Ráno
Něco se mi otřelo o tvář, o nos, sjelo to k mým rtům a pokusilo se to mezi ně dostat. S leknutím jsem rty pevně sevřel. V tu chvíli mi někdo cukl za koule, až to zabolelo. Otevřel jsem oči a viděl před obličejem nohu. Když jsem zaostřil dál, uviděl jsem Paní Gitu. Měla palec nohy opřený o mé rty. Usmívala se.
"Dobré ráno, lenošný čoklíku!" Ve chvíli, kdy jsem se chystal odopvědět jsem řekl jen "Do...ugh!" Paní Gita mi vrazila palec až nadoraz do pusy.
"Nejen že je líný, ale ještě neumí odpovědět!" Zahýbala mi palcem v puse a škodolibě se usmála.
"Hohé áo." Vypravil jsem ze sebe a ona se zasmála, až mi zacukala palcem v puse.
"To krásně šimrá, čubí. Máš silný jazyk. Užij si své ranní lízátko! Ukaž co umíš!" Cucal jsem jí palec, přehrával si ho z tváře do tváře a hýbal jazykem. Vůbec jsem nechápal co se se mnou děje. Nikdy jsem na sadomaso nebyl, rád jsem si s děvčaty něžně hrál...
"Máš to v sobě. Poznala jsem to asi před půl rokem. Schválně jsem Ti šlápla na ruku, když jsi mi opravoval mou služební babetu. Nebránil ses, jen jsi na mě ohromeně čuměl." Sakra. Zase mi čte někdo myšlenky. Vytáhla mi palec z pusy. Narvala mi tam oba! Bolely mě koutky a začaly mi téct slzy. Opět mi je zatlačila až dozadu. Když jsem začal hýbat jazykem, zastříhala palci v mé puse a já zasténal. Zahýbala ostatními prsty a zašimrala mě jimi na tvářích.
"Krásně trpíš, čubí. Teď mi olížeš celá chodidla a nárty." Vytáhla mi palce z pusy a levou nohu mi dala před pusu. Olizoval jsem ji jako vděčný pejsek, hrál jsem si jazykem s prsty... Vyměnila nohy. Stejně jsem si hrál i s tou druhou. Po chvíli ji odtáhla. Natáhl jsem se za ní, ale obojek mě zadržel. Paní Gita se mi najednou dívala do očí.
"Když jsem viděla jak na tom jsi, poslala jsem ti Týnu. Měla tě dostat sem. Je moc šikovná. A ty taky! Teď tu s námi zůstaneš asi měsíc pod přísným dohledem a projdeš výcvikem a několika testy. Pak se rozhodne co dál." Uvolnila můj obojek z oka a mrkla na mě jedním okem. "Jsem zvědavá, co teď uděláš!"
Opatrně jsem slezl z postele a klekl si k ní. Očima jsem pátral v její tváři potom ze mě vypadlo: "Jsem plně k vašim službám, nejvzácnější Paní!"
Usmála se. "Opravdu? Tak vstaň a odtáhni tu předložku, na které klečíš!"
Vstal jsem a zakňučel bolestí. Zbitá chodidla příšerně bolela. Hlavou mi běželo, že se nesmím vzdát. Odtáhl jsem předložku. Byla to deska, na které byla připevněná ovčí kožešina. Pod ní byl do podlahy vsazený rámeček, ve kterém byla na desce spousta různě velkých pyramidek.
"Pokud budeš mít odteď něco k vyřizování se mnou, je toto tvé místo. Pokud budu spát, smíš se posadit, ale musíš se celý vejít do rámečku. Když budu vzhůru, budeš tam klečet a čekat, dokud tě sama neoslovím. Rozuměls tomu?"
"Ano, Paní Gito!" Vylétlo ze mě a zaklekl jsem na pyramidky. Okamžitě mě začaly bolestivě tlačit do kolen.
"Bolí tě kolena? Hmmm, ještě je nemáš zvyklá. Tento týden můžeš ještě vstát, když si budeš myslet, že už to nevydržíš. Tak vstaň a hezky do pozoru!"
Vstal jsem a opatrně se na bolavých chodidlech vzpřímil. Pyramidky se zaryly do bolavých chodidel. Zavyl jsem.
"Ticho!"
Zatnul jsem zuby.
"Asi tě to hodně bolí. Čelem vzad!" Opatrně jsem provedl rozkaz. "Ukaž chodidlo levé nohy" S obrovským sebezapřením jsem ohnul levou nohu. Úlevu od bolesti levé nohy vystřídala mnohem prudší bolest pravé nohy. Tekly mi slzy jako hrachy. "Teď pravé chodidlo!" Bolestí jsem si hryzal rty. "Čelem vzad!" Opět jsem se otočil.
Spustila nohy z postele, stoupla si těsně ke mně a zamyšleně si hrála s mými bradavkami. Náhle jako by si na něco vzpoměla. Prudce mi zakroutila mými bolavými čudlíky. Pohlédla mi do očí.
"Mám pro tebe dva návrhy. Jeden je, že budeš má osobní hračka a nikdo jiný ti neublíží víc, než já dovolím. Pokud ale budu mimo domov, budou mě děvčata zastupovat a ty je budeš poslouchat jako mě. Druhý návrh je, že budeš osobní hračkou všech třech a tím pádem budeš muset vydržet i to, co bych já jinak nedovolila a budeš k dispozici všem třem kdykoli. Máš minutu na rozmyšlenou."
Když utekla minuta, řekl jsem, že bych chtěl být pouze její osobní hračkou.
"To mě těší. Když dokážeš třikrát vystoupit ze svého místa a skočit sounož zpět, přijmu tě.
Několikrát jsem se musel zluboka nadýchnout. Potom jsem vykročil z obdélníku. Podlaha mě sice bolestivě, ale příjemně zastudila. Otočil jsem se, zatnul zuby a skočil. Dopad byl neskutečně bolestivý a mně uniklo bolestivé zamručení. Druhý skok byl mnohem horší. Plameny bolesti projely až do lýtek. Třetí skok byl s posledním vypětím vůle. Bolestí mi hučelo v hlavě a kalil se mi zrak. Přesto jsem ještě zahlédl, jak se Paní Gita usmála a tiše řekla: "Jsi jen můj..."
Pak jsem omdlel.
Probudil mě pocit, že se nemohu hnout. Když jsem přišel skutečně k sobě, byl jsem připoutaný k posteli. Rozhlédl jsem se a uviděl všechny tři ženy stojící nade mnou.
"Už je vzhůru, máti!" Řekla jedna ze slečen. "Budíček! Nevstávat, ležet, nehýbat se!" Řekla ta druhá.
Paní Gita se na mě podívala, potom na obě své dcery a prohlásila: "Holky, představuju vám svou osobní hračku. Patří jen mně, ale půjčím vám ji, když půjdu z domu. Podmínkou je, že mi hračku nerozbijete a bude schopná po mém návratu fungovat na 100%. Stříkat může jen po mém výslovném souhlasu. Pokud ho donutíte k udělání se, musí mi to oznámit. Jasné?"
"Ano, máti." Odpověděly obě zároveň. Obě se tvářily poněkud kysele.
"Dnes bude má hračka odpočívat. Aby se mu to líbilo, budete se s ním obě celý den mazlit a hrát si s ním. Ale bez bolesti a zůstane připoutaný! Je vám to jasné?"
"Ano máti"
"Netvařte se tak kysele. Ještě si ho užijete dost a dost." A šibalsky na obě zamrkala.
"Čubí, jedu na nákup. Za dvě hodiny budu zpět. Zatím si užívej, máš volno. Děvčata tě nakrmí a pro tentokrát ti nesmí dávat žádné rozkazy, které by tě bolely, ani ti ubližovat." S těmi slovy odešla Paní Gita z místnosti. Osaměl jsem. Asi za pět minut přišla jedna ze slečen. Oblečená ve volném tričku, na kterém byly vidět její ztvrdlé bradavky Sedla si ke mně na postel a chvilku si mě prohlížela. Pak mě pohladila po vlasech, políbila mě, začala mě vzrušeně hladit.
Přesunula se za mou hlavu, svlékla si tričko a nechala si podumlat nejdřív jednu, pak druhou bradavku. Vzrušeně dýchala. Zajela mi rukou mezi nohy a hrála si s ptákem v kleci. Pak mi masírovala koule. Vtom přišla druhá ze slečen. Beze slova mi odemkla klec a osvobodila ptáka. První Týna si trochu nadsedla a zasedla mi kundičkou na obličej. Byl jsem pod sukní a cítil kundí vůni. Kundička se začala hýbat a bylo mi poručeno abych lízal. Dal jsem se do toho s vervou a přitom cítil, jak mi honí ptáka a masírují koule. Cítil jsem, jak se blíží můj výstřik a podařilo se mi zaječet: "Ne prosím!"
Vše ustalo. Obě děvčata si sedla každá z jedné strany na mou postel a pozorovala mě. Pak se jedna sklonila a začala mě kouřit. Po chvíli jsem opět šeptal, že se nesmím udělat. Přestala. Byl jsem příšerně vzrušený, ale bál jsem se trestu.
Obě se na mne podívaly, pokrčily rameny. Zvedly se a odešly. Za chvíli zavoněla odněkud káva. Uvědomil jsem si, že mám hlad. Příšerný hlad. Uslyšel jsem obě dívky, jak se baví ve vedlejší místnosti. Mluvily o jídle. O tom, jak si dají na chléb s máslem sýr, rajčátko, k tomu bude jogurt... Žaludek mi zpíval a kručel. Jedna z dívek se objevila ve dveřích. Opřela se vyzývavě o futra a divadelně se přede mnou zakousla do krajíčku chleba. Raději jsem zavřel oči. Uslyšel jsem kroky, ucítil, že si někdo sedá vedle mě na postel. Vůně kávy se zesílila. Týna, nebo Mína seděla u mne a s úsměvem mi foukáním do kávy posílala její vůni přímo do obličeje. Zasténal jsem.
"Co se to tu děje?" Ozval se od dveří hlas Paní Gity. Týna vyskočila a koktala, že mi přinesla kávu.
"Aha. Když kávu, tak kávu. Daly jste mu najíst?"
"Nechtěl, máti." Zakoktala Týna a zle po mně šlehla pohledem.
"A co jste mu nabídly?"
"Kávu, chleba, máslo, sýr a rajče, máti."
"Hmmm, dvacet tři písmenek. No, tak to zaokrouhlíme na dvacet pět. Každá. Přes zadek. Abych vám nebyla pro srandu. Obě sem! Kleknout! Čělo opřít o zem. Zadek nahoru!" Dívky váhavě provedly matčiny příkazy.
Paní Gita se podívala na mne. "Chceš něco říct? Jestli ano, řekni to." Vykoktal jsem, že mi zase tolik neprovedly, že se za ně přimlouvám.
"Dobrá, tak tedy pouze dvacet každá. Ale za tu přímluvu ti ještě budou něco dlužit. Oběma dívkám obnažila zadečky a ze skříňky vytáhla zvláštní prut. Jedna z dívek se ohlédla a sprostě si ulevila. Paní Gita se rozmáchla a prut dopadl na zadek dívky. Jen knikla. Potom už padala jedna rána za druhou. Ke konci už dívky hlasitě naříkaly a prosily o odpuštění. I když to byly potvory, bylo mi jich líto. Po skončení výprasku je matka poslala pryč. Sedla si k mým nohám a vytáhla nádobku s nějakou mastí, kterou mi natřela chodidla. Příjemně to chladilo.
"Pár dní budeš muset zůstat takhle, aby se ti zahojila chodidla. Ale neboj, zbytek tebe si užije své!" Sáhla mi mezi nohy a začala mi bolestivě masírovat koule. Pomalu zesilovala stisk. Kňučel jsem, sténal, až mi Paní stiskla koule tak, že jsem zařval bolestí, protože mi bolest zaplavila podbřišek a šlehala ostrými výbuchy až do ledvin.
"To je pěkné! Zahrajeme si hru. Ale až se najíš!" Přinesla tác s kávou a jídlem nakrájeným na malé kostičky. Krmila mě jako děcko a kávu jsem pil brčkem. Když jsem byl nakrmen a napojen, odnesla Paní Gita tác a dlouho se nevracela. Když přišla, málem mi vypadly oči!
Něco se mi otřelo o tvář, o nos, sjelo to k mým rtům a pokusilo se to mezi ně dostat. S leknutím jsem rty pevně sevřel. V tu chvíli mi někdo cukl za koule, až to zabolelo. Otevřel jsem oči a viděl před obličejem nohu. Když jsem zaostřil dál, uviděl jsem Paní Gitu. Měla palec nohy opřený o mé rty. Usmívala se.
"Dobré ráno, lenošný čoklíku!" Ve chvíli, kdy jsem se chystal odopvědět jsem řekl jen "Do...ugh!" Paní Gita mi vrazila palec až nadoraz do pusy.
"Nejen že je líný, ale ještě neumí odpovědět!" Zahýbala mi palcem v puse a škodolibě se usmála.
"Hohé áo." Vypravil jsem ze sebe a ona se zasmála, až mi zacukala palcem v puse.
"To krásně šimrá, čubí. Máš silný jazyk. Užij si své ranní lízátko! Ukaž co umíš!" Cucal jsem jí palec, přehrával si ho z tváře do tváře a hýbal jazykem. Vůbec jsem nechápal co se se mnou děje. Nikdy jsem na sadomaso nebyl, rád jsem si s děvčaty něžně hrál...
"Máš to v sobě. Poznala jsem to asi před půl rokem. Schválně jsem Ti šlápla na ruku, když jsi mi opravoval mou služební babetu. Nebránil ses, jen jsi na mě ohromeně čuměl." Sakra. Zase mi čte někdo myšlenky. Vytáhla mi palec z pusy. Narvala mi tam oba! Bolely mě koutky a začaly mi téct slzy. Opět mi je zatlačila až dozadu. Když jsem začal hýbat jazykem, zastříhala palci v mé puse a já zasténal. Zahýbala ostatními prsty a zašimrala mě jimi na tvářích.
"Krásně trpíš, čubí. Teď mi olížeš celá chodidla a nárty." Vytáhla mi palce z pusy a levou nohu mi dala před pusu. Olizoval jsem ji jako vděčný pejsek, hrál jsem si jazykem s prsty... Vyměnila nohy. Stejně jsem si hrál i s tou druhou. Po chvíli ji odtáhla. Natáhl jsem se za ní, ale obojek mě zadržel. Paní Gita se mi najednou dívala do očí.
"Když jsem viděla jak na tom jsi, poslala jsem ti Týnu. Měla tě dostat sem. Je moc šikovná. A ty taky! Teď tu s námi zůstaneš asi měsíc pod přísným dohledem a projdeš výcvikem a několika testy. Pak se rozhodne co dál." Uvolnila můj obojek z oka a mrkla na mě jedním okem. "Jsem zvědavá, co teď uděláš!"
Opatrně jsem slezl z postele a klekl si k ní. Očima jsem pátral v její tváři potom ze mě vypadlo: "Jsem plně k vašim službám, nejvzácnější Paní!"
Usmála se. "Opravdu? Tak vstaň a odtáhni tu předložku, na které klečíš!"
Vstal jsem a zakňučel bolestí. Zbitá chodidla příšerně bolela. Hlavou mi běželo, že se nesmím vzdát. Odtáhl jsem předložku. Byla to deska, na které byla připevněná ovčí kožešina. Pod ní byl do podlahy vsazený rámeček, ve kterém byla na desce spousta různě velkých pyramidek.
"Pokud budeš mít odteď něco k vyřizování se mnou, je toto tvé místo. Pokud budu spát, smíš se posadit, ale musíš se celý vejít do rámečku. Když budu vzhůru, budeš tam klečet a čekat, dokud tě sama neoslovím. Rozuměls tomu?"
"Ano, Paní Gito!" Vylétlo ze mě a zaklekl jsem na pyramidky. Okamžitě mě začaly bolestivě tlačit do kolen.
"Bolí tě kolena? Hmmm, ještě je nemáš zvyklá. Tento týden můžeš ještě vstát, když si budeš myslet, že už to nevydržíš. Tak vstaň a hezky do pozoru!"
Vstal jsem a opatrně se na bolavých chodidlech vzpřímil. Pyramidky se zaryly do bolavých chodidel. Zavyl jsem.
"Ticho!"
Zatnul jsem zuby.
"Asi tě to hodně bolí. Čelem vzad!" Opatrně jsem provedl rozkaz. "Ukaž chodidlo levé nohy" S obrovským sebezapřením jsem ohnul levou nohu. Úlevu od bolesti levé nohy vystřídala mnohem prudší bolest pravé nohy. Tekly mi slzy jako hrachy. "Teď pravé chodidlo!" Bolestí jsem si hryzal rty. "Čelem vzad!" Opět jsem se otočil.
Spustila nohy z postele, stoupla si těsně ke mně a zamyšleně si hrála s mými bradavkami. Náhle jako by si na něco vzpoměla. Prudce mi zakroutila mými bolavými čudlíky. Pohlédla mi do očí.
"Mám pro tebe dva návrhy. Jeden je, že budeš má osobní hračka a nikdo jiný ti neublíží víc, než já dovolím. Pokud ale budu mimo domov, budou mě děvčata zastupovat a ty je budeš poslouchat jako mě. Druhý návrh je, že budeš osobní hračkou všech třech a tím pádem budeš muset vydržet i to, co bych já jinak nedovolila a budeš k dispozici všem třem kdykoli. Máš minutu na rozmyšlenou."
Když utekla minuta, řekl jsem, že bych chtěl být pouze její osobní hračkou.
"To mě těší. Když dokážeš třikrát vystoupit ze svého místa a skočit sounož zpět, přijmu tě.
Několikrát jsem se musel zluboka nadýchnout. Potom jsem vykročil z obdélníku. Podlaha mě sice bolestivě, ale příjemně zastudila. Otočil jsem se, zatnul zuby a skočil. Dopad byl neskutečně bolestivý a mně uniklo bolestivé zamručení. Druhý skok byl mnohem horší. Plameny bolesti projely až do lýtek. Třetí skok byl s posledním vypětím vůle. Bolestí mi hučelo v hlavě a kalil se mi zrak. Přesto jsem ještě zahlédl, jak se Paní Gita usmála a tiše řekla: "Jsi jen můj..."
Pak jsem omdlel.
Probudil mě pocit, že se nemohu hnout. Když jsem přišel skutečně k sobě, byl jsem připoutaný k posteli. Rozhlédl jsem se a uviděl všechny tři ženy stojící nade mnou.
"Už je vzhůru, máti!" Řekla jedna ze slečen. "Budíček! Nevstávat, ležet, nehýbat se!" Řekla ta druhá.
Paní Gita se na mě podívala, potom na obě své dcery a prohlásila: "Holky, představuju vám svou osobní hračku. Patří jen mně, ale půjčím vám ji, když půjdu z domu. Podmínkou je, že mi hračku nerozbijete a bude schopná po mém návratu fungovat na 100%. Stříkat může jen po mém výslovném souhlasu. Pokud ho donutíte k udělání se, musí mi to oznámit. Jasné?"
"Ano, máti." Odpověděly obě zároveň. Obě se tvářily poněkud kysele.
"Dnes bude má hračka odpočívat. Aby se mu to líbilo, budete se s ním obě celý den mazlit a hrát si s ním. Ale bez bolesti a zůstane připoutaný! Je vám to jasné?"
"Ano máti"
"Netvařte se tak kysele. Ještě si ho užijete dost a dost." A šibalsky na obě zamrkala.
"Čubí, jedu na nákup. Za dvě hodiny budu zpět. Zatím si užívej, máš volno. Děvčata tě nakrmí a pro tentokrát ti nesmí dávat žádné rozkazy, které by tě bolely, ani ti ubližovat." S těmi slovy odešla Paní Gita z místnosti. Osaměl jsem. Asi za pět minut přišla jedna ze slečen. Oblečená ve volném tričku, na kterém byly vidět její ztvrdlé bradavky Sedla si ke mně na postel a chvilku si mě prohlížela. Pak mě pohladila po vlasech, políbila mě, začala mě vzrušeně hladit.
Přesunula se za mou hlavu, svlékla si tričko a nechala si podumlat nejdřív jednu, pak druhou bradavku. Vzrušeně dýchala. Zajela mi rukou mezi nohy a hrála si s ptákem v kleci. Pak mi masírovala koule. Vtom přišla druhá ze slečen. Beze slova mi odemkla klec a osvobodila ptáka. První Týna si trochu nadsedla a zasedla mi kundičkou na obličej. Byl jsem pod sukní a cítil kundí vůni. Kundička se začala hýbat a bylo mi poručeno abych lízal. Dal jsem se do toho s vervou a přitom cítil, jak mi honí ptáka a masírují koule. Cítil jsem, jak se blíží můj výstřik a podařilo se mi zaječet: "Ne prosím!"
Vše ustalo. Obě děvčata si sedla každá z jedné strany na mou postel a pozorovala mě. Pak se jedna sklonila a začala mě kouřit. Po chvíli jsem opět šeptal, že se nesmím udělat. Přestala. Byl jsem příšerně vzrušený, ale bál jsem se trestu.
Obě se na mne podívaly, pokrčily rameny. Zvedly se a odešly. Za chvíli zavoněla odněkud káva. Uvědomil jsem si, že mám hlad. Příšerný hlad. Uslyšel jsem obě dívky, jak se baví ve vedlejší místnosti. Mluvily o jídle. O tom, jak si dají na chléb s máslem sýr, rajčátko, k tomu bude jogurt... Žaludek mi zpíval a kručel. Jedna z dívek se objevila ve dveřích. Opřela se vyzývavě o futra a divadelně se přede mnou zakousla do krajíčku chleba. Raději jsem zavřel oči. Uslyšel jsem kroky, ucítil, že si někdo sedá vedle mě na postel. Vůně kávy se zesílila. Týna, nebo Mína seděla u mne a s úsměvem mi foukáním do kávy posílala její vůni přímo do obličeje. Zasténal jsem.
"Co se to tu děje?" Ozval se od dveří hlas Paní Gity. Týna vyskočila a koktala, že mi přinesla kávu.
"Aha. Když kávu, tak kávu. Daly jste mu najíst?"
"Nechtěl, máti." Zakoktala Týna a zle po mně šlehla pohledem.
"A co jste mu nabídly?"
"Kávu, chleba, máslo, sýr a rajče, máti."
"Hmmm, dvacet tři písmenek. No, tak to zaokrouhlíme na dvacet pět. Každá. Přes zadek. Abych vám nebyla pro srandu. Obě sem! Kleknout! Čělo opřít o zem. Zadek nahoru!" Dívky váhavě provedly matčiny příkazy.
Paní Gita se podívala na mne. "Chceš něco říct? Jestli ano, řekni to." Vykoktal jsem, že mi zase tolik neprovedly, že se za ně přimlouvám.
"Dobrá, tak tedy pouze dvacet každá. Ale za tu přímluvu ti ještě budou něco dlužit. Oběma dívkám obnažila zadečky a ze skříňky vytáhla zvláštní prut. Jedna z dívek se ohlédla a sprostě si ulevila. Paní Gita se rozmáchla a prut dopadl na zadek dívky. Jen knikla. Potom už padala jedna rána za druhou. Ke konci už dívky hlasitě naříkaly a prosily o odpuštění. I když to byly potvory, bylo mi jich líto. Po skončení výprasku je matka poslala pryč. Sedla si k mým nohám a vytáhla nádobku s nějakou mastí, kterou mi natřela chodidla. Příjemně to chladilo.
"Pár dní budeš muset zůstat takhle, aby se ti zahojila chodidla. Ale neboj, zbytek tebe si užije své!" Sáhla mi mezi nohy a začala mi bolestivě masírovat koule. Pomalu zesilovala stisk. Kňučel jsem, sténal, až mi Paní stiskla koule tak, že jsem zařval bolestí, protože mi bolest zaplavila podbřišek a šlehala ostrými výbuchy až do ledvin.
"To je pěkné! Zahrajeme si hru. Ale až se najíš!" Přinesla tác s kávou a jídlem nakrájeným na malé kostičky. Krmila mě jako děcko a kávu jsem pil brčkem. Když jsem byl nakrmen a napojen, odnesla Paní Gita tác a dlouho se nevracela. Když přišla, málem mi vypadly oči!
