Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.
Bylo pět hodin, když nás Paní Gita vyhnala z pelechu.
Hygiena, snídaně, a čekat až se vzbudí hosté.
První ke snídani přišla pevně stavěná vysoká Dáma v bílých šatech. Vedla si dva otroky.
Nabídla jsem jí snídani a zeptala se, jestli její otroci budou jíst normálně, z misky, nebo pomocí "krmítka".
Chvilku na mě koukala a pak se zeptala, co je to to krmítko.
Vyndala jsem jedno krmítko a vysvětlila jeho funkci.
Paní Kláru to velmi zaujalo a okamžitě chtěla mluvit s Paní Gitou. Ještě než se tak stalo, přišla další Dáma a ještě s decentním zívnutím všem popřála dobré ráno. Paní Klára jí cosi pošeptala do ucha a ukázala na krmítko.
Nově příchozí se zasmála a kývla.
Mezitím Alice doběhla pro Paní Gitu.
Paní Gita přišla ve chvíli, kdy do jídelny přicházely další dvě Dámy.
Paní Klára požádala všechny Dámy, aby zaparkovaly otroky přede dveřmi a přišly na poradu.
Dámy se okamžitě shlukly a o něčem rokovaly s Paní Gitou. Ta nakonec řekla "Jak si přejete, Dámy. Zařídíme."
Kývla na mě a nařídila přinést celou bednu krmítek a rychle je umýt, naplnit snídaní - kojeneckou mišmaší - a devět jich připevnit na podlahu uprostřed jídelny.
Zatím se všechny Dámy najedly a čekaly.
My jsme vše připravily a ohlásily to Paní Gitě.
Ta vytáhla foťák.
Paní Klára zatleskala a zvolala: "Otroci, nástup na krmení. Po čtyřech!"
Všichni se začali hrnout k výdejnímu pultu.
"Kam to lezete, hloupé hlavy? Sem. Pěkně každý k jednomu kokotu."
Rychle jim vysvětlila princip fungování krmítek a prohlásila, že ten kdo bude první, získá pro svou Paní a tím pádem i pro sebe hodnotnou cenu.
Bylo vidět, že se otrokům do toho nechce, ale několik pobídnutí bičíkem a už to šlo. Občas se ozval zvuk zoufale kroceného dávení.
Na pravém křídle se krmil Čubka. Prsa mu visela až k podlaze. Však si ho všichni ostatní otroci prohlíželi a bohové vědí, co se jim honilo v hlavách.
Teď tam však zaručeně měli gumové čuráky. Všichni.
Dámy je pobízely, slibovaly, vyhrožovaly, nabízely.
Nejlépe na to šla mladá Dáma s copy.
Chvíli svého otroka pobízela, ale pak se sklonila a něco mu pošeptala do ucha.
Otrok na chvilku pustil krmítko z pusy a tiše se zeptal: "Opravdu, Paní?"
"Opravdu. Slibuji!"
Otrok se zhluboka nadechl, zavřel oči a nasoukal se na krmítko jako když had polyká kořist. Netrvalo dlouho a známý hlas potvrdil prázdnost krmítka.
Otrok copaté Paní se celý chvěl a bylo na něm vidět, že se musel hodně přemoci. Oči mu ale zářily.
Netrvalo dlouho a všichni otroci byli po snídani.
Paní Gita slavnostně předala copaté Dámě výhru. Zabalenou krabici, ovázanou zlatou stužkou.
Ta poděkovala, opatrně rozvázala stužku, sundala balicí papír, koukla se pod víko, usmála se a významně pozvedla krabici nad hlavu.
"Dámy a přítelkyně. Dovolte, abych vám sdělila, že jsem svému otrokovi slíbila, že pokud vyhraje, už nikdy doma nebude muset jíst z misky."
Podívala se na otroka u svých nohou.
"Takže milý otroku, je čas splnit slib. Od teď už se budeš stravovat jen ... KRMÍTKEM!"
Nato otevřela krabici a v ní bylo velké krmítko v růžové barvě.
Otrok vyděšeně vytřeštil oči, a z jeho úst vyletělo: "NÉÉÉÉÉ!"
To ovšem zaniklo v řehotu Dam i škodolibých otroků.
Chtěly jsme použitá krmítka sebrat a umýt, ale jedna z Dam okamžitě vyštěkla: "Já jedno koupím." Jiná zas chtěla dvě.
Škodolibým otrokům zamrzl úsměv na rtech.
Během chvilky byla všechna použitá krmítka prodána.
My s Alicí jsme potom musely ukázat, jak se krmítka rozebírají a čistí.
Dámy se potom chopily svých zaražených otroků a odešly z jídelny.
Paní Gita se posadila, ztěžka vydechla a prohlásila, že bude muset objednat další krmítka, protože takový úspěch nečekala.
Nechala nás uklidit po snídani a poslala Alici si dvě hodiny zdřímnout.
Já musela být k ruce, kdyby hosté něco potřebovali.
Když Alice přišla, připravily jsme oběd v sále.
Ten proběhl v poklidu a Dámy se šly odpoledne bavit po svém.
Paní Gita nám nařídila přestavět sál do podoby soudní síně a zároveň pro výkon trestů.
V pět hodin odpoledne se opět sešly Dámy, doprovázené svými otroky. Zvědavě si prohlížely sál.
Paní Gita se postavila na stupínek a nahlas vyzvala Dámy ke chvilce pozornosti.
"Dámy, vy víte proč jsme se sešly. Mezi vašimi otroky je několik hříšníků, kteří budou souzeni, odsouzeni a potrestáni. Prosím, abyste si vylosovaly soudkyni pro tento den. Později budeme losovat i exekutorku ke každému trestu. Já budu přísedící a poradkyně vylosované soudkyně."
Vytáhla černý váček a nabídla každé Dámě. Dámy vytahovaly své losy v podobě bílých, nebo jedné černé hrací kostky.
Černou kostku si vytáhla Paní Klára.
Paní Gita ji usadila za stůl a sedla si vedle ní.
Paní Klára se okamžitě ujala svého úřadu a požádala o první případ.
Paní Gita nám ukázala na malého mužíka a gestem přikázala jeho předvedení. Draply jsme ho za ruce, předvedly a donutily ho kleknout. Byl tak polekaný, že se ani nebránil.
Paní Gita zdvihla papír před sebou a četla.
"Prvním hříšníkem je otrok zvaný Puk.
Své Paní ukradl punčochy a byl přistižen při pokusu nedovoleného ukájení se na nich."
Paní Klára se zamračila. Naklonila se k Paní Gitě a chvíli spolu o něčem tiše rokovaly.
Pak Paní Klára zvolala:
"Otrok Puk se tímto odsuzuje k provedení orgasmu a následnému provádění postorgasmického honění ptáka rukou v silonové punčoše v délce půl hodiny. Dále k dennímu i nočnímu nošení punčoch a to i na veřejnosti. Bez výjimky! Odvést. Další prosím."
Puk koukal jako puk, jako omámený se nechal odvést ke zdi a připoutat ke kruhu, kde měl čekat na vykonání rozsudku.
Paní Gita ukázala na poněkud sádelnatého otroka. Opět jsme ho přivedly.
Paní Gita se opět chopila slova:
"Druhý je otrok Čuňas. Je obviněn z lenosti, odmítání služby a pokusu o útěk."
"Útěk?" Zeptala se nevěřícně Paní Klára. Odpovědí jí bylo jen přikývnutí Paní Gity
Opět následovala tichá porada obou Dam.
Spudkyně se napřímila a zabodla pohled do klečícího otroka.
"Tak lenost a útěk... Hmmm..."
Otrok se viditelně třásl.
"Otrok se odsuzuje k dvě stě ranám mokrým řemenem, padesáti ran baštonády na každé chodidlo a vypálení značky do oblasti na stydké kosti. Odvést. Další."
Paní Gita ukázala na mladíka, blonďatého hezounka.
"Otrok Pajík. Přistižen při krádeži sladkostí a pochutin na oslavě narozenin, kde byl se svou Paní. Následně se strachy doslova podělal."
Soudkyně vytřeštila oči.
"On poškodil pověst své Paní?"
"Ano, Paní Soudkyně."
Opět porada obou Dam.
"Otrok Pajík se odsuzuje k připoutání na mycí stroj a provedení trestného programu o délce jedné hodiny s účinností osmdesát procent. Za správné provedení mi ručíte vy, Paní Gito. Odvést, další."
Připoutali jsme mladíka a vrátily se do středu sálu.
Paní Gita ukázala na Čubku.
"Otrok Čubka. Odmítl tréninkové metody své Paní a ..."
"Paní Soudkyně, prosím o stažení tohoto udání. Čubka sám požádal o potrestání a zvýšil své úsilí. Čubko, ukaž kozy!" To předstoupila Paní Jil.
Čubka ukázal prouhatá fialovočervená prsa.
"V pořádku. Gratuluji vám k vašim výchovným úspěchům, paní Jil." Odtušila poněkud kysele Soudkyně.
Paní Gita ukázala na ... nás dvě. A naznačila, kam si máme stoupnout a pak kleknout.
Klečela jsem vedle Alice. Vzala jsem ji opatrně za ruku a povzbudivě se usmála. Byla nervózní. Já taky. Nebyla jsem si vědoma žádného velkého prohřešku.
"A nejtěžší případ dnešního dne. Otrok Dášeňka a otrokyně Alice. Oba se prohřešili odmítnutím splnit výkon trestu na druhém, pokusili se o svévolné převedení cizího trestu na svou osobu a navíc ve společnosti více Dam."
Klečela jsem a nechápala.
Soudkyně vstala, opřela se rukama o stůl a střídavě nás pozorovala.
"Tak takovou věc jsem ještě nikdy nesoudila. To bude chtít exemplární trest."
Chvíli přemýšlela a pak se zamračila.
"Otroku a otrokyně. Vás trest bude doživotní. Jelikož nejde o banalitu, jakou je výprask, předstupte a podepište tyto listiny občanským jménem a příjmením."
Obě jsme přistoupily a podepsaly. Byly jsme v šoku, tak jsme si ani listinu nepřečetly.
Opět jsme si klekly.
"Tímto vás odsuzuji k vytetování speciálních značek na podbřišky, pravá ňadra a k přehrání záznamů vašich čipů na pan a paní Rabovi. Doklady vám dodám do třech týdnů."
Rozezněl se pokřik, jásot, potlesk a ... Alice omdlela.
Rychle jsem ji propleskla a když otevřela oči, chvíli si mě prohlížela a zašeptala: "Jeden druhému otrokem i pánem..."
Soudkyně utišila dav a prohlásila: "Mimo manželů Rabových tímto snižuji všem odsouzeným tresty na polovinu a jejich výkon odkládám na zítra!"
Vstaly jsme a poděkovaly Soudkyni a hlavně Paní Gitě.
Všechny Dámy se shlukly kolem nás a gratulovaly k tak bezprecedentnímu trestu. Paní Gita mi pošeptala, že zbytek náležitostí dořešíme později.
Otroci se také přidali ke gratulacím, vyjma těch, kteří byli připoutáni ke zdi a později odvedeni do kobek.
Najednou jsem zjistila, že mi ruku tiskne strýček Rudolf.
"Jsem moc rád, že to takhle dopadlo."
"Já to pořád ještě nechápu." Odpověděla jsem.
Naklonil se ke mně a zašeptal: "Paní Gita má velmi vyvinutý talent pro divadlo..."
V tu chvíli mi všechno došlo.
Obrátila jsem se k Paní Gitě.
Mrkla na mě a řekla: "Tak! A teď obě předklonit a vykasat sukně ma záda. Rukama opřít o zeď. Dámy. Prosím vás o výprask pro štěstí!"
Každou z nás přetáhla bičíkem přes zadek. Pak předala bičík další Dámě. Dámy nám každá dala jednu, nebo víc ran a kolečko se otočilo několikrát.
"Otočit! A políbit ruce všem gratulujícím Dámám."
Když jsme poděkovaly, byly jsme vysvlečeny do naha zbaveny pásů cudnosti, posazeny na "trůny" a pevně připoutány.
"Správný otrok i otrokyně musí zobat Paní z ruky." Řekla Paní Gita a nabídla mi na dlani kuličku hroznového vína.
Když jsem otevřela pusu, připleskla mi kuličku fackou na tvář. "Jezusky, promiň, snad to nebolelo?" Řekla jedovatě a hranou druhé dlaně mi strčila do nosu lentilku.
"Kdo si chce sáhnout na novomanžele, prosím!" V tu chvíli se na nás začaly sápat ruce. Tahaly, štípaly, hladily, byly všude. Alice vedle mě vzrušeně dýchala.
V jednu chvíli dav odstoupil, Paní Gita mě odpoutala, přinutila kleknout mezi Alicina stehna a řekla: "Pěkně svou ženu vylízej! Ať si to pamatuje celý život!"
A já se snažila. Alice už byla tak rozdělaná, že stačila jen chvilka a já měl co dělat, abych spolykal její šťávu.
Pak mě Paní opět připoutala a vyzvala Alici, ať mě pěkně vykouří.
Bylo to úžasné. Ve spojení s emocemi mi její olizování uzdičky a vysávání ptáka udělalo orgasmus jako hrom. I když semene jsem moc neměla.
Nakonec nás odpoutaly, mojí pravou bradavku spojily s Alicinou levou řetízkem, na kterém vysela cedulka: NOVOMANŽELÉ, SÁHNI SI PRO ŠTĚSTÍ
Paní Gita nás obě políbila a řekla, ať si vezmeme sukýnky. Dnes už nebudeme mít žádné povinnosti. Ale do půlnoci si může na nás sáhnout kterákoliv z Dam a kamkoliv.
Než se tohle všechno událo, opět vyrostl uprostřed sálu stůl, my byly posazeny do čela a začala hostina. Hudba hrála jen z reproduktorů, ale nám to nevadilo. Sice to byl tanec vždy ve třech, nebo více lidech, ale měli jsme volnost povídat si s kýmkoliv o čemkoliv.
Půlnoc tu byla coby dup.
Na svatební noc nám Paní Gita vyhradila jeden z pokojů, sundala nám řetízek a povolila jakékoliv postelové aktivity.
Takže celou zbylou noc jsme strávily vášnivým ... spánkem.
KONEC DRUHÉHO DÍLU
Bylo pět hodin, když nás Paní Gita vyhnala z pelechu.
Hygiena, snídaně, a čekat až se vzbudí hosté.
První ke snídani přišla pevně stavěná vysoká Dáma v bílých šatech. Vedla si dva otroky.
Nabídla jsem jí snídani a zeptala se, jestli její otroci budou jíst normálně, z misky, nebo pomocí "krmítka".
Chvilku na mě koukala a pak se zeptala, co je to to krmítko.
Vyndala jsem jedno krmítko a vysvětlila jeho funkci.
Paní Kláru to velmi zaujalo a okamžitě chtěla mluvit s Paní Gitou. Ještě než se tak stalo, přišla další Dáma a ještě s decentním zívnutím všem popřála dobré ráno. Paní Klára jí cosi pošeptala do ucha a ukázala na krmítko.
Nově příchozí se zasmála a kývla.
Mezitím Alice doběhla pro Paní Gitu.
Paní Gita přišla ve chvíli, kdy do jídelny přicházely další dvě Dámy.
Paní Klára požádala všechny Dámy, aby zaparkovaly otroky přede dveřmi a přišly na poradu.
Dámy se okamžitě shlukly a o něčem rokovaly s Paní Gitou. Ta nakonec řekla "Jak si přejete, Dámy. Zařídíme."
Kývla na mě a nařídila přinést celou bednu krmítek a rychle je umýt, naplnit snídaní - kojeneckou mišmaší - a devět jich připevnit na podlahu uprostřed jídelny.
Zatím se všechny Dámy najedly a čekaly.
My jsme vše připravily a ohlásily to Paní Gitě.
Ta vytáhla foťák.
Paní Klára zatleskala a zvolala: "Otroci, nástup na krmení. Po čtyřech!"
Všichni se začali hrnout k výdejnímu pultu.
"Kam to lezete, hloupé hlavy? Sem. Pěkně každý k jednomu kokotu."
Rychle jim vysvětlila princip fungování krmítek a prohlásila, že ten kdo bude první, získá pro svou Paní a tím pádem i pro sebe hodnotnou cenu.
Bylo vidět, že se otrokům do toho nechce, ale několik pobídnutí bičíkem a už to šlo. Občas se ozval zvuk zoufale kroceného dávení.
Na pravém křídle se krmil Čubka. Prsa mu visela až k podlaze. Však si ho všichni ostatní otroci prohlíželi a bohové vědí, co se jim honilo v hlavách.
Teď tam však zaručeně měli gumové čuráky. Všichni.
Dámy je pobízely, slibovaly, vyhrožovaly, nabízely.
Nejlépe na to šla mladá Dáma s copy.
Chvíli svého otroka pobízela, ale pak se sklonila a něco mu pošeptala do ucha.
Otrok na chvilku pustil krmítko z pusy a tiše se zeptal: "Opravdu, Paní?"
"Opravdu. Slibuji!"
Otrok se zhluboka nadechl, zavřel oči a nasoukal se na krmítko jako když had polyká kořist. Netrvalo dlouho a známý hlas potvrdil prázdnost krmítka.
Otrok copaté Paní se celý chvěl a bylo na něm vidět, že se musel hodně přemoci. Oči mu ale zářily.
Netrvalo dlouho a všichni otroci byli po snídani.
Paní Gita slavnostně předala copaté Dámě výhru. Zabalenou krabici, ovázanou zlatou stužkou.
Ta poděkovala, opatrně rozvázala stužku, sundala balicí papír, koukla se pod víko, usmála se a významně pozvedla krabici nad hlavu.
"Dámy a přítelkyně. Dovolte, abych vám sdělila, že jsem svému otrokovi slíbila, že pokud vyhraje, už nikdy doma nebude muset jíst z misky."
Podívala se na otroka u svých nohou.
"Takže milý otroku, je čas splnit slib. Od teď už se budeš stravovat jen ... KRMÍTKEM!"
Nato otevřela krabici a v ní bylo velké krmítko v růžové barvě.
Otrok vyděšeně vytřeštil oči, a z jeho úst vyletělo: "NÉÉÉÉÉ!"
To ovšem zaniklo v řehotu Dam i škodolibých otroků.
Chtěly jsme použitá krmítka sebrat a umýt, ale jedna z Dam okamžitě vyštěkla: "Já jedno koupím." Jiná zas chtěla dvě.
Škodolibým otrokům zamrzl úsměv na rtech.
Během chvilky byla všechna použitá krmítka prodána.
My s Alicí jsme potom musely ukázat, jak se krmítka rozebírají a čistí.
Dámy se potom chopily svých zaražených otroků a odešly z jídelny.
Paní Gita se posadila, ztěžka vydechla a prohlásila, že bude muset objednat další krmítka, protože takový úspěch nečekala.
Nechala nás uklidit po snídani a poslala Alici si dvě hodiny zdřímnout.
Já musela být k ruce, kdyby hosté něco potřebovali.
Když Alice přišla, připravily jsme oběd v sále.
Ten proběhl v poklidu a Dámy se šly odpoledne bavit po svém.
Paní Gita nám nařídila přestavět sál do podoby soudní síně a zároveň pro výkon trestů.
V pět hodin odpoledne se opět sešly Dámy, doprovázené svými otroky. Zvědavě si prohlížely sál.
Paní Gita se postavila na stupínek a nahlas vyzvala Dámy ke chvilce pozornosti.
"Dámy, vy víte proč jsme se sešly. Mezi vašimi otroky je několik hříšníků, kteří budou souzeni, odsouzeni a potrestáni. Prosím, abyste si vylosovaly soudkyni pro tento den. Později budeme losovat i exekutorku ke každému trestu. Já budu přísedící a poradkyně vylosované soudkyně."
Vytáhla černý váček a nabídla každé Dámě. Dámy vytahovaly své losy v podobě bílých, nebo jedné černé hrací kostky.
Černou kostku si vytáhla Paní Klára.
Paní Gita ji usadila za stůl a sedla si vedle ní.
Paní Klára se okamžitě ujala svého úřadu a požádala o první případ.
Paní Gita nám ukázala na malého mužíka a gestem přikázala jeho předvedení. Draply jsme ho za ruce, předvedly a donutily ho kleknout. Byl tak polekaný, že se ani nebránil.
Paní Gita zdvihla papír před sebou a četla.
"Prvním hříšníkem je otrok zvaný Puk.
Své Paní ukradl punčochy a byl přistižen při pokusu nedovoleného ukájení se na nich."
Paní Klára se zamračila. Naklonila se k Paní Gitě a chvíli spolu o něčem tiše rokovaly.
Pak Paní Klára zvolala:
"Otrok Puk se tímto odsuzuje k provedení orgasmu a následnému provádění postorgasmického honění ptáka rukou v silonové punčoše v délce půl hodiny. Dále k dennímu i nočnímu nošení punčoch a to i na veřejnosti. Bez výjimky! Odvést. Další prosím."
Puk koukal jako puk, jako omámený se nechal odvést ke zdi a připoutat ke kruhu, kde měl čekat na vykonání rozsudku.
Paní Gita ukázala na poněkud sádelnatého otroka. Opět jsme ho přivedly.
Paní Gita se opět chopila slova:
"Druhý je otrok Čuňas. Je obviněn z lenosti, odmítání služby a pokusu o útěk."
"Útěk?" Zeptala se nevěřícně Paní Klára. Odpovědí jí bylo jen přikývnutí Paní Gity
Opět následovala tichá porada obou Dam.
Spudkyně se napřímila a zabodla pohled do klečícího otroka.
"Tak lenost a útěk... Hmmm..."
Otrok se viditelně třásl.
"Otrok se odsuzuje k dvě stě ranám mokrým řemenem, padesáti ran baštonády na každé chodidlo a vypálení značky do oblasti na stydké kosti. Odvést. Další."
Paní Gita ukázala na mladíka, blonďatého hezounka.
"Otrok Pajík. Přistižen při krádeži sladkostí a pochutin na oslavě narozenin, kde byl se svou Paní. Následně se strachy doslova podělal."
Soudkyně vytřeštila oči.
"On poškodil pověst své Paní?"
"Ano, Paní Soudkyně."
Opět porada obou Dam.
"Otrok Pajík se odsuzuje k připoutání na mycí stroj a provedení trestného programu o délce jedné hodiny s účinností osmdesát procent. Za správné provedení mi ručíte vy, Paní Gito. Odvést, další."
Připoutali jsme mladíka a vrátily se do středu sálu.
Paní Gita ukázala na Čubku.
"Otrok Čubka. Odmítl tréninkové metody své Paní a ..."
"Paní Soudkyně, prosím o stažení tohoto udání. Čubka sám požádal o potrestání a zvýšil své úsilí. Čubko, ukaž kozy!" To předstoupila Paní Jil.
Čubka ukázal prouhatá fialovočervená prsa.
"V pořádku. Gratuluji vám k vašim výchovným úspěchům, paní Jil." Odtušila poněkud kysele Soudkyně.
Paní Gita ukázala na ... nás dvě. A naznačila, kam si máme stoupnout a pak kleknout.
Klečela jsem vedle Alice. Vzala jsem ji opatrně za ruku a povzbudivě se usmála. Byla nervózní. Já taky. Nebyla jsem si vědoma žádného velkého prohřešku.
"A nejtěžší případ dnešního dne. Otrok Dášeňka a otrokyně Alice. Oba se prohřešili odmítnutím splnit výkon trestu na druhém, pokusili se o svévolné převedení cizího trestu na svou osobu a navíc ve společnosti více Dam."
Klečela jsem a nechápala.
Soudkyně vstala, opřela se rukama o stůl a střídavě nás pozorovala.
"Tak takovou věc jsem ještě nikdy nesoudila. To bude chtít exemplární trest."
Chvíli přemýšlela a pak se zamračila.
"Otroku a otrokyně. Vás trest bude doživotní. Jelikož nejde o banalitu, jakou je výprask, předstupte a podepište tyto listiny občanským jménem a příjmením."
Obě jsme přistoupily a podepsaly. Byly jsme v šoku, tak jsme si ani listinu nepřečetly.
Opět jsme si klekly.
"Tímto vás odsuzuji k vytetování speciálních značek na podbřišky, pravá ňadra a k přehrání záznamů vašich čipů na pan a paní Rabovi. Doklady vám dodám do třech týdnů."
Rozezněl se pokřik, jásot, potlesk a ... Alice omdlela.
Rychle jsem ji propleskla a když otevřela oči, chvíli si mě prohlížela a zašeptala: "Jeden druhému otrokem i pánem..."
Soudkyně utišila dav a prohlásila: "Mimo manželů Rabových tímto snižuji všem odsouzeným tresty na polovinu a jejich výkon odkládám na zítra!"
Vstaly jsme a poděkovaly Soudkyni a hlavně Paní Gitě.
Všechny Dámy se shlukly kolem nás a gratulovaly k tak bezprecedentnímu trestu. Paní Gita mi pošeptala, že zbytek náležitostí dořešíme později.
Otroci se také přidali ke gratulacím, vyjma těch, kteří byli připoutáni ke zdi a později odvedeni do kobek.
Najednou jsem zjistila, že mi ruku tiskne strýček Rudolf.
"Jsem moc rád, že to takhle dopadlo."
"Já to pořád ještě nechápu." Odpověděla jsem.
Naklonil se ke mně a zašeptal: "Paní Gita má velmi vyvinutý talent pro divadlo..."
V tu chvíli mi všechno došlo.
Obrátila jsem se k Paní Gitě.
Mrkla na mě a řekla: "Tak! A teď obě předklonit a vykasat sukně ma záda. Rukama opřít o zeď. Dámy. Prosím vás o výprask pro štěstí!"
Každou z nás přetáhla bičíkem přes zadek. Pak předala bičík další Dámě. Dámy nám každá dala jednu, nebo víc ran a kolečko se otočilo několikrát.
"Otočit! A políbit ruce všem gratulujícím Dámám."
Když jsme poděkovaly, byly jsme vysvlečeny do naha zbaveny pásů cudnosti, posazeny na "trůny" a pevně připoutány.
"Správný otrok i otrokyně musí zobat Paní z ruky." Řekla Paní Gita a nabídla mi na dlani kuličku hroznového vína.
Když jsem otevřela pusu, připleskla mi kuličku fackou na tvář. "Jezusky, promiň, snad to nebolelo?" Řekla jedovatě a hranou druhé dlaně mi strčila do nosu lentilku.
"Kdo si chce sáhnout na novomanžele, prosím!" V tu chvíli se na nás začaly sápat ruce. Tahaly, štípaly, hladily, byly všude. Alice vedle mě vzrušeně dýchala.
V jednu chvíli dav odstoupil, Paní Gita mě odpoutala, přinutila kleknout mezi Alicina stehna a řekla: "Pěkně svou ženu vylízej! Ať si to pamatuje celý život!"
A já se snažila. Alice už byla tak rozdělaná, že stačila jen chvilka a já měl co dělat, abych spolykal její šťávu.
Pak mě Paní opět připoutala a vyzvala Alici, ať mě pěkně vykouří.
Bylo to úžasné. Ve spojení s emocemi mi její olizování uzdičky a vysávání ptáka udělalo orgasmus jako hrom. I když semene jsem moc neměla.
Nakonec nás odpoutaly, mojí pravou bradavku spojily s Alicinou levou řetízkem, na kterém vysela cedulka: NOVOMANŽELÉ, SÁHNI SI PRO ŠTĚSTÍ
Paní Gita nás obě políbila a řekla, ať si vezmeme sukýnky. Dnes už nebudeme mít žádné povinnosti. Ale do půlnoci si může na nás sáhnout kterákoliv z Dam a kamkoliv.
Než se tohle všechno událo, opět vyrostl uprostřed sálu stůl, my byly posazeny do čela a začala hostina. Hudba hrála jen z reproduktorů, ale nám to nevadilo. Sice to byl tanec vždy ve třech, nebo více lidech, ale měli jsme volnost povídat si s kýmkoliv o čemkoliv.
Půlnoc tu byla coby dup.
Na svatební noc nám Paní Gita vyhradila jeden z pokojů, sundala nám řetízek a povolila jakékoliv postelové aktivity.
Takže celou zbylou noc jsme strávily vášnivým ... spánkem.
KONEC DRUHÉHO DÍLU
