než jsem si sedl, stáhl jsem si trenky a holkám ukázal své, již tvrdé péro. Eržika po něm hned chňapla a začala si s ním hrát. „Máš pořádného kokota. Takového jsem už v sobě dlouho neměla. Pořádně nás vymrdáš, to bude paráda.“
Pak mi ho začala honit a Magda se také k němu natáhla zespodu mi hladil kule.
„Jasně že vám ho půjčím, ale nejdřív se podíváme, jak jí Karel odpaní. Jo Karle zaběhni si do koupelny pro ručník a vraz jí ho pod zadek, nechci mít zasraný gauč.“
Karel došel pro ručník a Když ho přinesl, Božena se poslušně nadzvedl a nechala ho pod sebe zasunout.
Magda se zvedla, šla k nim a sedla si vedle Boženy, která stále ležela s roztaženými stehny. Vzala balíček prezervativů, zručně ho otevřela a vytáhla jeden. Pak chytila Karla za péro a přitáhla si ho za něj k sobě. Než stačil Karel mrknout, měla ho v puse a rychle mu ho kouřila. Po pár tazích ho vytáhla z pusy a na uslintaného čuráka mu narolovala gumu. „Tak šprcku máš a můžeš Boženu oprcat.“
S Eržikou jsme seděli na druhém gauči a ona si hrála s mým ocasem, ale spíš jsme oba sledovali, co se děje na druhé straně pokoje.
„Zvedni nohy, kundo,“ radila Magda. „Dej je vysoko a hodně od sebe, ať ti tam může čuráka pořádně vrazit a neboj se, moc to nebolí. Uvidíš, jak se ti to bude líbit a ž v tobě bude jezdit.“
Karel na Boženu nalehl a ona mu dala nohy na ramena. Magda ho chytila za čuráka a nasadila mu ho na dívčinu dírku. Jak Karel ucítil dotyk s pod sebou ležícím tělem, hned začal dravě přirážet.
„Ty vole, ten ji chce mrdat, ten je divokej,“ vyhekla vedle mne Eržika. „Magdo chytni ho za čuráka a nastrč ho do ní. Nemůže se do ní trefit, jak ji má ještě zavřenou.“
Magda se sklonila, aby viděla mezi obě, na sobě ležící těla a chytila Karla za ptáka a namířila mu ho na dívčinu dírku. Jak Karel prudce přirazil, vjel mu do ní žalud. Bylo vidět, jak se snaží, ale holka pod ním začala naříkat a křičet, že ji to bolí a snažila se nohy dát k sobě.
„Boženo drž! Jinak ti tu kundu nepropíchne! Musí čurákem pořádně dovnitř a protrhnout ti blánu,“ pořvávala na děvče Eržika a při tom mi začala honit ocas.
Magda se nadzvedla a jak byl Karel žaludem v děvčeti, prudce mu oběma rukama přimáčkla zadek dolů. Bylo vidět, jak Karlův pták do děvčete zajel a ta hlasitě zařvala. Pak už Karel začal pravidelně přirážet a holku šukal. Děvče po chvilce začalo vzdychat a bylo vidět, že se jí to líbí. Magda se přesunula k nám, ale nesedla si a zůstala před gaučem klečet a já cítil, jak mi ptáka bere do pusy a začíná mne kouřit. S Eržikou jsme se dívali na šukající dvojici a Magda mne při tom dobře vykuřovala. Karel zrychloval přirážení a nyní již Boženu tvrdě mrdal. Při tom mačkal její malé kozičky, holka silně hekala a snažila se mu zadkem proti ocasu jít vstříc, aby ho do ní dostal co nejhlouběji. Jak z ní Karlův ocas vyjížděl, viděl jsem, že je šprcka celá od krve. Holky měly pravdu a Karel Boženu právě odpanil. Ještě chvilku do ní takhle bušil, ale pak do ní ocas na celou délku zabořil a bylo vidět, jak se celý jeho zadek třese a Karel začal hlasitě sténat. Bylo jasné, že stříká a mně blesklo hlavou, jak je dobře, že jsem mu dal preservativ.
„Už se do ní vycákal, to musel bejt hodně nadrženej, co?“ Smála se Eržika. „Hele Karle vytáhni ho z ní a ať ti ho dokouří.“ Pak se sama zvedla a šla ke druhému gauči, na kterém se Karel z Boženy odvalil. Péro mu už ochabovalo a Eržika mu z něj obratně šprcku stáhla a hodila ji na zem. Pak se ke klukovi sklonila a vadnoucího mokrého ptáka si vzala do pusy. Božena zůstala ležet s široce roztaženýma nohama a z kundy jí vytékal pramének krve smíchaný s její šťávou.
„Jdi si ji umýt a utři se do toho zeleného ručníku, řekl jsem ji a odtáhl od svého ptáka hlavu kouřící Magdy. „Ty pojď, natáhni mi gumu a pak si klekneš, udělám ti to zezadu.“ Magda byla hned pro a během okamžiku již přede mnou vrtěla svým velkým tlustým zadkem a nabízela mi svou chlupatou tmavou kundu. Zajel jsem do ní jak po másle a bylo cítit, že je již dost mokrá. Začali jsme okamžitě rychle šukat. Držel jsem ji za velké boky, ocas mi v ní hladce klouzala a Magda u toho hlasitě hekala. Při šukání, jsem se díval, jak Eržika kouří Karla a jak se mu ocas v její puse znovu staví. Když mu ztvrdl, bez ptaní na něj natáhla čistou gumu a jak Karel ležel, hned na něj nasedla a začala na něm jezdit. Jak se nadzvedávala a dosedala, tak se její veliká povislá vemena silně házela a s pleskáním ji tloukla o břicho. Karel ji za levou kozu chytil a když ji zmáčkl, tak mu na obličej vystříkly kapky mléka. To ho asi pořádně vydráždilo, protože začal divoce do Eržiky zespoda bodat a při tom její bradavku nasál do pusy a lačně ji vycucával.
„Sakra nech taky nějaký to její mlíko pro nás, chceme tu kundu vydojit,“ křikl jsem na něj a dál píchal Magdu, která se pod mými přírazy už kroutila. Karel kozu z pusy vyplivl a prsa mu pokropil další cákanec z nateklé bradavky.
Mezi tím se z koupelny vrátila Božena a sedla si k nám na gauč. Chytil jsem ji jednou rukou okolo krku, přitáhl ji k sobě a začal lízat a cucat její malé kozičky. Držela a z blízka se dívala jak píchám Magdu. Ještě jsem ho do ní několikrát zarazil a cítil, jak se její roztažená a mokrá kunda začala okolo mého ocasu stahovat. Začala ještě víc hekat a pak jí kolena a ruce, o které byla opřená, povolily a ona se na gauči rozplácla a jen funěla. Bylo jasné, že se udělala a já, z ní vytáhl ještě stále tvrdého čuráka. Věděl jsem, že po porci pití, co jsem měl v sobě, mi bude dost dlouho trvat než se udělám. To celé ještě podporoval prášek od Hany, který jsem v hospodě spolkl. Stáhl jsem si ulepenou šprcku z ocasu a ptáka nabídl Boženě. Ta se jen podívala na gauč, kde Karel píchal Eržiku a pak ho vzala do pusy. Hned jsem poznal, že to moc dobře umí, pohodlně jsem se opřel o ležící Magdu a vychutnával si kouření od holky, které nebylo ani šestnáct let. Uměla to lépe než některé dospělé ženské a bylo na ní znát, že to dělá ráda. Chvíli měla jen žaluda v puse a divoce po něm jezdila jazykem, pak si ptáka pustila hluboko do krku a celou pusou mi ho honila. Také ho brala ze strany a třela si ho o zuby a tím mi ho dráždila. Prostě byla v tomhle moc dobrá a bylo jasné, že už musela hodně čuráků vykouřit, než se to takhle krásně naučila.
Vedle na gauči Karel sténal pod Eržikou, která na něm vztyčená seděla a jen se na jeho péru vrtěl a do stran. Karel ji držel za obě kozy a bylo vidět, jak má prsa pocákaná od jejího mléka. Pak pod ní začal hrabat a kopat nohama a Eržika zase začal tvrdě dosedat. Když Karel vykřikl, cikánka sáhla za sebe a chytila jeho kule, které mu začala rytmicky mačkat. Kluk přímo kvičel a bylo jasné, že je šprcka plná jeho semene.
Eržika z něj sesedla a šla k nám. Chvíli se koukala, jak mi Božena krásně čadí násadu a při tom pocucávala z lahve vodku.
„Ty kundo, ty kouříš líp než já,“ řekla jí a naklonila se až k nám. Vzal sem si od ní láhev a také si lokl.
„Podej cigára a zapal mi!“ Houkl jsem na Eržiku. Ta nám oběma zapálila,sedla si ke mně a stále sledovala děvče, jak mi to dělá.
„Já poprvé ptáka hulila Ferovi a to mně bylo tak čtrnáct. On se vrátil z vojny a ta kunda, co s ní před vojnou chodil, byla naprcaná od jednoho gadža a už strejdu Fera nechtěla. Byl to brácha mého fotra, kterej byl zrovna v lochu a tak strejda bydlel nějakou dobu u nás. Hodně chlastal, aby na lásku zapomněl, ale uměl sehnat lováče a byl na nás děcka hodnej. Fotr byl zacvaklej za bulačení a za čorky a vyfasoval osmadvacet metrů. Máma byla sama a neměla chlapa. Strejda Fero ji šukal a já se občas chodila koukat, jak jí to dělá. Máma mu pořád říkala, že musí dávat pozor, aby ji nenaprcal, že by je fotr oba zabil, kdyby se to stalo. Jednou přišel Fero nalitej a chtěl to mámě udělat, ale ona měla krámy a neměla na něj chuť. Fero ji nafackovala, pak se mnou šel na půdu a tam jsem mu to prvně dělala. Máma o tom asi věděla, ale nechtěla v rodině dělat rozbroje a tak o tom mlčela. Od tý doby jsem ho občas, když měl chuť, čadila a on mi za to dával někdy prachy a taky někdy nějaký věci, co měl z čórek. Když ho zašili, tak mi bylo patnáct pryč a už jsem to uměla tak, že by mi kdekterá šplapina mohla závidět.“
Božena přestala kouřit a ptáka mi jen držela v puse a také poslouchala, co Eržika vypráví. Karel se mátožně zvedl z vedlejšího gauče a na zvadlém ocasu mu smutně visela napůl plná šprcka, která se leskla mazem z Eržičiny kundy. S touhle ozdobou na žerdi se odpotácel do koupelny a já slyšel, jak si pouští vodu.
„Tak co podojíme ty tvoje vemena? Podíváme se jestli ti je úplně nevycucal.“ Eržika se hned ke mně otočila a kozy mi nastavila. „Jestli chceš, tak si to z nich stříkej na čuráka, mně se líbí, když vidím, jak to po něm teče.“ To nemusela říkat dvakrát a já ji za obě chytil. Měla velké, ale jak jí visely dolů, tak jejich střed byl dost měkký a teprve dole u velkých dvorců a bradavek je měla tvrdé a nalité. Měl jsem je ve dlaních a sjížděl po nich dolů. Když jsem je dole zmáčkl, z bradavek jí vystříklo řídké, lehce zakalené mléko a cákalo mi na čuráka, který jsem proti kozám nastavil. Tahal jsem ji za a ně a takhle ji dojil. Za chvilku jsem měl břicho, podbřišek a ptáka celé mokré a zacákané od jejího mléka. Teklo mi to do chlupů a měl jsem to až na koulích. Eržika držela a kozy mi nastavovala. Dívala se, jak na mne mléko cáká a bylo vidět, jak ji to vzrušuje a dráždí. Božena se také dívala a jak měla obličej těsně u mého ocasu měla na tvářích a rtech několik kapek.
„ Jo tohle jsem potřebovala, pořádně vydojit a vystříkat to ze sebe,“ vzdychala Eržika. Kozy mne bolely, jak jsem je měla plné a při mrdačce s tím mladým, jsem se vzrušila a bylo to ještě horší.“ Když to říkala, cítil jsem, jak mi Božena jazykem olizuje břicho i čuráka. Nekouřila mne, ale všechno mléko ze mne slízávala a to co měla v puse, polykala.
„Božka, ty kundo, tos mohla hned říct, že máš na to chuť, dala bych ti je vycucat,“ usmívala se Eržika. Tak a teď bych chtěla vymrdat od toho tvého velikého kokota. S tím klukem to bylo fajn, ale potřebuju do sebe pořádného čuráka a hodně hluboko vyšoustat.“ Jak to řekla, brala už se stolu prcgumy a jednu mi na stojícího ptáka narolovala. Karel se vrátil z koupelny a Božena se k němu přesunula na gauč. Dost tvrdě jsem Magdu, která po šukání usnula pleskl přes zadek. „Vypadni, potřebujeme místo,“ houkl jsem na ni. Neochotně se zvedla a přesunula se ke Karlovi a Boženě na druhý gauč. To už si Eržika lehala na záda široce roztáhla stehna a vyvalila na mne svou kundu. Měla ji opravdu velkou a hodně rozevřenou. „Tak vraž mi ho tam a pořádně mi to udělej. Potřebuju oprcat od pořádného chlapa s velikým ptákem,“ šeptala mi když jsem si jí lehal mezi stehna. Zajel jsem do ní, ona mne rukama chytila okolo krku a nohy, které zvedla vzhůru mi nad zády zkřížila. Cítil jsem, jak mi její veliká píča ptáka polkla a začal jsem jí to dělat. Byla mokrá o ocas mi v ní hladce klouzal a ona okamžitě začala zespoda přirážet. Nevím jak dlouho jsme to dělali, ale asi hodně dlouho. Byl jsem od ní celý ulepený a při mrdání jsem poslouchal, jak mi neustále sprostě nadává a povzbuzuje mne ještě k tvrdšímu šukání. Bylo to krásně divoké a její oplzlost a vulgarita, kterou hlasitě projevovala, mne silně dráždily. Nedalo mi to a tak jsem na ni při tom začal mluvit stejným způsobem a podle toho, jak zrychlila přirážení, ji to asi hodně vzrušovalo.
Ještě jsme takhle chvíli pokračovali a pak mne silně nohama sevřela a já si mysle, že mi poláme žebra. Při tom nesrozumitelně ječela a zmítala se tak, že mi z ní ocas dvakrát vyklouzl. Stačil jsem ho do ní ale znovu zasunout a ona se dlouze dělala. Bylo to krásně vzrušující a i já jsem konečně začal stříkat. Když jsme se zklidnily, tak mne pustila, sundala mi plnou gumu a ptáka mi olízala. Když se zvedla, zapila moje semeno vodkou a dosti nechutně si krkla. „Jo jsi dobrej mrdák. Takovýho bych potřebovala mít denně, aby mi kundu protahoval.“
Byl jsem uspokojený, v leže jsem kouřil a díval se na vedlejší gauč. Božena byla otočená ke stěně a spala. Magda ležela vedle a měla zadek vystrčená na Karla, který ležel na kraji a podle toho, jak sebou házel, Magdu zezadu šukal. Doufám, že máš gumu, prolétlo mi hlavou.
Nechal jsem ho to dodělat a když jsem viděl, že se zklidnil. Zvedl jsem se z postele a šel do koupelny. Bleskově jsem se osprchoval a ze skrýše vytáhl tři kila, která jsem holkám slíbil. Vzal jsem si župan a vrátil se do pokoje.
„Tak kundičky, je po mejdanu, tady máte každá kilo a budeme se zvedat. Nejsem hotel a chrápat se tu nebude.“
Bylo vidět, že se jim moc nechce, ale Eržika s Magdou se zvedly a hledali své věci.
„Kurva, mohl jsi nás tu nechat vyspat a ráno jste si mohli oba s námi ještě zadáču píchnout. Krásně jsi mne vymrdal, ale teď bych spala, až bych brečela,“ nadávala Eržika.
„Hele, mejdan skončil a pakujte se. Domluva byla jasná, prachy jste dostaly a tak mne neserte.“ To jsem už na ně spustil dost zostra a holky pochopily, že není šance u mne zůstat až do rána.
Božena se také zvedala a bylo vidět, jak je rozespalá. Karel mi na ni hlavou ukazovala měl takové psí oči, že jsem se nad ním smiloval. „Hele Boženo, ty si lehni. Ty můžeš s Karlem zůstat, ale vy dvě se pakujte!“
Naštvaně se ustrojily a já je šel doprovodit ke dveřím. Tam se ke mně naklonila Eržika a šeptala mi. „Hele! Sere mne, že nás vyhazuješ, ale zase musím říct, že jsem si už dlouho takhle dobře nezapíchala a že to byl fajn večer. Jestli budeš mít někdy chuť, tak si to můžeme zase zopakovat.“
Plácl jsem ji po zadku a obě vystrčil na chodbu a pečlivě za nimi zamkl. Klíč jsem si vzal sebou, aby jim náhodou, až usneme, Božena neotevřela.
Na uslintanou deku na gauči jsem si hodil čisté prostěradlo a zalehl pod deku. Z vedlejšího gauče bylo slyšet dvoje pochrupování a než jsem zhasl, tak jsem viděl, že Karel mladé děvče ve spaní objímá. Jen tak mi hlavou prolétla myšlenka, co by na to asi řekla přísná Paní Olga.
