Posted 27.03.2024 by BGW
Emily se probudila s těžkou hlavou a ještě těžšími myšlenkami. Byla to zvláštní noc. Vzpomněla si na tu úžasnou akci, kterou si večer předtím zpestřila život tím, že si dala v baru malou ochutnávku. Ano, skutečně, vykouřila nějakému chlapovi penis. A sakra, musí říct, že to bylo docela povzbuzující! Kdo by řekl, že takové zábavy se může člověk zúčastnit i v baru?
Samozřejmě, mohla by se cítit trochu trapně, když si vzpomene na to, jak se tam chovala jako nějaká špinavá děvka. Ale zároveň, když se podívá na věci z jiného úhlu, bylo to vlastně docela osvěžující. Nechala na chvíli svou zatuchlou představu o tom, jak by se měla chovat, a prostě se nechala unášet proudem vzrušení. Bylo to tak, jako by na chvíli opustila svět starostí a zábran a jen prostě žila.
Takže proč to nezopakovat? Proč nevyzkoušet, co všechno se dá ještě přidat na seznam "věcí, co udělala a vlastně jí to ani nevadí"? Vždyť když se podívá kolem sebe, všichni jsou tu stejně zoufalí a ztraceni jako ona. K životu se dá přistupovat jako k nudné hře, kterou nikdo nevyhrává a každý je nakonec pouze poraženým hráčem.
Tak proč si neudělat radost tím, že trochu nakopne ty jejich zaprděný zadky? Proč nevyvolávat vzrušení v tomhle mrtvém světě, který už tak i tak nemá žádný smysl? Pokud už člověk musí trpět tou náhodou, že se narodil, proč si aspoň neprožít nějaký ten okamžik vzrušení?
Ať už to dopadne jakkoliv, aspoň to bude něco, co ji trochu odvrátí od té nudy, kterou se každý den obklopuje. A možná si při tom ještě i trochu užije. Protože proč ne? Život je nakonec jen bezvýznamná hra, v níž jsou všechny postavy stejně beznadějně ztracené. A ona se rozhodla hrát tuhle tragikomickou hru podle svých pravidel.
Emily se rozhodla, že dneska využije každou příležitost, která jí přijde pod ruku. Když vyšla ven z domu, začala prohlížet muže, kteří se procházeli kolem. Pohlédla na každého z nich a představovala si, jak by mohli vypadat nazí a jaké by mohli mít penisy.
Bylo to jako nějaká divná hra, ve které se snažila hádat, kdo má v kalhotách co. Ale co můžete čekat od Emily? Byla to prostě dívka, která se snažila najít zábavu ve světě, který jí nabízel jen nudu a beznaděj.
Při téhle činnosti si Emily povšimla, že její mysl byla jako divoké dítě, skákající od jednoho bizarního myšlení k druhému. Takže si představovala, jak by ti muži vypadali, jak by měli vystouplé svaly, zarostlé hrudníky a obří penisy, které by nebyly ztraceny ani v největší divočině. Bylo to jako malý útěk ze samotné reality, do světa fantazie, kde byla jedinou hrdinkou ona sama.
Emily se ponořila do svých fantasiování o mužích, ale její pozornost byla náhle narušena, když si všimla, že jeden z mužů si ji začal všímat. Jeho pohled byl pronikavý a plný touhy, což způsobilo, že její fantazie byla přerušena, když si uvědomila, že ji ten muž také sleduje. Tento fakt ji trochu znechuceně rozhodil a rozhodla se odejít, cítíc se trochu nepříjemně.
Emily se neustále vracela k tomu jedinému večeru v baru, kdy si dala na veřejnosti chuť na něco víc než jen na obyčejný drink. Ta vzpomínka na to, jak si bezohledně vykouřila náhodného chlapa, ji spalovala uvnitř jako oheň. Stále se jí vybavovala ta scéna, jak se hladově oddávala něčemu tak divokému a nekontrolovanému. A ta touha to zopakovat byla jako rakovina, která se jí usadila v mozku.
Byla to jako malá vnitřní válka mezi jejím rozumem, který jí tvrdil, že to byla šílenost a že by měla přestat, a touhou, která jí křičela do uší, že to byla nejlepší věc, kterou kdy udělala. Byla to jakási divoká směsice emocí, která ji poháněla stále dál a nedovolila jí najít klid.
Každé vteřiny byla Emily vydána na pospas té touze, která ji pálila uvnitř a která jí nedovolovala zapomenout na ten horký a divoký večer, který jí změnila život. A i když se jí to může zdát jako šílenství, nemůže se zbavit pocitu, že to bylo nejživější, co kdy zažila.
Samozřejmě, mohla by se cítit trochu trapně, když si vzpomene na to, jak se tam chovala jako nějaká špinavá děvka. Ale zároveň, když se podívá na věci z jiného úhlu, bylo to vlastně docela osvěžující. Nechala na chvíli svou zatuchlou představu o tom, jak by se měla chovat, a prostě se nechala unášet proudem vzrušení. Bylo to tak, jako by na chvíli opustila svět starostí a zábran a jen prostě žila.
Takže proč to nezopakovat? Proč nevyzkoušet, co všechno se dá ještě přidat na seznam "věcí, co udělala a vlastně jí to ani nevadí"? Vždyť když se podívá kolem sebe, všichni jsou tu stejně zoufalí a ztraceni jako ona. K životu se dá přistupovat jako k nudné hře, kterou nikdo nevyhrává a každý je nakonec pouze poraženým hráčem.
Tak proč si neudělat radost tím, že trochu nakopne ty jejich zaprděný zadky? Proč nevyvolávat vzrušení v tomhle mrtvém světě, který už tak i tak nemá žádný smysl? Pokud už člověk musí trpět tou náhodou, že se narodil, proč si aspoň neprožít nějaký ten okamžik vzrušení?
Ať už to dopadne jakkoliv, aspoň to bude něco, co ji trochu odvrátí od té nudy, kterou se každý den obklopuje. A možná si při tom ještě i trochu užije. Protože proč ne? Život je nakonec jen bezvýznamná hra, v níž jsou všechny postavy stejně beznadějně ztracené. A ona se rozhodla hrát tuhle tragikomickou hru podle svých pravidel.
Emily se rozhodla, že dneska využije každou příležitost, která jí přijde pod ruku. Když vyšla ven z domu, začala prohlížet muže, kteří se procházeli kolem. Pohlédla na každého z nich a představovala si, jak by mohli vypadat nazí a jaké by mohli mít penisy.
Bylo to jako nějaká divná hra, ve které se snažila hádat, kdo má v kalhotách co. Ale co můžete čekat od Emily? Byla to prostě dívka, která se snažila najít zábavu ve světě, který jí nabízel jen nudu a beznaděj.
Při téhle činnosti si Emily povšimla, že její mysl byla jako divoké dítě, skákající od jednoho bizarního myšlení k druhému. Takže si představovala, jak by ti muži vypadali, jak by měli vystouplé svaly, zarostlé hrudníky a obří penisy, které by nebyly ztraceny ani v největší divočině. Bylo to jako malý útěk ze samotné reality, do světa fantazie, kde byla jedinou hrdinkou ona sama.
Emily se ponořila do svých fantasiování o mužích, ale její pozornost byla náhle narušena, když si všimla, že jeden z mužů si ji začal všímat. Jeho pohled byl pronikavý a plný touhy, což způsobilo, že její fantazie byla přerušena, když si uvědomila, že ji ten muž také sleduje. Tento fakt ji trochu znechuceně rozhodil a rozhodla se odejít, cítíc se trochu nepříjemně.
Emily se neustále vracela k tomu jedinému večeru v baru, kdy si dala na veřejnosti chuť na něco víc než jen na obyčejný drink. Ta vzpomínka na to, jak si bezohledně vykouřila náhodného chlapa, ji spalovala uvnitř jako oheň. Stále se jí vybavovala ta scéna, jak se hladově oddávala něčemu tak divokému a nekontrolovanému. A ta touha to zopakovat byla jako rakovina, která se jí usadila v mozku.
Byla to jako malá vnitřní válka mezi jejím rozumem, který jí tvrdil, že to byla šílenost a že by měla přestat, a touhou, která jí křičela do uší, že to byla nejlepší věc, kterou kdy udělala. Byla to jakási divoká směsice emocí, která ji poháněla stále dál a nedovolila jí najít klid.
Každé vteřiny byla Emily vydána na pospas té touze, která ji pálila uvnitř a která jí nedovolovala zapomenout na ten horký a divoký večer, který jí změnila život. A i když se jí to může zdát jako šílenství, nemůže se zbavit pocitu, že to bylo nejživější, co kdy zažila.
