Násobky štěstí 28

Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.

Spal jsem tvrdě a zdály se mi příjemné sny. Probuzení také nebylo špatné. Vzbudil jsem se chvilinku před tím, než Paní Gita rozlepila oči. Když mě uviděla v kleci vzorně na všech čtyřech, usmála se a pronesla medově: "Dášeňko, jsi čím dál lepší." Pak se zamyslela a dodala: "Dnes budeš dopoledne pracovat a odpoledne bude zábava."
Asi jsem při slovu "zábava" zbledl, protože mi hned potvrdila, že pro mě to asi moc velká zábava nebude.
Vytáhla mě z klece a po snídani jsem se vrhl do práce. Dopoledne uteklo jako voda.
Těsně před obědem jsem zaslech ženský křik a podle hlasu to byla Paní Jil.
Vypadalo to jako volání o pomoc. Vystartoval jsem jako raketa za hlasem. Ve chvilce jsem byl u naší bývalé ložnice.
Nakoukl jsem dovnitř a uvidělPaní Jil ležet na posteli na zádech a Čubku, jak jí sedí na prsou a cpe jí ptáka mezi rty. Ta se svíjela a snažila se uniknout, ale marně.
Přiskočil jsem k Čubce zezadu a ranou mezi krk a čelist Čubku ochromil. Svezl se na bok, hlavu přitisklou k rameni a levou rukou se snažil si dosáhnout na pravou stranu krku. Skopl jsem ho na zem a otázal se Paní Jil, jestli je v pořádku.
"Jo, jsem. Jen jsem se nechala hloupě překvapit. Děkuju za rychlou pomoc, Dášeňko."
Pomohl jsem jí vstát z postele a zeptal se, co uděláme s čubkou.
"Svaž ho pevně do kozelce. Pak si to s ním vyřídím."
"Nechcete si dád s námi oběd, Paní Jil?" Zeptal jsem se a vázal čubku jako balík. Syčel na mě, že si to vypiju. Zatím jsem byl vždy já v poutech a tak jsem neměl zkušenost s poutáním. Ale když byl z čubky balík na podlaze, navíc připoutaný ke kruhu, Paní Jil znovu poděkovala a řekla, že oběd asi ne, ale kávu by si dala.
U oběda Dámy polohlasem řešily nastalou situaci. Paní Gita mi nasadila sluchátka, takže jsem krom hudby nic neslyšel.
Po obědě mi Paní Gita nařídila donést svázanou čubku do naší koupelny. Nadával a sliboval mi ty nejhorší možné způsoby pomsty.
Na rozkaz jsem ho rozvázal a připoutal zády k nerezové konstrukci.
Mně Paní Gita připoutala na mycí stroj a zapla program. Povšiml jsem si, že to je dvouhodinový zážitkový program.
Čubku zatím Paní Jil otočila i s křížem čelem ke mně a položila asi v úhlu třiceti stupňů.
Paní Gita se postavila kousek od kříže, založila si ruce na prsou a tvrdě prohlásila: "Zatracený zmetku. Dovolil sis nejdřív napadnout mě a když se ti to nepovedlo, napadl jsi svou Paní. Jake jsi k tomu měl důvody?" Na podepření otázky švihla čubku úzkým řemínkem přes břicho.
Čubka zakňučel a naštvaně vyštěkl: "Do hajzlu s váma, děvky. Kdybych mohl, narval bych vám čuráka až do krku a pak bych..."
"...se vystříkal, že? To nepůjde. Ale poradíme se, co s tebou uděláme." Otočila se k Paní Jil a něco jí tiše říkala. Co, to jsem neslyšel a ani nebyl schopen vyhodnotit, protože mi v tu chvíli mezi klystýry začala tryska masírovat vodním proudem místo, za kterým byla má prostata.
Užíval jsem si to. Z rozjímání mě vytrhl hlas Paní Gity: "Poradily jsme se a tvůj program bude následující: Každý třetí den tvrdý výprask rákoskou, bez ohledu na stav trestaného subjektu.
Výchova k absolutní pokoře a poslušnosti.
Odstranění touhy po uspokojení.
Rozuměl jsi tomu?"
Dámy asi nečekaly nic jiného, než nadávky a tak když se čubka nadechoval, vrazila mu Paní Jil do pusy zvláštní dutý roubík. Čubka mohl křičet, ale nebylo mu rozumět.
Paní Gita vytáhla dlouhý umělák a vrazila ho skrz roubík co nejdál do krku čubky. Paní Jil mu stáhla hlavu do záklonu a Paní Gita zastrčila uměláka nejméně o pár centimetrů dál.
"Tak co?" Štěkla Paní na dávící se čubku. "Jaké to je, mít čuráka v krku? Ne, nic neříkej. Vidím že pláčeš štěstím. Tak když se ti to tolik líbí, dopřeju ti co nejvíc!" A začala čubce jezdit umělákem v krku. Když umělák po chviličce vyndala, zrovna jsem měl co dělat sám se sebou, protože mě stroj plnil až k nesnesení. Slyšel jsem jen hlas Paní Jil: "To se ti povedlo, drahá, ale myslím, že těch tvých dvacet pět centimetrů budu muset překonat! Ták, hezky zaklonit, ááá po-ma-lu ho tam šoupneme! Ještě kousek, ještě... Jé, máme třicet centimetrů! A šlo to lehce! I přes zvuky mého stroje jsem slyšel čubino "gl-gl-gl-gl", jak mu tentokrát Paní Jil šukala krk.
"Taková škoda, že ten umělák nemá co stříkat!"Posmívala se Paní Gita.
"Jo, s tím by se mělo něco dělat!" Odpověděla jí Paní Jil.
"Ale teď už bylo orálu dost. Chlapec by si chtěl přijít na své."
Paní Jil se přesunula mezi čubčiny roztažené nohy a zakryla mi výhled. Podle jejích pohybů mi došlo, že čubku vzrušuje a honí mu ptáka. Netrvalo dlouho a čubka zahekal. Pak změnil tón a začal přes roubík hýkat a nakonec ječet. Paní Jil nepřestávala, i když zvuky, které čubka vydával byly už známkou velkého utrpení. Trhal nohama i rukama v poutech a Paní Gita si za jeho hlavou hladila prsa, břicho a zajížděla rukou i mezi stehna.
Paní Jil skončila, dámy se vyměnily a Paní Jil otřela čubčí mrdku dovnitř roubíku.
"To byl rajc, zmetku, co? A jedeme dál."
Řekla Paní Gita a vrazila čubce tenký zahnutý umělák do zadku. Cvíli ho tak dráždila a pak zopakovala totéž, co udělala s čubčím ptákem Paní Jil.
Jelikož se postavila trochu stranou, viděl jsem, jak těsně po čubčím "výstřiku" sevřela levou rukou velmi silně jeho ptáka a po žaludu trčícím z pěsti začala jezdit rukou obalenou krajkovými kalhotkami.
Opět agónie. Čubka byl na konci sil.
Paní Gita přestala. Trochu zvedla kříž nahoru a dala ho do vodorovné polohy. Uvolnila nějaké západky, ramena kříže pootočila o devadesát stupňů na vnější strany nohou a zvedla čubčí nohy nahoru. Znovu vše zajistila a na mě svítil bílý zadek.
To netrvalo dlouho, protože Dámy vytáhly rákosky a začaly zadek přebarvovat. Hýkání a křik se brzy ozvaly znovu. Viděl jsem, jak Dámy bijí systematicky od podložky až na lýtka. Vynechaly jen podkolenní. Údery jsem ani nepočítal. Můj program spěl pomalu ke konci. Byl jsem promasírovaný, několikrát vyčištěný tak, že jsem to předtím nikdy nezažil a masáže prostaty vzbudily mou touhu a velmi mě vzrušovaly. Snažil jsem se vzdorovat, abych se neudělal. Zavřel jsem oči a přemýšlel nad prací ve tvrzi.
Když utichl svist rákosek a hýkání čubky, vyrušilo mě to. Otevřel jsem oči a přede mnou stály usmívající se Dámy.
"Dášeňko, já ti zapomněla říct, že dnes máš povolený orgasmus. Promiň mi to." Řekla Paní Gita. "Ale když už jsi to tak dlouho vydržel, tak toho využijeme.
Na chviličku odešla a vrátila se s podivnou hadicí s jakýmsi válcem na konci. Hadici mi nasadila na penis a stiskla tlačítko na válci.
Pak mi přenastavila program a šla se s Paní Jil dál bavit výpraskem čubky.
Mně bylo krásně. Stroj perfektně nacházel mé erotogenní zóny a dráždil mě až k nesnesení. Tep se mi zrychloval, přidalo se mravenčení v prstech, které postupovalo k tělu. Horko, pocit úplného a maximálního štěstí a ... Pak mě někdo políbil. Tlačilo mě za očima a nemohl jsem zaostřit. Potom se vrátilo světlo a zvuk. Z mlhy se vynořily obličeje Dam.
"Už se vrací", řekl obličej Paní Gity.
"No, hezky si to načasovali. Jeden omdlel bolestí a druhý při orgasmu." Řekl obličej Paní Jil.
"Jak ti je, Dášeňko?"
"Úžasně, Paní Gito. Tohle jsem ještě nezažil."
"To jsem ráda. Protože až si chvilku odpočineš, budu ti muset udělat trochu nepříjemností. Tak vydýchávej a my jdeme pokračovat."
Sehnula se a sundala mi z penisu hadici. Divil jsem se, že nespadla, ale když ji sundávala, zjistil jsem, že držela podtlakem. Z hadice vyndala průhledný váleček, ve ktetém byla trocha mého spermatu. Po předešlých dnech ho moc nebylo.
Dala váleček do podivné velké injekční stříkačky a doplnila zbytek válečku bílou řídkou hmotou. Pak stříkačku zasunula do toho dlouhého uměláka, kterého předtím cpaly čubce do krku.
"Tak vidíš, hajzlíku." Sklonila se Paní Jil nad obličej čubky. Abys nemyslel, že tě budeme dnes jenom bít, dostaneš dárek. Pravou mrdku od negra. Těšíš se, viď!" Na ta slova mu bez cirátů znovu narvala uměláka až do krku. Chvíli mu šukala krk a pak všísilou stiskla píst stříkačky. Čubka se napnul, jako by byl v posledním tažení a z nosu mu vystříkla bílá pěna. Paní Jil vytáhla uměláka a roubík a pozorně sledovala čubino kuckání a každý pokus o vyplivnutí ihned mařila a bílou hmotu vracela zpět do pusy bezmocné čubky.
"Ken to hezky spolykej! Taková vzácnost se neplive, víš!"
Když se čubka po spolykání všeho uklidnil, zatáhly dámy mezi námi plentu a přešly ke mně.
"Vím, že si trest nezasloužíš, tak tě dnes výjimečně prosím, abys udělal pokusného králíka. Souhlasíš?"
Paní Gita vypadala netrpělivě a vzrušeně. Po tom megaorgasmu jsem jí byl tal vděčný, že by mě ani nenapadlo prosbu odepřít.
"Ano, má úžasná Paní Gito. Jsem vám plně k dispozici!" Řekl jsem a všiml si přelétnutí úsměvu na tvářích obou Dam.
"Tak se uvolni, začneme." Řekla mi Paní Gita a něco nastavovala na ovladači stroje.
Když jsem sám stroj na její pokyn zapnul, ucítil jsem tlak na konečník. Něco se do mě zasunulo a začalo se to zvětšovat. Zároveň mi to anál masírovalo, takže povoloval dál a dál, ač trochu nepříjemně, až bolestivě. Pak jsem ucítil něco ve střevech. Pohybovalo se to dál a dál a já začal mít pocit plného břicha. Stále to ve mně rostlo a bobtnalo. Cítil jsem i tlak na bránici.
Najednou zvětšování ustalo a předmět v análu se začal zmenšovat a zmenšovat, až nakonec vyjel ven. Zůstal mi pocit maximální plnosti. Nebolelo to, ale bylo to velmi nepříjemné.
Dámy mě odpoutaly a nechaly mě slézt ze stroje.
Pocit v břiše přehlušoval vše. Paní na mě mluvila, ale já nechápal co říká. Asi jsem včas neodpověděl, protože mi dala facku. Nebyla velká, ale byl jsem tak rozhozený, že jsem si klekl a začal brečet. Dámy mě vzaly pod křídly a zvedly ze země.
Dovedly, či spíše dotáhly mě do herny, kde mě připoutaly k výslechpvé židli.
Začaly na mě dotírat s otázkami. Když jsem neodpověděl, přiletěla facka, nebo štípanec do bradavky. Měl jsem intenzivní pocit, že musím ma velkou a nedokázal jsem se soustředit. Na jakoukoli otázku jsem odpověděl tak, jak jsem to cítil. Bylo mi hrozně a otázky pršely snad dvě hodiny. Pak mi Paní uvolnila pravou ruku a dala mi podepsat nějaký papír.
Podepsal jsem ho bez váhání, bylo mi vlastně jedno, co podepisuji.
Pak mě Dámy odpoutaly, odtáhly zpět do koupelny a usadily na čistící stroj.
Už jsem ani nechápal, co se se mnou děje.
Stroj začal znovu pracovat a za chvíli už jsem klečel úplně vyčerpaný před svou Paní.
"Tak jak se ti to líbilo, Dášeňko?" Ptala se Paní Gita.
Po pravdě jsem jí vylíčil své pocity. Stála nade mnou, usmívala se a když jsem skončil, podala mi papír a zapalovač.
"Tohle jsi dobrovolně podepsala, Dášeňko. Byl to jen pokus a tak můžeš papír sama spálit."
Podíval jsem se na papír a četl:

Já, jménem ..... ..... se dobrovolně a trvale vzdávám své identity a vstupuji do služeb Paní Gity ..... jako univerzální hračka, společník a otrok bez nároku na vlastní názor a vlastní uvědomění.
Paní Gita ..... má právo mě použít dle vlastních potřeb, bez jakýchkoliv omezení.
Podepsán:
Můj podpis

Koukal jsem na ty řádky a pak papír i zapalovač vrátil Paní Gitě a políbil jí nohy.
Sklonila se, zvedla mě za bradu a dívala se na mě zvláštním pohledem.
Pak cvakl zapalovač a list papíru vzplál.
"Nepotřebuju ho. Tím co jsi teď udělal jsi mi to potvrdil. Děkuju ti."
Paní Jil stála vedle a tiše špitla "Neuvěřitelné!"
Pak jako by se Dámy probudily. Nařídily mi odpoutat čubku, donést ho do klece a připoutat ve stabilizované poloze.
Když jsem se vrátil, dostal jsem bohatou večeři a byl jsem připoután na postel Paní Gity.
Usnul jsem, jako když mě do vody hodí.