Násobky štěstí 35.

Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.

Ráno jako malované. Probudil jsem se doslova obložen Alicí.
To bylo fajn.
To, že mi rukou visela na lanku k bradavce už ne. Opatrně jsem jí ruku odstrčil stranou.
Paní Gita taky ještě spala. Opatrně jsem se obrátil na druhý bok. Zvláštní pocit mě přiměl se podívat na hrudník.
Bylo tam to, čeho jsem se obával prsa se mi vzájemně dotýkaly. podobně, jako jsem to kdysi viděl na jedné nudapláži u velmi otylého chlapa.
Povzdychl jsem si a zavřel oči.
Stejně jsem neusnul.
Alice přese mě hodila majetnicky ruku.
"Rostou, rostou?" Zašeptala mi do ucha.
Sakra, jak ví na co myslím?
Neodpověděl jsem.
"Nech to plavat." Šeptla mi znova do ucha.
Otočil jsem se k ní. "Nebudu moct mezi lidi."
"Ale jo. Stačí pružné obinadlo a volnější triko."
"Hmmm, to bude děsně nená... Aúúúú!"
Jehly zabodnuté do bradavek, pak do přirození, pak znovu do bradavek a znovu a znovu. Alice se drží za bradavky a skučí jako pes.
U klece se objevily nohy. Byly Paní Gity.
"Tohle je vážně skvělé zařízení! Doufám, že další věci od strýčka Rudolfa budou podobně praktické..."
Ještě několikrát stiskla střídavě tlačítka na ovladači.
"Co tu kvákáte, když chci spát?!"
"Dášeňka je ve stresu ze svých rostoucích koziček, Paní Gito. Trápí se tím."
"Jo tááák. No, tak aby bylo jasno. Buďt to vezmeš jako praktický dárek, aby sis nemusela lepit falešné kozy, poděkuješ a přestaneš blbnout, nebo tě nechám předělat na ženskou komplet. Ale pak už z toho opravdu nic mít nebudeš. Vždycky je lepší pravý čurák, než falešná kunda.
Aby se ti to v hlavě líp srovnalo, od této chvíle jsi holka s čurákem. Mluvit budeš v ženském rodu a máš zákaz mužského oblečení.
Mazejte do koupelny. Pak obě kostým služky i s líčením a ať už mám snídani na stole!"
Otevřela nám klec a my vylítly ven jako střely.
U snídaně si nás Paní Jil zkoumavě prohlížela.
Čubka jí seděl poslušně u nohy.
Obrátila se na Paní Gitu.
"Drahá Gito, nevíš, co dostal čubka za injekci do bradavek? Mám pocit, že se mu taky plaší hrudník."
"Alice, víš to?" Předala Paní dotaz dál.
"Ano, Paní Gito. Dostal totéž, co Dášeňka. Navíc dostal hormonální injekci. Vypadají mu vousy a ..."
"NE!!! Řekni, že to není pravda! Prosím!"
Čubka klečel s hlavou na kolenou a tiše plakal.
"Dášeňko, co tvá produkce?" Otázala se Paní Gita.
"Trochu se snížila, Paní Gito. Snad se to zeslabování hned tak nezastaví."
"To je dobře. Když už tu mám dvě služtičky, tak uklidíte komplet všechny užívané místnosti a odpoledne půjdeme do sklepa."
"Pokud se tu najde ještě jeden kostým, budou tři služtičky." Zasmála se Paní Jil.
Paní Gita nařídila mně a Alici, abychom čubku oblékly.
Za půl hodiny stály tři služky v pozoru před Dámami.
"Výborně. Alice velí vašemu oddílu a jakýkoliv problém mi nahlásí."
Alice se zeptala proč velí ona, když to tu znám lépe já.
"Protože v tomto domě má žena, byť otrokyně, vyšší postavení, než jakýkoli sameček. A už padejte!" Odsekla Paní Gita a my vyklusaly na chodbu.
Začaly jsme odspodu. Tedy kobky, schodiště, sál... Těsně před obědem jsme skončily.
Paní Gita provedla kontrolu a pochválila Alici za dobrou práci.
Oběd byl tentokrát o trochu později, protože čubka převrhl hrnec s bramborovou kaší a my museli dělat novou.
Paní Gita v jídelně rozprávěla s Paní Jil, když jsme přišli a začali servírovat.
"Třicet osm minut zpoždění. Kdo za to může?" Zeptala se ostře Paní Gita.
"Já, Paní Gito velice se omlouvám." Přihlásil se čubka.
"No, když za to můžeš, tak vylosuješ způsob trestu pro všechny." Řekla Paní Gita a nechala čubku vylosovat papírek z plechovky.
"Přečti co je tam napsáno."
Čubka papírek rozbalil a četl: "Široký řemen, ve slané vodě máčený, všechny nedbalosti vyhání."
"Ale to je mi náhoda! Zrovna včera jsem ten řemen naložila! Takže si uděláme příjemné odpoledne." Potěšeně řekla Paní Gita a usmála se.
Atmosféra u oběda byla dusná.
Bylo ticho.
Sklidili jsme po jídle, umyli nádobí a vešli zpět do jídelny.
Poklekli jsme před Dámami.
Paní Gita se na nás podívala spatra a Významně zvedla obočí. To byla Jasná výzva.
"Paní Gito. Prosím o potrestání za oběd opožděný o 38 minut." Vypravila jsem ze sebe.
"No, jsem ráda, že tě to napadlo."
Takže každý dostane 38 řemenem a Alice jako vaše vedoucí o deset víc.
Za deset minut budete všichni svlečení v sále. Je tam na takovou exekuci krásná akustika.
Za deset minut jsme stáli svlečení na stupínku v sále.
Uprostřed sálu stála trestná koza a vedle ní kbelík s několika řemeny.
Byly to obyčejné vojenské opasky, přeložené a opatřené dřevěnými rukojeťmi. Polilo mě horko.
Když mě mazáci pasovali, dostal jsem takovým řemenem deset ran a nemám na to dobré vzpomínky.
Dámy se moc nerozmýšlely, vzaly čubku, připoutaly ho ke koze, do pusy mu vrazily rozvěrák a Paní Gita pokynula rukou Paní Jil, že má přednost.
Ta vytáhla jeden z řemenů. Nechala z něj okapat vodu, napřáhla se a pohybem začínajícím až v bocích, zasadila první úder. Byl tak silný, že kolem čubčího zadku se vytvořil oblak kapének. Čubka zařval a svaly na celém těle se mu napjaly. Paní Gita dřepěla u čubí hlavy a tiskla si ji na prsa. Bylo vidět, jak jí to dělá dobře.
Další úder a další a další. Po devatenácti úderech nastoupila Paní Gita s novým řemenem.
Vedla údery z druhé strany a rafinovaně vždy počkala několik sekund, než si čubka uvědomí bolest.
Poslední úder už čubka jen sípal.
Dámy ho odpoutaly a společně odvedly do kobek v podzemí.
Viděl jsem na Alici, jak se nepatrně chvěje.
Dámy se vrátily a se zručností katových pacholků mě připoutaly a opět mi vrazily mezi zuby rozvěrák.
Paní Gita mě držela za hlavu a šeptala: "Krásně se chvěješ. Jen křič... Cítila jsem její vůni a vnímal rychlý tep
Začaly dopadat rány. Ještě jsem neměla zadek úplně zahojený a tak bolely o to víc. Nejhorší ale byla bolest od soli. Pálila a štípala. Ke konci už jsem také moc křičet nemohla.
Když mi Paní Gita vyndala roubík, jen jsem hlesla, ať mi vysází trest i za Alici.
Paní Gita mi dala prst na rty.
"Pšššt!"
Když mě odváděly, nezamířily do sklepení, ale namačkaly mě do stojací klece a zamkly.
Pak se chopily Alice. Jednaly s ní stejně jako se mnou. Údery, křik, tentokrát v jiné tónině. Najednou utichly.
Paní Gita se sklonila k Alici a něco jí tiše říkala. Alice jen zavrtěla hlavou. Paní Gita pokrčila rameny a vysázela jí zbylé údery. Ale těch deset navíc ne.
Dámy odvedly ubrečenou Alici do sklepení a pak i mě. Než za sebou zavřela Paní Gita dveře kobky, řekla mi, že těch deset si vybere u mě někdy jindy.
Osaměl jsem v kobce. Přemýšlel jsem proč takový trest. U vedlejší kobky se otevřely dveře. Odváděly čubku. Pak si přišly pro Alici.
Nakonec se otevřely mé dveře. Stála v nich Paní Jil.
Vešla dovnitř, přivřela za sebou a řekla mi abych vstala.
Postavila jsem se.
Přistoupila ke mně a začala mě osahávat. Hladila mě po zádech, bocích pálícím zadku a obzvlášť ji zaujala má pučící prsa.
Nakonec se svezla na kolena, odemkla a sundala mi pás cudnosti a začala mě hladit po stehnech, po šourku a opatrně mi stáhla předkožku.
Olízla mi žaluda. pěkně pomalu. Olizovala ho jako zmrzlinu, špičkou jazyka dráždila ústí močové trubice a nakonec ho začala kouřit. Bylo to nádherné. Skoro jsem zapomněl na bolavý zadek. Mé vzrušení rostlo až přešlo v mohutný orgasmus.
Stříkal jsem dojí do pusy obrovské množství semene. Nepustila ani kapku a vše spolykala.
Zvedla se, podívala se mi do očí a zašeptala: "To bylo na rozloučenou, ty poslední rytíři. Nasadila mi zpět klícku a zamkla ji. Zacvakla mi vodítko do obojku a odvedla mě do jídelny, kde klečel čubka a Alice
Tam se slavnostně rozloučila, vzala si na vodítko čubku, který nesl dva kufry a odešli. Paní Gita je šla vyprovodit.
Když se vrátila, zvedla nás po jednom do stoje, objala nás a tiše řekla: "Děkuji vám. Bylo to náročné, ale teď máte tři dny absolutního volna na rekreaci.
Klec nezavírejte, ani si nezapínejte řetízky.
Hezky se vyspěte a zítra si uděláme prima oběd a mám tu i něco na sosání.
Dobrou noc."
Došly jsme přes koupelnu do pokoje.
"Co se Paní stalo?" Zeptala se Alice.
"Je unavená. Dnes bychom za ní měli jít a nenechat ji samotnou. Mohla by se opít. Zle opít." Odpověděl jsem a vzal alici kolem pasu. Paní Gitu jsme našli v kuchyni. Klekli jsme si jí k nohám a koukali na ni.
"Co tu chcete, vy dva? Máte se tulit, nebo spát." Ta výčitka se jí nepovedla.
"My vám raději klečíme u nohou, Paní Gito." Řekla Alice a zářivě se usmála.
"Dnes ne. Chtěla bych, abyste si se mnou poseděly u vína. Ale vy dnes sedět nemůžete. Takže Dášeňka vytáhne tác, dá na něj nějaké dobroty z lednice, ty vezmeš skleničky, já víno a uděláme si večer vleže.
A byl to krásný a uvolněný večer. Probírali jsme vše možné, když se najednou Paní Gita zamyslela a řekla Alici, že si všimla, že mě neoslovuje "Můj Pane".
Alice se zasmála a pak zvážněla.
"Omlouvám se, Paní Gito, ale musím vám něco vysvětlit a přiznat se, že jsem povodnice."
Paní Gita na ní vytřeštila oči. "Podvodnice?"
"Ano, Paní Gito. Vím jak elektronická hypnóza funguje a vím jak byla doktorka zákeřná. Hypnóza donutí vaše tělo dělat i to, co nechcete. Vy víte co děláte, ale nemůžete to kontrolovat.
Vymyslela jsem tedy rychlý plán, jak se jí trochu pomstít. Ve chvíli, kdy na mě Dášeňka promluvila, sehrála jsem tu etudu s názvem "Můj Pán". Málem jsem se prozradila, když jsem viděla jak ji to rozhodilo. Škoda, že jste to neviděla. Proto se mě chtěla zbavit nadobro."
Paní Gita se zamyslela a zadumaně řekla: "No, vypadá to, že sis tím zachránila život ... ty potvoro prolhaná!" A obě se rozesmály.
Alice dopila skleničku, otočila se ke mně a s psíma očima špitla: "Dolejete mi, Můj Pane?"
Celý pokoj se otřásl smíchem.

KONEC 1. DÍLU