Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.
Probudil mě budík.
Byl jsem moc vděčný Paní Gitě, že mě tentokrát nechala spát na posteli.
Bylo sedm ráno. Vystřelil jsem z postele, probudil pomocníky dal vařit vodu na kávu, bleskem se zatím umyl a připravil rychlou snídani.
Paní vstávala stejně se mnou.
Dnes jsem dostal výjimku a mohl se rychle najíst u stolu a nečekat na Paní, protože jsem měl spoustu práce.
Bleskem jsem doslova vdechl snídani a byl div, že se mi od vypitého horkého kafe nepářilo z nosu.
Už zvonil řidič od cateringu. Vezl snídaně. Převzal jsem kontejner a připravil švédské stoly ve společenské místnosti.
Pomocníci zatím pečlivě zametli a vytřeli všechny podlahy.
Ve čtvrt na devět jsme Paní Gitě hlásili připravenost na dnešní program.
Ten den měl být kompletně celý jako "Dámská jízda", takže my tři jsme měli mít všichni na sobě kostým služky. Ostatní otroci dle možností a fantazie svých Paní.
Dopoledne byla volná zábava, po obědě hry a večer workshopy s překvapením hostitelky, o kterém jsem nic nevěděl.
Celé dopoledne jsme tak potkávali zajímavé kombinace Dáma/služka, Dáma/lehká holka, Dáma/římská otrokyně a jiné. Některým otrokům se ženská pozice líbila, některým ne a někteří byli už tak vycepovaní, že jim to bylo jedno, jen aby Paní byla spokojená.
Asi nejhůř svou novou pozici nesl otrok, který se svou Paní přišel jako první. Strašně se styděl a pokud mohl, stál někde za rohem, nebo vůbec dělal že neexistuje.
To ovšem nahrávalo škodolibým Dámám, které s ním zapřádaly hovor a dotíraly na něj škodolibými otázkami.
Ničilo ho to víc než fyzické týrání. Jeho Paní se tím velmi dobře bavila.
Jedna Dáma mu zvedla sukni a vypískla: "Jé, on se tak cítí ženskou, že už skoro zatáhl kladélko. Už má jen velký poštěvák a koule!" Jeho Paní si všimla slz v jeho očích a odešla s ním do pokoje. Vrátili se asi za hodinu.
To už si Dámy ale našly jiný ojekt k týrání. Nutily Syslíka k líbání s jiným otrokem. Prý se to mezi děvčaty dělá.
Naštěstí jsem se vyhnul všem konfliktům, jen několik Dam zaujalo mé přilepené poprsí, které díky mejkapu, který zahladil přechod umělého povrchu a kůže, vypadalo jako pravé. Dopoledne plynulo a byl čas přípravy oběda.
Oběd proběhl také v klidu.
Po obědě byly soutěže.
Kulová přetahovaná - dva otroci byli k sobě připoutáni za varlata asi dva metry dlouhým lanem, které mělo označený střed. Dál to fungovalo jako klasické přetahování lanem. Jen u toho bylo víc nářku a kvílení.
Velmi záživné byla též "Střelba na terč". Každý otrok měl na sobě umístěno 25 různě velkých kolíčků na prádlo a jeho Paní je musela sestřelit krátkým bičem. Ovšem bičem, který neznala, tedy ho měla poprvé v ruce.
Dále to byly dostihy, kdy otroci na čtyřech vezli své Paní na zádech.
Odpoledne uteklo jako voda.
Večeře byla opět formou švédských stolů.
Paní mi během večeře přikázala se jít obléct do letních šatů. Měl jsem si i sundat své poprsí a vzít s sebou jiné - to největší i s patřičnou podprsenkou a podtlakovou pumpou.
Vše jsem splnil, včetně hygieny a v osm hodin večer čekal na smluveném místě.
Po večeři se Dámy i se svými otroky shromáždili v sále a seděly na svých trůnech, tentokrát otočených směrem k "pódiu" a jeho středu - kříži.
Stál jsem na schodech ke kobkám a poslouchal.
Najednou vše utichlo. Ozval se jasný hlas Paní Gity:
"Vážené dámy. Slíbila jsem vám malé překvapení. Moje osobní hračka, můj pes, moje kurvička Dášeňka mi velmi dobře slouží a já jsem se rozhodla, že právě ona bude největší hvězdou tohoto večera, protože téměř vše, co vidíte zde i v jiných místnostech vybudovala ona." Paní se odmlčela a já začal být nervózní. Potom ještě silnějším hlasem dodala: "Proto volám naši hvězdu: Dášeňko, pojď k nám!"
Třásly se pode mnou nohy. Čekal jsem hodně, ale tohle ne. Vstoupil jsem do sálu a ozval se aplaus. Paní Gita stála vedle kříže a když jsem k ní došel, objala mě kolem ramen.
"Dámy, jistě jste si všimly, že nám Dášeňka splaskla. To má svůj důvod.
Teď naši pomocníci Dášu svléknou."
Mládenci mě zručně vysvlékli ze šatů.
"Povšimněte si prosím silně zvětšených Dášenčiných bradavek. Pokud se chce některá z vás přesvědčit, že jsou pravé, tak prosím."
Čtyři Dámy se přišly přesvědčit a zkoumaly, jestli mám čudlíky pravé. Promnuly, potahaly, cvrnkly a jedna docela silně chytla mou bradavku, zacukala s ní a prohlásila: "Paní Sandra, těší mne!" A se smíchem se vrátila na svůj trůn.
Paní Gita pak názorně předvedla nasazení prsou i s podtlakovým přisátím k bradavkám.
Bylo mi trapně a cítil jsem, jak se červenám.
"Vidíte, dámy, Dášeňka je slušná a cudná dívka. Proto si oblékne podprsenku."
Paní mi najednou koukla mezi nohy.
"Ale co to vidím! Tohle by dívka mít neměla!" A s hraným odporem se dotkla klícky na mém přirození.
"Ale s tím si poradíme!"
Asi jsem zbledl, protože se na mě Paní Gita usmála a mrkla okem.
"Já tu mám pro Dášeňku dárek."
Sáhla do velké dárkové tašky a já vyvalil oči. Vytáhla něco jako umělé kalhotky i s plasticky vytvořenou vulvou. Dámy vydechly.
"Prosím Paní Sandru, jelikož už se Dášeňce představila, aby mi šla trochu pomoct."
Paní Sandra přišla na pódium a postavila se na druhou stranu od Paní Gity.
Ta kalhotky rozepnula na bocích a dala mi je do rozkroku. Všiml jsem si, že z nich dovnitř trčí krátká trubička, kterou Paní Gita namazala lubrikantem a požádala Paní Sandru o podržení kalhotek mezi mýma nohama. Pak mi sundala klícku a promasírovala otlaky.
Přehrnula mi předkožku, vtlačila trochu lubrikantu do močové trubice a zavedla do ní onu trubičku, která končila v hloubi větší trubky. Dámy mi pomalu nasadily kalhotky. Trubička zajela hluboko do mého ptáka a pták nakonec do trubky.
Pak dámy kalhotky natáhly nahoru a zacvakly mi je na bocích. Zámečky byly někde uvnitř, takže nic nerušilo dojem pokožky.
Paní Gita poděkovala Paní Sandře za pomoc a jala se vysvětlovat technické detaily.
Už jsem se zase červenal a čím dál víc, když Paní vysvětlovala funkci trubičky.
Vrcholem bylo, když ukazovala systém odemčení zámečků. Na místě pochvy byla skutečně krátká prohlubeň, do které se strčil maličký magnetický klíč ve tvaru krátkého penisu.
Raději bych se neviděl. Dámy tleskaly, otroci se škodolibě pochechtávali a moji pomocníci mě preventivně drželi za ruce.
Nejvíc se smál Syslík. Kdybych mohl, spálil bych ho pohledem.
Paní Gita poručila mým pomocníkům, aby mi pomohli s oblékáním.
Když jsem byl oblečený, vzala mě Paní za ruku a udělala se mnou krok dopředu.
"Dámy, dovoluji si vám představit slečnu Dášu. Buďte na ni hodné. Aspoň pro dnešek je ženou."
Na to se obrátila na mé pomocníky a poručila jim nahnat otroky do kobek.
Když přišli zpět, přinesli ještě jedno křeslo, které bylo pro ten večer moje.
Začal večer, kdy jsem neměl moc práce, ale dal mi zabrat. Začala hrát hudba. Dámy vytáhly věci, kterými se chtěly navzájem pochlubit a debatily, drbaly a pomlouvaly. Občas některá z nich zapředla hovor i se mnou. Většinou o racionálních věcech ohledně vybavení tvrze, služby u Paní Gity, nebo pohodlnosti dárku. Jen dvě dámy, které měly v sobě víc vína, měly škodolibé a jedovaté dotazy a "dobré rady".
Občas si některá z dam nechala vyvést otroka z kobky a na pódiu na něm předváděla různé zábavné, nebo trestné praktiky.
Paní Gitu i jiné dámy zaujal trest zvaný "Japonské pohlazení". Byla to baštonáda lehkými údery bambusové třísky. Trvala poměrně dlouho a nezanechala viditelné stopy, ale musela být nesmírně bolestivá. Hlavně ke konci. To už se nebožák svíjel v poutech a ječel jako pominutý. Až mi bylo Syslíka líto. On asi nikdy nepochopí, že i Dámy mají oči a na posměváčky mají své háčky. Když bylo po všem byl Syslík za doprovodu své Paní a oběma pomocníky odtažen do klece, protože nemohl chodit a tak pro něho večer skončil.
Když se Syslíkova Paní vrátila do sálu, kývla na Paní Sandru a obě se přitočily k Paní Gitě. Něco spolu probíraly. Pak přišly všechny tři ke mně a Paní Gita mi přikázala, že mám jít s oběma dámami a udělat vše o co mě požádají.
Cooo? Ona opravdu řekla "POŽÁDAJÍ"!?!
Dámy mě vyvedly ze sálu a zapředly se mnou příjemný rozhovor. O všem možném. Prošly - v šatech, nebo v jiném ženském kostýmu jsem se musel vyjadřovat v ženském rodě - jsme celý areál a dámy ze mě tahaly zkušenosti a pocity při použití různých hraček. Pak mi Paní Sandra nabídla sklenku vína. Přiťukly jsme si a Paní Sandra jako by si vzpomněla se usmála a zeptala se: "Tak co, Dášeňko, jak se ti líbilo japonské představení? Abys věděla, domluvily jsme se, že tě trochu odškodníme a ten zmetek posměváček si o to říkal už dlouho."
Zeptal jsem se jí, jak dlouho se mu budou chodidla hojit. Zavrtěla hlavou a vysvětlovala, že technicky je schopen chodit už teď. Údery byly vedeny na citlivé body, které mu pocit bolesti poslaly do mozku, ale přitom nedošlo k devastaci chodidel. Když prý zítra vstane, budou ho chodidla jen trochu brnět. Tedy pokud se odváží vstát.
Poděkovala jsem za dárek i za to, že nebyl devastující.
Majitelka Syslíka se mi podívala do očí.
Pak mě pohladila po vlasech.
"Příště ho s sebou nevezmu. Raději přijedu sama."
Když jsme se vrátily do sálu, už společnost prořídla a pomocníci pomalu uklízeli sklo. Paní Gita si mě zavolala a tiše se mě zeptala, jestli je vše v pořádku. Odpověděla jsem že ano.
Paní vstala, na chvíli se omluvila a odvedla mě do naší koupelny. Tam mi opatrně sundala umělý klín i poprsí a podala mi tepláky.
"U dam tě omluvím. Běž do postele. Zítra bude opět náročný den. Dnes už toho bylo na tebe dost. Dobrou."
Odešla a já zůstal v koupelně sám. Močová trubice mě trochu pálila a cítil jsem otlaky od gumoklínu. I mé bradavky už toho měly až po dvorce tedy po dvorečky. Už jsem zase byl kluk a tak jsem se zvedl a šel spát.
Probudil mě budík.
Byl jsem moc vděčný Paní Gitě, že mě tentokrát nechala spát na posteli.
Bylo sedm ráno. Vystřelil jsem z postele, probudil pomocníky dal vařit vodu na kávu, bleskem se zatím umyl a připravil rychlou snídani.
Paní vstávala stejně se mnou.
Dnes jsem dostal výjimku a mohl se rychle najíst u stolu a nečekat na Paní, protože jsem měl spoustu práce.
Bleskem jsem doslova vdechl snídani a byl div, že se mi od vypitého horkého kafe nepářilo z nosu.
Už zvonil řidič od cateringu. Vezl snídaně. Převzal jsem kontejner a připravil švédské stoly ve společenské místnosti.
Pomocníci zatím pečlivě zametli a vytřeli všechny podlahy.
Ve čtvrt na devět jsme Paní Gitě hlásili připravenost na dnešní program.
Ten den měl být kompletně celý jako "Dámská jízda", takže my tři jsme měli mít všichni na sobě kostým služky. Ostatní otroci dle možností a fantazie svých Paní.
Dopoledne byla volná zábava, po obědě hry a večer workshopy s překvapením hostitelky, o kterém jsem nic nevěděl.
Celé dopoledne jsme tak potkávali zajímavé kombinace Dáma/služka, Dáma/lehká holka, Dáma/římská otrokyně a jiné. Některým otrokům se ženská pozice líbila, některým ne a někteří byli už tak vycepovaní, že jim to bylo jedno, jen aby Paní byla spokojená.
Asi nejhůř svou novou pozici nesl otrok, který se svou Paní přišel jako první. Strašně se styděl a pokud mohl, stál někde za rohem, nebo vůbec dělal že neexistuje.
To ovšem nahrávalo škodolibým Dámám, které s ním zapřádaly hovor a dotíraly na něj škodolibými otázkami.
Ničilo ho to víc než fyzické týrání. Jeho Paní se tím velmi dobře bavila.
Jedna Dáma mu zvedla sukni a vypískla: "Jé, on se tak cítí ženskou, že už skoro zatáhl kladélko. Už má jen velký poštěvák a koule!" Jeho Paní si všimla slz v jeho očích a odešla s ním do pokoje. Vrátili se asi za hodinu.
To už si Dámy ale našly jiný ojekt k týrání. Nutily Syslíka k líbání s jiným otrokem. Prý se to mezi děvčaty dělá.
Naštěstí jsem se vyhnul všem konfliktům, jen několik Dam zaujalo mé přilepené poprsí, které díky mejkapu, který zahladil přechod umělého povrchu a kůže, vypadalo jako pravé. Dopoledne plynulo a byl čas přípravy oběda.
Oběd proběhl také v klidu.
Po obědě byly soutěže.
Kulová přetahovaná - dva otroci byli k sobě připoutáni za varlata asi dva metry dlouhým lanem, které mělo označený střed. Dál to fungovalo jako klasické přetahování lanem. Jen u toho bylo víc nářku a kvílení.
Velmi záživné byla též "Střelba na terč". Každý otrok měl na sobě umístěno 25 různě velkých kolíčků na prádlo a jeho Paní je musela sestřelit krátkým bičem. Ovšem bičem, který neznala, tedy ho měla poprvé v ruce.
Dále to byly dostihy, kdy otroci na čtyřech vezli své Paní na zádech.
Odpoledne uteklo jako voda.
Večeře byla opět formou švédských stolů.
Paní mi během večeře přikázala se jít obléct do letních šatů. Měl jsem si i sundat své poprsí a vzít s sebou jiné - to největší i s patřičnou podprsenkou a podtlakovou pumpou.
Vše jsem splnil, včetně hygieny a v osm hodin večer čekal na smluveném místě.
Po večeři se Dámy i se svými otroky shromáždili v sále a seděly na svých trůnech, tentokrát otočených směrem k "pódiu" a jeho středu - kříži.
Stál jsem na schodech ke kobkám a poslouchal.
Najednou vše utichlo. Ozval se jasný hlas Paní Gity:
"Vážené dámy. Slíbila jsem vám malé překvapení. Moje osobní hračka, můj pes, moje kurvička Dášeňka mi velmi dobře slouží a já jsem se rozhodla, že právě ona bude největší hvězdou tohoto večera, protože téměř vše, co vidíte zde i v jiných místnostech vybudovala ona." Paní se odmlčela a já začal být nervózní. Potom ještě silnějším hlasem dodala: "Proto volám naši hvězdu: Dášeňko, pojď k nám!"
Třásly se pode mnou nohy. Čekal jsem hodně, ale tohle ne. Vstoupil jsem do sálu a ozval se aplaus. Paní Gita stála vedle kříže a když jsem k ní došel, objala mě kolem ramen.
"Dámy, jistě jste si všimly, že nám Dášeňka splaskla. To má svůj důvod.
Teď naši pomocníci Dášu svléknou."
Mládenci mě zručně vysvlékli ze šatů.
"Povšimněte si prosím silně zvětšených Dášenčiných bradavek. Pokud se chce některá z vás přesvědčit, že jsou pravé, tak prosím."
Čtyři Dámy se přišly přesvědčit a zkoumaly, jestli mám čudlíky pravé. Promnuly, potahaly, cvrnkly a jedna docela silně chytla mou bradavku, zacukala s ní a prohlásila: "Paní Sandra, těší mne!" A se smíchem se vrátila na svůj trůn.
Paní Gita pak názorně předvedla nasazení prsou i s podtlakovým přisátím k bradavkám.
Bylo mi trapně a cítil jsem, jak se červenám.
"Vidíte, dámy, Dášeňka je slušná a cudná dívka. Proto si oblékne podprsenku."
Paní mi najednou koukla mezi nohy.
"Ale co to vidím! Tohle by dívka mít neměla!" A s hraným odporem se dotkla klícky na mém přirození.
"Ale s tím si poradíme!"
Asi jsem zbledl, protože se na mě Paní Gita usmála a mrkla okem.
"Já tu mám pro Dášeňku dárek."
Sáhla do velké dárkové tašky a já vyvalil oči. Vytáhla něco jako umělé kalhotky i s plasticky vytvořenou vulvou. Dámy vydechly.
"Prosím Paní Sandru, jelikož už se Dášeňce představila, aby mi šla trochu pomoct."
Paní Sandra přišla na pódium a postavila se na druhou stranu od Paní Gity.
Ta kalhotky rozepnula na bocích a dala mi je do rozkroku. Všiml jsem si, že z nich dovnitř trčí krátká trubička, kterou Paní Gita namazala lubrikantem a požádala Paní Sandru o podržení kalhotek mezi mýma nohama. Pak mi sundala klícku a promasírovala otlaky.
Přehrnula mi předkožku, vtlačila trochu lubrikantu do močové trubice a zavedla do ní onu trubičku, která končila v hloubi větší trubky. Dámy mi pomalu nasadily kalhotky. Trubička zajela hluboko do mého ptáka a pták nakonec do trubky.
Pak dámy kalhotky natáhly nahoru a zacvakly mi je na bocích. Zámečky byly někde uvnitř, takže nic nerušilo dojem pokožky.
Paní Gita poděkovala Paní Sandře za pomoc a jala se vysvětlovat technické detaily.
Už jsem se zase červenal a čím dál víc, když Paní vysvětlovala funkci trubičky.
Vrcholem bylo, když ukazovala systém odemčení zámečků. Na místě pochvy byla skutečně krátká prohlubeň, do které se strčil maličký magnetický klíč ve tvaru krátkého penisu.
Raději bych se neviděl. Dámy tleskaly, otroci se škodolibě pochechtávali a moji pomocníci mě preventivně drželi za ruce.
Nejvíc se smál Syslík. Kdybych mohl, spálil bych ho pohledem.
Paní Gita poručila mým pomocníkům, aby mi pomohli s oblékáním.
Když jsem byl oblečený, vzala mě Paní za ruku a udělala se mnou krok dopředu.
"Dámy, dovoluji si vám představit slečnu Dášu. Buďte na ni hodné. Aspoň pro dnešek je ženou."
Na to se obrátila na mé pomocníky a poručila jim nahnat otroky do kobek.
Když přišli zpět, přinesli ještě jedno křeslo, které bylo pro ten večer moje.
Začal večer, kdy jsem neměl moc práce, ale dal mi zabrat. Začala hrát hudba. Dámy vytáhly věci, kterými se chtěly navzájem pochlubit a debatily, drbaly a pomlouvaly. Občas některá z nich zapředla hovor i se mnou. Většinou o racionálních věcech ohledně vybavení tvrze, služby u Paní Gity, nebo pohodlnosti dárku. Jen dvě dámy, které měly v sobě víc vína, měly škodolibé a jedovaté dotazy a "dobré rady".
Občas si některá z dam nechala vyvést otroka z kobky a na pódiu na něm předváděla různé zábavné, nebo trestné praktiky.
Paní Gitu i jiné dámy zaujal trest zvaný "Japonské pohlazení". Byla to baštonáda lehkými údery bambusové třísky. Trvala poměrně dlouho a nezanechala viditelné stopy, ale musela být nesmírně bolestivá. Hlavně ke konci. To už se nebožák svíjel v poutech a ječel jako pominutý. Až mi bylo Syslíka líto. On asi nikdy nepochopí, že i Dámy mají oči a na posměváčky mají své háčky. Když bylo po všem byl Syslík za doprovodu své Paní a oběma pomocníky odtažen do klece, protože nemohl chodit a tak pro něho večer skončil.
Když se Syslíkova Paní vrátila do sálu, kývla na Paní Sandru a obě se přitočily k Paní Gitě. Něco spolu probíraly. Pak přišly všechny tři ke mně a Paní Gita mi přikázala, že mám jít s oběma dámami a udělat vše o co mě požádají.
Cooo? Ona opravdu řekla "POŽÁDAJÍ"!?!
Dámy mě vyvedly ze sálu a zapředly se mnou příjemný rozhovor. O všem možném. Prošly - v šatech, nebo v jiném ženském kostýmu jsem se musel vyjadřovat v ženském rodě - jsme celý areál a dámy ze mě tahaly zkušenosti a pocity při použití různých hraček. Pak mi Paní Sandra nabídla sklenku vína. Přiťukly jsme si a Paní Sandra jako by si vzpomněla se usmála a zeptala se: "Tak co, Dášeňko, jak se ti líbilo japonské představení? Abys věděla, domluvily jsme se, že tě trochu odškodníme a ten zmetek posměváček si o to říkal už dlouho."
Zeptal jsem se jí, jak dlouho se mu budou chodidla hojit. Zavrtěla hlavou a vysvětlovala, že technicky je schopen chodit už teď. Údery byly vedeny na citlivé body, které mu pocit bolesti poslaly do mozku, ale přitom nedošlo k devastaci chodidel. Když prý zítra vstane, budou ho chodidla jen trochu brnět. Tedy pokud se odváží vstát.
Poděkovala jsem za dárek i za to, že nebyl devastující.
Majitelka Syslíka se mi podívala do očí.
Pak mě pohladila po vlasech.
"Příště ho s sebou nevezmu. Raději přijedu sama."
Když jsme se vrátily do sálu, už společnost prořídla a pomocníci pomalu uklízeli sklo. Paní Gita si mě zavolala a tiše se mě zeptala, jestli je vše v pořádku. Odpověděla jsem že ano.
Paní vstala, na chvíli se omluvila a odvedla mě do naší koupelny. Tam mi opatrně sundala umělý klín i poprsí a podala mi tepláky.
"U dam tě omluvím. Běž do postele. Zítra bude opět náročný den. Dnes už toho bylo na tebe dost. Dobrou."
Odešla a já zůstal v koupelně sám. Močová trubice mě trochu pálila a cítil jsem otlaky od gumoklínu. I mé bradavky už toho měly až po dvorce tedy po dvorečky. Už jsem zase byl kluk a tak jsem se zvedl a šel spát.
