Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.
Čubka zamručela, protože pohyb rozevřené hrušky v zadku jí nebyl příjemný.
"Ale ale! Tady je někdo cíťa!" Paní Jil udělala výsměšný postoj s ukazováčkem vraženým do koutku úst.
"Jeminánku, to abychom byly k tobě velmi citlivé, něžné a jemné, že? Určitě budeš ráda, když přijdeš na řadu druhá, až se bude odpoledne malovat, že? Ale to se budeš muset sakra snažit, víš!"
"Ano, Paní Jil. Budu se snažit." Odpověděla čubka pokorně a sklopila zrak.
Paní Jil jen kývla a kývla na mě. Dooblékla jsem čubku do kostýmu a zaujala předepsaný postoj na všech čtyřech. Čubce to chvíli trvalo, ale pak pochopila a před Dámami stály dvě lišky.
Paní Gita mě pohladila a podrbala za oušky. Zavrtěla jsem ohonem. Čubce vrtění moc nešlo, tak slízla několik švihnutí přes boky, aby se to naučila.
Vždy zakňučela a dámy se shodly na názoru, že líp kňučí, než vrtí.
Posadily se znovu do křesel a Paní Gita si mě přivolala k noze.
Zaklekla jsem vedle její nohy a čekala. Čubka byla tak zblblá, že si klekla vedle mě.
Paní Jil zvedla obočí a vrhla pohled na mě, na čubku a na Paní Gitu.
"Drahá hostitelko, mám dojem, žes mi ukradla lišku." Zasmála se. Pak se naklonila k Paní Gitě a něco jí pošeptala. Ta na Jil vrhla rozzářený pohled.
"Skvělý nápad, Jil! Rozhodně souhlasím." Pak zvedla ruku s bičíkem a švihla čubku po zádech. "Jedeš! Kde máš paničku?!"
Čubka se přesunula k nohám Paní Jil a vzorně zaklekla.
Potom se Dámy ještě nějaký čas bavily o všem možném. Nastal čas oběda a Paní Gita mě nahnala do kuchyně, abych naservírovala jídlo opět přivezené v boxu. Jedli jsme ve velké jídelně, už zbavené provizorní konstrukce recepce.
Čubka neustále strkala do jídla packy, tak jí je Paní Jil spoutala za zády.
Nebyla zvyklá jíst z misky a byla upatlaná až za ušima.
"No, ty vypadáš! Jako čuně. To bude chtít aspoň sprchu. Máš kolínka až ve vlasech! Fuj."
A Paní Jil zhnuseně čubce vytáhla z vlasů několik kolínek. Nabídla je čubce na dlani. Když se čubka sklonila tlamou k ruce, ruka uhnula a zlomyslně jí rozpatlala kolínka všude po obličeji. Pak musela čubka ruku olízat a poděkovat.
Po obědě nás Dámy umyly a byl chvíli oddych. V příhodné chvíli Paní Gita nasadila slavnostní tvář a vyzvala nás abychom vstali. Pak se jí v ruce zableskl klíč.
"Drahá Jil. Dovol, abych ti umožnila jako první vyzkoušet naši novou koupelnu. Je tam vše co máš ráda a ještě něco navíc! Mimo mě a řemeslníků ji ještě nikdo jiný neviděl. Ani Dášeňka!"
Paní Jil se zatvářila překvapeně a potěšeně a s užaslým "Jůůů, děkuji!" převzala nabízený klíč. Vyrazila k nové koupelně jako střela. Čubka měla štěstí, že zrovna stála. Kdyby byla na čtyřech, určitě by jela po břiše.
Paní Jil vrazila klíč do zámku dveří, odemkla, pootevřela a strčila škvírou hlavu dovnitř. Paní Gita jí tam předem rozsvítila, takže se ozvalo jen potěšené "Jéééé! Nádhera!" Pak hlavu vytáhla a podívala se na Paní Gitu. "Opravdu mohu?"
Paní Gita se usmála a přikývla.
"Jupí. V tom případě tě požádám o spolupráci v radovánkách."
Paní Gita se znovu usmála a mrkla jedním okem. Pak se obrátila na mě: "Svléknout a odstrojit. Do naha! Sundáš si i klícku. Potom budeš čekat tady v kleče, čelem ke zdi!" Podala mi klíček od klícky a podívala se na Paní Jil. Ta se nadýchla, řekla čubce, že pro ni platí totéž a obě dámy odešly.
Pomohl jsem čubce s odstrojením a za chvíli jsme už oba klečeli u zdi, jen s obojky na krcích a vodítky položenými přes ramena.
Dámy se vrátily oblečené v županech a Paní Gita si nesla dlouhé pouzdro na rákosky. Zatrnulo mi. Tak proto mě neuhodila! Došlo mi, že dámy jsou už dávno domluvené.
Byli jsme vyzvednuti z čekání a uvedeni do koupelny. Oba jsme koukali jako tele na nová vrata. V jednom rohu sprchový kout, ve druhém vana. U levé stěny nový mycí stroj a proti němu zvláštní konstrukce z nerezové oceli. Žádné polstrování, jen spousta děrovaných plechů, kloubů a úhelníků. Chladné monstrum, ze kterého mi běhal mráz po zádech.
"Představuji vám naši novou pomůcku. Jmenuje se Potěšitel." Řekla Paní Gita a pohladila cosi jako výložník jeřábu.
"Uvidíme, jestli Paní Jil potěší."
Otočila se na čubku. "Ty přece přijdeš na řadu druhý! Mazej do kouta!"
Zatlačila ho do kouta, připoutala mu rozpažené ruce ke stěnám, oko obojku karabinou k oku v koutě a zavázala mu oči.
Pak se obrátila na mě. "Pojď, Dášeňko. Ty budeš taky první uživatel." Nastavila konstrukci do tvaru velkého X a já k ní přistoupil.
"Čelem k přístroji, truhlíku." Řekla a bleskem mě připoutala.
Stál jsem čelem k mycímu stroji. Paní Jil se na něm rozdychtěně usadila. Ozval se zvuk rohatky a pod bradu mi vyjela podpěrka. Paní Gita připoutala Paní Jil a přistoupila ke mně a zašeptala mi do ucha: "Už znáš její reakce. Dám ti do ruky ovladač a budeš hlídat. Ať se děje co chce, je to na tobě." A vtiskla mi do pravé ruky malý STOP ovladač.
Šeptl jsem, že rozumím.
Paní Gita odstoupila a nahlas pronesla: "Paní Jil i já máme společné hobby. Líbí se nám trpící hračky mužského pohlaví. A někdy i ženského. A pohled do očí trpícího je děsně rajcovní!"
S tím Paní Jil zapnula svůj stroj a zavřela oči. Uvolnila se a začala zhluboka dýchat. Paní Gita mi zatím pádnou rukou rozehřívala zadek.
Paní Jil začala vrnět. Pak otevřela oči.
V tu chvíli se ozvalo zasvištění a dopadla rána na můj zadek. Nečekaná a nečekaně tvrdá. Bolest mi projela až do zad a já se vzepjal v poutech.
Za chvíli další rána a další a další. Díval jsem se na Paní Jil a všiml si, že s každou ránou a každým mým heknutím přivírá oči. Dech se jí zrychloval. Při první ráně na stehna jsem zařval. Po chvilce už jsem se nemohl udržet a hýkal bolestí. Paní Jil na mě upírala oči a v okamžiku kdy mi vytryskly slzy a začal jsem nahlas sténat a prosit, se udělala.
Cloumala sebou v popruzích jako smyslů zbavená. Chvíle extáze a pak zavřela oči a já stiskl tlačítko ovladače. Mycí stroj se vypnul a já brečel bolestí.
Paní Gita vyprostila Paní Jil a vyměnily si místo.
Pak jsme si vyměnili místo i já s čubkou. Měl jsem také zavázané oči. Slyšel jsem mycí stroj a vzdechy mé Paní. Přidaly se zvuky nějakého bicího nástroje. Asi karabáč, napadlo mě. Čubka začal brzo ječet. Ječení ustalo a změnilo se v huhlání. To dostal čubka asi roubík.
Vyvrcholení mé Paní oznámilo povědomé zaúpění a hluboký výdech.
Objaly mě jemné, něžné ruce. Hladily, dráždily a vzrušovaly. Bránil jsem se. Prosil, že nemám erekci povolenou.
Hlas Paní Gity mi oznámil, že mám povolenou erekci i orgasmus.
Uklidnil jsem se a začal si to užívat. Do ucha mi zašeptal hlas Paní Jil: "Něco ti dlužím! Pořádně si to užij, ale udělat se smíš až řeknu!"
Hrála si s mými bradavkami a zdálo se mi, jako by mi kouřila ptáka! Nakonec mi strčila prsty do zadku, nahmatala prostatu a odpočítávala: "Pět... čtyři... tři... dva... jedna... TEĎ!
Zadržovaný orgasmus mnou zacloumal a vyletěla ze mě velká dávka sperma. A několik dalších hned následovalo. Prostata mi pulzovala a koule také. Byl jsem na vrcholu blaha.
"Tak! A teď bude svačinka, Dášeňko! Pěkně si tu mrdku spapej. Ňo, ták hezky olízat a je to."
Olízal jsem pečlivě ruku a ocumlal prsty. Bylo mi krásně.
Hlas Paní Jil se mě tiše zeptal, jestli chci vykouřit ptáka. Stejně tiše jsem odpověděl že ano. Byl jsem odpoután a položen na zem. Někdo si mi sedl a pak lehl na tělo. Někdo mi strhl šátek z očí.
Trčela nade mnou čubina zadnice i se ztopořeným pérem, mířícím mi do obličeje. Lekl jsem se a cukl sebou. Cukl sebou i čubina.
"No tak! Co je? Chtěl jsi kouřit péro, nebo ne?!" Nade mnou stála Paní Gita, nohu položenou na čubině zadku.
"To ne, Paní Gito, prosím, tohle ne!"
"Ahá, tak mlsat cizí mrdku, ale kouřit ne? To bych se na to podívala!"
Přitlačila mi čubin ocas k obličeji.
"Buď otevřeš tlamu, nebo dostaneš gumový rozvěrák. Kouřit budeš tak jako tak!"
Rozbrečel jsem se, když jsem pochopil, že není úniku. Styděl jsem se a představa, že jsem slízal čubino sperma mi obracela žaludek.
"Tak otevři pusinku, tááák ááá šup! No vidíš. Už máš čuráka v tlamě..."
V tu chvíli jsem si uvědomil, že i můj pták je v něčí tlamě.
"Hezky cumlej, saj, pracuj jazykem!"
Snažil jsem se přes odpor a zhnusení dělat vše, co Paní chtěla.
Ta hnusná kožená věc mi jezdila v puse a dorážela na patro. Měl jsem co dělat, abyc se nepozvracel.
Jako zdálky jsem slyšel Pani Jil: "No! Pěkně Dášeňce vykuř péro! Já mu to slíbila, víš?!" Čubka se snažil a já cítil, že mu to taky nejde lehce.
Pak to přišlo čubkovy koule se stáhly k tělu a mě do krku vlétla dávka jeho semene.
Paní Gita stála nade mnou a já viděl její klín, prsa i rozdychtěné oči.
"Spolkni to, Dášeňko. Hezky to spolkni. A uvolni se. Teď je řada na tobě!"
Trvalo to ještě chvíli a i já vystříkal čubí tlamu. Jako z jiného vesmíru jsem slyšel hlasy Dam, pobízející čubku k sání a polykání.
Cítil jsem se zrazený a totálně zhnusený.
Dámy nás zvedly ze země, vysprchovaly a odvlekly do naší ložnice. Paní Gita byla na mě najednou velmi milá. Usmívala se a několikrát mě pohladila. Když mi nasazovala klícku, připadalo mi, jako by jí to bylo líto.
Já byl uklizen do klece a čubka připoután ke kleci zvenčí.
Dámy si nás přestaly všímat a začaly laškovat spolu.
Bylo mi nanic a v hlavě jsem měl spoustu myšlenek. Nakonec jsem usnul.
Čubka zamručela, protože pohyb rozevřené hrušky v zadku jí nebyl příjemný.
"Ale ale! Tady je někdo cíťa!" Paní Jil udělala výsměšný postoj s ukazováčkem vraženým do koutku úst.
"Jeminánku, to abychom byly k tobě velmi citlivé, něžné a jemné, že? Určitě budeš ráda, když přijdeš na řadu druhá, až se bude odpoledne malovat, že? Ale to se budeš muset sakra snažit, víš!"
"Ano, Paní Jil. Budu se snažit." Odpověděla čubka pokorně a sklopila zrak.
Paní Jil jen kývla a kývla na mě. Dooblékla jsem čubku do kostýmu a zaujala předepsaný postoj na všech čtyřech. Čubce to chvíli trvalo, ale pak pochopila a před Dámami stály dvě lišky.
Paní Gita mě pohladila a podrbala za oušky. Zavrtěla jsem ohonem. Čubce vrtění moc nešlo, tak slízla několik švihnutí přes boky, aby se to naučila.
Vždy zakňučela a dámy se shodly na názoru, že líp kňučí, než vrtí.
Posadily se znovu do křesel a Paní Gita si mě přivolala k noze.
Zaklekla jsem vedle její nohy a čekala. Čubka byla tak zblblá, že si klekla vedle mě.
Paní Jil zvedla obočí a vrhla pohled na mě, na čubku a na Paní Gitu.
"Drahá hostitelko, mám dojem, žes mi ukradla lišku." Zasmála se. Pak se naklonila k Paní Gitě a něco jí pošeptala. Ta na Jil vrhla rozzářený pohled.
"Skvělý nápad, Jil! Rozhodně souhlasím." Pak zvedla ruku s bičíkem a švihla čubku po zádech. "Jedeš! Kde máš paničku?!"
Čubka se přesunula k nohám Paní Jil a vzorně zaklekla.
Potom se Dámy ještě nějaký čas bavily o všem možném. Nastal čas oběda a Paní Gita mě nahnala do kuchyně, abych naservírovala jídlo opět přivezené v boxu. Jedli jsme ve velké jídelně, už zbavené provizorní konstrukce recepce.
Čubka neustále strkala do jídla packy, tak jí je Paní Jil spoutala za zády.
Nebyla zvyklá jíst z misky a byla upatlaná až za ušima.
"No, ty vypadáš! Jako čuně. To bude chtít aspoň sprchu. Máš kolínka až ve vlasech! Fuj."
A Paní Jil zhnuseně čubce vytáhla z vlasů několik kolínek. Nabídla je čubce na dlani. Když se čubka sklonila tlamou k ruce, ruka uhnula a zlomyslně jí rozpatlala kolínka všude po obličeji. Pak musela čubka ruku olízat a poděkovat.
Po obědě nás Dámy umyly a byl chvíli oddych. V příhodné chvíli Paní Gita nasadila slavnostní tvář a vyzvala nás abychom vstali. Pak se jí v ruce zableskl klíč.
"Drahá Jil. Dovol, abych ti umožnila jako první vyzkoušet naši novou koupelnu. Je tam vše co máš ráda a ještě něco navíc! Mimo mě a řemeslníků ji ještě nikdo jiný neviděl. Ani Dášeňka!"
Paní Jil se zatvářila překvapeně a potěšeně a s užaslým "Jůůů, děkuji!" převzala nabízený klíč. Vyrazila k nové koupelně jako střela. Čubka měla štěstí, že zrovna stála. Kdyby byla na čtyřech, určitě by jela po břiše.
Paní Jil vrazila klíč do zámku dveří, odemkla, pootevřela a strčila škvírou hlavu dovnitř. Paní Gita jí tam předem rozsvítila, takže se ozvalo jen potěšené "Jéééé! Nádhera!" Pak hlavu vytáhla a podívala se na Paní Gitu. "Opravdu mohu?"
Paní Gita se usmála a přikývla.
"Jupí. V tom případě tě požádám o spolupráci v radovánkách."
Paní Gita se znovu usmála a mrkla jedním okem. Pak se obrátila na mě: "Svléknout a odstrojit. Do naha! Sundáš si i klícku. Potom budeš čekat tady v kleče, čelem ke zdi!" Podala mi klíček od klícky a podívala se na Paní Jil. Ta se nadýchla, řekla čubce, že pro ni platí totéž a obě dámy odešly.
Pomohl jsem čubce s odstrojením a za chvíli jsme už oba klečeli u zdi, jen s obojky na krcích a vodítky položenými přes ramena.
Dámy se vrátily oblečené v županech a Paní Gita si nesla dlouhé pouzdro na rákosky. Zatrnulo mi. Tak proto mě neuhodila! Došlo mi, že dámy jsou už dávno domluvené.
Byli jsme vyzvednuti z čekání a uvedeni do koupelny. Oba jsme koukali jako tele na nová vrata. V jednom rohu sprchový kout, ve druhém vana. U levé stěny nový mycí stroj a proti němu zvláštní konstrukce z nerezové oceli. Žádné polstrování, jen spousta děrovaných plechů, kloubů a úhelníků. Chladné monstrum, ze kterého mi běhal mráz po zádech.
"Představuji vám naši novou pomůcku. Jmenuje se Potěšitel." Řekla Paní Gita a pohladila cosi jako výložník jeřábu.
"Uvidíme, jestli Paní Jil potěší."
Otočila se na čubku. "Ty přece přijdeš na řadu druhý! Mazej do kouta!"
Zatlačila ho do kouta, připoutala mu rozpažené ruce ke stěnám, oko obojku karabinou k oku v koutě a zavázala mu oči.
Pak se obrátila na mě. "Pojď, Dášeňko. Ty budeš taky první uživatel." Nastavila konstrukci do tvaru velkého X a já k ní přistoupil.
"Čelem k přístroji, truhlíku." Řekla a bleskem mě připoutala.
Stál jsem čelem k mycímu stroji. Paní Jil se na něm rozdychtěně usadila. Ozval se zvuk rohatky a pod bradu mi vyjela podpěrka. Paní Gita připoutala Paní Jil a přistoupila ke mně a zašeptala mi do ucha: "Už znáš její reakce. Dám ti do ruky ovladač a budeš hlídat. Ať se děje co chce, je to na tobě." A vtiskla mi do pravé ruky malý STOP ovladač.
Šeptl jsem, že rozumím.
Paní Gita odstoupila a nahlas pronesla: "Paní Jil i já máme společné hobby. Líbí se nám trpící hračky mužského pohlaví. A někdy i ženského. A pohled do očí trpícího je děsně rajcovní!"
S tím Paní Jil zapnula svůj stroj a zavřela oči. Uvolnila se a začala zhluboka dýchat. Paní Gita mi zatím pádnou rukou rozehřívala zadek.
Paní Jil začala vrnět. Pak otevřela oči.
V tu chvíli se ozvalo zasvištění a dopadla rána na můj zadek. Nečekaná a nečekaně tvrdá. Bolest mi projela až do zad a já se vzepjal v poutech.
Za chvíli další rána a další a další. Díval jsem se na Paní Jil a všiml si, že s každou ránou a každým mým heknutím přivírá oči. Dech se jí zrychloval. Při první ráně na stehna jsem zařval. Po chvilce už jsem se nemohl udržet a hýkal bolestí. Paní Jil na mě upírala oči a v okamžiku kdy mi vytryskly slzy a začal jsem nahlas sténat a prosit, se udělala.
Cloumala sebou v popruzích jako smyslů zbavená. Chvíle extáze a pak zavřela oči a já stiskl tlačítko ovladače. Mycí stroj se vypnul a já brečel bolestí.
Paní Gita vyprostila Paní Jil a vyměnily si místo.
Pak jsme si vyměnili místo i já s čubkou. Měl jsem také zavázané oči. Slyšel jsem mycí stroj a vzdechy mé Paní. Přidaly se zvuky nějakého bicího nástroje. Asi karabáč, napadlo mě. Čubka začal brzo ječet. Ječení ustalo a změnilo se v huhlání. To dostal čubka asi roubík.
Vyvrcholení mé Paní oznámilo povědomé zaúpění a hluboký výdech.
Objaly mě jemné, něžné ruce. Hladily, dráždily a vzrušovaly. Bránil jsem se. Prosil, že nemám erekci povolenou.
Hlas Paní Gity mi oznámil, že mám povolenou erekci i orgasmus.
Uklidnil jsem se a začal si to užívat. Do ucha mi zašeptal hlas Paní Jil: "Něco ti dlužím! Pořádně si to užij, ale udělat se smíš až řeknu!"
Hrála si s mými bradavkami a zdálo se mi, jako by mi kouřila ptáka! Nakonec mi strčila prsty do zadku, nahmatala prostatu a odpočítávala: "Pět... čtyři... tři... dva... jedna... TEĎ!
Zadržovaný orgasmus mnou zacloumal a vyletěla ze mě velká dávka sperma. A několik dalších hned následovalo. Prostata mi pulzovala a koule také. Byl jsem na vrcholu blaha.
"Tak! A teď bude svačinka, Dášeňko! Pěkně si tu mrdku spapej. Ňo, ták hezky olízat a je to."
Olízal jsem pečlivě ruku a ocumlal prsty. Bylo mi krásně.
Hlas Paní Jil se mě tiše zeptal, jestli chci vykouřit ptáka. Stejně tiše jsem odpověděl že ano. Byl jsem odpoután a položen na zem. Někdo si mi sedl a pak lehl na tělo. Někdo mi strhl šátek z očí.
Trčela nade mnou čubina zadnice i se ztopořeným pérem, mířícím mi do obličeje. Lekl jsem se a cukl sebou. Cukl sebou i čubina.
"No tak! Co je? Chtěl jsi kouřit péro, nebo ne?!" Nade mnou stála Paní Gita, nohu položenou na čubině zadku.
"To ne, Paní Gito, prosím, tohle ne!"
"Ahá, tak mlsat cizí mrdku, ale kouřit ne? To bych se na to podívala!"
Přitlačila mi čubin ocas k obličeji.
"Buď otevřeš tlamu, nebo dostaneš gumový rozvěrák. Kouřit budeš tak jako tak!"
Rozbrečel jsem se, když jsem pochopil, že není úniku. Styděl jsem se a představa, že jsem slízal čubino sperma mi obracela žaludek.
"Tak otevři pusinku, tááák ááá šup! No vidíš. Už máš čuráka v tlamě..."
V tu chvíli jsem si uvědomil, že i můj pták je v něčí tlamě.
"Hezky cumlej, saj, pracuj jazykem!"
Snažil jsem se přes odpor a zhnusení dělat vše, co Paní chtěla.
Ta hnusná kožená věc mi jezdila v puse a dorážela na patro. Měl jsem co dělat, abyc se nepozvracel.
Jako zdálky jsem slyšel Pani Jil: "No! Pěkně Dášeňce vykuř péro! Já mu to slíbila, víš?!" Čubka se snažil a já cítil, že mu to taky nejde lehce.
Pak to přišlo čubkovy koule se stáhly k tělu a mě do krku vlétla dávka jeho semene.
Paní Gita stála nade mnou a já viděl její klín, prsa i rozdychtěné oči.
"Spolkni to, Dášeňko. Hezky to spolkni. A uvolni se. Teď je řada na tobě!"
Trvalo to ještě chvíli a i já vystříkal čubí tlamu. Jako z jiného vesmíru jsem slyšel hlasy Dam, pobízející čubku k sání a polykání.
Cítil jsem se zrazený a totálně zhnusený.
Dámy nás zvedly ze země, vysprchovaly a odvlekly do naší ložnice. Paní Gita byla na mě najednou velmi milá. Usmívala se a několikrát mě pohladila. Když mi nasazovala klícku, připadalo mi, jako by jí to bylo líto.
Já byl uklizen do klece a čubka připoután ke kleci zvenčí.
Dámy si nás přestaly všímat a začaly laškovat spolu.
Bylo mi nanic a v hlavě jsem měl spoustu myšlenek. Nakonec jsem usnul.
