Probudila jsem se na posteli s erekcí. Volnou ranní erekcí.
Vedle mě ještě spala Alice, má že...
He? Cože? Má žena? Začalo mi docházet, co se včera vlastně stalo.
Já jsem ženatý! A jmenuju se Rab.
Rab, tedy otrok. Už to mám i ve jméně.
No, aspoň že mám hodnou ženu. Poslušnou... Jo, ale poslouchá Paní Gitu a mně klidně zmydlí nebo ošuká umělákem.
Dobrá. Mám ženu, která mě zmydlí, nebo ošuká umělákem. Ale s láskou!
Alice si na mě položila ruku. Něco se jí zdá. Trochu kňourá ze spaní.
Pak se vzbudila. Kouká na mě, pak sjíždí pohledem na můj a nakonec na svůj rozkrok.
"Chceš říct, že jsme mohli celou noc šukat a my to prospali?!"
"Hmmm..."
Vypadlo ze mě inteligentně.
Sáhl jsem jí na břicho, sjel dolů, mezi nohy...
"Neeee, počkej, musím čůrat!"
Vstala, otevřela dveře a tam stála Paní Gita.
"Tak co, hrdličky? Jak jste se vyspaly? Byla to vášnivá noc?"
Alice zavrtěla hlavou. "Ne, Paní Gito. Obě jsme usnuly."
"No, tak to máte smůlu. Je čas vstávat.
Dášeňka si Po hygieně a výplachu nasadí velký pás cudnosti s gumovou kundou a ty naopak pás cudnosti s koulema a ptákem. Mazejte fofrem do velké koupelny, už máte nastavené programy."
Vystřelily jsme nahé do velké koupelny.
Za dvě minuty už jsem byla připoutaná.
Paní Gita zvolila příjemný relaxační program.
Oblékly jsme si pásy a zacvakly.
Na ně ještě latexové body,sukně, síťovè samodržky a střevíčky na podpatcích. Jedna druhé jsme upletly copy a vyrazily na snídani.
Pro změnu jsme teď my předváděly, jak si rvát ptáka do krku.
Tenhle způsob stravování má podstatné mínus. Jelikož namixovaná potrava stříká až do krku, moc si strávník nepochutná.
Vysrkla jsem nějaký jogurt a čekala na další rozkazy.
Paní Gita se napila kávy a začala rozdávat příkazy.
Alice připraví snídaně, včetně přípravy krmítek. Já musím donést do velké koupelny šest křesel a šest rohožek. Sklidit a posunout stoly v sále a připravit vše na výkon trestů, včetně křesel a rohožek pro publikum.
Umyly jsme vše po naší snídani, poděkovaly Paní Gitě a vrhly se do práce.
Cestou jsem potkala strýčka Rudolfa. Chtěl si se mnou povídat a přitom mi pomohl se stoly.
Připravila jsem na stupínek polohovací kříž. Byl to asi metr vysoký stojan, na kterém bylo lůžko, rozkládatelné do tvaru X, případně se dalo polohovat a zdvihnout horní část. Každé rameno se dalo polohovat samostatně.
Před něj jsem postavila do mírného oblouku křesla a rohože.
Potom stojan s různými bicími nástroji, stojan s poutacími řemeny, roubíky a dalšími potřebami. Též jsem připravila elektrickou pícku pro nahřívání cejchů a odemkla jsem vitrínu s cejchovacími železy.
Cejchů vlastnila Paní Gita několik desítek. Sbírala je a vlastnila tak i několik velmi cenných historických kousků.
Samozřejmostí byl stolek s lékárničkou a občerstvením pro exekutorku.
Když jsem zvedala jednu z krabic, našla jsem pod ní zlatý přívěsek. Měl tvar draka, plivajícího oheň.
Ukázala jsem ho Rudolfovi. Neznal ho a ani netušil, komu by mohl patřit.
Okamžitě jsem ho odnesla Paní Gitě. Ta si ho prohlédla a schovala do malé kovové pokladničky. Rudof zůstal u ní a já šla sama dodělat zbytek.
Nastal čas oběda.
Dámy se dopoledne bavily ve zbytku areálu a nic jim nechybělo.
Oběd dostali všichni, kromě odsouzených.
Po obědě se Dámy přesunuly před do křesel před stupínkem.
Paní Gita se postavila ke kříži a zjednala si ticho.
"Dámy a otroci. Dnes nás čeká vykonání trestů nad třemi odsouzenými. Dámám přeji zajímavý zážitek, otrokům poučení a provinilcům nápravu. Dášeňka vás teď nechá vylosovat tu z vás, která se chopí výkonu prvního trestu."
Obešla jsem dámy a ty si z černého sáčku vytáhly los. Pouze majitelka otroka nelosovala.
První los si vytáhla mladá Dáma s copy - Madam Dita
Vstala z křesla a nechala si přivést odsouzeného.
Z kobky jsem ho odvedla celkem v klidu.
Když ale uviděl celou scénu a obecenstvo, zbledl jako stěna.
Musela jsem zabrat, ale za chvilku už ležel na kříži. Všimla jsem si, že pohybuje rty. Naklonila jsem se k němu. Drmolil pořád dokola: "Prosím, prosím, já už to nikdy neudělám, prosím ne..."
Oznámila jsem to Madam Ditě.
Přistoupila k němu a řekla nahlas a jasně: "Lituješ pozdě. Ale pro klid tvé duše ti slibuji, že budu co nejkrutější, aby sis trest pamatoval co nejdéle."
Zdvihla horní část kříže do polosedě a nohy aretovala tak široko od sebe, jak mohla. Pak ze stolku vzala malý balíček. Rozbalila ho a vytáhla z něj dvě punčochy. Ukázala je připoutanému Pukovi.
"Poznáváš je? To jsou ty, které jsi ukradl své Paní!"
Vzala punčochy a dala je Pukovi pod nos. Pomalu jimi přejížděla po jeho tvářích, krku, hrudi...
Pukovi se postavil pták.
Madam Dita si jednu punčochu navlékla na pravou ruku a přitom levou dráždila a vzrušovala Pukovo přirození.
Netrvalo dlouho a Puk se udělal.
V tu chvíli Madam Dita chytla ještě stříkajícího ptáka do pravé ruky a začala ho tvrdě honit.
Paní Gita stiskla stopky.
Puk vykulil oči a začal naříkat. Nejdřív jen mírně, ale během pár minut už křičel z plných plic, plakal, sliboval..
Nebylo to nic platné. Madam Dita jela jako stroj. Po tvářích jí stékaly kapičky potu.
Puk se snažil uniknout bolesti. Zatínal svaly, kroutil chodidly, zatínal prsty.
Potil se.
Když se počůral bolestí, zaječel jako šílený a pak už jen hýkal.
"Stop!" Vykřikla Paní Gita a Madam Dita přestala dřít Pukovu bambuli.
Měl ji rozedřenou do krve.
Vytáhla desinfekci a celého ptáka pořádně nastříkala.
Puk zařval a byl na pokraji mdlob.
Na pokyn Madam Dity jsem Puka odpoutala a pomohla mu slézt.
Sotva mohl stát. Nohy se mu třásly.
Tiše jsem mu šeptla do ucha, aby nezapomněl poděkovat.
Otočila jsem Puka čelem k obecenstvu.
Paní Gita s Madam Ditou se postavily z druhé strany a Paní Gita oslovila Puka:
"Doufám, že jsi už pochopil smysl tvého trestu. Chceš k tomu něco dodat?"
"Já... děkuju za potrestání. Už to neudělá..." Zbytek zanikl v pláči.
"Výborně. Tomu se říká upřímná a účinná lítost. Co na to říká Paní Soudkyně?"
Paní Soudkyně se podívala na vzlykajícího otroka, který se sotva držel na nohou.
"Myslím, že bych mohla upravit druhou část trestu a povinnost nošení punčoch nařídit na jaro a léto a v ostatních částech roku jen do společnosti a na veřejnosti."
Obecenstvo zatleskalo a Madam Dita se lehce uklonila a nabídla Pukovi ručku k políbení.
Puk se opatrně sehnul a ručku políbil.
Odvedla jsem ho do kobky a chystala se předvést Čuňase.
Ten ale slyšel Pukův nářek a doslova se zasekl v zadním koutě kobky. Bránil se a nechtěl ven.
Musela jsem ho vytáhnout pomocí chvatů. Doslova jsem ho vytlačila do schodů a do sálu.
Už nás všichni čekali.
Jakmile dostal víc prostoru k manévrování, pokusil se mi vytrhnout.
Dostat ho na kříž, opět složený do lůžka byla hrozná dřina, ale nakonec se mi to povedlo.
Celou dobu Dámám sprostě nadával.
Nakonec došla trpělivost Paní Soudkyni.
Postavila se a zařvala tak, že i Čuňas zmlkl.
"Tak dost! Jestli si myslíš, že si tohle můžeš dovolit, tak ne! Protrpíš si trest v původní výši, navíc dostaneš dvacet ran rákoskou na každou dlaň a zákaz orgasmu na jeden rok. Za rok se uvidí!
Proveďte výkon trestu!"
Tentokrát byly vylosovány dvě exekutorky. Zrzavá Miss Flame a Paní Jil.
Přinesla jsem kbelík s naloženými řemenovými plácačkami.
Dámy si vytáhly každá jednu, nechaly je okapat a postavily se každá na jednu stranu trestaného. Začala Miss Flame.
Velký nápřah a plááác! Celé tělo trestaného se pod tím úderem zavlnilo.
"Jaaau!" Vyjekl Čuňas překvapeně.
Paní Jil se nedala zahanbit. Bylo vidět, že to obě dámy chtějí doslova otrokovi pořádně osolit.
Nasadily poměrně svižné tempo. Rána za ranou dopadaly na Čuňasův zadek.
Kolem se sačala tvořit slaná mlha.
Najednou Paní Klára vytáhla foťák a začala výkon trestu fotit.
"Čuňasi, budeš mít moc hezký fotky, tak se usmívej!"Vykřikla Čuňasova Paní.
Díky úsilí obou exekutorek a nastavení světel byla vidět nad připoutaným ječícím Čuňasem a jimi krásná duha.
Čuňas jekot střídal oslím hýkáním a vůbec vydával prapodivné zvuky.
Netrvalo dlouho a Dámy odložily už potřetí vyměněné plácačky.
Dámy nechaly celé lůžko otočit chodidly směrem k obecenstvu.
Vybraly si každá poměrně tenkou rákosku a opět zaujaly "pracovní" pozice.
Tentokrát začala Paní Jil.
S ostrým švihem dopadl nástroj na levé chodidlo. Čuňas zaječel jak valkýra v posledním tažení.
Pravé chodidlo.
Jiná tónina zaječení a hra svalů na lýtkách, stehnech a fialovém zadku.
Všimla jsem si, jak Čuňas střídá tóny křiku a i styly křiku a jekotu od krátkého "AU" až po táhlé "JIIIIIJAJAJAJAÚÚÚÚÁÁÁÁGHRRRRRRR!"
K tomu ještě přibylo chrochtání, bručení a jiné pazvuky.
Čuňas byl celý zbrocený potem a začal se lehce třást.
Když Dámy skončily, měl chodidla nepoužitelná k chození.
Opět otočení celého lůžka. Vyklopila jsem područky a ruce připoutala dlaněmi nahoru s prsty pzajištěnými širokými pásy.
Dámy opět vyměnily nástroje a začaly opracovávat jeho dlaně.
Znovu otočení celého lůžka.
Paní Jil osušila Čuňasův rozkrok a Miss Flame vytáhla z pícky nahřáté železo.
Svítilo žlutým žárem. Vzpomněla jsem si na své cejchování a najednou jsem měla horkou chvilku, protože mi došlo, že součástí našeho rozsudku byly i další značky.
Rychle jsem ale pocity zaplašila a soustředila se na svou práci.
Miss Flame přešla k Čuňasovi a bez okolků mu na několik sekund přitiskla železo mezi široce roztažené nohy.
Objevila se trocha dýmu a celé Čuňasovo tělo se vzepjalo v poutech. Pak zvadlo.
Miss mi odevzdala použité železo a kývla na Paní Jil. Postavily se k rozbitému zadku a opřely se o něj a zapózovaly pro foťák jako dvě umělkyně u společného mistrovského díla.
Problém nastal, když bylo třeba Čuňase odsunout mimo. Nakonec jsme mu museli s jedním Klářiným otrokem spoutali nohy a odnesli ho na tyči jako ulovenou srnu. Opět děčný námět na fotky a jedovaté poznámky Dam.
Jeho Paní šla s námi.
Donesli jsme Čuňase do pokoje a složili ho na žíněnku na zemi. Cestou byl ještě ostříkán hadicí, aby nebyl od potu a soli.
Ležel na břiše, nohy od sebe a tiše sténal.
Jeho Paní nás poslala pryč a začala si otroka ošetřovat.
Poslední, co jsme slyšeli bylo: "Čuňasi, ty jsi tak zřízený, že si ani zadek neutřeš..."
Dámy se zatím přesunuly do velké koupelny a já byla vyslána pro hezouna Pajíka.
Když jsem vešla do jeho kobky, vypadal stejně jako Čuňas. Otočil ke mně uplakané oči.
"Budu bit?"
"Nebudeš, neboj."
"Opravdu?"
"Opravdu!"
Pajík ožil. Vstal, otřel si slzy a šel klidně se mnou. Trochu se zarazil, když uviděl obecenstvo. Ještě víc, když jsem ho začala poutat ke stroji.
Paní Gita mu sundala klícku a zavedla cévku. Potom i hadičku do žaludku.
Bez dlouhých cavyků spustila stroj.
Pajík se pokusil zazmítat, ale utáhla jsem ho důkladně.
Pajíkovo břicho se zvětšilo a zase splasklo. Tak to bylo několikrát. To bylo velké čištění. Pak zahučelo čerpadlo a Pajík začal připomínat těhotného.
Břicho mu vystouplo. Oči měl do široka otevřené a ruce křečovitě zaťaté v pěst.
Zvuk čerpadla ustal.
Z Pajíkova hrdla se ozývalo jen hučení a mručení. Z očí mu stékaly slzy.
Dámy se na jeho účet dobře bavily. A dost stresovaly i své otroky hláškami o nutnosti vyzkoušení i na nich.
Málem jsem se začala smát. Tolik psích očí jsem ještě neviděla.
Když program skončil a Pajík byl vysvobozen a já ho odváděla zpět do kobky, podíval se na mě a tiše řekl: "Děkuju, žes mi neřekl co mě čeká. Zbláznil bych se strachy. Tohle je to nejhorší, co jsem kdy zažil!"
Pokývala jsem hlavou a myslela si své.
Dámy se sešly opět v sále a zasedly k všeobecné zábavě k tabuli. Uklidila jsem křesla, otřela použité věci a připravila vše k večerní zábavě.
Alice zatím nanosila tácy s jídlem a pití a zaklekla vedle Paní Gity.
Večer byl tradičně o probírání všeho možného a předvádění vycvičenosti svých otroků.
Do postele jsme se dostaly po druhé hodině ráno. Sundání velkých pásů cudnosti bylo pro nás velkou úlevou.
Paní Gita nám popřála dobrou noc a na rozloučenou vesele zacinkala klíčky od mé klícky a Alicina pásu.
Vedle mě ještě spala Alice, má že...
He? Cože? Má žena? Začalo mi docházet, co se včera vlastně stalo.
Já jsem ženatý! A jmenuju se Rab.
Rab, tedy otrok. Už to mám i ve jméně.
No, aspoň že mám hodnou ženu. Poslušnou... Jo, ale poslouchá Paní Gitu a mně klidně zmydlí nebo ošuká umělákem.
Dobrá. Mám ženu, která mě zmydlí, nebo ošuká umělákem. Ale s láskou!
Alice si na mě položila ruku. Něco se jí zdá. Trochu kňourá ze spaní.
Pak se vzbudila. Kouká na mě, pak sjíždí pohledem na můj a nakonec na svůj rozkrok.
"Chceš říct, že jsme mohli celou noc šukat a my to prospali?!"
"Hmmm..."
Vypadlo ze mě inteligentně.
Sáhl jsem jí na břicho, sjel dolů, mezi nohy...
"Neeee, počkej, musím čůrat!"
Vstala, otevřela dveře a tam stála Paní Gita.
"Tak co, hrdličky? Jak jste se vyspaly? Byla to vášnivá noc?"
Alice zavrtěla hlavou. "Ne, Paní Gito. Obě jsme usnuly."
"No, tak to máte smůlu. Je čas vstávat.
Dášeňka si Po hygieně a výplachu nasadí velký pás cudnosti s gumovou kundou a ty naopak pás cudnosti s koulema a ptákem. Mazejte fofrem do velké koupelny, už máte nastavené programy."
Vystřelily jsme nahé do velké koupelny.
Za dvě minuty už jsem byla připoutaná.
Paní Gita zvolila příjemný relaxační program.
Oblékly jsme si pásy a zacvakly.
Na ně ještě latexové body,sukně, síťovè samodržky a střevíčky na podpatcích. Jedna druhé jsme upletly copy a vyrazily na snídani.
Pro změnu jsme teď my předváděly, jak si rvát ptáka do krku.
Tenhle způsob stravování má podstatné mínus. Jelikož namixovaná potrava stříká až do krku, moc si strávník nepochutná.
Vysrkla jsem nějaký jogurt a čekala na další rozkazy.
Paní Gita se napila kávy a začala rozdávat příkazy.
Alice připraví snídaně, včetně přípravy krmítek. Já musím donést do velké koupelny šest křesel a šest rohožek. Sklidit a posunout stoly v sále a připravit vše na výkon trestů, včetně křesel a rohožek pro publikum.
Umyly jsme vše po naší snídani, poděkovaly Paní Gitě a vrhly se do práce.
Cestou jsem potkala strýčka Rudolfa. Chtěl si se mnou povídat a přitom mi pomohl se stoly.
Připravila jsem na stupínek polohovací kříž. Byl to asi metr vysoký stojan, na kterém bylo lůžko, rozkládatelné do tvaru X, případně se dalo polohovat a zdvihnout horní část. Každé rameno se dalo polohovat samostatně.
Před něj jsem postavila do mírného oblouku křesla a rohože.
Potom stojan s různými bicími nástroji, stojan s poutacími řemeny, roubíky a dalšími potřebami. Též jsem připravila elektrickou pícku pro nahřívání cejchů a odemkla jsem vitrínu s cejchovacími železy.
Cejchů vlastnila Paní Gita několik desítek. Sbírala je a vlastnila tak i několik velmi cenných historických kousků.
Samozřejmostí byl stolek s lékárničkou a občerstvením pro exekutorku.
Když jsem zvedala jednu z krabic, našla jsem pod ní zlatý přívěsek. Měl tvar draka, plivajícího oheň.
Ukázala jsem ho Rudolfovi. Neznal ho a ani netušil, komu by mohl patřit.
Okamžitě jsem ho odnesla Paní Gitě. Ta si ho prohlédla a schovala do malé kovové pokladničky. Rudof zůstal u ní a já šla sama dodělat zbytek.
Nastal čas oběda.
Dámy se dopoledne bavily ve zbytku areálu a nic jim nechybělo.
Oběd dostali všichni, kromě odsouzených.
Po obědě se Dámy přesunuly před do křesel před stupínkem.
Paní Gita se postavila ke kříži a zjednala si ticho.
"Dámy a otroci. Dnes nás čeká vykonání trestů nad třemi odsouzenými. Dámám přeji zajímavý zážitek, otrokům poučení a provinilcům nápravu. Dášeňka vás teď nechá vylosovat tu z vás, která se chopí výkonu prvního trestu."
Obešla jsem dámy a ty si z černého sáčku vytáhly los. Pouze majitelka otroka nelosovala.
První los si vytáhla mladá Dáma s copy - Madam Dita
Vstala z křesla a nechala si přivést odsouzeného.
Z kobky jsem ho odvedla celkem v klidu.
Když ale uviděl celou scénu a obecenstvo, zbledl jako stěna.
Musela jsem zabrat, ale za chvilku už ležel na kříži. Všimla jsem si, že pohybuje rty. Naklonila jsem se k němu. Drmolil pořád dokola: "Prosím, prosím, já už to nikdy neudělám, prosím ne..."
Oznámila jsem to Madam Ditě.
Přistoupila k němu a řekla nahlas a jasně: "Lituješ pozdě. Ale pro klid tvé duše ti slibuji, že budu co nejkrutější, aby sis trest pamatoval co nejdéle."
Zdvihla horní část kříže do polosedě a nohy aretovala tak široko od sebe, jak mohla. Pak ze stolku vzala malý balíček. Rozbalila ho a vytáhla z něj dvě punčochy. Ukázala je připoutanému Pukovi.
"Poznáváš je? To jsou ty, které jsi ukradl své Paní!"
Vzala punčochy a dala je Pukovi pod nos. Pomalu jimi přejížděla po jeho tvářích, krku, hrudi...
Pukovi se postavil pták.
Madam Dita si jednu punčochu navlékla na pravou ruku a přitom levou dráždila a vzrušovala Pukovo přirození.
Netrvalo dlouho a Puk se udělal.
V tu chvíli Madam Dita chytla ještě stříkajícího ptáka do pravé ruky a začala ho tvrdě honit.
Paní Gita stiskla stopky.
Puk vykulil oči a začal naříkat. Nejdřív jen mírně, ale během pár minut už křičel z plných plic, plakal, sliboval..
Nebylo to nic platné. Madam Dita jela jako stroj. Po tvářích jí stékaly kapičky potu.
Puk se snažil uniknout bolesti. Zatínal svaly, kroutil chodidly, zatínal prsty.
Potil se.
Když se počůral bolestí, zaječel jako šílený a pak už jen hýkal.
"Stop!" Vykřikla Paní Gita a Madam Dita přestala dřít Pukovu bambuli.
Měl ji rozedřenou do krve.
Vytáhla desinfekci a celého ptáka pořádně nastříkala.
Puk zařval a byl na pokraji mdlob.
Na pokyn Madam Dity jsem Puka odpoutala a pomohla mu slézt.
Sotva mohl stát. Nohy se mu třásly.
Tiše jsem mu šeptla do ucha, aby nezapomněl poděkovat.
Otočila jsem Puka čelem k obecenstvu.
Paní Gita s Madam Ditou se postavily z druhé strany a Paní Gita oslovila Puka:
"Doufám, že jsi už pochopil smysl tvého trestu. Chceš k tomu něco dodat?"
"Já... děkuju za potrestání. Už to neudělá..." Zbytek zanikl v pláči.
"Výborně. Tomu se říká upřímná a účinná lítost. Co na to říká Paní Soudkyně?"
Paní Soudkyně se podívala na vzlykajícího otroka, který se sotva držel na nohou.
"Myslím, že bych mohla upravit druhou část trestu a povinnost nošení punčoch nařídit na jaro a léto a v ostatních částech roku jen do společnosti a na veřejnosti."
Obecenstvo zatleskalo a Madam Dita se lehce uklonila a nabídla Pukovi ručku k políbení.
Puk se opatrně sehnul a ručku políbil.
Odvedla jsem ho do kobky a chystala se předvést Čuňase.
Ten ale slyšel Pukův nářek a doslova se zasekl v zadním koutě kobky. Bránil se a nechtěl ven.
Musela jsem ho vytáhnout pomocí chvatů. Doslova jsem ho vytlačila do schodů a do sálu.
Už nás všichni čekali.
Jakmile dostal víc prostoru k manévrování, pokusil se mi vytrhnout.
Dostat ho na kříž, opět složený do lůžka byla hrozná dřina, ale nakonec se mi to povedlo.
Celou dobu Dámám sprostě nadával.
Nakonec došla trpělivost Paní Soudkyni.
Postavila se a zařvala tak, že i Čuňas zmlkl.
"Tak dost! Jestli si myslíš, že si tohle můžeš dovolit, tak ne! Protrpíš si trest v původní výši, navíc dostaneš dvacet ran rákoskou na každou dlaň a zákaz orgasmu na jeden rok. Za rok se uvidí!
Proveďte výkon trestu!"
Tentokrát byly vylosovány dvě exekutorky. Zrzavá Miss Flame a Paní Jil.
Přinesla jsem kbelík s naloženými řemenovými plácačkami.
Dámy si vytáhly každá jednu, nechaly je okapat a postavily se každá na jednu stranu trestaného. Začala Miss Flame.
Velký nápřah a plááác! Celé tělo trestaného se pod tím úderem zavlnilo.
"Jaaau!" Vyjekl Čuňas překvapeně.
Paní Jil se nedala zahanbit. Bylo vidět, že to obě dámy chtějí doslova otrokovi pořádně osolit.
Nasadily poměrně svižné tempo. Rána za ranou dopadaly na Čuňasův zadek.
Kolem se sačala tvořit slaná mlha.
Najednou Paní Klára vytáhla foťák a začala výkon trestu fotit.
"Čuňasi, budeš mít moc hezký fotky, tak se usmívej!"Vykřikla Čuňasova Paní.
Díky úsilí obou exekutorek a nastavení světel byla vidět nad připoutaným ječícím Čuňasem a jimi krásná duha.
Čuňas jekot střídal oslím hýkáním a vůbec vydával prapodivné zvuky.
Netrvalo dlouho a Dámy odložily už potřetí vyměněné plácačky.
Dámy nechaly celé lůžko otočit chodidly směrem k obecenstvu.
Vybraly si každá poměrně tenkou rákosku a opět zaujaly "pracovní" pozice.
Tentokrát začala Paní Jil.
S ostrým švihem dopadl nástroj na levé chodidlo. Čuňas zaječel jak valkýra v posledním tažení.
Pravé chodidlo.
Jiná tónina zaječení a hra svalů na lýtkách, stehnech a fialovém zadku.
Všimla jsem si, jak Čuňas střídá tóny křiku a i styly křiku a jekotu od krátkého "AU" až po táhlé "JIIIIIJAJAJAJAÚÚÚÚÁÁÁÁGHRRRRRRR!"
K tomu ještě přibylo chrochtání, bručení a jiné pazvuky.
Čuňas byl celý zbrocený potem a začal se lehce třást.
Když Dámy skončily, měl chodidla nepoužitelná k chození.
Opět otočení celého lůžka. Vyklopila jsem područky a ruce připoutala dlaněmi nahoru s prsty pzajištěnými širokými pásy.
Dámy opět vyměnily nástroje a začaly opracovávat jeho dlaně.
Znovu otočení celého lůžka.
Paní Jil osušila Čuňasův rozkrok a Miss Flame vytáhla z pícky nahřáté železo.
Svítilo žlutým žárem. Vzpomněla jsem si na své cejchování a najednou jsem měla horkou chvilku, protože mi došlo, že součástí našeho rozsudku byly i další značky.
Rychle jsem ale pocity zaplašila a soustředila se na svou práci.
Miss Flame přešla k Čuňasovi a bez okolků mu na několik sekund přitiskla železo mezi široce roztažené nohy.
Objevila se trocha dýmu a celé Čuňasovo tělo se vzepjalo v poutech. Pak zvadlo.
Miss mi odevzdala použité železo a kývla na Paní Jil. Postavily se k rozbitému zadku a opřely se o něj a zapózovaly pro foťák jako dvě umělkyně u společného mistrovského díla.
Problém nastal, když bylo třeba Čuňase odsunout mimo. Nakonec jsme mu museli s jedním Klářiným otrokem spoutali nohy a odnesli ho na tyči jako ulovenou srnu. Opět děčný námět na fotky a jedovaté poznámky Dam.
Jeho Paní šla s námi.
Donesli jsme Čuňase do pokoje a složili ho na žíněnku na zemi. Cestou byl ještě ostříkán hadicí, aby nebyl od potu a soli.
Ležel na břiše, nohy od sebe a tiše sténal.
Jeho Paní nás poslala pryč a začala si otroka ošetřovat.
Poslední, co jsme slyšeli bylo: "Čuňasi, ty jsi tak zřízený, že si ani zadek neutřeš..."
Dámy se zatím přesunuly do velké koupelny a já byla vyslána pro hezouna Pajíka.
Když jsem vešla do jeho kobky, vypadal stejně jako Čuňas. Otočil ke mně uplakané oči.
"Budu bit?"
"Nebudeš, neboj."
"Opravdu?"
"Opravdu!"
Pajík ožil. Vstal, otřel si slzy a šel klidně se mnou. Trochu se zarazil, když uviděl obecenstvo. Ještě víc, když jsem ho začala poutat ke stroji.
Paní Gita mu sundala klícku a zavedla cévku. Potom i hadičku do žaludku.
Bez dlouhých cavyků spustila stroj.
Pajík se pokusil zazmítat, ale utáhla jsem ho důkladně.
Pajíkovo břicho se zvětšilo a zase splasklo. Tak to bylo několikrát. To bylo velké čištění. Pak zahučelo čerpadlo a Pajík začal připomínat těhotného.
Břicho mu vystouplo. Oči měl do široka otevřené a ruce křečovitě zaťaté v pěst.
Zvuk čerpadla ustal.
Z Pajíkova hrdla se ozývalo jen hučení a mručení. Z očí mu stékaly slzy.
Dámy se na jeho účet dobře bavily. A dost stresovaly i své otroky hláškami o nutnosti vyzkoušení i na nich.
Málem jsem se začala smát. Tolik psích očí jsem ještě neviděla.
Když program skončil a Pajík byl vysvobozen a já ho odváděla zpět do kobky, podíval se na mě a tiše řekl: "Děkuju, žes mi neřekl co mě čeká. Zbláznil bych se strachy. Tohle je to nejhorší, co jsem kdy zažil!"
Pokývala jsem hlavou a myslela si své.
Dámy se sešly opět v sále a zasedly k všeobecné zábavě k tabuli. Uklidila jsem křesla, otřela použité věci a připravila vše k večerní zábavě.
Alice zatím nanosila tácy s jídlem a pití a zaklekla vedle Paní Gity.
Večer byl tradičně o probírání všeho možného a předvádění vycvičenosti svých otroků.
Do postele jsme se dostaly po druhé hodině ráno. Sundání velkých pásů cudnosti bylo pro nás velkou úlevou.
Paní Gita nám popřála dobrou noc a na rozloučenou vesele zacinkala klíčky od mé klícky a Alicina pásu.
