Násobky štěstí 30

Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.

Probudil jsem se do leknutí.
Byl jsem na posteli sám.
Po včerejšku mě bolelo břicho. Cítil jsem strašné sucho v krku a trochu mě pálila močová trubice. Měl jsem hlad a navíc jsem měl pocit "plných koulí" a strašné nadrženosti. Jako bych se nemohl dlouho vystříkat. Ale po událostech posledních dní...
Taky se mi chtělo čůrat.
Kdybych mohl, kroutil bych se. Ale já nemohl. Nohy jsem měl připoutány mírně roztažené a ruce spojené, ale připoutané za hlavou.
To bylo zvláštní. Když jsem usínal, byl jsem připoután za obojek a za spojené nohy. A poměrně volně.
Olízl jsem si rty. Měchýř tlačil víc a víc.
Pomyslel jsem si, že pokud se počůrám, bude mě to asi dlouho a hodně bolet. Odhodlal jsem se zkusit hlasově projevit.
Asi po třetím zavolání se otevřely dveře a v nich se objevila Paní Gita.
"Á, miminko se nám vyspinkalo!" Prohlásila s potutelným úsměvem.
Pak vešla a za ní vstoupila Paní Doktorka s tlumočnicí.
"Jak se cítíš?" Otázala se Paní Doktorka ústy tlumočnice.
Vylíčil jsem své pocity. Paní Doktorka ze mě stáhla deku a rukou mě vzala za koule a promnula je.
Zabolelo to a já syknul.
"Klid. Když budeš trpělivý, bude z tebe nadsamec." Nechala mi přetlumočit. Pak se otočila a z rukou tlumočnice vzala injekční stříkačku. Její obsah mi opět přesunula do zadku.
"Tento preparát trvale zvyšuje produkci sperma a zároveň dojde i ke zvětšení varlat a násobnému zvýšení libida."
Myslel jsem, že už to nevydržím. Potřeboval jsem na záchod a ona se tu rozplývá.
Konečně mě Paní Gita odpoutala a povolila jít na záchod.
To byla úleva! Ale jen od moči. Nadrženost a pocit plných koulí nezmizel.
Došel jsem zpět do ložnice.
Dámy o něčem diskutovaly. Vyčkal jsem až domluví a zahlásil se.
Paní Gita mi podala pás cudnosti, jaký jsem ještě neviděl.
"Nasadit a zacvaknout."
Provedl jsem rozkaz. Byl to velmi zvláštní pás cudnosti. Odděloval varlata od sebe a tím natahoval kůži šourku. Klícka byla ale velká a pohodlná. Můj barevný papoušek se do ní vešel bezbolestně.
Paní Gita zkontrolovala správnost a pevnost zacvaknutí a s úsměvem se zeptala, jestli mě nic netlačí. Odpověděl jsem že ne, že pás se zdá být pohodlným.
Usmála se a kývla na Paní Doktorku. Ta něco pošeptala překladatelce.
Dívka se rozzářila a vykročila ke mně.
Pohladila mě po tváři. Obejmula mě. Přitiskla se ke mně a já uslyšel její vzrušený dech.
"Obejmi mě. Obejmi mě pevně! Líbí se ti má prsa? Neboj se, teď si můžeš hrát..."
Otočila se zády ke mně, vzala mé ruce a položila si je na ňadra. Začal jsem hladit ty oblé bochánky s hroty bradavek. Cítil jsem. jak se mi hrne krev do tváří a do...
"Úúúúú!" Zakňučel jsem bolestí, protože ztopořený pták narazil na dno klece a způsobil, že objímky nad koulemi se rozjely od sebe. Bolest prošlehla mými boky do ledvin a nohy mě neudržely. Šel jsem do kolen a z očí mi doslova tryskaly proudy slz.
"Madame, vše funguje jak má." Slyšel jsem kdesi nad sebou dívčí hlas.
"Báječné! Dokonalé! Děkuji!" Ozval se hlas Paní Gity.
"Nemá smysl si strkat ruce do rozkroku. Až ti pták splaskne, povolí i mechanismus klícky. Ještě bys mi chtěl hladit prsa?"
"Ne, prosím, už ne." Pípl jsem tiše a snažil se soustředit svou mysl na práci, na zdění, na omítání...
"Vstaň. Umýt, nasnídat se a za půl hodiny se budeš hlásit ve velkém sále v páskovém postroji!" Vyjela Paní Gita zostra. Úsměv a laskavost byly ty tam.
Dámy odešly. Rychle jsem se umyl, ustrojil a najedl a v sále jsem byl včas. Cestou jsem si všiml, že už jsou dvě hodiny odpoledne. Něco mi musely dát na spaní, protože takhle dlouho jsem ještě v limbu nebyl. Navíc mě ve spánku připoutaly jinak, než otrok večer.
Vešel jsem do sálu a ohlásil se.
Překvapilo mě, že stoly byly srovnány i se židlemi v koutech a ve stojaté kleci byl zavřený čubka.
Dámy stály u okna, o něčem debatovaly a otrok ležel na zemi na zádech. Jeho polohu kontrolovala a jistila noha Paní Doktorky, obutá do střevíčku se zvláštním podpatkem s trnem dozadu, položená špičkou na břiše a podpatkem na mohutném pásu cudnosti.
Dámy mě přehlížely jak družstevní lány. Čekal jsem trpělivě v pozoru na "svém" místě za dveřmi.
Dámy ještě chvíli debatovaly a pak mi Paní Gita pokynula, abych přišel k ní.
"Dnes budeš relaxovat a pozorně se dívat, co čeká odbojníky." Řekla mi a přikázala vytáhnout čubku z klece. Otevřel jsem klec a čubka na mě vypadl. On spal! Spal ve stoje.
Naštěstí mi přiskočil na pomoc otrok a tak jsme čubku společně položili na zem.
"Omlouvám se, Dámy, ale čubka spí." Zadeklamoval jsem v pozoru.
"Inu, měl náročnou noc. S psychokuklou toho moc nenaspíš."
Paní Doktorka došla zvolna k čubce a švihem potvrzujícím dlouholetou praxi zasáhla čubčí levé varle. Všiml jsem si, že čubka má podobný pás cudnosti jako já, jen s očky na objímkách nad koulemi.
Čubka se bolestí schoulil do klubíčka a zaječel.
Paní Doktorka se k němu rychle sklonila a připnula mu ke každé kouli krátké lanko, spojené s poutem na noze.
Vzala si od překladatelky nabízenou rákosku a doslova třískla čubku přes nabídnutý zadek. Čubka zareagoval a našponoval se. Tím se natáhla lanka a vytáhla čubčí koule od rozkroku.
Čubka znova zaječel a smotal se do klubíčka. Další třísknutí rákoskou. A další a další. Čubka poslušen instinktu vytrčoval a skrčoval nohy. Řval jako pominutý. Paní Doktorka stála nad ním a usmívala se. Asi po dvaceti třísknutích se postavila obkročmo nad čubku a položila rákosku na otrokovy předpažené ruce. Vzala z nich široký řemen, doplněný úzkými řemínky a lanky se svorkami a také třmeny.
Paní Gita přistoupila blíž, lehce pleskla tušírkou čubku do tváře.
"Vstávat na všechny čtyři! Paní Doktorka si chce zajezdit na koníčkovi. Všechny příkazy ti bude dávat bez použití hlasu, aby ses naučil reagovat. Pokud se budeš snažit, zkrátí ti pobyt v psychokukle. Čubka jen zahuhlal, protože když otevřel pusu, aby odpověděl, vrazila mu do ní Paní Gita roubík ve tvaru písmene T. Od příček roubíku vedly opratě, které okamžitě přešly to levé ruky Paní Doktorky. Čubka se postavil na čtyři. Paní Gita odstoupila a vystřídala ji tlumočnice. Rychle připnula k uzdě lanko vedoucí z nosu čubky a to těsně před chřípím spojila sponou ve tvaru ležaté osmičky.
Pak zapnula čubce pod hrudníkem pás a připnula svorky na bradavky. Čubka zahuhlal, pokusil se sáhnout si na bradavky a přitom zapomněl, že stojí na všech čtyřech. Dopadl na lokty a čelo. Ještě byl snad ve vzduchu, když na jeho zadek dopadla tvrdá rána rákoskou. Paní Doktorka si ji vzala zpět hned po položení pásu na čubčí záda. Čubka zahuhlal a s důrazným "MMMMMM! HMMMMMMM!" se vydrápal do správné pozice. Hodně mu v tom pomohla také uzda, která mu zvrátila hlavu dozadu. Čubce tekly z očí slzy.
Paní Doktorka se ohlédla a divadelním gestem ukázala na čubí zadek. Překladatelka vytáhla malý kufřík a otevřela ho před Paní Doktorkou jako prodejce parfémů. Ta se chvíli rozmýšlela a pak ukázala prstem. Překladatelka přikývla. Položila kufřík na stolek a vytáhla kovový anální kolík a přidělala k němu mohutný koňský ocas. Ukázala celek Paní Doktorce a ta jen naznačila bradou, kam patří. Překladatelka kolík namazala lubrikantem a bez nějakých cirátů ho vrazila do čubího análu. Ten začal kroutit hlavou. Nevím, jestli to byl výraz nechápání situace, nebo nesouhlasu. Každopádně zapadl do nenávratna.
Paní Doktorka odstoupila od čubky, pokochala se celkem a usadila se na čubčich bedrech. Zvedla nohy a vložila je do třmenů. Zavrtěla se a napřímila. Překvapila mě vyrýsovaná muskulatura svalů na jinak štíhlé postavě. Paní Doktorka na sobě měla totiž elastickou kombinézu, doplněnou krátkou sukénkou.
Pokrčila levou nohu a lehce přitáhla a pootočila zápěstí. Čubka se prohnul doleva a položil doleva i hlavu. Totéž provedla doprava. Pootočila chodidla a drápkem na podpatku lehce zaryla do kůže na žebrech čubky. Akci podpořila trhnutím pánví. Čubka pochopil a vyrazil vpřed. Opatrně, aby si neudělal bolest v rozkroku, lezl krátkými kroky po podlaze. Za chvilku už měl pravidelný krok a jeho cvičitelka ho opět pobídla. Čubka trochu zrychlil, ale asi málo, protože přišla další pobídka a třetí byla zdůrazněna opět třísknutím do zadku, který už byl pruhovaný jelity a na dvou místech se ukázaly kapičky krve. Čubka vyrazil, ale jak natáhl nohu, lanko mu mocně zatáhlo za kouli. Všiml jsem si, že lanka trochu pruží, ale asi ne moc. Čubka se sbalil do klubíčka a složil se na bok. Bylo to tak rychlé, že jezdkyně nestihla vytáhnout nohu ze třmenu a ocitla se na podlaze též. Čubka ležel na boku, obě ruce v klíně a hýkal do roubíku. Pomohl jsem Paní Doktorce na nohy a ta mi poděkovala pokývnutím hlavou.
Pak přistoupila k nešťastné čubce a bez milosti ho začala bít. Krutě a rafinovaně. Ránu vždy umístila na nejcitlivější místa A čím déle, tím citlivější. Čubka se válel po podlaze ve snaze uniknout vlnám bolesti. Celá scéna vyvrcholila opět ránami do už tak rozbitého zadku, které opět nutily čubku natahovat nohy a ubližovat si sám. Korunou byly dva mistrné údery, kterými strhla svorky z bradavek.
Čubka omdlel.
Na pokyn odstrojil otrok čubku, který mezitím přišel k vědomí. Hodil si ho přes rameno jako pytel a odnesl. Já šel s ním do jejich pokoje. Tam přibyla kovová židle s pouty a vedle ní velká helma bez průzoru. Otrok čubku bleskurychle usadil a připoutal. Ten se nezmohl na odpor. Jen když uviděl přilbu, začal se třást. Nebylo mu to moc platné. Dostal malý rozvěrák mezi zuby a byla mu nasazena přilba. Kabel od ní otrok zapojil do otevřeného kufříku s dvěma digitálními displeji a několika ovladači. Pak přístroj oživil, nastavil jakési údaje a zapnul.
Čubka se začal v poutech hýbat. Zatínal prsty do područek, snažil se otáčet hlavu, hysterie se zvyšovala... a najednou opadla. Slyšel jsem těžké oddychování. Přilba se pomalu začala sklánět dopředu. Otrok mi ukázal na levý displej, který odpočítával. Když se vynuloval, najednou se čubka napnul jako by dostal ránu. Tlumené zařvání ve mně vzbudilo lítost.
Neměl jsem čas nic říct, protože mě otrok vzal kolem ramen a vyvedl ven z pokoje. Vrátili jsme se do sálu. Paní Gita se mě zeptala, jestli jsem se poučil.
Odpověděl jsem, že ano.
"No, tak se podíváme." Řekla s úsměvem. Zamrazilo mě v zádech.
Na rozkaz jsem roztáhl nohy. Paní Gita se sklonila k mému břichu a chytla mě za koule. Každou rukou za jednu.
"No, moc pěkné! Co bys řekl takové prima erekci?"
Vzpomněl jsem si na bolest a trochu se omeškal s odpovědí.
Paní Gita se napřímila a vyťala mi mohutnou facku. Pak druhou a další.
"Já ti nestojím za odpověď, zmetku? Tak co bude?"
"Pokud si přejete mou erekci, Paní Gito, tak chci erekci."
Další facka.
Tváře už mi hořely.
"Tak aby bylo jasno. Pokud se tě zeptám a budeš mít na výběr, vybereš si VŽDY tu pro tebe nepříjemnější variantu. Rozumíš?"
"Ano, Paní Gito. Rozumím."
"Tak znova: Chceš míd dnes erekci?"
"Ano, Paní Gito, chci erekci."
"Výborně. Dášeňka pochopila."
Otočila se a odešla k oknu.
Přistoupila ke mně krásná tlumočnice. Začala mě hladit.
Sundala si těsnou halenku a ukázala mi svá ňadra a hned nato se zbavila sukně a kalhotek. Pak se ke mě přitiskla a začala mě líbat. Sklouzli jsme na zem.
Ještě během toho jsem cítil nastupující bolest.
Položila si mě na záda.
"Prý rád lížeš? Mám ráda kundolízky."
Sedla mi nad obličej a přitiskla přirození na pusu. Začal jsem ji opatrně lízat. Moje erekce se sesílila a s ní i bolest šlehající až do ledvin. Začal jsem se kroutit. Ne já. To bolest kroutila mým tělem. Lízal jsem jako o život. Dívka navíc začala hýbat pánví a jezdila mi po obličeji vlhkou kundou. Bolest byla šílená. Řval jsem do té sladké škvíry, kroutil se, zaťalprsty do něčeho měkkého, zaslechl zaječení a najednou... Nic.
Probudil mě mokrý hadr na tváři. Bolely mě strašně koule a v puse jsem měl sladko. Pootočil jsem hlavu.
Nade mnou se skláněla Paní Gita a omývala mi obličej.
"Vy mladí nic nevydržíte. Necelých pět minut a oba v limbu." Bradou ukázala vedle mě.
Otočil jsem hlavu. Dívka ležela vedle mě a ji pro změnu přiváděla k vědomí Paní Doktorka.
V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem něco předtím zmáčkl. Pohled mi potvrdil mé obavy. Na ňadru ležící dívky se rýsovaly pruhy po mých prstech, zakončené tmavějšími skvrnami.
Konečně přišla dívka k sobě. Trochu nechápavě se rozhlédla, pak tiše sykla a přejela si psty po červených pruzích.
"Já... Já se moc omlouvám. Nechtěl jsem ublížit..." Začal jsem blekotat. Dívka se usmála. S pomocí Paní Doktorky se posadila, natáhla se ke mně a pohladila mi tvář.
"Děkuju." Řekla tak něžně, že jsem měl co dělat, abych utlumil začínající erekci."
Dámy už opět stály nad námi a já se též snažil postavit.
Když se mi to podařilo, pomohl jsem na nohy i dívce a shýbl se pro její oblečení. Když jsem jí ho chtěl podat, dostal jsem ránu bičíkem.
Prst Paní Doktorky jasně ukazoval, kam oblečení patří. Do koše.
Dívka sklopila oči.
Paní doktorka jí něco řekla a bičíkem ukázala na mě.
Dívka kývla hlavou a otočila se ke mně.
"Paní Doktorka říká, že jsem měla příkaz ti udělat erekci. Můj orgasmus povolen nebyl. Za trest dostanu padesát ran rákoskou. Od tebe."
Otevřel jsem pusu.
"Ale to nejde. Já tě nechci bít. Nechci ti ubližovat."
Dívka posmutněla. Pak něco řekla Paní Doktorce.
Ta jí odpověděla a ukázala na buben a trestnou lavici u zdi.
"Prý sis vybral špatně." Řekla dívka.
Postoupila k Dámám a tiše tlumočila.
Otrok zatím vytáhl buben i lavici doprostřed místnosti a když dívka domluvila, připoutal ji k bubnu a bradu jí podložil polštářkem.
Pak mě Paní Gita vzala za obojek a odtáhla k lavici. Připoutala mě k ní a také mi podložila bradu. Viděl jsem přímo do očí překladatelky, které byly ani ne půl metru od mých.
Paní Gita se sklonila mezi nás a řekla:
"Otrok, který odmítne vykonat příkaz, zaslouží trest. Měl jsi dát padesát ran, dostanete je ale oba.
Abyste se nehádali, vystřídají se všechny stojící osoby, včetně otroka."
Zíral jsem na obličej dívky a postřehl za ní pohyb.
Zasvištění a náraz. Dívka zavřela křečovitě oči a zatnula zuby.
V tu chvíli zasáhla rákoska můj zadek.
Zareagoval jsem stejně jako má spolutrpitelka.
Pak už padala rána za ranou. Žádný "hrací" výprask pro potěšení Paní, ale neustálý příval bolesti.
První jsem vykřikl já.
Bylo mi stydno. Kousek přede mnou statečně trpěla dívka a ani nehlesla. Chvíli před koncem jsem se neudržel a bolestí se pomočil.
Když nás odpoutali a postavili vedle sebe, oběma se nám třásly nohy.
Paní Gita nám poručila vše uklidit a pak přijít za Dámami.
Při úklidu jsem zjistil, že moč neudržela ani dívka.
Uklidili jsme, vytřeli celou podlahu a oba se ohlásili u Dam.
Slovo si vzala Paní Doktorka.
"Když je jeden ochoten trpět pro druhého, říká se tomu láska. Milující se lidé mají spát vedle sebe, i když jsou to oba otroci. Proto ode dneška do konce našeho pobytu budete vy dva bydlet spolu."
Uvědomil jsem si, jak strašné je pro dívku klesnout z pozice asistentky do pozice otrokyně. To, jak sebou trhla to potvrzovalo. Navíc musela vše překládat.
Vždyť ona vlastně musela překládat i domluvu o svém trestu!
Paní Doktorka domluvila a podala otrokovi dámský pás cudnosti s kovovým dildem směřujícím dovnitř.
Otrok surově vrazil koleno mezi nohy, nasadil jí pás a uzamkl. Klíče podal své Paní.
Pak nás Dámy odvedly k mé kleci. Dívka do ní musela vlézt hlavou napřed a já pak obráceně. Můj pás cudnosti byl spojen lankem s jejím obojkem a její pás cudnosti s mým obojkem. Bylo nám v kleci těsno.
Navíc jsme měli jen jednu deku a jeden podhlavník.
Dámy nám popřály dobrou noc a odešly.