Násobky štěstí 2

Uvedení do reality

Nevěřil jsem vlastním očím! Ty dvě byly úplně stejné! Nenašel jsem jedinou odchylku. Teď stály obě vedle sebe a smály se zvonivým smíchem. Byl to krásný smích, ale běhal mi z něj mráz po zádech.
"Podívej, čumí jak datel na rampouch!" Prohlásila jedna Týna.
"Asi ještě neviděl dvojčata." Se smíchem opáčila druhá.
"A - ale to je podraz!" Opáčil jsem zajíkavě.
"Samozřejmě! Ale zmýlená platí, ne?!" Prohlásila jedna.
"Už dlouho jsme se na Tebe připravovaly. Neboj, vše je zařízeno. Od teď jsi naše živá hračka.
"Ale já se musím nahlásit na vojenské správě, jinak mě budou hledat."
"Nemusíš. Vše jsme zařídily. Neštěkne po tobě ani pes. Źe ano, máti."
"Samozřejmě!" Ozvalo se ode dveří. Ten hlas byl známý. Ozvaly se kroky a já poznal... Naši výkoňačku. Výkonnou praporčici naší roty. Na to, že nebyla nejmladší to byla moc pěkná ženská. A moc fajn. Když jsem měl průšvih, dostala mě z něj. Zatím jsem ji znal jen v uniformě a hlavně v létě jsem se na ni tajně rád podíval. Byla v prsou ještě větší, než Týna a Týna, ale odhadoval jsem je na pěkně pevné. Bříško jen malinké, že jí zvýraznilo zaoblení podbřišku a příjemně zaoblené boky. Prostě ženská jako kyrysar. Když vyrazila do army pro svačinku jen v košili a sukni, vykukovaly její dobře stavěné nohy a myslím, že spoustě chlapů na rotě vadila jen ta uniforma.
Teď tam stála jako bohyně v upnutých šatech a havraní vlasy, jindy svázané do copu, měla rozpuštěné. Nevěřícně jsem na ni zíral. Cítil jsem, jak mi pták, ochablý díky předešlému šoku začíná zase tvrdnout.
"Tak děvčata tě ulovila. A docela rychle. Odteď jsem pro Tebe Paní Gita a děvčata jsou Slečny Týna a Mína. Ty budeš dělat jen to, co ti poručíme a mluvit budeš pouze, když budeš tázán. Jasné?"
"Ano, paní Gito." Vykoktal jsem.
"Děvčata, odvažte ho. A ty nezkoušej žádné blbosti."
Mína a Týna mě odvázaly a přinutily vstát z postele. Bolely mě svaly. Pokusil jsem se o pár protažení.
"Ááá, pán potřebuje rozcvičit! No tak to s tím budeme muset něco udělat! Když pěkně klekneš a poprosíš o důkladnou masáž, možná ji dostaneš!"
Klekl jsem před ní a prosil o důkladnou masáž. Usmála se.
"No, když myslíš a když tak hezky prosíš, dostaneš masáž! Pojď za mnou!" Vyrazila ze dveří. Šel jsem za ní a brzo jsem nevěděl kde jsem. Statek byl zřejmě dost chytře postaven, takže se v něm nezvaný host brzy ztratil. Sešli jsme dlouhé schody a prošli okovanými dveřmi. Vešli jsme do klenuté místnosti, zařízené jako mučírna. Zarazil jsem se. Mína s Týnou mě nečekaně přistrčily k vysoké bedně a donutily mě položit se na ni hrudníkem a břichem. Cvakla pouta a já se nemohl ani hnout.
"Děvčata, připravte se na královskou masáž!" "A ty si vyber číslo od jedné do deseti pro každou z nás."
Vykoktal jsem tři náhodná čísla.
"Hmm, zajímavá volba!" "Takže já jedna, Týna čtyři a Mína devět? Jak chceš!"
Zřejmě to měly perfektně secvičené, protože ani jedna z nich nepromluvila a byly slyšet jen zvuky kroků a pokládaných předmětů. Potom vytáhly čás bedny na které jsem ležel a prkno pod hrudníkem se mi propadlo, takže jsem visel jen na břichu a ramenou. Uslyšel jsem zvuk koleček. Přivezly přede mě vozík. Pak nastoupily jako na přehlídku, všechny už zase v šatech. Paní Gita vytáhla papírek a četla: "Číslo jedna: elekrická masáž bradavek, číslo čtyři: masáž zadnice řemenem, číslo devět: masáž chodidel rákoskou. Jedna plus čtyři je pět, to celé krát devět je čtyřicet pět. Dostaneš čtyřicet pět sekvencí. Spokojen?"
Lapal jsem po dechu, neschopen odpovědi.
"Á, pán neumí poděkovat, přidáme pět sekvencí navíc!" Řekla a opět se usmála. Zase ten pocit mrazení v zádech.
Potom přišla ke mně blíž, podložila mi bradu stojánkem s poduškou a pohladila mě po vlasech. Sklonila se ke mně a vystavila mi pohled do svého výstřihu. Potom mi zašeptala do ucha:
"Já vím, že jsi po mně pokukoval, a že jsi obdivoval moje kozy, bavila jsem se tím. To co teď dostaneš je na přivítanou a jako odměnu si budeš moct přát masáž každý týden v tento den. Když na to zapomeneš, neboj, můj kalendář se nemýlí!"
Potom sáhla pode mne a cítil jsem, jak mi začala mnout bradavky. Pak na chvíli přestala a...
"Aůůůůůůů!" Zakňučel jsem bolestí, když se mi do bradavek cosi zakouslo.
Potom zvedla z vozíku krabici a já v ní poznal obyčejné trafo k modelové železnici. Sakra, co s tím chce dělat? Vytáhla dva tenké kabely a přišroubovala je do svorek.
"Vyzkoušíme, co sneseš." Pomalu otočila reostatem. V bradavkách mě píchlo a začalo to trochu brnět. Nebylo to tak hrozné. Otočila víc a brnění zesílilo, až k slabé bolesti. Když otočila potřetí, zaječel jsem leknutím. Jako kdyby mi někdo do bradavek zapíchl horkoé pulzující jehly!
"Docela slabota, ale nechceme si tě přece hned zničit." Řekla a otočila reostatem zpět.
Týna a Mína mi mezitím nějak vyzvedly nohy, že jsem je měl lehce pokrčené a má chodidla byla vodorovně.
Paní Gita si zatím donesla pohodlné lehátko až přede mě, sedla si do něho, položila si opěradlo do polosedě, vyhrnula si šaty a já jí civěl přímo na její pysky. Když jsem zdvihl oči nahoru, viděl jsem jí přes poprsí do bličeje. Trafo měla položené u levé ruky. Najednou, jako by si vzpoměla, na něj položila ruku a prudce otočila reostatem. Pevně jsem zavřel oči v očekávání bolesti, ale nic se nestalo. Otevřel jsem je a viděl, jak se jí prsa natřásají smíchem. Přestala se chichotat a zvážněla.
"Tak co, děvčata, můžeme začít?"
"Jasně, máti, už se nemůžeme dočkat!" Odpověděly unisono obě a zachichotaly se.
Paní Gita mi hodila nohy na záda, takžejsem měl hlavu mezi jejími koleny a pro něco se natáhla. Ukázala mi pogumovaný tlačítkový spínač na kabelu. Laškovně mi s ním zamávala před obličejem, jako s mrtvou myškou a potom tlačítko stiskla.
Zavyl jsem jako pes, odpovědí mi byl její smích. Impuls trval asi dvě vteřiny. Potom vše přestalo. Sotva jsem se stačil nadechnout, když přistála rána na má chodidla. Cukl jsem sebou. Rána nebyla příliš bolestivá, jen nepříjemně štípla. Výdech. Ta už štípla pořádně.
"No vidíš, padesátinu máš za sebou! Když budeš statečný, možná si dneska i zašukáš!" A zmáčkla tlačítko.
Připadal jsem si jako v hororovém snu. Bolestivé přívaly se střídaly. Mína s Týnou musely být hodně zkušené, skládaly rány vedle sebe. Za chvíli jsem měl bradavky v jednom ohni, zadek mě pálil a v chodidlech se po každé ráně rozbíhala silnější a silnější bolest. Zuby jsem měl zatnuté, a očima prosil o milost.
Paní Gita odněkud vylovila uměláka a drandila si s ním frndu. Najednou vše přestalo.
"Tak vidíš, polovinu máš za sebou, to chce oddech." S těmi slovy shodila ze mě nohy, vstala z křesílka, přidřepla ke mně a začala mi olizovat kapky potu a zlz z tváře.
"Ty jsi můj hrdina. Strašně mě rajcuje, když vidím jak se přemáháš a jak trpíš." Hladila mě po vlasech, po ramenou, po těle až...
"Áááááu, kurva, to bolí!" Zařval jsem bolestí, když mi sundala svorky z bradavek. Bolest byla snat nejhorší, co jsem kdy zažil. Kroutil jsem se jako had. Mína s Týnou mi zatím masírovaly bolavý zadek a chodidla. Paní Gita mi začalasilně mnout bradavky mezi prsty. Kňučel jsem jako týrané štěně. Pak přestala. Podívala se mi do očí a usmála se, tak krásně mile, že jsem se usmál unaveně taky.
"Tobě se líbí moje kozy?"
"Ano, Paní Gito, moc se mi líbí!"
"Tak si je hezky užij!" Řekla a přimáčkla mi je na obličej. Sotva jsem mohl dýchat, ale začal jsem se uklidňovat. Vtom přišla strašná bolest, protože mi na bolavé bradavky znovu připnula svorky. Křičel jsem a hýkal jako zabíjené zvíře, ale vše tlumily ty obrovské kozy.
Kolotoč bolesti začal znova. Bylo to horší a horší, myslel jsem, že mě chtějí zabít. Potom zase vše přestalo. Gita mi sundala kozy z obličeje a těžce dýchaje si přisunula křesílko až ke mně. Do pusy mi nacpala douhý silný kolík, který měl skrz díru provlečen řemínek, který mi zavázala pevně za hlavou. Kolík byl zřejmě kvůli dýchání dutý a měl několik otvorů po obvodu. Na druhý konec kolíku se nasunula kundou a potom mi nějaká zlomyslná ruka sundala opět svorky z bolavých bradavek a začala je brutálně týrat nehty, navíc někdo jiný mi natíral zadek a chodidla mastí, která strašně pálila. Mrskal jsem sebou jako kapr na such a vyl do roubíku. Ten byl zaražený v Gitině díře. Gita sebou najednou zaškubala a z kundy na mě vystříkl gejzír. O ženské ejakulaci už jsem slyšel, ale tohle byl výstřik přímo do obličeje. Zase byl klid. Tedy relativní. Týna s Mínou se chichotaly za mými zády a vše komentovaly, Gita se stále ještě chvěla a přerývaně dýchala po bouřlivém orgasmu a já se taky vydýchával. Přes kolík to šlo těžce a do pusy mi tekly Gitiny šťávy, ale už mi nikdo neubližoval.
Gita ze sebe vytáhla kolík a moje hlava těžce klesla bradou na podušku. Potom mi vytáhla druhý konec kolíku z pusy a škádlivě se usmála. Na celém těle i na obličeji jí perlil pot.
Uvolnila mi pouta na rukou a nohou a poručila mi, abych po kolenou přelezl na matraci položenou na zemi.
"Lehni si na záda a natáhni ruce za hlavu!" Udělal jsem vše, jak řekla. Zadek mě sice pěkně bolel, ale už jsem rezignoval.
Znovu mi upoutala ruce a nohy a napnula mě jako strunu. Objevila se nade mnou Týna. Aspoň jsem doufal, že to je ona. Už byla zase nahá. Klekla si ke mně a začala mi masírovat koule a ptáka. Za chvíli mi stál jako kůl. Odněkud vytáhla prezervativ a navlékla mi ho. Okamžitě jsem začal pociťovat pálení. Rychle si na mě nasedla jako na koně a ptáka si zarazila do roztoužené kundičky. Opět jsem kňučel bolestí a Týna na mě rajtovala, jako na hřebci. Za chvíli se prohnula jako luk, zaťala mi nehty do žeber a zvadla. Potom mě políbila, slezla ze mě a sundala mi prezervativ. Otřela mi ptáka osuškou a natřela jakousi mastičkou. Pták mi okamžitě zvadl, ale já byl pořád nadržený jako býk.
Paní Gita, která se zatím stihla kdesi osprchovat, mi oznámila, že udělat se budu moct až večer. Možná! Pak Mína přinesla něco jako malou klícku . Nejdřív mi koule i s ptákem sevřela do kovového kroužku, který se dal otevřít a zase zacvaknout. Pak na kroužek přicvakla klícku a očky protáhla malý zámek.
Uvolnily mi pouta a Týna mi poručila, abych si klekl. Kolem krku mi zapnula obojek ze silné kůže a připnula vodítko.
"Po čtyřech, Hafí!" Se smíchem prohlásila Mína.
Dovedly mě do prostorné koupelny. Byla celá vykachlíkovaná a na zdech byla v několika řadách oka, jaká se používají k přivázání dobytka ve stájích, až na to, že byla chromovaná. Začal jsem se třást strachy.
"Klid, Pejsánku! Tady se před námi pořádně osprchuješ. Jsi ulepený od potu až hrůza!" Paní Gita mi sundala obojek a s oběma dcerami pozorovala, jak se myju. Něco si mezi sebou šeptaly a hihňaly se. Pokusil jsem se postavit na nohy, ale chodidla děsivě bolela, takže jsem celou hygienu zvládl v kleče a v sedě. Dámy s tím asi počítaly, protože mi ručník položily na židličku a nepověsily ho na věšák. Když jsem se osušil, nevěděl jsem co dál, tak jsem se došoural po kolenou k nim a zůstal před nimi "stát". Paní Gita mi beze slova opět připnula obojek a cuknutím mi naznačila směr, kterým mám lézt. Po chvíli jsme se dostali do velké jídelny s vyřezávaným nábytkem a s malou stolní deskou, připevněnou asi 40 cm nad zemí a teď přiklopenou ke zdi. K desce mě Paní dovedla a poručila, abych si sedl tak, abych pod deskou měl nohy. Nebylo to snadné, zadek mě bolel a bál jsem se dalšího, ještě většího trápení. Ale nakonec jsem splnil její přání. Sklopila mi nad nohy desku a můj obojek spojila s asi metrovým řetězem, který visel na zdi.
Všechny tři ženy odešly a nechaly mě mým myšlenkám.
Po chvíli se vrátily už zase oblečené a začaly nosit na stůl jídlo. Zavonělo to a já ucítil, jaký mám hlad. Zakručelo mi v žaludku. Doufal jsem, že to neslyšely. Marně.
"Máš hlad, Hafí?" Otázala se mě Mína.
"Ano, Slečno Míno!" Opáčil jsem opatrně.
Sebrala ze stolu talíř, nabrala na něj rýži a omáčku s kousky masa, do druhé ruky vzala skleničku limonády s brčkem a donesla mi to. Ovšem bez příboru.
"Koukej to zbaštit a nenechat ani kousek! Ruce nech na zemi. Přece nebudeš žrát jako prase. Pěkně to spapej jako pejsek!"
Pustil jsem se do toho a nakonec jsem i talíř vylízal. Pak jsem čekal, až dojí dámy. Konečně byly hotové. Ještě jsem dopil limonádu a Paní Gita se zvedla od stolu. Zamířila ke mně.
"Tak napapanej, Pejsánku?"
"Ano Paní Gito, děkuji vám."
"Tak se půjdeme projít a já tě ubytuju." Na to mi podala složenou vojenskou teplákovku.
"Obleč si to a jdeme. Ty samozřejmě po čtyřech."
Odepnula mě z řetízku a na vodítku mě vedla chodbou k proskleným dveřím, které vedly na nádvoří. Přešli jsme nádvoří a zašli do krásně zdobených dveří. To byl byt Paní Gity. Zavedla mě nejdřív do malé koupelny se záchodem, kde jsem si došel na záchod a provedl večerní hygienu. Poté mě odvedla do ložnice sobrovskou postelí, napůl v klasickém povlečení, napůl v igelitu. Poručila mi, abych se svlékl a lehl si na záda a připoutala mi nohy a ruce k rohům postele. Ke kleci na ptákovi mi přicvakla karabinkou šňůru, kterou měla omotanou kolem ruky.
"Kdykoli za tu šňůru zatahám, tak chci od tebe slyšet větu: Jsem plně k vašim službám, nejvzácnější Paní!"
Potom se zavrtala do přikrývky a začala oddychovat. Také se mi začaly klížit oči a já usnul. Probudila mě bolest v koulích.
"Sakra, zatracenej čokle, jak dlouho budu ještě zvonit?" Začal jsem blekotat předepsanou větu.
"No to je dost, nemůžu spát. Potřebuju se trochu uvolnit. Pojď, ty můj kundolízku, pořádně mi vylížeš kundu." Uvolnila mi pouta a nadzvedla si noční košili. Vlezl jsem jí mezi nohy a začal lízat. Pěkně projet jazykem celou brázdu, pak zpátky, zasunout jazyk dovnitř... Vzala moje ruce a položila si je na ňadra, začal jsem je hníst a hrát si s nimi. Pak si vyhrnula košili úplně , chytla mě za vlasy a přimáčkla mi obličej do kundy. Potom mi hlavu zvedla, poručila ať si kleknu. Sundala mi klec z ptáka a tiše šeptla: "Vraz mi ho tam, potřebuju pořádně ošukat. Ale jestli se uděláš dřív než já, tak dostaneš nářez, že se z toho poděláš!"
Vlezl jsem na ni a strčil jí ptáka do kundy. Začala funět a hekat, jak jsem přirážel. Drápala mě nehty, na zádech i na bocích a za chvíli se roztřásla v křeči orgasmu. Shodila mě na bok, chytla mě za ptáka a honila mi ho, dokud jsem nevystříknul. Všechno semeno nachytala do dlaně, pak mi ho dala k vylízání. Moc se mi nechtělo, ale tři facky mě přesvědčily. Pak můj obojek přicvakla na oko v nohách její poloviny postele, opřela se mi nohama o hrudník a usnula. Netrvalo dlouho a spal jsem též.