Publikováno s laskavým svolením Madam Antares, mé úžasné Paní.
Ráno nás Paní Gita vzbudila brzy.
Vyhnala nás do koupelny a pak do kuchyně, udělat snídani. Opět pro všechny.
Snídaně opět proběhla v poklidu a začali jsme se loučit.
V tom Paní Doktorka jako by si vzpomněla, zeptala se, jestli jsou Dámy spokojené s mycími stroji a jestli by si je mohla prohlédnout znovu.
Paní Gita souhlasila a odvedla všechny do velké koupelny. Paní Doktorka si oba stroje zkoumavě prohlížela a nakonec přikázala mně i Alici, zbavené pasu cudnosti, abychom si na stroje sedli.
Sotva jsme to udělali, vrhli se všichni na nás a bleskově nás připoutali.
V mžiku jsme byli bezmocní.
Paní Gita odstoupila a pokynula Paní Doktorce. Ta přistoupila nejdřív ke mně, prohmatala mi koule a bolavý podbřišek a něco si zapsala.
Pak přešla k Alici. Prohmatala jí prsa, pak přirození, znovu si něco zapsala a kývla. Paní Gita mi sundala klícku a Paní Gita mi do močové trubice zasunula hadičku. Už jsem věděl, co mě čeká a začal se bát. Koutkem oka jsem uviděl obličej Alice. Byl bílý.
Stroj mi zatím čistil střeva. Důkladně.
Paní Doktorka přešla k Alici a také jí zavedla hadičku do močového měchýře.
Paní Gita si stoupla tak, abychom na ni oba viděli.
"Drahouškové. Požádala jsem Paní Doktorku o poslední dárek pro vás dva.
Relaxujte a užívejte si to. Opět budete mít šanci až za dost dlouho."
Pak se uvelebila na kříž a vytáhla uměláka.
Paní Jil si jí stoupla za hlavu a obnažila její i svá ňadra.
Paní Doktorka trpělivě počkala, až stroje dokončí čištění a pak došla ke mně. Do ucha mi zašeptala: "Myslím, že stopět procent bude stačit, ne? Nebo chceš stodeset?" Můj vyděšený pohled ji rozesmál. Přistoupila k Alici a také jí něco šeptala.
"Tahle rajda prý chce ještě víc! No přece ji nezahanbíš, ty ochránče!"
Ukázala nám displej na kterém stálo: 115% a za tím byly tři rudé vykřičníky.
Pod tím 240 minut.
Stiskla obě spouště a stroje nás začaly plnit. Tlak rostl jak ve střevech, tak v měchýři. Alice to zažívala zřejmě poprvé a sténala. Když stroj přestal s plněním, začal vibrovat. Celá ta bolavá hmota se mi natřásala. Potom opět začal plnit. Bylo to nesmírně bolestivé a já myslel že prasknu. Tlak se ustálil a já sténal také.
Naše sténání evidentně dvě mazlící se Dámy vzrušovalo. Paní Doktorka se otočila k otrokovi, z jeho rukou vzala tác a položila ho na stolek, který otrok předtím přinesl.
Vzala z něho jednu z velikých jehel. Vzala mě za pravou bradavku, vytáhla jí, promnula a pomalu se sadistickou důsledností začala propichovat. Zařval jsem z posledních sil, protože se mi nedostávalo dechu jednak kvůli stlačeným vnitřnostem a jednak bolestí, která prostupovala celým tělem.
Jehla prošla skrz. Do jehly má mučitelka vložila jakýsi kužel a vším začala pohybovat zpět. Kužel mi roztahoval bradavku azůsoboval strašnou bolest. Nakonec se zarazil o velkou plochou objímku.
Ta bestie ale tahala dál. Objímka tam zůstala a nakonec z druhé strany trčel ven jen kousek trubičky. Nasadila na ni něco jako podložku a vše zanýtovala kleštěmi. Měl jsem v bradavce trubičku s půlcentimetrovou dírou!
Totéž zopakovala na levé bradavce.
Přesunula se k Alici a provedla jí totéž. Alice už neměla sílu křičet. Jen sténala.
Doktorka se opět vrátila ke mně. Řekla, že mi včera zapomněla dát třetí dávku, tak dnes dostanu dvě.
Sedla si na malou stoličku přede mě a já ucítil šílenou bolest na varleti a po chvíli druhou. Opět se posunula i se židličkou k Alici a vytáhla stříkačku s velmi dlouhou jehlou. Nemohl jsem se už udržet a zaječel, že je zrůda a ať už ji nechá být.
Doktorka se zarazila. Odhodila stříkačku a vytáhla tu na implantování čipu. Levou rukou chytla surově alici za stydký pysk a vrazila jehlu dovnitř. Alice sebou zacloumala v poutech.
Opět přešla ke mně a také jsem dostal čip. Už jsem byl bolestí šílený. Když mi vrážela jehlu do šourku, měl jsem před očima barevné kruhy.
Vstala, přešla k mazlícím se Dámám a něco polohlasem sdělovala Paní Gitě.
Ta kývla hlavou a řekla: "Pokud je to jen dočasné, souhlasím a samozřejmě doplatím."
Na to Doktorka odpověděla, že to je pozornost podniku a přešla ke svému kufříku. Vytáhla z něj dva průhledné váčky s kapalinou uvnitř a hadičkami a dvě jehly. Nasadila jehly na hadičky, váčky zavěsila nad mou hlavu na rám stroje, nechala z jehel vyjít vzduch a pak mi je vrazila zeshora do dvorců. Povolila ventilky a do mě začala proudit pomalu kapalina.
K bolesti bradavek se přidalo pálení pod kůží na prsou.
Oba jsme už jen sténali. Doktorka posttčila ke mně stolek, opřela se o něj břichem a začala mi osahávat břicho a koule. Mé sténání zesílilo, protože i lehký dotek na břichu bolel. Něc vyštěkla a za ní se objevil otrok s ptákem trčícím z kalhot. Vyhrnul doktorce sukni, strhl kalhotky a surově ji zezadu začal šoustat.
Trvalo to jen chvilinku, než Doktorka směšně zakuňkala a zvadla jako hadrová panenka.
Dámy se přestaly věnovat samy sobě a pozorovaly, jak se Doktorka probouzí a mátožně se s pomocí otroka staví na nohy. Zablekotala, že je čas odjet. Vypotácela se ven a za ní otrok s jejími věcmi. Když procházel kolem Alice, cosi jí strčil do ruky a mrkl. Nato rychle zmizel a zavřel za sebou dveře. Osaměli jsme. Zůstalo s námi jen tiché tikání stroje, občas vystřídané zabzučením čerpadla, jak dorovnávalo tlak v našich vnitřnostech. Alice už měla veliké břicho a na něm dvě červené čáry od krve z bradavek.
Bolest byla všude. celý vesmír se skládal z bolesti a tikání.
Tik... tik... tik...
Když se rozezněl signál o ukončení programu, stroj vyčerpal a vytáhl vetřelce ze střev, ale hadičku z močového měchýře musela vytáhnout Paní Gita. Když mi vytáhla jehly z prsou a odpoutala mě, spadl jsem na zem jako pytel brambor. Paní Gita se ke mně starostlivě sklonila.
"Počkej, dovezu vozík a odvezeme tě."
"Ne. Nejdřív Alici. Zachraňte ji. Prosím...!"
"Tak jo, ale ty se zatím nehýbej a odpočívej!"
Uviděl jsem nohy obou dam a pak celé dámy, jak přivezly servírovací stolek a po odpoutání na ni bezvládnou Alici uložily.
Odvezly ji. Pokoušel jsem se plazit, ale nešlo to. Třesoucí se bolavé tělo nechtělo poslouchat mozek, který se zmohl jen na barevné kruhy před očima, pak slepičí program a ... nic.
Ráno nás Paní Gita vzbudila brzy.
Vyhnala nás do koupelny a pak do kuchyně, udělat snídani. Opět pro všechny.
Snídaně opět proběhla v poklidu a začali jsme se loučit.
V tom Paní Doktorka jako by si vzpomněla, zeptala se, jestli jsou Dámy spokojené s mycími stroji a jestli by si je mohla prohlédnout znovu.
Paní Gita souhlasila a odvedla všechny do velké koupelny. Paní Doktorka si oba stroje zkoumavě prohlížela a nakonec přikázala mně i Alici, zbavené pasu cudnosti, abychom si na stroje sedli.
Sotva jsme to udělali, vrhli se všichni na nás a bleskově nás připoutali.
V mžiku jsme byli bezmocní.
Paní Gita odstoupila a pokynula Paní Doktorce. Ta přistoupila nejdřív ke mně, prohmatala mi koule a bolavý podbřišek a něco si zapsala.
Pak přešla k Alici. Prohmatala jí prsa, pak přirození, znovu si něco zapsala a kývla. Paní Gita mi sundala klícku a Paní Gita mi do močové trubice zasunula hadičku. Už jsem věděl, co mě čeká a začal se bát. Koutkem oka jsem uviděl obličej Alice. Byl bílý.
Stroj mi zatím čistil střeva. Důkladně.
Paní Doktorka přešla k Alici a také jí zavedla hadičku do močového měchýře.
Paní Gita si stoupla tak, abychom na ni oba viděli.
"Drahouškové. Požádala jsem Paní Doktorku o poslední dárek pro vás dva.
Relaxujte a užívejte si to. Opět budete mít šanci až za dost dlouho."
Pak se uvelebila na kříž a vytáhla uměláka.
Paní Jil si jí stoupla za hlavu a obnažila její i svá ňadra.
Paní Doktorka trpělivě počkala, až stroje dokončí čištění a pak došla ke mně. Do ucha mi zašeptala: "Myslím, že stopět procent bude stačit, ne? Nebo chceš stodeset?" Můj vyděšený pohled ji rozesmál. Přistoupila k Alici a také jí něco šeptala.
"Tahle rajda prý chce ještě víc! No přece ji nezahanbíš, ty ochránče!"
Ukázala nám displej na kterém stálo: 115% a za tím byly tři rudé vykřičníky.
Pod tím 240 minut.
Stiskla obě spouště a stroje nás začaly plnit. Tlak rostl jak ve střevech, tak v měchýři. Alice to zažívala zřejmě poprvé a sténala. Když stroj přestal s plněním, začal vibrovat. Celá ta bolavá hmota se mi natřásala. Potom opět začal plnit. Bylo to nesmírně bolestivé a já myslel že prasknu. Tlak se ustálil a já sténal také.
Naše sténání evidentně dvě mazlící se Dámy vzrušovalo. Paní Doktorka se otočila k otrokovi, z jeho rukou vzala tác a položila ho na stolek, který otrok předtím přinesl.
Vzala z něho jednu z velikých jehel. Vzala mě za pravou bradavku, vytáhla jí, promnula a pomalu se sadistickou důsledností začala propichovat. Zařval jsem z posledních sil, protože se mi nedostávalo dechu jednak kvůli stlačeným vnitřnostem a jednak bolestí, která prostupovala celým tělem.
Jehla prošla skrz. Do jehly má mučitelka vložila jakýsi kužel a vším začala pohybovat zpět. Kužel mi roztahoval bradavku azůsoboval strašnou bolest. Nakonec se zarazil o velkou plochou objímku.
Ta bestie ale tahala dál. Objímka tam zůstala a nakonec z druhé strany trčel ven jen kousek trubičky. Nasadila na ni něco jako podložku a vše zanýtovala kleštěmi. Měl jsem v bradavce trubičku s půlcentimetrovou dírou!
Totéž zopakovala na levé bradavce.
Přesunula se k Alici a provedla jí totéž. Alice už neměla sílu křičet. Jen sténala.
Doktorka se opět vrátila ke mně. Řekla, že mi včera zapomněla dát třetí dávku, tak dnes dostanu dvě.
Sedla si na malou stoličku přede mě a já ucítil šílenou bolest na varleti a po chvíli druhou. Opět se posunula i se židličkou k Alici a vytáhla stříkačku s velmi dlouhou jehlou. Nemohl jsem se už udržet a zaječel, že je zrůda a ať už ji nechá být.
Doktorka se zarazila. Odhodila stříkačku a vytáhla tu na implantování čipu. Levou rukou chytla surově alici za stydký pysk a vrazila jehlu dovnitř. Alice sebou zacloumala v poutech.
Opět přešla ke mně a také jsem dostal čip. Už jsem byl bolestí šílený. Když mi vrážela jehlu do šourku, měl jsem před očima barevné kruhy.
Vstala, přešla k mazlícím se Dámám a něco polohlasem sdělovala Paní Gitě.
Ta kývla hlavou a řekla: "Pokud je to jen dočasné, souhlasím a samozřejmě doplatím."
Na to Doktorka odpověděla, že to je pozornost podniku a přešla ke svému kufříku. Vytáhla z něj dva průhledné váčky s kapalinou uvnitř a hadičkami a dvě jehly. Nasadila jehly na hadičky, váčky zavěsila nad mou hlavu na rám stroje, nechala z jehel vyjít vzduch a pak mi je vrazila zeshora do dvorců. Povolila ventilky a do mě začala proudit pomalu kapalina.
K bolesti bradavek se přidalo pálení pod kůží na prsou.
Oba jsme už jen sténali. Doktorka posttčila ke mně stolek, opřela se o něj břichem a začala mi osahávat břicho a koule. Mé sténání zesílilo, protože i lehký dotek na břichu bolel. Něc vyštěkla a za ní se objevil otrok s ptákem trčícím z kalhot. Vyhrnul doktorce sukni, strhl kalhotky a surově ji zezadu začal šoustat.
Trvalo to jen chvilinku, než Doktorka směšně zakuňkala a zvadla jako hadrová panenka.
Dámy se přestaly věnovat samy sobě a pozorovaly, jak se Doktorka probouzí a mátožně se s pomocí otroka staví na nohy. Zablekotala, že je čas odjet. Vypotácela se ven a za ní otrok s jejími věcmi. Když procházel kolem Alice, cosi jí strčil do ruky a mrkl. Nato rychle zmizel a zavřel za sebou dveře. Osaměli jsme. Zůstalo s námi jen tiché tikání stroje, občas vystřídané zabzučením čerpadla, jak dorovnávalo tlak v našich vnitřnostech. Alice už měla veliké břicho a na něm dvě červené čáry od krve z bradavek.
Bolest byla všude. celý vesmír se skládal z bolesti a tikání.
Tik... tik... tik...
Když se rozezněl signál o ukončení programu, stroj vyčerpal a vytáhl vetřelce ze střev, ale hadičku z močového měchýře musela vytáhnout Paní Gita. Když mi vytáhla jehly z prsou a odpoutala mě, spadl jsem na zem jako pytel brambor. Paní Gita se ke mně starostlivě sklonila.
"Počkej, dovezu vozík a odvezeme tě."
"Ne. Nejdřív Alici. Zachraňte ji. Prosím...!"
"Tak jo, ale ty se zatím nehýbej a odpočívej!"
Uviděl jsem nohy obou dam a pak celé dámy, jak přivezly servírovací stolek a po odpoutání na ni bezvládnou Alici uložily.
Odvezly ji. Pokoušel jsem se plazit, ale nešlo to. Třesoucí se bolavé tělo nechtělo poslouchat mozek, který se zmohl jen na barevné kruhy před očima, pak slepičí program a ... nic.
