Posted 12.12.2010 by lospablos
Dostal jsem svolení zveřejnit příběh, který mi poslala jedna žena, která je na těchto stránkách zaregistrovaná a která se ho stydí sama zveřejnit pod svým jménem. Původně se jednalo jen o naši soukromou poštu, kterou jsme si posílali a v nichž popisovala svoje sny a představy. Já jsem je s jejím svolením spojil do jednoho příběhu, který obsahuje z velké části její původní doslovně opsané zprávy. Jen velmi malou část zpráv jsem upravil tak, aby na sebe navazoval děj. Z příběhu jsem také na její žádost odstranil části, v nichž cizí muž velmi vulgárně popisuje a s uznáním chválí různé části jejího nahého těla. Zřejmě se stydí za to, že ji silně vzrušuje vulgární vyjadřování při sexu. A nyní přejděme k samotnému příběhu:
Byla jsem dlouho bez práce a tím pádem i bez peněz. Když už jsem nevěděla kudy kam, rozhodla se pracovat jako uklízečka v rodinných domech nebo bytech. Samozřejmě na černo. Jednou jsem přišla do takového nenápadného rodinného domečku s malým dvorkem. Otevřel mi starší muž a řekl, co potřebuje uklidit. Bez řečí jsem se do toho pustila a on mě po očku sledoval. Mluvil se mnou o různých věcech a po chvíli mi nabídl navíc nějaké peníze, ale jen pokud bych uklízela bez kalhot. Jen v tričku a v kalhotkách. Ale jak zdůraznil bez podprsenky! Samozřejmě se mi do toho moc nechtělo, ale vidina dalších peněz nakonec zvítězila. Říkala jsem si, že v podstatě o nic nejde a že stejně nebude nic vidět. Maximálně mi budou prsa pod tričkem víc poskakovat. Ale když jsou na volno, tak se s tím musí počítat
Řekl mi, ať se před něj postavím, že se chce podívat, jak se svlékám. Vůbec jsem se nechtěla nechat okukovat, ale důrazně mi připomněl, že si zaplatil. Peníze jsem potřebovala a proto jsem si před něj stoupla a svlékla si kalhoty. Byla jsem jen v kalhotkách a v krátkém tričku. Problém nastal jen se sundáním podprsenky, ale nakonec jsem to zvládla aniž bych si musela svlékat tričko. Rukama si kryla klín, který před jeho pohledy chránily jen moje bílé krajkové kalhotky. Až později jsem si uvědomila, že přes ně prosvítá moje černé husté ochlupení. Štěstí bylo, že jsem se večer holila v podpaží a že jsem se také pomocí žiletky trošku upravovala tam dole. Díky tomu byly všechny chloupky schovány v kalhotkách a žádné nevylézaly ven. Neodvažovala jsem se na něho ani podívat, hleděla jen do země a čekala, až ho přestane bavit pohled na mé napůl svlečené tělo. Po nekonečně dlouhých minutách mne poslal umývat nádobí. Šli jsme vedle sebe – ukazoval mi cestu do kuchyně. Protože jsem už na sobě neměla podprsenku, tak se při každém kroku moje prsa pod tričkem pohybovala a poskakovala. Ani jsem se na něho nemusela dívat a bylo mi jasné, kam směřuje jeho pohled. Nebylo mi to moc příjemné. Také proto, že bylo chladno a já cítila, že mi díky tomu začínají tvrdnout bradavky – což bylo přes tenké tričko opravdu nepřehlédnutelné. Konečně jsme došli do kuchyně a já si stoupla ke kuchyňské lince a začala napouštět vodu do dřezu. Ohlédla jsem se za sebe a viděla jak sedí u stolu a hledí na mne. Když jsem k němu opět otočila zády a začala umývat nádobí, vstal ze židle a přistoupil ke mně ze zadu a zašeptal mi do ucha:
„Nebraň se nebo ode mě nedostaneš ani korunu!“ Hned jak to dořekl, dal ruku na mé levé ňadro a začal ho přes tričko masírovat. Druhou rukou mě pevně objal. Samozřejmě jsem se snažila vyprostit, ale jeho objetí bylo pevné. Znovu jsem uslyšela jak říká:
„Nechej toho! Jestli nebudeš poslušná, žádné peníze ode mě nedostaneš!“
Po chvíli jsem se přestala bránit. Spíš než výhružka, že budu bez peněz, zapůsobila moje neschopnost dostat se z jeho sevření.
„Vidíš, jak jsi hodná. Buď v klidu a nic se ti nestane.“
Zároveň s těmito slovy zajel levou rukou pod mé tričko. Cítila jsem, jak jeho ruka směřuje výš a výš - až k prsu.
Se slovy: „Á tady je!“, nahmatal trčící bradavku a začal si s ní hrát. Pomocí dvou prstů ji mačkal a často za ni zatáhl. Přestože mi to nebylo nepříjemné, to tahání docela bolelo. Prosila jsem ho, aby toho nechal, ale on se mi jen smál. Cítila jsem se strašně. Měla jsem strach, jak se to celé vyvine. Už jsem se nebránila a jen trpně očekávala věci příští. Doufala jsem, že ve vhodný okamžik budu moci nějakým způsobem zmizet z dosahu tohoto člověka. On zatím nelenil a vyhrnul mi tričko ke krku. Nejdřív vykouklo levé a potom i pravé ňadro. Ještě že jsem k němu byla stále otočená zády a on na ně neviděl. Prsty jeho levé ruky si opět našly moji bradavku. Jeho pravá ruka mezitím povolila sevření a já cítila, jak ji zvedá k mému druhému prsu. Řekla jsem si, že teď je ideální příležitost zmizet. On zřejmě něco takového čekal, protože jsem se nestihla ani otočit a už jsem byla opět v pevném sevření jeho pravé ruky. Sama sebe jsem se ptala, proč k mému znehybnění nepoužije i levou ruku. Odpověď přišla během okamžiku. Pravou rukou si mě trošku pootočil, nyní jsem už k němu nebyla otočená zády, ale spíš bokem. A pak to začalo. Na můj zadek dopadla rána, pak druhá a třetí. Hodně to bolelo. Chtěla jsem se vyprostit z jeho objetí, ale nešlo to. Držel mne příliš pevně. Rukama jsem snažila chránit svůj zadeček, ale vždy si našel nekryté místo a tam směřovala jeho rána. Po pátém úderu jsem ho začala prosit aby přestal. Po sedmém jsem slibovala, že už budu poslušná holka. Celé to ukončil desátým plácnutím a slovy: „Už nikdy to nezkoušej. Já si tě zaplatil a ty jsi tu od toho, aby jsi jen poslouchala. Příště už to bude horší. Rozumíš?“ Nic jsem na to neřekla a on zakřičel: „ Tak rozumíš?“ Jen jsem pokývla hlavou a potichu špitla „Ano“. Povolil svoje sevření.
„Opři se lokty o kuchyňskou linku!“ Zaváhala jsem jen chvilku, ale i ta stačila a já ucítila další bolestivé plácnutí. „Chceš ještě další?“ „Ne.“ „Tak pohni!“ S nejistotou co mě očekává jsem se předklonila a opřela lokty o linku. Hned jsem ucítila jeho ruce na zadečku, který mne ještě pálil po výprasku. Jezdil s nimi také po zádech i po stehnech. Nohy jsem měla u sebe, takže se rukama nedostal na vnitřní stranu stehen ani nikam dál. V duchu jsem se modlila, aby se mi nepokusil stáhnout kalhotky o což se zatím nepokoušel a já doufala, že to tak i zůstane. Na zadečku se mě dotýkal na holé kůži i přes kalhot-ky, párkrát se dostal i pod ně, ale vždy, když mi pod ně zajel rukou, tak jsem se pohla a jeho ruka vyklouzla. K mé úlevě proti tomu nijak neprotestoval.
„Ty nenosíš tanga?“ Jen jsem nepatrně zakroutila hlavou. „A proč?“, zeptal se. Odpověděla jsem téměř neslyšně, že jsem si nezvykla na ten pocit, když se mi tenký pruh látky zařezává mezi půlky. „Na to si zvykneš a velmi rychle!“ A než jsem se nadála, přetáhl mi okraje kalhotek mezi půlky a vytvořil tak improvizovaná tanga. Samozřejmě jsem si chtěla kalhotky dát tak, jak mají být, ale jen jsem oddělala ruku z kuchyňské linky, už jsem dostala na zadek dvě rány. Na holé kůži to docela štípalo a proto jsem ruku v předtuše dalších ran raději vrátila zase zpět.
Asi ho můj zadeček přestal bavit, protože mi po chvíli přikázal, abych se k němu otočila čelem. To jsem hned udělala a doufala, že už je mému trápení konec. Ale strašně jsem se mýlila.
„Ukaž prsa!“ Vůbec se mi do toho nechtělo. „Dělej! Nebo ti tričko rozstříhám nůžkami.“ Při představě, že by měl v rukách ostrý předmět, jsem se vylekala. Mohl by mne nějak poranit. Buď schválně nebo neúmyslně a toho jsem se hrozně bála. Pomalu a nejistě jsem si vyhrnula tričko a vykouklo moje bujné poprsí, které jsem se snažila skrýt do dlaní. Samozřejmě to byla marná snaha, protože jsem neukryla vše. Kalhotky se mi zařezávaly do kůže nejen na zadečku mezi půlkami, ale i vepředu a také tam dole. Moc ráda bych si je spravila, ale nechtěla jsem ukázat prsa a proto jsem přemýšlela, jak to co nejlépe udělat.
„A dál? Chci vidět triko na zemi!“, řekl výhružně. Protože jsem měla strach, že by mi opravdu nůžkami zničil tričko, otočila jsem se k němu zády, přetáhla si tričko přes hlavu a spustila ho ke svým nohám. „Otoč se!“ Smutně jsem povzdechla, ruce opět pozvedla ke svým prsům a pomalu se otočila. „Podívej se na ledničku.“, řekl s úsměvem. Nějak jsem nechápala, proč bych se tam měla dívat. Ale koukla jsem se. Nejdřív jsem tam neviděla nic zajímavého – jen nějaké papíry. A rádio. A pak jsem to uviděla. Hned vedle rádia - webkamera! Krve by se ve mě nedořezal. Jakoby z dálky jsem slyšela, jak říká, že má všechno nahrané a jestli ho nebudu poslouchat, tak že si video nenechá jen pro sebe. Říkal, že kameru odpojí, ale musím se před ním svléknout do naha. Bylo mi naprosto jasné, že mu musím vyhovět a že se musím svléknout. Není nic horšího, než pomluvy na malém městě.
Stáhla jsem si tedy kalhotky ke kolenům a odtud už potom samy sklouzly až ke kotníkům na zem. Jednou rukou jsem si automaticky kryla klín a druhou poprsí. Výsledek však nebyl nic moc. Ale bradavky, dvorce a jejich nejbližší okolí naštěstí vidět nebylo. Větší problém jsem měla jinde. Má druhá ruka ani zdaleka nedokázala skrýt všechny chloupky v mém klíně. Když jsem byla mladší, tak jsem se tam sice holila, ale pak jsem s tím skončila, protože mě to nebavilo a nestálo mi to za tu námahu. Teď si to tam jen trošku upravuji, ale ne moc.
„Dej si ruce za hlavu a pomalu se otáčej!“ Protože jsem nijak nereagovala, řekl důrazně: „Pohni kostrou! Nechci čekat půl dne. Nebo by jsi chtěla vidět svoje fotky vylepené po celém městě?“ To jsem samozřejmě nechtěla a tak mi nezbylo nic jiného než se podvolit, dát ruce za hlavu a ukázat mu všechny křivky svého nahého těla. Začala jsem se otáčet a on si mě díky tomu mohl prohlédnout ze všech možných úhlů. Sjížděl mě pohledem od hlavy až k patě a já se styděla tak jako nikdy v životě. Cítila jsem se jako obyčejná služka, která musí poslouchat příkazy svého chlípného pána nebo jako nějaká prodejná holka, která za pár korun ukazuje cizím mužům své nahé tělo. Na jedné straně jsem se styděla za svoji nahotu, ale na druhé mě to ponížení vzrušovalo. Lichotilo mi, s jakým zájmem si mě prohlíží. Ale to nejhorší ponížení mělo teprve přijít.
Přikázal mi, abych vylezla na stůl a dřepla si na na něj. Netušila jsem, co na mně čeká a proto jsem to udělala. Chodidla i kolena jsem měla u sebe, takže nebyla vidět moje zarostlá beruška. Ruce jsem měla podle jeho příkazu opět za hlavou. Zoufale jsem sledovala, jak přichází ke stolu a jak si sedá na židli přímo přede mne. Dlaně mi položil na kolena a řekl: „Dej nohy od sebe! Už ji chci konečně vidět. A neboj se, neublížím ti. Jen se ti trochu prohrábnu v rozkroku.“ Rukama mi roztáhl kolena a trošku se předklonil. Ani jsem se tomu moc nebránila. Pořád jsem totiž byla v podřepu a měla jsem co dělat, abych udržela rovnováhu. Hrozně jsem se styděla za svoji pozici. Vždyť hlavu neměl dál než třicet centimetrů od nejintimnějších částí mého nahého těla. Bylo na něm vidět, jak si ten pohled vychutnává. Z té vzdálenosti musel vidět každý detail mé zarostlé berušky. Díval se mi mezi nohy s takovým zaujetím, že to vypadalo, jako by si chtěl zapamatovat každý chloupek, který mi tam rostl. „Opravdu krásné masíčko. Vidím, že ji máš hezky rozevřenou a hezky ti voní. Cítím ji až sem.“ Mlčela jsem, ale celý obličej jsem musela mít rudý studem.
„Tobě se líbí, když ji takhle přede mnou vystrkuješ. Nemám pravdu?“ Opět jsem nic neříkala, ale cítila jsem se tak zahanbená, že jsem měla sto chutí utéct. Přesto jsem to neudělala a dodnes nevím proč. Vlastně vím, ale nepovím Třásla jsem se po celém těle. Jen si nejsem jistá, jestli to bylo zimou, ponížením nebo vzrušením.
A to je prozatím konec. Příběh má samozřejmě pokračování, ale k jeho zveřejnění nemám souhlas. Což je dle mého názoru škoda, protože obsahuje spoustu zajímavých a vzrušujících představ, o kterých sní tato žena. A možná nejen ona.
Byla jsem dlouho bez práce a tím pádem i bez peněz. Když už jsem nevěděla kudy kam, rozhodla se pracovat jako uklízečka v rodinných domech nebo bytech. Samozřejmě na černo. Jednou jsem přišla do takového nenápadného rodinného domečku s malým dvorkem. Otevřel mi starší muž a řekl, co potřebuje uklidit. Bez řečí jsem se do toho pustila a on mě po očku sledoval. Mluvil se mnou o různých věcech a po chvíli mi nabídl navíc nějaké peníze, ale jen pokud bych uklízela bez kalhot. Jen v tričku a v kalhotkách. Ale jak zdůraznil bez podprsenky! Samozřejmě se mi do toho moc nechtělo, ale vidina dalších peněz nakonec zvítězila. Říkala jsem si, že v podstatě o nic nejde a že stejně nebude nic vidět. Maximálně mi budou prsa pod tričkem víc poskakovat. Ale když jsou na volno, tak se s tím musí počítat
Řekl mi, ať se před něj postavím, že se chce podívat, jak se svlékám. Vůbec jsem se nechtěla nechat okukovat, ale důrazně mi připomněl, že si zaplatil. Peníze jsem potřebovala a proto jsem si před něj stoupla a svlékla si kalhoty. Byla jsem jen v kalhotkách a v krátkém tričku. Problém nastal jen se sundáním podprsenky, ale nakonec jsem to zvládla aniž bych si musela svlékat tričko. Rukama si kryla klín, který před jeho pohledy chránily jen moje bílé krajkové kalhotky. Až později jsem si uvědomila, že přes ně prosvítá moje černé husté ochlupení. Štěstí bylo, že jsem se večer holila v podpaží a že jsem se také pomocí žiletky trošku upravovala tam dole. Díky tomu byly všechny chloupky schovány v kalhotkách a žádné nevylézaly ven. Neodvažovala jsem se na něho ani podívat, hleděla jen do země a čekala, až ho přestane bavit pohled na mé napůl svlečené tělo. Po nekonečně dlouhých minutách mne poslal umývat nádobí. Šli jsme vedle sebe – ukazoval mi cestu do kuchyně. Protože jsem už na sobě neměla podprsenku, tak se při každém kroku moje prsa pod tričkem pohybovala a poskakovala. Ani jsem se na něho nemusela dívat a bylo mi jasné, kam směřuje jeho pohled. Nebylo mi to moc příjemné. Také proto, že bylo chladno a já cítila, že mi díky tomu začínají tvrdnout bradavky – což bylo přes tenké tričko opravdu nepřehlédnutelné. Konečně jsme došli do kuchyně a já si stoupla ke kuchyňské lince a začala napouštět vodu do dřezu. Ohlédla jsem se za sebe a viděla jak sedí u stolu a hledí na mne. Když jsem k němu opět otočila zády a začala umývat nádobí, vstal ze židle a přistoupil ke mně ze zadu a zašeptal mi do ucha:
„Nebraň se nebo ode mě nedostaneš ani korunu!“ Hned jak to dořekl, dal ruku na mé levé ňadro a začal ho přes tričko masírovat. Druhou rukou mě pevně objal. Samozřejmě jsem se snažila vyprostit, ale jeho objetí bylo pevné. Znovu jsem uslyšela jak říká:
„Nechej toho! Jestli nebudeš poslušná, žádné peníze ode mě nedostaneš!“
Po chvíli jsem se přestala bránit. Spíš než výhružka, že budu bez peněz, zapůsobila moje neschopnost dostat se z jeho sevření.
„Vidíš, jak jsi hodná. Buď v klidu a nic se ti nestane.“
Zároveň s těmito slovy zajel levou rukou pod mé tričko. Cítila jsem, jak jeho ruka směřuje výš a výš - až k prsu.
Se slovy: „Á tady je!“, nahmatal trčící bradavku a začal si s ní hrát. Pomocí dvou prstů ji mačkal a často za ni zatáhl. Přestože mi to nebylo nepříjemné, to tahání docela bolelo. Prosila jsem ho, aby toho nechal, ale on se mi jen smál. Cítila jsem se strašně. Měla jsem strach, jak se to celé vyvine. Už jsem se nebránila a jen trpně očekávala věci příští. Doufala jsem, že ve vhodný okamžik budu moci nějakým způsobem zmizet z dosahu tohoto člověka. On zatím nelenil a vyhrnul mi tričko ke krku. Nejdřív vykouklo levé a potom i pravé ňadro. Ještě že jsem k němu byla stále otočená zády a on na ně neviděl. Prsty jeho levé ruky si opět našly moji bradavku. Jeho pravá ruka mezitím povolila sevření a já cítila, jak ji zvedá k mému druhému prsu. Řekla jsem si, že teď je ideální příležitost zmizet. On zřejmě něco takového čekal, protože jsem se nestihla ani otočit a už jsem byla opět v pevném sevření jeho pravé ruky. Sama sebe jsem se ptala, proč k mému znehybnění nepoužije i levou ruku. Odpověď přišla během okamžiku. Pravou rukou si mě trošku pootočil, nyní jsem už k němu nebyla otočená zády, ale spíš bokem. A pak to začalo. Na můj zadek dopadla rána, pak druhá a třetí. Hodně to bolelo. Chtěla jsem se vyprostit z jeho objetí, ale nešlo to. Držel mne příliš pevně. Rukama jsem snažila chránit svůj zadeček, ale vždy si našel nekryté místo a tam směřovala jeho rána. Po pátém úderu jsem ho začala prosit aby přestal. Po sedmém jsem slibovala, že už budu poslušná holka. Celé to ukončil desátým plácnutím a slovy: „Už nikdy to nezkoušej. Já si tě zaplatil a ty jsi tu od toho, aby jsi jen poslouchala. Příště už to bude horší. Rozumíš?“ Nic jsem na to neřekla a on zakřičel: „ Tak rozumíš?“ Jen jsem pokývla hlavou a potichu špitla „Ano“. Povolil svoje sevření.
„Opři se lokty o kuchyňskou linku!“ Zaváhala jsem jen chvilku, ale i ta stačila a já ucítila další bolestivé plácnutí. „Chceš ještě další?“ „Ne.“ „Tak pohni!“ S nejistotou co mě očekává jsem se předklonila a opřela lokty o linku. Hned jsem ucítila jeho ruce na zadečku, který mne ještě pálil po výprasku. Jezdil s nimi také po zádech i po stehnech. Nohy jsem měla u sebe, takže se rukama nedostal na vnitřní stranu stehen ani nikam dál. V duchu jsem se modlila, aby se mi nepokusil stáhnout kalhotky o což se zatím nepokoušel a já doufala, že to tak i zůstane. Na zadečku se mě dotýkal na holé kůži i přes kalhot-ky, párkrát se dostal i pod ně, ale vždy, když mi pod ně zajel rukou, tak jsem se pohla a jeho ruka vyklouzla. K mé úlevě proti tomu nijak neprotestoval.
„Ty nenosíš tanga?“ Jen jsem nepatrně zakroutila hlavou. „A proč?“, zeptal se. Odpověděla jsem téměř neslyšně, že jsem si nezvykla na ten pocit, když se mi tenký pruh látky zařezává mezi půlky. „Na to si zvykneš a velmi rychle!“ A než jsem se nadála, přetáhl mi okraje kalhotek mezi půlky a vytvořil tak improvizovaná tanga. Samozřejmě jsem si chtěla kalhotky dát tak, jak mají být, ale jen jsem oddělala ruku z kuchyňské linky, už jsem dostala na zadek dvě rány. Na holé kůži to docela štípalo a proto jsem ruku v předtuše dalších ran raději vrátila zase zpět.
Asi ho můj zadeček přestal bavit, protože mi po chvíli přikázal, abych se k němu otočila čelem. To jsem hned udělala a doufala, že už je mému trápení konec. Ale strašně jsem se mýlila.
„Ukaž prsa!“ Vůbec se mi do toho nechtělo. „Dělej! Nebo ti tričko rozstříhám nůžkami.“ Při představě, že by měl v rukách ostrý předmět, jsem se vylekala. Mohl by mne nějak poranit. Buď schválně nebo neúmyslně a toho jsem se hrozně bála. Pomalu a nejistě jsem si vyhrnula tričko a vykouklo moje bujné poprsí, které jsem se snažila skrýt do dlaní. Samozřejmě to byla marná snaha, protože jsem neukryla vše. Kalhotky se mi zařezávaly do kůže nejen na zadečku mezi půlkami, ale i vepředu a také tam dole. Moc ráda bych si je spravila, ale nechtěla jsem ukázat prsa a proto jsem přemýšlela, jak to co nejlépe udělat.
„A dál? Chci vidět triko na zemi!“, řekl výhružně. Protože jsem měla strach, že by mi opravdu nůžkami zničil tričko, otočila jsem se k němu zády, přetáhla si tričko přes hlavu a spustila ho ke svým nohám. „Otoč se!“ Smutně jsem povzdechla, ruce opět pozvedla ke svým prsům a pomalu se otočila. „Podívej se na ledničku.“, řekl s úsměvem. Nějak jsem nechápala, proč bych se tam měla dívat. Ale koukla jsem se. Nejdřív jsem tam neviděla nic zajímavého – jen nějaké papíry. A rádio. A pak jsem to uviděla. Hned vedle rádia - webkamera! Krve by se ve mě nedořezal. Jakoby z dálky jsem slyšela, jak říká, že má všechno nahrané a jestli ho nebudu poslouchat, tak že si video nenechá jen pro sebe. Říkal, že kameru odpojí, ale musím se před ním svléknout do naha. Bylo mi naprosto jasné, že mu musím vyhovět a že se musím svléknout. Není nic horšího, než pomluvy na malém městě.
Stáhla jsem si tedy kalhotky ke kolenům a odtud už potom samy sklouzly až ke kotníkům na zem. Jednou rukou jsem si automaticky kryla klín a druhou poprsí. Výsledek však nebyl nic moc. Ale bradavky, dvorce a jejich nejbližší okolí naštěstí vidět nebylo. Větší problém jsem měla jinde. Má druhá ruka ani zdaleka nedokázala skrýt všechny chloupky v mém klíně. Když jsem byla mladší, tak jsem se tam sice holila, ale pak jsem s tím skončila, protože mě to nebavilo a nestálo mi to za tu námahu. Teď si to tam jen trošku upravuji, ale ne moc.
„Dej si ruce za hlavu a pomalu se otáčej!“ Protože jsem nijak nereagovala, řekl důrazně: „Pohni kostrou! Nechci čekat půl dne. Nebo by jsi chtěla vidět svoje fotky vylepené po celém městě?“ To jsem samozřejmě nechtěla a tak mi nezbylo nic jiného než se podvolit, dát ruce za hlavu a ukázat mu všechny křivky svého nahého těla. Začala jsem se otáčet a on si mě díky tomu mohl prohlédnout ze všech možných úhlů. Sjížděl mě pohledem od hlavy až k patě a já se styděla tak jako nikdy v životě. Cítila jsem se jako obyčejná služka, která musí poslouchat příkazy svého chlípného pána nebo jako nějaká prodejná holka, která za pár korun ukazuje cizím mužům své nahé tělo. Na jedné straně jsem se styděla za svoji nahotu, ale na druhé mě to ponížení vzrušovalo. Lichotilo mi, s jakým zájmem si mě prohlíží. Ale to nejhorší ponížení mělo teprve přijít.
Přikázal mi, abych vylezla na stůl a dřepla si na na něj. Netušila jsem, co na mně čeká a proto jsem to udělala. Chodidla i kolena jsem měla u sebe, takže nebyla vidět moje zarostlá beruška. Ruce jsem měla podle jeho příkazu opět za hlavou. Zoufale jsem sledovala, jak přichází ke stolu a jak si sedá na židli přímo přede mne. Dlaně mi položil na kolena a řekl: „Dej nohy od sebe! Už ji chci konečně vidět. A neboj se, neublížím ti. Jen se ti trochu prohrábnu v rozkroku.“ Rukama mi roztáhl kolena a trošku se předklonil. Ani jsem se tomu moc nebránila. Pořád jsem totiž byla v podřepu a měla jsem co dělat, abych udržela rovnováhu. Hrozně jsem se styděla za svoji pozici. Vždyť hlavu neměl dál než třicet centimetrů od nejintimnějších částí mého nahého těla. Bylo na něm vidět, jak si ten pohled vychutnává. Z té vzdálenosti musel vidět každý detail mé zarostlé berušky. Díval se mi mezi nohy s takovým zaujetím, že to vypadalo, jako by si chtěl zapamatovat každý chloupek, který mi tam rostl. „Opravdu krásné masíčko. Vidím, že ji máš hezky rozevřenou a hezky ti voní. Cítím ji až sem.“ Mlčela jsem, ale celý obličej jsem musela mít rudý studem.
„Tobě se líbí, když ji takhle přede mnou vystrkuješ. Nemám pravdu?“ Opět jsem nic neříkala, ale cítila jsem se tak zahanbená, že jsem měla sto chutí utéct. Přesto jsem to neudělala a dodnes nevím proč. Vlastně vím, ale nepovím Třásla jsem se po celém těle. Jen si nejsem jistá, jestli to bylo zimou, ponížením nebo vzrušením.
A to je prozatím konec. Příběh má samozřejmě pokračování, ale k jeho zveřejnění nemám souhlas. Což je dle mého názoru škoda, protože obsahuje spoustu zajímavých a vzrušujících představ, o kterých sní tato žena. A možná nejen ona.
Pridal/a lospablos dňa 24.03.2011.
0 Hlasov
Tak s tím pokračováním bych to neviděl moc růžově. Už jen zajistit svolení ke zveřejnění tohoto článku byl téměř nadlidský výkon.
Ale pokud máte někdo nějaké otázky, klidně se ptejte. Časem se zde možná objeví i odpověď
Ale pokud máte někdo nějaké otázky, klidně se ptejte. Časem se zde možná objeví i odpověď
Pridal/a Xar dňa 21.12.2010.
Hezké snad bude i pokračování. Už jen proto že je tento příběh blízký možné realitě a lehce zrealizovatelný.